Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Víte že můžete odebírat mé blogy pomocí RSS? (Co je to RSS?)
Od určité doby jsou všechny texty které zde publikuji verzované na Githubu.
Jestliže najdete chybu, nepište mi do diskuze a rovnou jí opravte. Github má online editor, není to skoro žádná práce a podstatně mi tím usnadníte život. Taky vás čeká věčná sláva v commit logu :)
Povídání o GPT a LLM (Large Language Models), návod jak si rozjet menší modely doma a pár ukázek jak používám GPT4.
26.11.2021 nás opustil Mário Chorváth, známý zde mezi námi jako Bedňa. Od své registrace 20.1.2008 nám dal 95 blogů, kromě kterých se do naší komunity zapojil také 3989 registrovanými příspěvky a osmi zprávičkami.
Kluci z Prahy (známí taky jako Honest guide), publikovali nové video ohledně přesného středu Prahy. Když jsem to tak sledoval, těšil jsem se na popis hledání centroidu nekonvexního polygonu.
Tenhle blog není o koroně, kde myslím že netřeba cokoliv komentovat, a asi všichni vidí schopnost a neschopnost našeho státu na vlastní oči. Bohužel jsem byl v poslední době nucený interagovat se státem víc než by mi bylo milé a celkově jsem z toho vesměs znechucený, takže tady jsou nějaké moje zkušenosti.
Jak jsem uvedl v mém posledním blogu 3D tiskárna Průša MK3S+; sestavení a první tisk, udělal jsem si před nákupem tiskárny si seznam deseti věcí k vytištění. Tady je první z nich.
Před pár měsíci jsem si koupil 3D tiskárnu. Motivace byla jednoduchá; Chtěl jsem dělat víc fyzických činností rukama, než jen psát software celé dny. Tiskárna by mi měla umožnit jednoduše vyrábět všechny možné užitečné věci, krabičky, držáky a tak podobně. Taky se to skvěle kryje s mým dalším hobby z poslední doby; 3D modeling v Blenderu.
Vrch Vítkov v centru Prahy pod sebou ukrývá kromě několika starých tunelů pro vlaky také tunel pro pěší. Málokdo však ví, co se skrývá za zcela nenápadnými kovovými dveřmi, posprejovanými klikyháky sprejerů.
Posledních několik týdnů rozechvívá vlny mých sociálních sítí fenomén GPT-3. Jedná se o nedávno představený druh strojového učení, vytrénovaný společností OpenAI na rekordním množství dat. A zatímco se jedná jen o jazykový model, který má za úkol predikovat další token ve větě, výsledky a možnosti využití jsou místy dech-beroucí.
Částečně na základě diskuze s ostatními a jejich názorů, částečně na základě vlastních úvah jsem sepsal článek na téma koronaviru a jak se na něj připravit. Pojďme se podívat na nějaká čísla, z nich plynoucí dedukce a závěry.
Nevím jestli jste si toho všimli, ani jestli je tahle myšlenka přímo z mé hlavy, ale přijde mi, že Elon Musk dělá pořád to samé.
Dizertační práce v podobě knihy Moldable tools konkretizuje a dává hlas myšlenkám developerů, historicky se typicky pohybujících kolem Smalltalku. Zpětným pohledem je možné s trochou nadsázky lidi kolem těchto myšlenek nazvat Moldable hnutím. Pojďme se podívat, v čem ty myšlenky spočívají.
V minulém díle jsem rozepsal jak vypadají moje bajtkódy. Jak se k nim ale dostat? Přes moje původní obavy se ukázalo, že neoptimalizující kompilátor je v případě, že existuje abstraktní syntaktický strom krásně jednoduchý.
Otec, Bůh mezi lidmi známý také jako Adam Black, zmizel. Zanechal po sobě nejen gigantickou knihovnu, kterou během šedesáti tisíc let své existence napsal, ale především dvanáct dětí, jenž kdysi vzal pod svá ochranná křídla a udělal z nich Knihovníky. Pokud se vám to zdá jako dost ujetý začátek knihy, tak se vám to zdá naprosto správně. Ujetost téhle knihy je lahodná.
Lexer rozděluje vstupní text na tokeny, které jsou parserem transformovány na abstraktní syntaktické stromy. Ty by měl vzít kompilátor a udělat z nich bytecode. Předtím je ovšem nutné si důkladně rozmyslet, jak má vlastně výsledný bajtkód vypadat, a tedy hlavně jak má vypadat virtuální stroj, kterým bude interpretován.
I’ve come across interesting post from Stephen Wolfram Seeking the Productive Life: Some Details of My Personal Infrastructure. As the title says, it is about his infrastructure and habits around storing and organizing information.
u m a m i
je youtuber, jako málokterý jiný. Jeho animované příběhy se postupně řadí mezi velikány žánru podivných filmů, jako je David Firth, Brad Neely, či Jason Steele.
Dalším logickým krokem by mělo být vytvoření virtuálního stroje, který bude programovací jazyk interpretovat, a kompilátoru, který pro tento virtuální stroj zkompiluje zdrojový kód. Před tím, než se do toho můžu pustit je však třeba ujasnit si, nejlépe formou konkrétní implementace, jak bude vypadat reprezentace a rozložení objektů v paměti.
Předchozí díly se věnovaly především jazyku a prostředí jako takovému. V tom dnešním se podíváme na komunitu kolem Selfu, jeho historii, budoucí rozvoj a možné důsledky, které Self přinesl.
Parser parsuje, testy procházejí a svítí zeleně. Co víc si přát. Snad jen .. Ve všemožných článcích psali, že je dobré provádět časté testy, zda jde kód přeložit RPythonem. Během psaní parseru to nemělo smysl, protože parser je obtížně dělitelný kus a moje soustředění mířilo směrem k projití unittesty. Řešit u toho ještě datové typy a všechna omezení RPythonu mi přišlo jako zbytečný masochismus, který by mohl způsobit, že projekt nikdy nedodělám.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token
objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Poslední dobou se mi to tu zdá hodně chcíplé a už je to přes čtyři měsíce, co jsem tu publikoval blog Umírá abíčko? (odpověď v textu). Pojďme se podívat co se změnilo.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Cca před rokem a něco jsem začal tvořit vlastní programovací jazyk a na obrazu paměti založené interaktivní prostředí ve stylu Smalltalku či Selfu. Zpočátku jsem vůbec neměl tušení jak na to, nakonec jsem však začal řešit jeden problém za druhým a tak vznikl tento seriál.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Před nějakou dobou se mi dostalo do rukou zamyšlení, zdali je vlastně zapotřebí operační systém, či ne. Sám na toto téma provádím jakýsi „průzkum“ už přibližně dva roky. Rozhodl jsem se tedy, že bych mohl sepsat nosné myšlenky spolu s odkazy na některé relevantní zdroje informací.
So I have watched all four hours of debate between Sam Harris and Jordan Peterson in Vancouver, and I don't understand what the hell did I just witnessed.
Když už se tady řeší ty základní školy, tak mě napadlo, že bych mohl přidat tématicky blízký starší zápisek, který jsem před několika lety publikoval na jednom zapadlém webu. Je to kapku delší a subjektivní, tak doufám, že vás tím neunudím k smrti. Přeci jen, musel jsem popsal devět let vězení.
Před půl rokem jsem si koupil novou čtečku, poté co se ta stará odporoučela do věčných lovišť. Tak jako pokaždé, když jsem si v posledních letech koupil čtečku (Cybook odyssey HD frontlight, Kindle 3G, PocketBook 630 Sense, Bookeen Cybook Muse HD a teď InkBOOK Prime), mám z ní smíšené pocity.
Nedávno zde bylo opět nakousnuto téma zálohování obsahu blogů na abclinuxu. Protože už jsem na to kdysi psal script, rozhodl jsem se to trochu učesat a podělit se o mé řešení, aby si každý mohl vytvořit vlastní kopii i s komentáři, čistě pro vlastní potřebu, či případ nějaké neblahé katastrofy.
Umírá? Neumírá? Zemřelo, nebo snad prosperuje, jenom jinak? Provedl jsem analýzu blogů, tak se všichni můžeme podívat na tvrdá data a udělat si závěry sami.
To jsem si jednou takhle brouzdal netem, až jsem narazil na stránku autodidaktismus na wikipedii. Pustil jsem se do ní, a než jsem se nadál, tak jsem četl 860 let starou knihu v tři sta let starém anglickém překladu. Ne jednou, ale třikrát, protože jsem potřeboval vědět, jak moc se liší staletí starý anglický překlad od českého ze sedmdesátých let a ještě nejnovější překlad z nedávné doby.
O Selfu jsem tu trousil narážky asi tak půl roku. Self je programovací jazyk, prostředí a virtuální stroj. Je to něco naprosto jiného, unikátního a jediné, co se tomu trochu blíží je původní koncept operačního systému, který běžel na Lisp machines a Smalltalk.
Upoutávka na výbornou dvojknihu Firefall, obsahující novely Blindsight a Echopraxia od kanadského spisovatele Petera Wattse.
Je o mně známo, že už víc jak desetiletí aktivně používám osobní wiki. To je program, do kterého je možné formátovaným způsobem psát texty a tyto texty poté různě propojovat. Trochu se to podobá wikipedii, je to ale celé určené k vašemu osobnímu použití. Spousta lidí, co u mě osobní wiki vidí, reaguje překvapením. Napadlo mě tedy, že bych mohl pro inspiraci napsat k čemu a proč osobní wiki využívám, neboť jednotlivé wiki jsou většinou zdokumentované docela dobře. Přijde mi ale, že chybí popis motivace. Nějaké vysvětlení, co k tomu lidi vede.
Poslední dobou si všímám způsobu tvůrčího chování, který sice provozuji už dlouho, ale až nedávno jsem začal rozeznávat, že se jedná o něco hodného pozornosti, či terminologie.
Dvacátého září jsem dočetl všechno, co kdy Neal Asher publikoval, včetně polo-zapomenutých povídek. Je tedy načase sepsat krátký profil.
Uběhlo něco přes čtvrt roku od doby co jsem vydal blog Na čem dělám, což byla sice původně odpověď do diskuze, ale částečně se z toho stalo i takové bilancování. Původně jsem na to nechtěl navazovat, ale nějak jsem zjistil, že to stejně dělám, když přemýšlím nad svým životem. Buďte varováni, že jde o sumu spousty myšlenek, z nihž spousta by mohla vydat za samostatný blog a je to dlouhé. Pokud vás text uráží, tak ani nemá smysl to otevírat. Věnováno Veverkám.
Gödelovy věty o neúplnosti patří k věcem, které podobně jako Turingův stroj, nebo Lambda calculus prostupují celým světem počítačů a narazíte na ně dřív nebo později všude. Písmeno ‚G‘ v GEBu je věnované právě Gödelovi, proto jsem byl už delší dobu zvědavý, na to co vlastně objevil, a o tom právě pojednává kniha Gödel's Proof.
Jedna z těch věcí, které dělám od útlého dětství, je čtení knih. Jsem doslova závislý na sání informací a jen málokterý den nevěnuji žádný čas čtení knih. Když už jo, tak zpravidla protože jsem strávil den čtením na internetu.
„Na co myslíš?“ Záblesk myšlenky je přetržen. Věc, která trvala pár vteřin se roztáhla do prostoru, kde zabírala rozsáhlé stromy, po jejichž větvích proběhla má mysl. S vyřčením otázky se roztříštila. Na co myslím? Čas posbírat střípky větviček, které ještě před chvílí byly tak krásně zářivě jasné. Ve stručnosti; poslední dobou mě fascinuje koncept vytváření prostorů z ničeho otevíráním dalších dimenzí.
Většina toho, co jsem popsal v Programovacím FAQ je vhodná pro naprosté začátečníky, protože ti mi reálně píšou. Nyní bych se ale rád zaměřil i na středně pokročilé programátory, kteří se rozhodli začít programovat komerčně.
Harry Potter and Methods of Rationality, zkráceně známá jako „hpmor“, je kniha Eliezera Yudkowskyho, pojednávájící o tom co by se stalo, kdyby Harry Potter neměl za nevlastního otce neschopného kreténa Vernona Dursleye, ale oxfordského profesora Michaela Verres-Evanse. V tomhle světě si Harry odmalička rád četl a už od útlého věku, kdy projevoval geniální nadání, chtěl být vědcem. Když potom přišel dopis z Bradavic, rozhodl se, že prozkoumá magii, pro větší slávu vědy.
Čas od času se mě někdo zeptá, co byla nejlepší kniha, kterou jsem kdy četl. Na tuhle otázku pro mě bylo těžké odpovědět, proto jsem přemýšlením strávil (samozřejmě s pauzami) celé roky. Nakonec můžu říct, že nejlepší sci-fi co jsem četl je sedmidílná série o čtyřech knihách.
Původně to měla být odpověď do diskuze, ale krapet mi to přerostlo. Jak vypovídá název, bude to převážně o tom, co aktuálně dělám a mám rozpracováno.
Nedávno jsem tu publikoval dva blogy - Co považujete za nejdůležitější a následný followup, kde jsem krátce shrnul diskuzi k tomu.
Několik uživatelů mi vytklo, že to bylo příliš úzce zaměřené a skutečně ano, zcela záměrně bylo. Rozhodl jsem se výtku akceptovat a dnes se tedy ptám;
Na jakých zajímavých projektech děláte a čemu se věnujete o volném čase?
Můžete taky přidat informace o tom, co jste četli / čtete za zajímavé knihy, nebo jestli koukáte na dobré seriály, či filmy a tak podobně.
Smyslem je podělit se s ostatními a případně je inspirovat, či získat pro vaší myšlenku, pokud se jedná třeba o opensource projekt. Iniciativě se meze nekladou, takže klidně můžete odpovědět formou blogpostu, jen pak prosím do diskuze vložit odkaz na něj - když tohle neuděláte, nikdo tu odpověď z tohohle blogu za pár let nenajde.
Tak jo. Země se sedmkrát otočila a posunula se o 6.9°. Narodilo se dva a půl milionu dětí a přibližně milion lidí stačil umřít. Něco mezi sedmi a osmi miliardami lidí prožilo své životy. Miliony Čechů pustily internet a podívaly se na své oblíbené stránky. Dva tisíce návštěvníků četlo můj předchozí blogpost nazvaný „Co považujete za nejdůležitější“. Sedmdesát devět diskutérů přidalo 538 komentářů. Každý kdo přišel měl možnost vyjádřit co je podle nich následováníhodné a důležité nejenom pro ně, ale i pro ostatní. Pojďme se nyní podívat na výsledky a jak jsem slíbil, přidám i vlastní názor.
Dostal jsem chuť se bavit s lidma, tak se ptám: „co považujete za nejdůležitější*?“