Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Tak jsem si včera upgradoval z FC4 na FC5. Něco mě potěšilo, něco zase ne, tak bych to rád trochu shrnul. Pokud teda máte náladu na pár postřehů jednoho Fedoristy, tak vás tady vítám.
No napřed pár slov o situaci. Protože jsem minulý týden povýšil systém na AMD64, stáhnul jsem x86_64 DVD Fedory. Z původní 32-bit verze se mi nechtělo povyšovat, tak jsem to vzal rovnou klasickým postupem záloha - přepsání filesystému - obnovení věcí ze zálohy.
Jo a taky nejsem tak úplně čistý kloboučník, používám i Debian (na firemních serverech), často pracuju s Ubuntu a celkem jsem přičichl i k Mandrivě, takže doufám, že to nebude moc zaujaté. Taky nebudu popisovat všechny nové vychytávky, jako například Avahi, spíš se soustředím na nějaké +- body z mého osobního pohledu. Pokud chcete tady tyto zajímavosti, pak dopručuju asi nejznámějšího českého kloboučníka Yenyu a jeho blog.
Anaconda. Ta se mi líbí už dlouho, přijde mi, že v době okolo RH8 nabrala ten správný směr. Z poruchového a nestabilního nástroje, kdy jste se báli si při instalaci uprdnout, aby to nespadlo, se stal fakt příjemný, pěkný, jednoduchý a robustní instalátor. Umí instalovat na RAID, LVM, umí sama rozdělit disk, nebo to nechá na uživateli, výběr balíčků se dá buď odfláknout, nebo se v něm dají strávit klidně dvě hodiny. Všechny informace si zjistí na začátku a dál už jenom pracuje, ale to už umí snad všechny Linuxové instalátory. Má grafický a textový režim, umí instalovat klasicky z CD, DVD, ze sítě nebo z disku. Prostě paráda. Ještě bych vypíchnul možnost nedetekovat hardware, který dělá při instalaci problémy zadáním parametrů jádra.
Rychlost. Je to prostě v porovnání s 32bit FC4 svižné. Jak start systému, tak spuštění Gnome, start Firefoxu, prostě všechno je o kus rychlejší. Nevím, jestli to mám přičítat 64bitům, nebo něčemu jinému. Každopádně urychlení v nové verzi je to poslední, co bych od Feodory čekal.
Yum. Yum se, řekl bych, rychlostně srovnal s aptitude. Ani jeden sice není nějaký závratný rychlík, ale yum už aspoň konečně není úplný lenoch. Nevím, jestli je to součástí "globálního urychlení" z předchozího bodu, ale tady je to fakt markantní.
Pěkné téma. Konečně, dalo by se říct. Tentokrát se mi to opravdu líbí. Od "nenadchne - neurazí" konzervativního témata FC4 je to jednoznačně razantní a dobře vedený krok. Nové téma nadchne a nedráždí. Ale chápu, že to je subjektivní věc.
Livna. To sice není tak úplně součást Fedory, ale i tak se o tomto repozitáři musím zmínit. První pozitivum je, že Livna obsahuje rpmka pro Fedoru už téměř zaráz s vydáním FC5, na FC4 jsme se celkem načekali. No a pak jsou tam zjednodušené názvy balíků, například pro instalaci ovladačů nVidia stačí napsat "yum install kmod-nvidia", není potřeba zjišťovat verzi jádra atd.
Všechno funguje. Stěrače stírají, blinkry blikají, světla svítí, klakson troubí. Všechno s jistotou napoprvé, žádný problém, žádný kiks. Toto se dá říct o většině dnešních distribucí, Fedora na to nemá žádný patent. Ale prostě mě to zase znovu nadchlo.
GDM. Graficky dost hrozné. Když jsem poprvé nastartoval do grafiky ještě přes VESA ovladač, tak jsem si myslel, že je to takový hnus, protože mám jenom 256 barev. Jakmil jsem ale nainstaloval ovladače nVidia, tak jsem seznal, že to tak asi má bohužel vypadat. GDM z FC4 jsem všem ukazoval, jak se dá jednoduchou grafikou a cca čtyřmi barvami bez nějakých zběsilých přechodů udělat perfektní login screen, tady aby se radši člověk přihlašoval z konzole. No je to otázka vkusu, třeba se to někomu bude líbit. Mně to teda nějak nesedlo.
Aktualizace. Spustil jsem klasicky "yum update" a čekal, co to udělá. Prý 509MB. Tak to je teda silná káva. Obměnit skoro půlku distribuce za cca dva měsíce je fakt síla.
Velikost na disku. Debian mě odnaučil používat volbu "instalovat všechno", takže jsem zaklikal jenom věci, které používám a čekal jsem něco mezi 1.5GB a 2.5GB. No dostal jsem 3.5GB obsazeného místa. I když při dnešní velikosti disků je to jenom muška.
KDE. Jak jsem se rozplýval nad rychlostí celého systému a Gnome, tak musím KDE trochu pokárat. Spouštění KDE aplikací odjinud než z KDE je pořád stejně pomalé a na Konqueror je prostě holt potřeba si chvilku počkat. Malou náplastí může být nový vzhled, který sekne i KDE aplikacím.
Ano. Fedoru Core 5 doporučuje pět z pěti kloboučníků. Pokud máte starší Fedoru, tak je volba jednoznačná. Dostanete nový software a navíc je to fakt rychlejší. Pokud nemáte nějaký software typu "Oracle", který už máte vyladěný a optimalizovaný na nějakou starší Fedoru, tak nemáte o co přijít. Nevím, jak by to jelo na pomaleším hardware, takže tam taky bacha.
A co nekloboučníci? Asi nemá cenu přesvědčovat spokojeného Slackwareistu nebo Debianistu, ale pokud už vás vaše distribuce štve a chcete něco opravdu univerzálního (s klasickým Linuxovým přístupem i s možností "klikatury") zejména na desktop, pak je Fedora Core 5 výborná volba.
Tak a teď už můžu jít zahlasovat na anketu o nejoblíbenější distribuci a přidat bodík k FC5 a x86_64.
Tiskni Sdílej:
yum update
, ale nezkoušel jsem.
Jinak můj dojem je, že se skutečně o kousek zrychlila.