Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
toto samozřejmě neplatí pro Debian, čest jimA jak to teda funguje v jiných distribucích? Já myslel, že program (resp. jeho glibc) se podívá do /etc/nsswitch.conf a /etc/resolv.conf a pak se zeptá DNS serveru, který takto najde. Fungovalo to takhle dříve a co se teď změnilo? Jediné, co je poslední dobou populární je, že si spustíš nějakou službu, která /etc/resolv.conf spravuje - to vždycky dělal DHCP klient (dává to smysl, pokud chceš používat DNS servery sítě kterou konfiguruješ přes DHCP, a jde to vypnout), pak existoval resolvconf (jehož důvod defaultní přítomnosti na různých Raspbianech jsem nepochopil) a teď se občas dělá to, že se spustí lokální DNS server a do /etc/resolv.conf se zapíše ten. To má spoustu výhod (DNSSEC, možnost použití „soukromých“ TLD a split-horizon DNS třeba ve VPN, cachování) i nevýhod (je to komplikovanější). Uživatelská aplikace ale stále používá ten původní mechanismus dotazování serveru, který si přečetla v /etc/resolv.conf. No a Debian s tím souvisí jenom tak, že defaultně tyhle věci neinstaluje/nezapíná.
Tiskni Sdílej: