David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Tak jsme dvanáctého dubna měli Den kosmonautiky. Při té příležitosti jsem si četl příslušný článek na Wikipedii, kde jsou dokonce přepisy rádiové komunikace Gagarina s řídicím střediskem.
Docela mě pobavilo, že Gagarin sice měl zamknuté manuální ovládání - soudruzi si totiž nebyli jistí, jestli člověk ve stavu beztíže nezešílí. Měl na palubě obálku, kde byl číselný kód, který řízení odemkne. Dle mého sečtělého kamaráda se dokonce původně počítalo s tím, že na palubě žádná obálka nebude a v případě potřeby kosmonaut obdrží kód rádiem - Koroljev ale nevěřil, že rádio bude fungovat, tak Gagarinovi obálku tajně dal.
Teď ale čtu Bratry Karamazovy a konečně jsem pochopil, jak to ti Rusové s tím šílenstvím mají. On totiž Dostojevský u každé druhé postavy řeší, jestli není šílená, a když ne, tak zda zešílet může (a za jakých okolností). A Dostojevskému já věřím.