V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Tak jsem se koukal na jedno video a dvě hlášky mi tam přišly fakt trefné:
Java je COBOL 21. století.
PHP je BASIC 21. století.
A vůbec, doporučuju všechna vide z http://plone.org/about/movies. On ten Kelly je "konzultant", takže se živí spíš kecáním, než programováním - je tedy potřeba to brát trochu s nadhledem. Ale udělané má ty prezentace moc hezky a vtipně.
Python s Djangem mám rád. Tak z dálky sleduju Zope/Plone, ale nějak si nemůžu pomoct, všechny weby co vím, že jedou na Plone, mi připadají jakési zabržděné.
8.5.2008 23:23
| Ani zbla
| 
| Přečteno: 841×
| Komentářů: 5, poslední 12. 6. 2008
| Hodnocení: 100 % (5 hlasů)
Možná máte stejně jako já nainstalované Ubuntu Gutsy a příliš se nehrnete do upgradování na Hardyho. Možná stejně jako já používáte vyhledávací nástroj Tracker. V Gutsym je verze 0.6.3, v Hardym 0.6.6 (aktuální upstream), který obsahuje pár oprav chyb, optimalizací a taky apletek, přes který se dá zjistit, co zrovna indexovací démon provádí.
Zatoužil jsem tedy po aktuální verzi Trackeru, jenže jak ho nainstalovat? Přímá kompilace upstreamu je vhodná pro experimentování, pro normální používání je lepší mít program nainstalován z balíčku - už kvůli integraci s jinými komponentami (v tomto případě třeba Nautilus).
Dvacátého pátého května by měla v polárních oblastech Marsu přistát sonda Phoenix. Novinkou ve výzkumu Marsu je vrták, kterým se může zavrtat půl metru pod povrch. V polárních oblastech by mělo být víc vody, tak třeba navrtá malé marťánky.
Život na Marsu je otřepaná, ale vzrušující záležitost. Vždycky jsem si přál, aby se na Marsu něco našlo. Ateisti (nebo přesněji darwinisté) by v tom asi viděli krásnou podporu pro evoluční teorii, já bych se za starých časů chtěl bavit, jak se s nálezem mimozemského života vyrovnají rozličná náboženství a církve.
Tak jsme dvanáctého dubna měli Den kosmonautiky. Při té příležitosti jsem si četl příslušný článek na Wikipedii, kde jsou dokonce přepisy rádiové komunikace Gagarina s řídicím střediskem.
Docela mě pobavilo, že Gagarin sice měl zamknuté manuální ovládání - soudruzi si totiž nebyli jistí, jestli člověk ve stavu beztíže nezešílí. Měl na palubě obálku, kde byl číselný kód, který řízení odemkne. Dle mého sečtělého kamaráda se dokonce původně počítalo s tím, že na palubě žádná obálka nebude a v případě potřeby kosmonaut obdrží kód rádiem - Koroljev ale nevěřil, že rádio bude fungovat, tak Gagarinovi obálku tajně dal.
Teď ale čtu Bratry Karamazovy a konečně jsem pochopil, jak to ti Rusové s tím šílenstvím mají. On totiž Dostojevský u každé druhé postavy řeší, jestli není šílená, a když ne, tak zda zešílet může (a za jakých okolností). A Dostojevskému já věřím.
V posledních několika dnech jsem viděl pár video-prezentací, tak chci poreferovat zdejší komunitě.
2.3.2008 16:58
| Ani zbla
|
| Přečteno: 3461×
| Komentářů: 16, poslední 30. 7. 2009
| Hodnocení: 100 % (17 hlasů)
Linux je můj primární desktop už několik let. Proto se mi často nestává, že bych objevil něco nového a nečekaného. Přesto se to občas přihodí, nedávno jsem objevil příkaz xdg-open a od té doby ho používám několikrát denně.
Nesnáším reklamy, proto jsou pro mě televize či rádia občas utrpení.
Reklamní agentury nám často cpou do hlavy neskutečné sračky. Ale občas je nějaký slogan docela zajímavý. Obecně platí, že čím jednodušší, tím lepší. Třeba jsem před lety četl, že CocaCola vyměnila slogan z "Always" na "Enjoy" :-). (Nebo to bylo naopak? Na tom nesejde.) Nejúspěšnější slogan v historii prý zní "Heins means beans", možná je úspěšný proto, že fazole Heins jsou docela dobré...
Teď mě zaujala reklama na Volkswagen se Sealem a Heidy Klum. A slogan? "Das Auto", skutečně geniální. Evokuje to ve vás německou preciznost? Ve mně ano, bezva manipulace :-).
Design By Contract (DBC) je programátorské paradigma. Jde o to, že části programu deklarují a mezi sebou dodržují jakési "kontrakty". Nejlépa na příkladu: funkce pro výpočet faktoriálu deklaruje, že jako argument nechce záporné číslo a zaručuje, že vrátí přirozené číslo.
Přečetl jsem docela dobrý článek, který rozděluje uživatele svobodného/open-source softwaru do sedmi škatulek. Škatulkování je vždycky problém, ale já jsem se tam našel, asi budu "mainstream advocate". Linus je asi tak "open source programmer/softcore advocat". RMS je asi "hardcore advocate".
20.1.2008 20:25
| Ani zbla
|
| Komentářů: 89, poslední 23. 1. 2008
| Hodnocení: 73 % (11 hlasů)
Právě jsem skoukl "kejnoutu" od Aarona Seiga o KDE4. Bylo to moc hezké, možná i s kanadským přízvukem (nepoznám). No, po shlédnutí mám pocit, že mé GNOME je beznadějně zastaralé, což je bezva :-). Za půl roku bude 4.1, za rok něco jako 4.2...
Tak mě na slashdotu postrašili - devatenáctého ledna začíná třicet let dlouhý odpočet k bugu Y2K38. 19. ledna 2038 ve 03:14:07 UTC nastane ten magický okamžik, kdy se zblázní všechny (nejen) unixové systémy, které čas počítají po sekundách od 1. ledna 1970 a tuto hodnotu reprezentují 32 bitovým znaménkovým integerem.
Jal jsem se to vyzkoušet ve svém emulovaném CentOS:
Mladík, který v kině natočil Simpsonovy ve filmu a tento materiál poslal na internet dostal devět měsíců podmíněně a náhradu škody. Nakonec to dopadlo mimosoudním vyrovnáním s Českou protipirátskou unií.
Tohle téma je filozoficky fakt výživné, inspirovala mě diskuze na Lupě. Tak zaprvé by mě zajímalo, kde ty peníze skončí, dostanou je opravdu tvůrci filmu? Nebo skončí na odměnách manažerů z ČPU? Druhá možnost je samozřejmě dost podivná, ČPU totiž žádnou škodu neutrpěla, že.
Nebyl jsem sto ignorovat všudypřítomné oslavy a jal jsem se vyzkoušet nové KDE. Hned na začátku se přiznám, že jsem Gnomák - mám rád jednoduché aplikace bez nabubřelých konfigurací a líbí se mi GTK naskinované od Ubuntu.
V pátek jsem byl poprvé po svátcích ve škole. Po chvíli vegetování v našem kanclíku jsem si všiml počmárané tabule. Máme tam takový white-board, který ale nepoužíváme, jednak věčně nepíšou fixy, druhak většinu času sedíme u každý u svého kompu a paroduje computer-science.
Hledím na to a vidím jakési fyzikální výpočty. Že by se sem vloupal někdo z katedry fyziky? Po chvíli přišel Petr Z., tak jsem se zeptal, jestli o tom něco neví. "Ále, to se Richard s Tomášem hádali, jestli na čerstvě narozené dítě působí větší gravitační silou porodník nebo Jupiter."
31.12.2007 17:48
| Ani zbla
|
| Přečteno: 922×
| Komentářů: 7, poslední 17. 1. 2008
| Hodnocení: 88 % (8 hlasů)
VCS - Version Control System
Přes vánoční svátky jsem trochu studoval dokumentaci k Bazááru. Bzr na mě udělal dojem, líbí se mi, jak je to škálovatelné. Škálovatelností nemyslím schopnost vyrovnat se stomegabajtovýma patchema, ale schopnost být užitečný jednomu osamělému vako-vlko-vývojáři stejně jako neorganizovanému monstrtýmu rozprsknutému přes půl světa.
V tomto postu Miguel de Icaza porovnává paměťovou náročnost uložení pole čísel. Ukazuje to na příkladu pole pro 8 milionů integerů (tedy 32 MiB dat).
Pokud se v Monu int uloží do obecného pole objektů, tedy:
Skoukl jsem screencast o rozšíření .Netu pro paralelní výpočty. Je to velmi aktuální s ohledem na rozšiřování vícejádrových procesorů. (My pythonisti máme GIL, tak tohle moc řešit nemusíme. 
)
14.11.2007 17:24
| Ani zbla
|
| Přečteno: 1155×
| Komentářů: 11, poslední 14. 11. 2007
| Hodnocení: 100 % (6 hlasů)
Minule jsem psal o upgradu na Ubuntu. Nakonec to prošlo docela hladce, ale stěžoval jsem si, že mi občas zamrzne panel.
Vyklubal se z toho dost nepříjemný problém. Gnome-panel používám vertikálně, protože se tak líp využívá místo na obrazovce, zvláště u širokoúhlých notebooků. Klasická konfigurace dvou horizontálních panelů vede na širokou nudli místo obrazovky - pro brouzdání na webu a psaní textu krajně neergonomické.
Tak tedy poslouchejte: když otevřu víc než 7 oken, gnome-panel zamrzne, zatíží procesor a začne žrát paměť. Myslel jsem, že je to chyba Ubuntu, ale je to regrese v GNOME 2.20 - stejně jsem dopadl v OpenSUSE. Viz bugreport.
Dlouho jsem se rozmýšlel, neb ohlasy na sedm-tečka-desítku byly všelijaké. Ale nevydržel jsem to, a teď se podržte, co pro mě tentokrát byla killer feature: nové profily obarvování kódu v geditu. Gedit je pro mě zásadní aplikace, napsal jsem v tom diplomku a teď v tom vesele pythoním nebo i céčkuju.
Před nějakým časem jsem si do svého ~/bin přidal skript svncdiff. A používám ho zatraceně často, když pracuji na cizím stroji, chybí mi. A jak ten skript vypadá?
#!/bin/sh svn diff $* | colordiff | less -r
Kam se hrabe subclipse, želva a jiné :-)
Jako uživatelé Linuxu jsme čím dál náročnější. Konstatuji to po prolítnutí dvou dílů výborné kritiky Ubuntu. Ten článek je skvělý v tom, jak je věcný. Autoři obyčejně říkají "jo, funguje to docela dobře" nebo "je to pomalé/rychlé", ale tady je vedle slov "GUI je nekonzistentní" screenshot, který to dokazuje.
Onehdá jsem se koukal na Kvídovu přednášku o Pythonu 3000. Někdo se ho tam zeptal, jestli v Py3k bude transakční paměť. Ale nebude, je to experimentální záležitost, tudíž vhodná spíš pro Pypy. Stejně jako já, i Kvído o tom měl jen velmi povrchní informace.
Teď jsem narazil na skvělou kejnoutu nějakého typana z Microsoft Research, kde za patnáct minut transakční paměť vysvětlí. A je to jeden z těch vědců, co má nadhled, vtip a švih. Je to trochu rychlé, ale poslouchá se to dobře.
„mnoho programů používá zámky a některé z nich dokonce fungují (po většinu času)“
Též lze získat slajdy.
Asi se vrtnu na Haskell, protože tam transakční paměť prej mají...
Kdysi jsem někde v hospodě zaslechl o člověku jménem Tomeš a že přej je to jakýsi propagátor čehosi (Mozilly?). Věnoval jsem tomu pozornost jen omezenou pozornost, znám staršího bratra toho Tomeše a ten mi naopak přijde uměřený (neplést s odměřeným!).
Tak jsem dnes ráno zapl svůj Ubuntu powered noťas a že jako udělám něco do práce. Přepnu se do adresáře s projektem a zadám magickou formulku svn up a koukám co kolegové zmenili.
svn: Unrecognized URL scheme for 'http:.....'
Což mě tedy nepotěšilo, koukl jsem, zda mám konektivitu (a mám, Karneval je pohlcen UPC a zapomíná mi posílat faktury, ale taky mě neodpojil), koukám jestli funguje svn server, funguje.
Tak jsem zkoukl Stroustrupovu přednášku o budoucnosti C++ inzerovanou ve zprávičce. V prvé řadě to byla ukázka, jak nemožně může být americký vědec oblečený, to už je mnohem lepší Stallman se starým diskem na hlavě
.
Tak jsem včera viděl Simpsonovy ve filmu. Bylo to výborné. Nic zásadního, skoro jako pár lehce nadprůměrných epizod za sebou, ovšem spojené jedním příběhem. Komu tohle nestačilo, čekal zázrak. Navíc bylo zajímavé sledovat žlutou rodinky na velkém plátně, s hleděním na televizi nebo dokonce na zkompresovaný rip nesrovnatelné.
Humoru bylo hodně - od inteligentní satiry glosující geopoliticko-zelenou-situaci po spoustu "levnějšího" situačního humoru (což mi tedy rozhodně nevadilo). Ovšem jeden vtípek tam přesahoval všechny ostatní (one joke to rule them all:-). Jedná se o povedené prohození osazenstva kostela s osazenstvem hospody, to se musí vidět, to bylo lidské až na půdu. Doporučuju.
Tak jsem právě dokoukal přednášku od Richarda M. Stallmana o copyrightech, která byla inzerována na OSNews, stáhnout můžete přímo zde.
RMS je možná snílek, ale já ho obdivuji, protože to má v hlavě dobře srovnané. Dokonce si myslím, že GNU GPL je prostě geniální záležitost.
Uvedená přednáška je v perfektní technické kvalitě a díky výborné angličtině krásně srozumitelná.
Mám pocit, že svět se zbláznil. Narazil jsem článek o tom, jak v Polsku začínají policajti nahánět nudisty. Což o to, chodit zcela obnažen není ani u nás úplně normální (v tom smyslu, že skoro všichni se aspoň trochu zahalujem). Ne každého baví dívat se na nahá lidská těla, která můžou být navíc stará a vytahaná, nejsme na to totiž zvyklí.
Ale tahle věta mě dostala:
To byste nevěřili, jak je vzhled důležitý. Mé první Ubuntu (6.06) jsem si instaloval z části proto, že se mi děsně líbilo to oranžové téma a hezké ikonky. Hnědý vzhled předchozích Ubuntu byl pro mě stěží akceptovatelný, to bych raději zůstal u starého dobrého Debianu, který žádnému divokému "rebrandingu" nehoví.
Proto jsem zpozorněl, když jsem uviděl skrínšoty s Fedory 7. Za časů svého Debianu jsem měl přeci jen tendenci považovat Fedoru za ne příliš stabilní pískoviště pro RHEL. Se svým systémem jsem dost spokojen, žádnou evakuaci neplánuji, ale ta modrá krajina, ty balóny a ještě hezky udělané téma do GRUBu! Kupka to sice není, ale zajímavé mi to přišlo.
Nějakou dobu si říkám, že musím napsat malý oslavný post na Subversion. Mám ten soft totiž opravdu rád. Používáme ho na školní projekt (asi 4 lidi), ale ukládám si do něj i věci, na kterých dělám sám (dokonce i binární dokumenty).
Jako programátor v sobě neustále řeším, zda jsou lepší staticky nebo dynamicky typované jazyky. Na jednu stranu si pamatuju na pocit z Ady, kde je typová kontrola pevná jako skála a chudáček programátor cítí, že se o ni může opřít. Na druhou stranu Ruby a Python rozhodně nejsou jen hračky na tvorbu prototypů, ale opravdové nástroje na psaní velkých programů. Teď jsem narazil na jeden rozhovor s Kvídem, kde praví toto:
Dovolte, abych se představil. S Linuxem jsem začal někdy v roce 1998, někdy na střední škole. Můj první nainstalovaný systém byl Red Hat "Manhattan", nicméně tehdy to pro mě nebylo použitelné. Primárním systémem na mém desktopu se stal až Debian asi 3 roky zpět. Teprve tento systém mi dal vše, co potřebuji. Před necelým rokem jsem přešel na Ubuntu a jsem jeho velmi spokojený uživatel dodnes.
Kdysi dávno jsem byl v konferencích cecko@pandora.cz a os@pandora.cz. Už nevím, do které z nich kdosi poslal kus kódu v céčku, který řadu přítomných udivil. Jednalo se o Duff's device, které by se ale mělo jmenovat spíš Hell device. Po letech jsem na tuto konstrukci znovu narazil, tak se s vámi chci podělit
O co jde? Je to kus kódu, kde je konstrukce switch promíchána s jinou konstrukcí - v tomto případě do/while. A je to validní céčkový zdroják.
Ahoj vsichni na Abicku. Jsem na vylete v Londyne. A vite, jak si tu pripadam? Jako na Internetu, pac tu je vsechno anglicky :-)).
(Tak nevim, jestli tohle konstatovani neni zaroven i diagnoza.)
Na Slashdotu jsem minulý týden narazil na takovou drobnost, na kterou od té doby myslím. Takže to sem musím napsat.
No, zkrátka Stephen Hawking někde v Berkley prohlásil, že věří, že vesmír vznikl spontánně z ničeho. Je to brutálně jednoduché vysvětlení. Dokonce tak jednoduché, že prohlásit něco takového při pseudofilozofické diskusi u piva je pro mě tabu. Tohle tabu teď padlo a třeba se i odvážím toto vysvětlení použít v debatě s nějakým zapáleným křesťanem.
Dnes jsem četl slashdotovaný článek o spolehlivosti disků od Google (Failure Trends in a Large Disk Drive Population).
Narazil jsem na to včera a nemohl jsem se dočkat, až to přelouskám. Ze tří důvodů:
Tak se zdá, že NASA přišla o marsovský satelit MGS kvůli chybě v softwaru. V červnu 2006 tam nahráli nějaké updaty. Bohužel tam zanesli chybu, která způsobila, že se natáčení solárních panelů zastavilo až o mechanickou zarážku. Tento incident způsobil přechod sondy do "safe-módu". Naneštěstí sonda byla zrovna natočena tak, že jí sluníčko přehřálo a zničilo baterie.
Článek o tom, jak zbytečně složitý je vypínací dialog k Windows Vista bych málem přehlédl. Nepovažoval jsem to za důležité, mé Ubuntu má něco podobného (a navíc mám rozhašenou hibernaci). Autor postu postupně redukuje všechny možné volby (vypnout, uspat, hibernovat, odhlásit...), až mu zbude jedno univerzální tlačítko "Bye".
Na mnoha místech se řeší slova Steva Ballmera o tom, že Linux používá intelektuální vlastnictví Microsoftu. Vše v souvislosti s podivnou smlouvou uzavřenou mezi Microsoftem a Novellem.
Což o to, v Americe je patentováno _všechno_, takže libovolně krátký program nějaký patent porušuje (a taky obsahuje alespoň jednu chybu . Od firmy, která se mnohokrát nechala inspirovat konkurencí, to ale moc nesedí. Ale to je jedno.
Zajímá mě jiná věc. Proč taková obrovská, úspěšná a bohatá firma musí bojovat takovýmhle způsobem – rozšiřovat pomluvy, a šířit obavy. Prostě FUDovat. Odpověděl jsem si sám: Protože jí nic jiného nezbývá.
Tak jsem se vrátil z příjemného víkendu ve srubu* a hned koukám na OSNews: SpadFS, nový souborový systém pro Linux. Od nějakého potrhlého doktoranda, říkám si. Má pozornost řádově vzrostla, když jsem přejel myšítkem nad odkazem, tím potrhlým doktorandem je známý český geek Mikuláš Patočka.
Tuhle jsem vyráběl nějaký .tar.bz2 souborek a docela jsem se u toho nudil. Tak z té nudy koukám na vytížení procesoru a svítí tam 50%. To proto, že na svém noťasu mám Core Duo a bzip2 je samozřejmě schopen využít jen jedno jádro. Jo, asi jsem si k tomu měl pustit ještě Kvejka, ale hry nehraju
Tak jsem vyzkoušel Firefox 2 a jsem celkem rozladěn.
Na druhou stranu oceňuji, že autoři zapracovali na rychlosti a paměťovém obžerství. To bylo potřeba (a vlastně si myslím, že pořádné optimalizace měly přijít už s verzí 1.5). Ale mám teď tak výkonný počítač, že mě osobně tohle moc netrápilo.
Jaký je rozdil mezi děvkou a kurvou?
Děvka má přece jenom blíž k dívce, alespoň podle Hammingovy vzdálenosti.
Můj oblíbený FS je Reiser verze 3. Jeví se mi rychlý a spolehlivý. (Každý má jedinečné zkušenosti...) Pro můj desktop je nejlepší (nevšiml jsem si, že se mountuje dlouho, nepotřebuju extended atributy ani kvóty).
Teď se nad ním ale stahují mraky. Novell (SUSE) už ho nebude tlačit jako výchozí a odřízne ho od údržby svých vývojářů. No a teď to ještě vypadá, že Hans Reiser snad bude seďet za vraždu.
Tak jsem narazil na jednu stránku (subtextual.org) pojednávající o "novém" přístupu k programování. "Novým" je myšleno vizuální programování (neplést s klikáním formulářů v Delphi).
Zrovna čtu nějaké papíry k Jaderné elektrárně Temelín. Narazil jsem na překrásnou větu u řízení primárního okruhu. Jeden z požadavků zní takto:
Google obnovil registraci nových uživatelů na Writely, což je AJAXový textový editor, co si zakoupil. Tak jsem to trošku prozkoušel. Zatím k tomu mám trochu psychologický blok, protože to není zahrnuté pod Google Account.
18.8.2006 11:07
| Ani zbla
|
| Přečteno: 1497×
| Komentářů: 41, poslední 19. 8. 2006
| Hodnocení: 100 % (9 hlasů)
Tak jsem si přečetl tento článek, o tom, jak zrhuba bude vypadat Ubuntu 6.10 s Gnome 2.16. A mám radost. Mám radost z toho, jak je Gnome dospělé. Dospělost programu se dá poznat například podle toho, že je čas na optimalizace. To znamená, že už je implementována všechna potřebná funkcionalita a přitom je program pořád ještě aktivně vyvíjen.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
