Intel vydal 41 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20240514 mikrokódů pro své procesory řešící INTEL-SA-01051, INTEL-SA-01052 a INTEL-SA-01036.
Společnost Raspberry Pi patřící nadaci Raspberry Pi chystá IPO a vstup na Londýnskou burzu.
Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux? Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Loni touto dobou jsem na svůj testovací notebook nainstaloval Arch Linux. První setkání s touto distribucí bylo poněkud jiné než s dosavadním výčtem zahrnujícím Ubuntu, Fedoru a OpenSUSE. Někoho by nutnost hrabat se v konfigurácích při instalaci dost možná vylekala, ve mně naopak probudila zvídavou část mého já, i jal jsem se tento systém důkladně zkoumat a hrát si s ním.
Zároveň, vzhledem k postarším (no tak dobře tragickým parametrům) mého notebooku, rozhodl jsem se vyzkoušet nějaké lehčí DE a protože jsem si upamatoval, že jsem kdysi narazil na Elive, zvolil jsem na místo tradičních KDE či GNOME, lehké E17.
Během instalace Archu na Northwood a jeho následné konfigrace jsem se naučil mnohem víc o Linuxovém systému, než za celý předešlý rok. Arch Linux se mi za vloženou námahu odvděčil svižným chodem na starém hardwaru, snadnou dostupností nejnovějšího softwaru, a velkou mírou přizpůsobitelnosti daným podmínkám.
Není tedy divu, že se za krátko usídlil na mém hlavním systému, tentokrát vzhledem k silnějšímu hardwaru v plné parádě s desktopovým prostředím KDEmod. I zde se Arch ukázal jako dobrá volba ukazující, že je možné ho provozovat v minimální konfiguraci na starém HW, i v robustní verzi s plnohodnotným desktopovým prostředím KDE. Pro rýpaly, s GNOME to jde taky Jak už jsem dříve psal, využíval jsem GNOME ke spouštění KDE aplikací, tak jsem si řekl, že bude lepší, když k tomu účelu použiju KDE.
Mou migraci k Arch Linuxu završila přeinstalace Newcastlu koncem letních prázdnin, před odjezdem na kolej. I tentokrát jsem se rozhodl pro KDEmod, tentokrát ve verzi 4.1.
Nebudu tu psát výhody/nevýhody. Co je pro jednoho výhodou, je pro jiného nevýhodou a třetímu to je jedno. Takže jen v několika bodech:
Rok používání Archu na třech systémech samozřejmě není procházka růžovým sadem, ale obnáší některá úskalní, zádrhlíčky, nebo taky příležitosti, jak se o některé části systému dozvědět něco víc, než co dosud víme.
Chybka v mkinitcpio
tak je příložitostí jak se naučit chrootovat z živého CD. Problémy s českou diakritikou v názvech souborů na FATu zas výzvou k nastudování man mount
a man /etc/fstab
. Přechodné nejistoty v repozitářích při přechodu z KDE 3.5.x na 4.1.x procvičováním volby IgnorePkg
v /etc/pacman.conf
. A konečně přechod na novou verzi X.org námět ke studiu HALu.
V AURu osobně vidím velký plus Arch Linuxu. Když jsem byl v létě nějakou dobu u Péťi v Brně, instaloval jsem si na jeho notebooku pod OpenSUSE šikový prográmek Anki, abych udržoval a dále prohluboval své znalosti Japonštiny. Bohužel Anki nebylo v repozitářích OpenSUSE ani dostupné přes one-click-install, a nezbylo tedy než si stáhnout tarball a pustit se do kompliace. Trojkombinace configure, make, make install a odchytávání ne úplně zřejmých závislostí je v klasickém podání časově celkem náročná věc.
Oproti tomu v Archu se Anki nachází v AURu a jeho kompilace a instalace je tak možná jediným příkazem yaourt -S anki
, včetně ošetření potřebných závislostí. Kdyby anki v AURu dostupné nebylo, bylo by třeba si PKGBUILD napsat vlastnoručně. I tato činnost je však poněkud příjemnější alespoň v tom, že člověk nezadává příkazy trojkombinace ručně a výsledek nekončí nainstalován kdesi v /usr/local/, ale píše je do PKGBUILDu se všemi potřebnými závislostmi, a PKGBUILD pak testuje jediným příkazem makepkg PKGBUILD
jehož výsledkem je standardní Arší balíček.
Že se člověk může do toho všeho zapojit dokazuje i mých několik balíčků, kdy jsem většinou přejal nějaký neudržovaný program, knihovnu, nebo téma, které používám a snažím se je nějak udržovat. Ano, vím, kdemod3-rkward momentálně nejde zkompilovat, a i přes mou snahu patchovat, jsem momentálně v koncích.
Rok 2008 plný sbližování s Arch Linuxem je tedy zamnou. Protože píšu zápisek tak trochu se zpožděním, Vánoce byly až příliš ve znamení učení se na zkošky, tak už užívám rok 2009, kdy doufám v další příděl podnětů k rozvoji mých znalostí o Linuxu. A snad, pokud to vyjde, tak ve výzvu v podobě nového notebooku, čímž se se přiblížím některým dosud příliš nepoznaným věcem jako WiFi a BlueTooth.
Tiskni Sdílej: