Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Tiskni Sdílej:
jak se definuje svoboda jednotlivceporad se jenom ptas, ale odpovedi, ty se nedockas ....
No, jenomže ono to není tak jednoduché. Pokud budeš argumentovat takovýmto způsobem, tak nejsi o nic lepší než někteří zaslepení libertariáni. Nejvíc obdivuju argumenty typu, kdy se z celé řady regulací trhu vyjme jedna, jednoduše se dokáže, že to nefunguje, a tím se potře celá myšlenka svobodného trhu. Typickým příkladem jsou ty tvoje benzínky. Ty totiž nejsou regulovány pouze zákonem o hospodářské soutěži, která zamezuje vytváření kartelů, ale také celou řadou věcí od přísného dohledu nad obchodem s palivy, přes bezpečnostní požadavky na benzínky a celou řadu regulací a povolení, které musí splňovat. Tyto regulace potom zabraňují tomu, že někdo prolomí onen kartel otevřením nové benzínky, protože náklady na vstup na trh jsou příliš vysoké. Odstraněním jedné regulace nevzniká volný trh, těžko ho tedy na takovém příkladu ukazovat jeho nefunkčnost.
A i kdyby to tak bylo, tak pořád můžeme diskutovat o tom, jestli to opravdu nefunguje. Záleží totiž na časovém úseku. Krátkodobě by jistě vznikl kartel, který by znamenal vyšší ceny, ale to ještě neznamená, že by se to nevyřešilo v dlouhém období. Lidi by se třeba kvůli vysokým cenám přeorientovali na jiný druh paliva. I u nás je kvůli vysoké spotřební dani mnohem populárnějí třeba plyn než je tomu v zemích s nízkou daní. V minulosti už byly monopoly a kartely, které se rozbily i bez zásahu státu. Stačí se podívat na takový Microsoft. Ještě před 10 lety měl prakticky monopol na koncových počítačových zařízeních a nikdo nevěřil, že se to dokáže bez zásahu změnit. No a dnes už by málokdo řekl, že tam mají monopol. Stačilo, aby se výrazně posunula podoba koncového počítačového zařízení, které lidi používají.
Navíc co je nějaký kartel oproti tomu, že kvůli státním zásahům je benzín dvakrát tak dražší? Dokázal by kartel vyšroubovat cenu na dvojnásobek? Opravdu by takový rozdíl nikomu nestál za opuštění kartelu? Přijde mi, že největší mafián je tady stát a na něj napojení lidí a firmy.
Lidi by se třeba kvůli vysokým cenám přeorientovali na jiný druh paliva.tvým naivním teoriím budu přikládat nějakou váhu, až vysvětlíš, proč v souladu s nimi tedy již dávno nejezdíme na elektřinu, například? (ty vysoké ceny fosilních paliv tu už přece jsou, jak ostatně konstatuješ hned v další větě)
Ještě před 10 lety měl prakticky monopol na koncových počítačových zařízeních a nikdo nevěřil, že se to dokáže bez zásahu změnit.krásné, krásné - stačí si vhodně zvolit předpoklady, a dokáže se prakticky cokoliv, že? s monopolem (resp. "výrazně dominantním postavením") Microsoftu se prakticky nic nestalo, stále jej na osobních počítačích má; naopak mimo osobní počítače na ostatních zařízeních, která tak hezky padnou do té vybájené kategorie "koncová počítačová zařízení", jej, v rozporu s tvým tvrzením, nikdy neměl, takže o něj ani nemohl přijít (a že je dnes trh šmatlaplacek a smártfounů větší než trh "plnohodnotných počítačů" neznamená, že by se trh počítačů zmenšil) pokud někde Microsoft monopol ztratil, tak to byl trh www prohlížečů, což ovšem není dobrý příklad do naší diskuse, vzhledem k tomu, že IE dává (a vždy dával) "zadarmo"
tvým naivním teoriím budu přikládat nějakou váhu, až vysvětlíš, proč v souladu s nimi tedy již dávno nejezdíme na elektřinu, například? (ty vysoké ceny fosilních paliv tu už přece jsou, jak ostatně konstatuješ hned v další větě)Že by proto, že elektřina je kvůli regulacím taky drahá? Vysoké ceny fosilních paliv tu nejsou. Dokonce jsou v porovnání s průměrným příjem menší než před 20-25 lety. Naopak relativní cena elektřiny ve vztahu ke mzdě se zvýšila. Jediné, co je výrazně levnější, je plyn díky absenci spotřební daně. A na ten u nás jezdí výrazně více aut než třeba v USA, kde stejnou cenu, jako my platíme za plyn, oni platí za benzín. Takže lidi jsou ochotní přecházet mezi různými palivy. Otázkou jen je, jestli je ten rozdíl dostatečný, aby to stálo za to.
s monopolem (resp. "výrazně dominantním postavením") Microsoftu se prakticky nic nestalo, stále jej na osobních počítačích má; naopak mimo osobní počítače na ostatních zařízeních, která tak hezky padnou do té vybájené kategorie "koncová počítačová zařízení", jej, v rozporu s tvým tvrzením, nikdy neměl, takže o něj ani nemohl přijít (a že je dnes trh šmatlaplacek a smártfounů větší než trh "plnohodnotných počítačů" neznamená, že by se trh počítačů zmenšil)Díváš se na to příliš staticky. To, že si na nějakém trhu udržují dominantní postavení, neznamená, že se ten problém nevyřešil nebo alespoň výrazně nezlepšil. Můžeme taky tvrdit, že si Polaroid pořád drží monopol na trhu instantních foťáků, ale díky digitalizaci fotografie nám to všem může být u zadku. Trhy vznikají a zanikají a takový monopol může tento proces jen urychlit. Vedle trhu s klasickými osobními počítači vyrostl další trh, který roste mnohem rychleji a začíná být i větší a monopolem netrpí. Pro uživatele to má tu výhodu, že služby a programy jsou dnes většinou navrhovány multiplatformě, zatímco před 10 lety byla naopak multiplatformnost výjimkou. Cena samotné komodity, v tomto případě operačního systému, taky výrazně klesla. Eliminovaly se tak hlavní negativa monopolu. A postavení Microsoftu se tím začalo drolit i na samotném trhu osobních počítačů. Před 10 lety měli tržní podíl kolem 98 %, nyní to je 90 %, což není úplně marginální rozdíl.
no, dle rychlého googla to vypadá, že běžné elektrovozítko si vystačí s nějakými max 25 kWh / 100 km, což mi dává poloviční cenu proti benzínu/naftě (a to ještě není tak závislé na stylu provozu) a to počítám, kolik mě stojí elektrika na bytě, což samozřejmě není nejlevnější způsob, jak jí pořídittvým naivním teoriím budu přikládat nějakou váhu, až vysvětlíš, proč v souladu s nimi tedy již dávno nejezdíme na elektřinu, například? (ty vysoké ceny fosilních paliv tu už přece jsou, jak ostatně konstatuješ hned v další větě)Že by proto, že elektřina je kvůli regulacím taky drahá?
Díváš se na to příliš staticky. To, že si na nějakém trhu udržují dominantní postavení, neznamená, že se ten problém nevyřešil nebo alespoň výrazně nezlepšil. Můžeme taky tvrdit, že si Polaroid pořád drží monopol na trhu instantních foťáků, ale díky digitalizaci fotografie nám to všem může být u zadku.výborně, takže se vlastně dostáváme k tomu, že ten monopol nezničil volný trh, nýbrž technický pokrok ... takže zase žádná podpora argumentu, jak volný trh vše vyřeší?
Vedle trhu s klasickými osobními počítači vyrostl další trh, který roste mnohem rychleji a začíná být i větší a monopolem netrpí.fakt? - pokud se bavíme o tomtéž trhu, tak ten je teda sakra monopolní
Pro uživatele to má tu výhodu, že služby a programy jsou dnes většinou navrhovány multiplatformě, zatímco před 10 lety byla naopak multiplatformnost výjimkou.ze své zkušenosti před 10 lety musím prudce nesouhlasit ... jak si takový systemd rozumí třeba s FreeBSD? kolik věcí z Google Play si nainstaluju na ne-andoridu?
Cena samotné komodity, v tomto případě operačního systému, taky výrazně klesla.no já ti nevim, ale zdá se mi, že "osmičky" v OEM verzi začínaj někde okolo dvou a půl tisíce, zatímco "ikspéčka" tehdá byly tak za patnáct stovek, a to ještě kdoví jestli, takže to tak odpovídá inflaci (té reálnější než oficiální), žádnej pokles nevidím
A postavení Microsoftu se tím začalo drolit i na samotném trhu osobních počítačů. Před 10 lety měli tržní podíl kolem 98 %, nyní to je 90 %, což není úplně marginální rozdíl.no, možná by stálo zato zmínit, odkud ta čísla pochází a jakou metodikou byla získána, protože nějakých 8% se jeví směšně, z hlediska přesnosti, když to jeden odhaduje dle počtu prodaných kopií vs hardware, a druhý říká, že asi třetina je upirátěná (tj. nezapočtená v prodaných kopiích), zatímco třetí podotýká, že nějaká skoro desetina OEM (započteno do prodaných) je okamžitě přeinstalována na něco jiného (ne nutně ne-MS, ale jiného než jak byla započtena prodaná kopie) ale to je vcelku jedno, i kdyby to tak bylo, tak z hlediska toho obyčejného člověka, pro kterého má ta neviditelná ruka vyřešit problém monopolu, to "marginální" je, když mu dneska stejně jako před lety Lenovo noťas s předinstalovanou Fedorou prostě neprodá, resp. verze bez OS je dražší než s Woknama možná je to začátek trendu, a za 10*8 = 80 let se tu budeme bavit o 90-80 = pouze desetinovém podílu MS (pokud se s PC/ntb nestane to co s Polaroidem), ale zatím mě tento příklad nijak nepřesvědčuje o tom, jak se trh sám vyrovná s monopolem
no, dle rychlého googla to vypadá, že běžné elektrovozítko si vystačí s nějakými max 25 kWh / 100 km, což mi dává poloviční cenu proti benzínu/naftě (a to ještě není tak závislé na stylu provozu) a to počítám, kolik mě stojí elektrika na bytě, což samozřejmě není nejlevnější způsob, jak jí poříditPomíjíš dvě věci: 1) elektrické vozítko je o půl řádu až řád dražší na pořízení než fosilní :) protějšek, tudíž uživatel toho musí sakra najezdit, aby mu levnější km ten rozdíl vrátil 2) drahá paliva v Evropě táhnou vývoj motorů do dříve nemyslitelné efektivity. Nebýt dlouhodobě vysokých cen, nežraly by naše motory o moc míň než typický americký mid-size.
Pomíjíš dvě věci: 1) elektrické vozítko je o půl řádu až řád dražší na pořízení než fosilní :) protějšek, tudíž uživatel toho musí sakra najezdit, aby mu levnější km ten rozdíl vrátilno, že do této kategorie nepatřím zrovná já nebo asi ani ty, neznamená, že by takových nebylo spousta, dostatek, aby vytvořili poptávku, kterou se vyplatí uspokojit; navíc předpokládám, že mluvíš o současné tržní ceně podle nabídky hybridů, ale pokud máme teoretizovat, tak jak by asi ta cena mohla vypadat, kdyby do vývoje bylo investováno tolik, co do dále zmíněných optimalizací u klasiky, a kdyby se ty auta vyráběly v obdobně velkých sériích ...? kromě toho, kolega mluvil jen o té ceně, tak jsem reagoval na to, ale pokud chceme připomínat, na co "zapomínám", tak pro elektriku by byly i jiné důvody, třeba že to nesmrdí (obdobně jsem teď volil auto s vyšší spotřebou jako kompromis za jiné vlastnosti)
2) drahá paliva v Evropě táhnou vývoj motorů do dříve nemyslitelné efektivity. Nebýt dlouhodobě vysokých cen, nežraly by naše motory o moc míň než typický americký mid-size.no ... to je ale spíš argument pro to, proč už bysme měli dávno na tu elektriku jezdit, ne? (ano, v příkladu výše jsem počítal relativně úsporný motor, který dělá nějakých 5-6 litrů "v kombinaci")
tvým naivním teoriím budu přikládat nějakou váhu, až vysvětlíš, proč v souladu s nimi tedy již dávno nejezdíme na elektřinu, napříkladProtože lidé se chovají tržně a pohon na elektřinu jim nevyhovuje - nižší cena (pokud by opravdu byla nižší, neověřoval jsem) pro ně nevyvažuje nedostatky tohoto pohonu.
Třeba v příkladu benzínek vidím mnohem pravděpodobnější výsledek vytvoření mafie, která si zajistí vysoké ceny (a tohle jsem zažil v 90. letech v době mnohem volnějšího trhu než dnes, kdy benzínka co zlevnila málem přišla o majitele). Lidi totiž pravidla přirozeně nerespektují a snaží se je obcházet, zvlášť když se jim to vyplatí.Tak to zase prrr... volný trh neznamená zákon džungle a ekonomická svoboda != naprostá svoboda v konání. To nehlásají ani ti největší libertariáni. Naopak většina liberálních škol hlásá sice menší rozsah zákonů, ale jejich tvrdé vynucování, tzv. malý stát, ale silný ve svých pravomocech. Devadesátá léta nebyla ekonomicky příliš svobodnější. Naopak existovaly např. brutální korporátní daně (otec doteď vzpomíná, jak jeho firma platila 40 % daně z příjmu právnických osob). V té době byla nízká především vymahatelnost práva, což se ale nemůže zaměňovat s ekonomickou svobodou. BTW nechci se zastávat liberalismu a volného trhu. Ekonomie je dost komplikovaná věda na jednoduché závěry a extrémy většinou nefungují. Jen mi vadí, když se někdo strefuje do liberálů jako do naivních blbců a přitom používá stejně laciné argumenty.
Přijde mi, že jediným cílem toho zápisku bylo napsat, že libertariáni jsou idioti. Na to stačila jedna věta a ušetřil by sis čas.Jeden odkaz by byl lepší, ukázal by, proč tomu tak je.
A jak bys chtěl hodnotit výsledky?Stejně jako se hodnotí například jednotlivé státy a život v nich?
Já bych řekl, že u většiny teorií je vidět, kam vedou a jaké mají bugy.Tady bys to měl podložené daty, nikoliv pocity.
Ideální by k tomu byly různé MMORPG hry, které hrají desítky tísíc hráčů.Ja jsem pro ekonomickou simulaci (uz me diskutovat nad ekonomii moc nebavi, myslim, ze rada veci se bez simulace rozhodnout neda, protoze to vetsinou skonci na tom, zda efekt prvniho radu prevazi nad souctem efektu druheho radu, ci nikoli), ale tohle neni dobry napad. V MMORPG lide vedi, ze jde o hru, nemaji jeden zivot, jako v realu, a dusledek je, ze se chovaji daleko riskantneji. Dalsi faktor je, ze pokud se hraci nudi nebo jim to nejde, mohou se odlogovat, takze chudoba a utrpeni v MMORPG neexistuje, narozdil od realneho sveta. MMORPG neukaze, co to udela s psychologii cloveka, pokud 3 dny nejedl, stravil noc v zime na ulici, nebo ho policie zmlatila pri demonstraci. Pokud je zajem, muzeme si o te simulaci pokecat, par napadu bych mel. Ale musi byt zalozena na nejakem psychologickem modelu, jenom vzit realne lidi nestaci (a ani to neni prakticke).
V MMORPG lide vedi, ze jde o hru, nemaji jeden zivot, jako v realu, a dusledek je, ze se chovaji daleko riskantneji. Dalsi faktor je, ze pokud se hraci nudi nebo jim to nejde, mohou se odlogovat, takze chudoba a utrpeni v MMORPG neexistuje, narozdil od realneho sveta. MMORPG neukaze, co to udela s psychologii cloveka, pokud 3 dny nejedl, stravil noc v zime na ulici, nebo ho policie zmlatila pri demonstraci.S většinou souhlasím. Ekonomiky tam imho fungují víc než dobře, stačí si jen správně nadefinovat vzorek - nebrat například všechny uživatele, ale jen ty, kteří dosáhnou určitého levelu a je tak větší pravděpodobnost, že hráč s nimi nebude nakládat iracionálně.
Pokud je zajem, muzeme si o te simulaci pokecat, par napadu bych mel.Na nic praktického nemám čas, energii, ani motivaci. Jen mě to napadlo, jako způsob, jak vyřešit tyhle nikam-vedoucí internetové debaty.
Ale musi byt zalozena na nejakem psychologickem modelu, jenom vzit realne lidi nestaci (a ani to neni prakticke).Asi by to chtělo ekonomiku ala minecraft, kde se nic neobjevuje jen tak samo a musí se vše vyrobit od základu, aby to mělo nějaký smysl. Pak by šlo udělat třeba více "dimenzí", z nichž každá by měla jiné politické/ekonomické řízení. Na konci by se dalo vyhodnotit, ve které se rozhodně žít největší počet hráčů, která bude nejvíc prosperovat atd..
Ekonomiky tam imho fungují víc než dobřeVidis, dalsi problem. Administratori MMORPG chteji, aby to nekdo hral, takze se budou sakra otacet, aby ekonomika fungovala dobre. Zadny takovy "deus ex machina" akter v realnem svete neni (ja na nej aspon neverim ). Proste hra neni simulace. Hra temer vzdy dela kompromisy smerem k hratelnosti a to ji jako simulaci diskvalifikuje.
Jen mě to napadlo, jako způsob, jak vyřešit tyhle nikam-vedoucí internetové debaty.Zajimave by to bylo, ale debaty to nevyresi. Stejne jako klimaticke modely nevyresily debaty o AGW. Lide chteji prezentovat sve pokrivene nazory, ne se hrabat v modelech.
Asi by to chtělo ekonomiku ala minecraft, kde se nic neobjevuje jen tak samo a musí se vše vyrobit od základu, aby to mělo nějaký smysl.Mne by se takova hra libila, jako Minecraft, ale realisticka, zamerena na produkci a technologicke postupy. I kdyz bych to spis videl jako vyukovou zalezitost nez jako realnou simulaci. Hrac by se jednak trochu seznamil s temi technologiemi, jak se co vyrabi, a zaroven by ziskal trochu intuici, kolik prace/materialu je potreba k vyrobe ruznych veci.
Administratori MMORPG chteji, aby to nekdo hral, takze se budou sakra otacet, aby ekonomika fungovala dobre.Tohle imho neplatí všude. Jsou hry, kde ekonomika funguje dobře a přitom se o ní nikdo nestará. Taková ultima, tam se kolikrát nikdo nestará o celý server :D
Hra temer vzdy dela kompromisy smerem k hratelnosti a to ji jako simulaci diskvalifikuje.To je imho až moc drastický pohled. Stačí ti buďto kompenzovat výsledky, nebo mít hru, která to nedělá, viz např. ten minecraft-like svět, kde se věci neobjevují, ale musí se těžit, čímž simuluješ i omezené zdroje, které sice nestojí námahu, ale hráčův čas, což vyjde nastejno..
zamerena na produkci a technologicke postupyOfftopic, ale zkus factorio. Jeden čas mě to dost bavilo.
Offtopic, ale zkus factorio. Jeden čas mě to dost bavilo.Chvili jsem to zkousel, ale herni model (nepratele) se mi nelibil. A neni to o moc realistictejsi nez Minecraft/Redpower2.
Mne by se takova hra libila, jako Minecraft, ale realisticka, zamerena na produkci a technologicke postupy. I kdyz bych to spis videl jako vyukovou zalezitost nez jako realnou simulaci.Mně by se líbila kniha, manuál zaměřený na bootstrapování civilizace. Bohužel jsem nic takového nenašel.
V MMORPG lide vedi, ze jde o hru, nemaji jeden zivot, jako v realu, a dusledek je, ze se chovaji daleko riskantneji.Chybná generalizace. Když ve WoW vypukla epidemie, většina lidí se chovala, jako by jim hrozilo skutečné nebezpečí.
Hlavním cílem státu by samozřejmě měl být všeobecný blahobyt, štěstíS timhle naprosto souhlasim, to by mel byt hlavni cil spolecnosti. Vysoka (ale ne maximalni mozna) uroven svobody je pouze jeden z prostredku, jak toho cile dosahnout.
Funkční politická teorie ovšem potřebuje brát v úvahu pravou podstatu člověka a nepovažovat jí za něco negativního, ale naopak jí pozitivně využít. Protože vlastnosti jako touha po zisku a slávě a individualismus jsou veskrze pozitivní a jsou to ty vlastnosti, které člověka vynesly do výšin současných technických a kulturních záraků.Clovek je bohuzel velmi nedokonaly tvor se spoustou negativnich vlastnosti, takze vytvorit dokonalou spolecnost z lidi nejde. Touha po zisku a slave je pozitivni i negativni, zalezi na konkretni situaci a uhlu pohledu.
Pokud půjdeš ještě dál a odvážíš se prohlásit, že svoboda je nezbytný prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout, tak se snaha "maximalizovat svobodu jednotlivce" přestane zdát tak nesmyslnou.Hlavním cílem státu by samozřejmě měl být všeobecný blahobyt, štěstíS timhle naprosto souhlasim, to by mel byt hlavni cil spolecnosti. Vysoka (ale ne maximalni mozna) uroven svobody je pouze jeden z prostredku, jak toho cile dosahnout.
Clovek je bohuzel velmi nedokonaly tvor se spoustou negativnich vlastnosti, takze vytvorit dokonalou spolecnost z lidi nejde. Touha po zisku a slave je pozitivni i negativni, zalezi na konkretni situaci a uhlu pohledu.No jistě, snaha po zisku může mít i negativní následky. Ale právě proto je důležité uvědomit si, za jakým účelem původně vznikla a směřovat ji takovým směrem, aby danému účelu sloužila co nejlépe. A to právě nejde, pokud prohlásíte touhu po zisku za největší zlo vyžadující vymícení.
Pokud půjdeš ještě dál a odvážíš se prohlásit, že svoboda je nezbytný prostředek, jak tohoto cíle dosáhnout, tak se snaha "maximalizovat svobodu jednotlivce" přestane zdát tak nesmyslnou.Neni to uplny nesmysl, ale jde o to, ze maximalni mira svobody neni optimalni mira svobody.
A to právě nejde, pokud prohlásíte touhu po zisku za největší zlo vyžadující vymícení.Nechapu, nic takoveho jsem nikdy nerek.
Svoboda: já osobně nechápu svobodu jako hlavní cíl společnosti. Hlavním cílem státu by samozřejmě měl být všeobecný blahobyt, štěstí…
Blahobyt zní příliš materiálně. Lidé mají i jiné potřeby. Navíc je otázka, jak ten blahobyt resp. bohatství rozdělit mezi jednotlivé lidi1 a jak ho rozdělit v čase2.
To „štěstí“ je už trochu lepší, ale opět je tu stejný problém s tím rozdělením. Navíc často může nastat konflikt – někdo např. bude pociťovat štěstí, když bude v peci pálit Židy, ale na druhé straně těm Židům se to nebude líbit. Tak co s tím? Co když nějaký centrální plánovač spočítá, že spálení pár Židů by udělalo hodně lidem radost, bylo by to pro ně velké štěstí, zatímco těch Židů je málo a jejich neštěstí by bylo malé, takže celková bilance by byla kladná?
…a možnost dělat, co člověka napadne
Tím se dostáváme k té svobodě, ne?
Stát by neměl mít cíle – stát by měl vycházet z nějaké obecné objektivní teorie a měl by pouze vytvářet prostředí, ve kterém si mohou své cíle plnit jednotliví lidé (a skupiny3 jimi tvořené těmi lidmi na dobrovolné bázi).
[1] Tady typicky nastávají spory – lidé mohou mít pocit, že ten má příliš mnoho a oni příliš málo, že by to spravedlivější bylo jinak. Pro mnohé je dokonce ten pocit spravedlnosti důležitější, než absolutní výše jejich bohatství.
[2] Je lepší mít něco teď nebo více za pár let? Co na to ti, kteří tu za pár let už nebudou? A co na to příští generace? Kdo to rozhodne?
[3] firmy, občanská sdružení, církve, odbory…
O těch skupinách jsem psal proto, že by se určitě ozval někdo s tím, že chudák sám jednotlivec nic nezmůže, ale když se lidi dají dohromady, půjde jim to lépe. Chápej to tedy v tom smyslu, že nejsem proti tomu, aby se lidé sdružovali, naopak to považuji za přirozené, jsem proti kolektivismu, kdy stát jako by hájí zájem kolektivu, ale ve skutečnosti přihrává výhody nějaké skupince, která si to vylobovala – veřejnosti se to ale prezentuje jako zájem nás všech, pro který musíme něco obětovat. Když si ale lidé založí třeba družstvo spotřebitelů nebo výrobní družstvo, tak proti tomu nic nemám.
Ta skupina je pak subjektem na trhu, kde uspokojuje svoje cíle a zájmy (resp. zájmy svých členů). Stát by tomu neměl bránit ani to podporovat – prostě jen vytváří prostředí, kde se mj. mohou lidé sdružovat do skupin.
To už je ale věc té skupiny. Více skupin znamená, že je tady více paralelních struktur, které mezi sebou soutěží. Můžou fungovat na různých principech, zkoušet různé modely rozhodování. Můžou se od sebe něco naučit. Pluralita umožňuje otestovat různé přístupy, zjistit, který je lepší. Neúspěšné skupiny zaniknou. Záleží na jejich členech – když např. budeš v církvi, která staví paláce pro pár svých nejvyšších, ale nedělá nic pro lidi, tak ti to jednou dojde, přestaneš jim posílat peníze a přejdeš jinam.
Demokratičnost není až tak důležitá. Můžeš mít klidně skupinu, kde členové nemají hlasovací práva, ale přesto tam dobrovolně setrvávají a jsou spokojení.
Skupina bývá zaměřená na nějakou konkrétní činnost a není problém tam najít shodu. Zároveň existuje více skupin, takže si každý najde tu, která mu vyhovuje. Problém kolektivistického státu je v tom, že se nezabývá jednou konkrétní činností, ale příliš mnoha věcmi. A tady už společnou shodu těžko najdeš. Např. se ti líbí tahle věc, ale jiné ne, tak budeš uvažovat o emigraci, ale když půjdeš do jiného kolektivistického státu, tak tam ti zase nebude vyhovovat něco jiného. Nemluvě o tom, že lidé se často stěhovat nechtějí.1 V demokratickém hlasování rozhoduje většina – a výsledek třeba 60:40 je ještě relativně úspěch, mnohdy ale hlasování projde těsnou většinou, což znamená, že třeba 40 až 49 % lidí v každém hlasování má smůlu, společnost jde proti nim. Tohle procento není zrovna malá část obyvatel. A čím více věcí bude stát řešit (byť si to nechá demokraticky odhlasovat), tím více ukřivděných a poškozených občanů bude.
[1] vysoké náklady, jazyková bariéra, jsou zvyklí na původním místě, mají tam přátele, kteří se nestěhují, mají tam nemovitost atd.
Blahobyt zní příliš materiálně. Lidé mají i jiné potřeby.Nejsem autor toho komentare, ale blahobyt v tomhle kontextu povazuju za synonymum pro stesti. Jednoduse receno, "stastnejsi" ze dvou stavu mysli je ten, ve kterem se clovek chce radeji nachazet pokud ma na vyber.
Navíc je otázka, jak ten blahobyt resp. bohatství rozdělit mezi jednotlivé lidi a jak ho rozdělit v čase.Dobra otazka. Pro jednotlivce je racionalni snazit se maximalizovat vlastni stesti. O co by se mela snazit spolecnost? Jako "probably approximately correct" mi prijde cil maximalizovat prumerne stesti jednotlivce v prubehu jeho zivota.
Co když nějaký centrální plánovač spočítá, že spálení pár Židů by udělalo hodně lidem radost, bylo by to pro ně velké štěstí, zatímco těch Židů je málo a jejich neštěstí by bylo malé, takže celková bilance by byla kladná?Pokud zapocitas pocit viny, strach ostatnich mensin a hlavne dopad na kulturu te spolecnosti, tak pochybuju, ze by bilance byla kladna.
Stát by neměl mít cíleJednotlivci maji cile a tech se efektivneji dosahne vzajemnou spolupraci, takze z urciteho uhlu pohledu lze rict, ze cela spolecnost ma nejaky cil.
cil maximalizovat prumerne stesti jednotlivce v prubehu jeho zivota.
V průběhu života? Vždyť ani nevíš, jak dlouho ten člověk bude žít? A co když si někdo chce užívat do třiceti a pak spáchat sebevraždu? Nemá právo se takhle rozhodnout? Proč?
A ani to nemusí být takhle extrémní – někdo třeba chce v mládí hodně cestovat, hodně toho zažít a ve stáří si už jen číst a sedět na lavičce. Každý může mít jiné priority. Proč si myslíš, že stát by měl vědět nejlíp, co lidi chtějí, a mít právo jim to naordinovat?
Ta druhá otázka souvisí s rozdělením mezi jednotlivé lidi. Mají mít všichni stejně? Nebo podle svých potřeb? Nebo podle svých schopností? Podle toho, jak přispěli do společnosti? Kdo to bude měřit, kdo o tom bude rozhodovat?
Pokud zapocitas pocit viny, strach ostatnich mensin a hlavne dopad na kulturu te spolecnosti, tak pochybuju, ze by bilance byla kladna.
Jak to chceš měřit nebo počítat? Dá se leda udělat nějaké hlasování nebo průzkum mínění – a když se podíváš do historie, tak z toho byl mnohokrát kladný závěr – nedělo se to z vůle nějakého jednoho psychopata, ale s širokou podporou veřejnosti.
Takže ty bys tam přišel a řekl bys jim: „vy to sice chcete, ale neuděláme to, protože by vás to pak mrzelo a mělo by to negativní dopad na naši kulturu, takže celková bilance by byla negativní“? Co tě ale opravňuje k tomu vynášet takové soudy? Z čeho by měla pramenit tvoje autorita něco takového říct a mít právo to prosadit? Co když přijde někdo jiný a řekne: „nás to mrzet nebude a celková bilance bude kladná“? Proč bys měl mít větší pravdu než on?
Vždyť tímhle způsobem můžeš obhájit nebo popřít úplně cokoli.
Jednotlivci maji cile a tech se efektivneji dosahne vzajemnou spolupraci
Nemám nic proti spolupráci nebo nějaké kolektivní1 činnosti – lidé se vždycky budou sdružovat a spolupracovat, budou-li chtít – k tomu nepotřebují stát.
takze z urciteho uhlu pohledu lze rict, ze cela spolecnost ma nejaky cil.
Ty společné cíle a zájmy jde definovat vůči vnějšímu okolí a souvisí s tím, že stát má vytvářet prostředí, kde jeho občané mohou sledovat své cíle. Tím společným cílem je tedy bezpečnost a svrchovanost.
[1] neplést s kolektivismem
V průběhu života? Vždyť ani nevíš, jak dlouho ten člověk bude žít?Samozrejme ze nevim. Ja jenom rikam co je cil, ne jak ho merit.
A co když si někdo chce užívat do třiceti a pak spáchat sebevraždu? Nemá právo se takhle rozhodnout? Proč?Priklonil bych se spis k tomu, aby to pravo mel, protoze tu sebevrazdu spacha pravdepodobne kvuli tomu, ze si mysli, ze se bude mit spatne (takze by se zacalo snizovat jeho prumerne stesti). Taky by zakaz vedl ke snizeni svobody a lide maji radi svobodu.
A ani to nemusí být takhle extrémní – někdo třeba chce v mládí hodně cestovat, hodně toho zažít a ve stáří si už jen číst a sedět na lavičce. Každý může mít jiné priority. Proč si myslíš, že stát by měl vědět nejlíp, co lidi chtějí, a mít právo jim to naordinovat?Tys to pochopil uplne jinak, vzdyt jsem nic takovyho vubec nepsal. Nikde netvrdim ze stat by mel lidem neco ordinovat. Kdyby stat lidem presne naordinoval prubeh zivota, tak by to pravdepodobne snizilo prumerne stesti ne?
Ta druhá otázka souvisí s rozdělením mezi jednotlivé lidi. Mají mít všichni stejně? Nebo podle svých potřeb? Nebo podle svých schopností? Podle toho, jak přispěli do společnosti? Kdo to bude měřit, kdo o tom bude rozhodovat?Cil je maximalizovat soucet stesti. Pokud toho maximalniho souctu lze dosahnout vice zpusoby, tak vybrat dejme tomu ten s nejmensi variabilitou.
Jak to chceš měřit nebo počítat? Dá se leda udělat nějaké hlasování nebo průzkum mínění – a když se podíváš do historie, tak z toho byl mnohokrát kladný závěr – nedělo se to z vůle nějakého jednoho psychopata, ale s širokou podporou veřejnosti.Jde to pouze hrube odhadnout. Muzes se napriklad snazit o to, aby meli vsichni splene zakladnich zivotni potreby (maslowova hierarchie), coz priblizne povede k maximalizaci stesti.
Takže ty bys tam přišel a řekl bys jim: „vy to sice chcete, ale neuděláme to, protože by vás to pak mrzelo a mělo by to negativní dopad na naši kulturu, takže celková bilance by byla negativní“? Co tě ale opravňuje k tomu vynášet takové soudy? Z čeho by měla pramenit tvoje autorita něco takového říct a mít právo to prosadit? Co když přijde někdo jiný a řekne: „nás to mrzet nebude a celková bilance bude kladná“? Proč bys měl mít větší pravdu než on?Ja bych nikam nic rikat nechodil, pouze tvrdim, ze je v zajmu spolecnosti prijimat zakony, ktere budou mit pozitivni dopad na blaho. Vsechno tohle ber jako velmi abstraktni model, ktery je v praxi pouze okrajove uzitecny.
Nemám nic proti spolupráci nebo nějaké kolektivní1 činnosti – lidé se vždycky budou sdružovat a spolupracovat, budou-li chtít – k tomu nepotřebují stát.Coz se taky deje. Ale nekdy je potreba spoluprace na urovni statu, tedy dohoda, kterou musi dodrzovat vsichni, napr. zakaz zlodejiny.
Ty společné cíle a zájmy jde definovat vůči vnějšímu okolí a souvisí s tím, že stát má vytvářet prostředí, kde jeho občané mohou sledovat své cíle. Tím společným cílem je tedy bezpečnost a svrchovanost.Ano, moznost obcanu sledovat vlastni cile, bezpecnost a svrchovanost jsou zpusoby, jak maximalizovat stesti spolecnosti.
Proč si o tom raději něco nepřečteš? Třeba Trh a stát od Jiřího Kinkora.
konkretne tu (ten se mi obzvlast libi, zejmena to "But instead of realizing that aggression and defense are merely ways of defining violence in relation to a necessarily prior theory of entitlement, many libertarians actually think non-aggression is a theory of entitlement."),Ano, toho uz jsem si take vsiml, v tom odkaze je to vystizne popsane. Jeste bych dodal, ze takove maskovani sve theory of entitlement za non-aggresion principle neni jen kruhova argumentace, je to spojene s necim horsim - v podstate se cela oblast theory of entitlement vytesnuje z verejne diskuze, mytizuje. Jeji prijeti stoji na intuitivnim ztotozeni jednotlivych obcanu s ni, ale zaroven je odmitana jakakoliv pluralita v jejim chapani. Tedy je to svym zpusobem krok k uzavrene spolecnosti.
Na myslence absolutne volneho trhu je nadherne to, ze ma relativne blizko k evoluci a prirozenemu vyberu.tento váš neoblomný darwinizmus by bolo ešte doplniž ešte nejakým tým Gobineauvom
Dalsi vec je, ze takove zmeny by musely nastat na nadnarodni urovni, protoze nasi malou a otevrenou ekonomiku by ti skutecne mocni zaslapli jak svaba.
Protože to je základní princip demokratického státuZakladni princip demokratickeho statu je vlada lidu, tzn. ze moc je rozvnomerne rozprostrena.
každý má právo dělat cokoliv, dokud tím nenaruší stejné právo někoho jinéhoTehle myslence jsem nikdy uplne nerozumnel, protoze pravo je hrozne nejasne definovany slovo. Co to je pravo? Kdo urci co je pravo a co ne?
Je to jednoduché, máš právo si co dělat co chceš, ale nesmíš tím narušit právo a svobody ostatních. Můžeš si třeba na zahradě odpálit jadernou bombu... ale jak zajistíš, aby spad nešel k sousedovi? Aby mu tlaková vlna nesmetla barák? Nezajistíš... takže nemáš právo to udělat. Byl to absurdní příklad, ale snad jasně ukazuje, jak myšleno že "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého".Protože to je základní princip demokratického státuZakladni princip demokratickeho statu je vlada lidu, tzn. ze moc je rozvnomerne rozprostrena.každý má právo dělat cokoliv, dokud tím nenaruší stejné právo někoho jinéhoTehle myslence jsem nikdy uplne nerozumnel, protoze pravo je hrozne nejasne definovany slovo. Co to je pravo? Kdo urci co je pravo a co ne?
snad jasně ukazuje, jak myšleno že "svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého"Neukazuje to vubec jasne. Potiz je v tom, ze to kde konci a zacina cizi svoboda ma kazdy nastavene jinak. Kdybychom se na tom vzdy shodli, nebyl by s libertarianstvim vubec zadny problem.
Ne, je to totéž. Trh není nějaký subjekt, trh je to prostředí, kde lidé směňují. Omezit „svobodu trhu“ znamená překazit nějakým jednotlivcům směnu, na které se dohodli a kterou chtěli – znamená to omezit svobodu těch jednotlivců.
Nic jako svoboda korporací neexistuje – nakonec za tím jsou stejně lidé, jednotlivci. Jde tedy o svobodu jednotlivce vlastnit majetek, podnikat, spojit se s jinými jednotlivci a provozovat společnou firmu…
nakonec za tím jsou stejně lidéSkutečně?
Představa, že zaměstnanci a zaměstnavatelé jsou veskrze ti stejní lidé, mi přijde neslučitelná s reálným světem.Proč ? Paradoxně i v rámci pracovněprávního vztahu mají stejné motivace a cíle - za minimum vynaložené energie (kapitál zaměstanavtele, čas a práce zaměstnance) získat maximum (zisk zaměstnavatele, odměna zaměstnance). Není neobvyklé a já toho budiž případem, že se ty role můžou za život vyměnit, i opakovaně.
Jenze tak to bohuzel neni a proto se libertariansky raj rychle zvrhne v mafianskou nocni muru.Toho bych se bál asi nejvíc.
Proč se ignoruje zhruba 10 tis. let civilizace, kdy koexistovali lidé ve společenstvích, které by podle takových scénářů vůbec nemohly fungovat a lidský druh by se už musel mnohokrát sám vyhladit ? A že byla údobí, kdy lidé žili daleko svobodněji než v dnešních tzv. vyspělých zemích a prakticky jedinou reálnou hrozbou byly v té době neléčitelné nemoce nebo dravá zvěř ?
Nejsou ty představy jen vsugerované ? Proč někdo vypíná kritické myšlení, které jinak v práci a soukromém životě běžně používá ?
A ty nadnárodní i státní mafie vám nevadí ? Domníváte se že ty menší budou horší ?Vadi, nedomnivam. Ale o to nejde, jde o to, ze bez organizace neni mozna civilizace. A ta organizace vyzaduje nejakou spolecenskou dohodu o tom, kdo ma jakou moc (a s tim spojene trestani tech, kteri tu dohodu odmitaji nebo porusuji), jinak se to zvrhne v system rizeny mafii (neni to ovsem postacujici podminka pro to, aby se to nezvrhlo, jen to pomaha). Proste, predstava libertarianu, ze se vsichni na vsem dobrovolne dohodneme, je scestna.
A že byla údobí, kdy lidé žili daleko svobodněji než v dnešních tzv. vyspělých zemích a prakticky jedinou reálnou hrozbou byly v té době neléčitelné nemoce nebo dravá zvěř ?O tom bych tedy rad vedel.. Podle vseho je soucasnost (od druhe svetove valky) vubec nejmene nasilnou erou v dejinach.
Nejsou ty představy jen vsugerované ? Proč někdo vypíná kritické myšlení, které jinak v práci a soukromém životě běžně používá ?Az mi nekdo ukaze funkcni anarchokapitalistickou spolecnost, rad uverim. Ale zatim jsem ji nevidel. Pry to zkousely nejake komuny v 70. letech (fanousci Ayn Randove), ale moc to nefungovalo.
Proč se ignoruje zhruba 10 tis. let civilizace, kdy koexistovali lidé ve společenstvích, které by podle takových scénářů vůbec nemohly fungovat a lidský druh by se už musel mnohokrát sám vyhladit?Že by od té doby lidí trochu přibylo?
Velikost ani struktura ale ty hlavní motivace podstatným způsobem nemění. Může se maximálně měnit efektivita a poměr sil.
Velikost ani struktura ale ty hlavní motivace podstatným způsobem nemění.S tim nesouhlasim.
Jen připomínám že téma je o podobnosti motivací mezi zaměstnavately a zaměstnanci.
Paradoxně i v rámci pracovněprávního vztahu mají stejné motivace a cíle - za minimum vynaložené energie (kapitál zaměstanavtele, čas a práce zaměstnance) získat maximum (zisk zaměstnavatele, odměna zaměstnance).Za zaměstnavatele hovořit nemohu, ještě jsem to nezkoušel, ale na zaměstnance (např. mě) to určitě nesedí. A zní to jako děsná nuda.
Ne každý to tak má..
Pokud skutecne "zalezi na lidech", jak zaridit, aby tohle neexistovalo? Co maji ti "lide" udelat?Asi tomu špatně rozumím, ale hledáte koncept pro společnost - překvapivě složnou z lidí - u kterého by nezáleželo na lidech ?
Co je morálně přijatelné je ale subjektivní a neprůkazné a nelze tím bohužel argumentovat.
Systémy IMHO selhávájí, protože nevznikají spontánně a z nějakého širokého konsensu, ale jako úzkou skupinou zkoncipovaná ekonomická a silová forma organizace instalovaná shora. Spousta lidí může věřit vlivu vlastní vůle, ale to věří i větším hloupostem. Systémy jednak soupeří mezi sebou a jednak inklinují k interní nerovnováze. Ta je daná přirozenou preferencí vlastních potřeb, která může mít až patologický charakter. Ničím nebržděná nerovnováha pak končí kolapsem.
Podporu získanou klamem, manipulací nebo nátlakem do výše vymezeného konsenzu nepočítám, v tom bude zřejmě taky rozdíl.
Libertariání povolují? sdružování ? Když ono je asi těžké opustit vlastní myšlenkový model plný doktrín a pochopit takovou banalitu, že jen nezakazují.
Když ono je asi těžké opustit vlastní myšlenkový model plný doktrín a pochopit takovou banalitu, že jen nezakazují.V tomto pripade (kdy se bavime o moralni filozofii, a ne o statu), jaky je v tom rozdil?
Existuje cela rada organizaci, ktere vznikly konsensualne. A az postupem doby se v nich ta moc koncentrovala v rukou uzsi skupiny lidi. Tedy, konsensus pro jejich vznik existuje a existoval, to s cim lide nesouhlasili je pak eventualni vyvoj.
Tady považuji za důležité dvě věci:
ale jinak v tom problém nevidím.
Nejsem anarchista, nejsem pro zrušení státu – stát tu má existovat jako autorita, která vynutí dodržování práva a smluv. V zákonech takového státu nebude nic o tom, že musíš jít pracovat do dolů – a žádnou smlouvu, že tam půjdeš, jsi nepodepsal, takže tě k tomu nikdo nutit nemůže.
ČSSR je jiný případ, to byl stát a jako stát vydal zákony obecně platné pro všechny občany. Soukromá organizace tohle nikdy udělat nemůže – k té může mít někdo leda smluvní závazky.
a žádnou smlouvu, že tam půjdeš, jsi nepodepsal, takže tě k tomu nikdo nutit nemůžeCo kdyz ti nezbyde nez podepsat takovou smlouvu, aby jsi nezemrel hlady? Pak te k tomu muze ten stat nutit, protoze vynucuje ty smlouvy. A to neni hypoteticka situace - v minulych stoletich byl takovy system pomerne bezny.
P.S. „svoboda trhu“ je nesprávný pojem – nejde o nějaká práva trhu, ale o jeho vlastnost – mělo by se tedy spíše říkat „svobodnost trhu“. Jak už jsem tu psal, trh není nějaký subjekt, trh je to prostředí, kde jiné subjekty směňují.
Tento příspěvek by se měl jmenovat Chybné předpoklady o předpokladech libertariánů. O ničem jiném totiž není.
Pro nekoho to bude prekvapive, ale pocet vsech moznosti, v jakem poradi je mozno ty zakazky prohnat pres ty stroje je 10^30. A ted si predstavme, co vsechno hraje roli, kdyz se jedna o to, jak fuguje ekonomicky velka fabrika, okres, stat. Jedna se o biliony interakci kazdou hodinu a to nelze nejakou presnou metodou postihnout. Zbyva tedy simulace a protoze to JS zajimalo, tedy muj navrh.Pro to snad existují ERP systémy, systémy pro podporu výroby, In-Memory analytics a Big Data, ne? Nástroje jsou, jen je třeba je umět použít a skutečně používat.