Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
V Javě jsem zvyklý využívat dobře definovaných class souborů. Myslím tím, že je možné nahradit v nějakém programu jeden class soubor jiným, za předpokladu že mají stejné rozhraní. Ono totiž ty class soubory jsou takové hezky deoptimalizované, všechny špinavé triky (inlinování atd.) dělá JVM až za běhu.
Tato deoptimalizace má jednu velkou výjimku. Přišel jsem na to tak, že nefungoval "inkrementální" překlad v antu, tj. po zadání obligátního ant compile
se program občas choval jinak než po ant rebuild
.
Pokud máte třídu
public class Conf { public static final int DEBUG = 1; }
tak třídy, které čtou konstantu DEBUG
ji ve skutečnosti nečtou. Překladač do jejich těla s klidem vloží přímo literál, tedy jedničku. Takže když v Conf
změníte hodnotu na DEBUG = 0
a znovu ji samu samotinkou přeložíte, změny se nepromítnou do jiných částí programu. Pomůže rebuild.
Tiskni Sdílej:
javac
od Sunu od verze 1.5. A je to zdokumentovaná funkce, všichni (hm, skoro všichni) o ní vědí a vědí, že release projektu se dělá jako čistý build, nikdy jako výsledek inkrementální kompilace. Inkrementální kompilace je jenom pomůcka pro zrychlení vývoje (a třeba takový elcipse kompilátor dělá i horší věci, klidně přeloží soubor se syntaktickou chybou a příslušnou metodu s chybou nahradí pouze vyhozením výjimky, kde je zpráva o tom, že tam je syntaktická chyba).
Conf c = new Conf();
, tak kompilátor předpokládá, že třída Conf bude vždy vypadat tak, jak je popsána v Conf.java a všemožné optimalizace na to nejspíš spoléhají. Kdežto když použiješ Conf c = Class.forName("Conf").newInstance();
, tak by to mělo fungovat, protože se třída hledá až v runtimeu (stejně tak by parametrem forName mohla být proměnná).
Pokud tvrdíš, že třída Conf
vypadá tak a tak a potom ji vyměníš, je to jako bys otevřel slinkovaný céčkový program v hexaeditoru a začal přepisovat části odpovídající nějakému objektu - taky radši použiješ shared object (.so).
Skrátka třídy, které se navzájem "jůzujou" je lepší považovat za "slinkované", v prvním případě používáš přímo třídu Conf
, v druhém pouze třídu java.lang.Class
, která se, předpokládám, měnit nebude.
A rada na závěr: na konfiguraci je XML.
PS: v mém projektíku si z různých důvodů nemůžu konfiguraci v XML dovolit
Tak použij -D
parametry
I tak bych to řešil properties souborem na ClassPath. Kvůli jedný blbině nemusíš zbytečně rekompilovat…
pokud nepotřebuje uživatel dynamické změnyCož pravděpodobně potřebuje, když vyměňuje .class soubory. Teď nemyslím konkrétně tenhle případ - zapínání/vypínání debugování se takhle řešit dá, ale jak už tu zaznělo, je potřeba před produkčním nasazením celý projekt přebuildovat.
Co se té třídy Conf
týče:
zpravidla jsou tyto třídy javí interfaces, takže s nimi není třeba nikterak šachovat (když jo, tak se refaktoruje na obou stranách). A jak pak vypadá ta ConfImpl
třída — to je už opravdu jedno. Jenom musí implementovat ten interface. Takhle třeba funguje vychytávka services.
Docela se mi líbí ten princip modulů v NetBeans. Každý modul je rozdělen na dvě části (pozor, zjednodušuji!): první je public API (ty interfáče) a pak pod tím — ta druhá — je private API s implementací. Pomocí ClassLoaderů je zajištěno, že jiný modul se k té druhé části nedostane. Takže já pak můžu mít několik modulů, které implementují stejné veřejné API a implementace dělá něco trošku/úplně jiného. Je to v podstatě ten model services, akorát víc dotažený.
Sranda. Zrovna včera jsem na tenhle paskvil upozornil v naší aplikaci. Konstanty obencě by neměly být public
nebo package public
. Od toho jsou enum
y. (Pro rejpaly: neříkám, že to nejde nebo že se to nesmí. Ale zrovna debug level je učebnicová ukázka, jak se to používat nemá. )
Když není nazbyt, tak se to řeší takto:
public static final String SOMETHING; static { SOMETHING = "foo"; }
Takto se vytvoří jen vazba na třídu (aspoň současná verze javac
ten trik neumí odhalit) a inlinování provede až ClassLoader za běhu.
Doporučuji si přečíst pár článků o modulárním programování v Javě. Toto konkrétně se řešilo před pár lety, když designovali GlassFish v3. Obecně o modulárním programování pojednává Jaroslav Tulach z NetBeans.
Ale třeba o tom vím jen velký kulový. Koneckonců, v Javě jsem dělal naposledy před rokem.
Classloaderovou magii opravdu nemusím.
ClassLoadeři jsou mí nejlepší kamarádi. Ale já byl vždycky jinej. Když si vzpomenu třeba na ResourceClassLoader
, který natahoval aplikaci z resourců přímo z Jar archivu, takže jsem nemusel řešit takový ty lib/
adresáře a -cp
parametry… Nebo můj miláček — EndorsedClassLoader
. A endorsed.dirs
šly tam, odkud přišly.
takže jsem nemusel řešit takový tyJarJar Linkslib/
adresáře a-cp
parametry
No, až na to, že to ty knihovny přebalí a cosi to udělá s třídami — tak je to cool. Ale ten ClassLoader mi připadá trošku bezpečnější.