42 svobodných a otevřených projektů získalo finanční podporu od NLnet Foundation (Wikipedie).
Americký výrobce čipů Intel plánuje propustit více než 20 procent zaměstnanců. Cílem tohoto kroku je zjednodušit organizační strukturu ve firmě, která se potýká s problémy.
Byla vydána OpenMandriva Lx 6.0 s kódovým názvem Vanadium. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CSIRT.CZ, český národní CERT provozovaný na základě veřejnoprávní správní smlouvy společností CZ.NIC, shrnuje patnáct let svého fungování pod tímto sdružením: CSIRT.CZ – 15 let ve sdružení CZ.NIC.
Commodore OS Vision (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 3.0. Jedná se o linuxovou distribuci určenou pro fanoušky značky Commodore. Předinstalována je na počítačích Commodore 64x.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 208. brněnský sraz, který proběhne v pátek 25. dubna od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1.
Ve svém článku Getting Forked by Microsoft popisuje autor programu Spegel svoji nepříjemnou zkušenost s firmou Microsoft. Firma ho kontaktovala a zpočátku to vypadalo, že by mohlo jít o oboustranně prospěšnou spolupráci, autor tedy ochotně odpovídal na jejich otázky ohledně architektury programu a pomáhal jim ho zprovoznit. Následně komunikace ze strany Microsoftu utichla. Autor předpokládal, že zřejmě došlo ke změně priorit a firma
… více »Společnost Notion Labs stojící za softwarovou platformou pro spolupráci Notion (Wikipedia) oficiálně představila (YouTube) poštovního klienta Notion Mail. Aktuálně funguje pouze nad Gmailem.
Byla vydána nová verze 9.12 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Jak jsem nedávno zmiňoval, začal jsem chodit do autoškoly a pracuju na získání řidičáku (skupiny B)... Skoro pro všechny lidi kolem mě je naprosto neuvěřitelný, že to dělám tak pozdě, ale holt je tomu tak.
V autoškole řídím Škodu Octavii II liftback a odhaduju to na 1,9 TDi. Včera (před 5,5 hodinama) jsem byl poprvé ve skutečném provozu a poprvé jsem zařadil trojku Pár věcí mě ohledně řízení auta mě překvapilo.
Naprosto mě zezačátku šokovala citlivost pedálů (plyn a brzda; spojka mi naprosto vyhovuje) a překvapilo mě, že to jede samo na jedničku ještě než přidám plyn (tj. během pouštění spojky). Bude mi sice (zítra) 21 let, ale do pondělí tohoto týdne jsem nikdy neřídil auto a dneska jsem měl druhou jízdu v autoškole.
Dneska jsem poprvé jel v mírném provozu, jen tak kolem Strahova (tj. Praha 6 pro místní Brňáky ), pak jsem se napojil na Vypichu na Bělohorskou a jel přes Malovanku zase zpátky na SH a takhle párkrát dokola.
Zatím jsem vcelku spokojenej. Zatímco je stále pochopitelně mnoho co zlepšovat, tak to není tak hrozný, jak jsem myslel a zatím mám pocit, že bych si po získání řidičáku (když se zadaří) mohl pořídit auto za několik málo desítek tisíc a jezdit jen tak pro radost po ČR – klidně nějaké auto doporučte, budu rád.
Citlivost pedálů (plyn a brzda) mi přijde naprosto šílená - občas ani necítím, že se plynu dotýkám a už bych to kotlil jako blázen. Je pro mě docela nepřirozený držet nohy v tak zvláštní poloze. Taky je pro mě zvláštní, že když mám ovládat brzdu a plyn jednou nohou, tak že je pedál brzdy výš než plyn - to mi přijde pitomý.
Někdy je na mě to auto trochu moc vychytralý - např. když zbrkle švihnu do blinkru, tak jen blikne a zase se vypne (pro objíždění překážky), i když mým (uznávám, zbrklým) cílem bylo zapnout ho dokud nezatočím nebo ho nevypnu.
Závěr? Nevím, určitě bych nechtěl řídit Škodu 120, kde si člověk spojkou v zásadě upravoval směs v karburátoru pomocí dupání na spojku, ale stejně si myslím, že by mi prospělo nějaký slabší auto, jako je třeba Opel Astra Classic 1,4 (sedan, 1999), které má můj táta. Teď musím bejt na ten plyn fakt hodně opatrnej.
PS: Doufám, že na Barrandovský most a podobné zvrhlosti se jen tak nedostanu Naprosto respektuju lidi, co se na 60 metrech dokážou protlačit přes 5 jízdních pruhů.
Tiskni
Sdílej:
Naprosto mě zezačátku šokovala citlivost pedálů (plyn a brzda; spojka mi naprosto vyhovuje)Tohle je věc konkrétního auta. V jiném (i téže značky a typu) to může být o dost jinak.
překvapilo mě, že to jede samo na jedničku ještě než přidám plynJízda na jedničku a dvojku bez plynu byla velmi oblíbená u mého učitele v autoškole. Žádné hoblování spojky, pěkně projíždět křižovatky na jedničku nebo dvojku bez plynu.
Taky je pro mě zvláštní, že když mám ovládat brzdu a plyn jednou nohou, tak že je pedál brzdy výš než plyn - to mi přijde pitomý.Tohle jde u většiny aut seřídit. Horší je, že některá auta mají tyto pedály úplně těsně vedle sebe.
když zbrkle švihnu do blinkru, tak jen blikne a zase se vypne (pro objíždění překážky), i když mým (uznávám, zbrklým) cílem bylo zapnout ho dokud nezatočím nebo ho nevypnuKrátké bliknutí při mírném stlačení páčky je dobré, to často používám při míjení chodců a cyklistů (bez změny směru jízdy; jednak je povinnost dát znamení, ale hlavně je dobré, aby ti vzadu věděli, že tam někdo je). Spíš mi vadí, že u některých aut to blikne vždycky aspoň třikrát, pokud se nedá kontra. A někde (např. Opel Vectra) se i při normálním zapnutí blinkrů páčka vrátí zpět na střed a vypíná se to stlačením na druhou stranu - docela psycho. Klasické chování mi přijde lepší.
Nevím, určitě bych nechtěl řídit Škodu 120, kde si člověk spojkou v zásadě upravoval směs v karburátoru pomocí dupání na spojkuCo má spojka společného se směsí v karburátoru? Nechápu. U starých škodovek byl jiný extrabuřt, a to ruční sytič. Už u MB 1000 se zkoušel automatický, ale nakonec byl definitivně až ve Favoritu. Ruční sytič se musel před studeným startem vytáhnout, pak nastartovat, kousek vrátit zpět, pak se chvilku čekalo (jinak motor při přidání plynu chcípl), pak se vyjelo a po pár minutách se sytič zasunul úplně (případně ve dvou krocích). To vše bylo ještě závislé na teplotě.
stejně si myslím, že by mi prospělo nějaký slabší auto, jako je třeba Opel Astra Classic 1,4 (sedan, 1999), které má můj táta. Teď musím bejt na ten plyn fakt hodně opatrnej.Já jsem naopak zastáncem toho, aby člověk jezdil v autoškole se silným autem. To proto, aby se ho pod dozorem naučil správně ovládat. Jinak se stane, že se někdo učí jezdit s Fabií 1.2 HTP a s čerstvým řidičákem sedne bez zkušeností třeba do nějakého třílitru. A špatně to dopadne. U motorek to bývá ještě horší. Podobně je dobré, aby člověk v autoškole zažil všechny druhy provozu a za všech podmínek (včetně sněhu a náledí). Opět si pod dozorem učitele vyzkouší, co to obnáší, a později už ho to tolik nezaskočí.
Doufám, že na Barrandovský most a podobné zvrhlosti se jen tak nedostanuPrávě naopak - měl bys být rád, kdyby ses tam dostal (viz výše)
Podobně je dobré, aby člověk v autoškole zažil všechny druhy provozu a za všech podmínek (včetně sněhu a náledí).+1; já dělal na podzim a v zimě a instruktor mě vzal na cvičák - neposolený, jen lehce uhráblý, dole namzlý. A stylem "tak tam dáme dvojku a trochu to rozjedeme"... já mu říkal, že se to utrhne - a taky že jo. Ale tyhle zkušenosti se fakt hodí.
No, co mám dělat já jako mimopražský? V autoškole žádná dálnice (to naštěstí není problém, tam není moc co zvorat), vrcholem jízdy v hustém provozu byla světelná křižovatka v okresním městě. A Prahu jsem ve dne dodnes nejel, jen párkrát v noci - a kdyby mi spolujezdec nedělal navigátora, tak se asi ztratím. Taky vám přijde, že v Praze je snad největší hustota dopravních značek na metr silnice? Ve dne to není problém, to má člověk v těch kolonách dost času, ale v noci když chce jet člověk rozumně rychle, dává pozor na cestu, hlídá si rychlost (protože překročit rychlost o 5km/h je skoro hrdelní zločin), přemýšlí kudy vlastně jet a ještě musí sledovat ty hromady značek... Mlask :)Doufám, že na Barrandovský most a podobné zvrhlosti se jen tak nedostanuPrávě naopak - měl bys být rád, kdyby ses tam dostal (viz výše)
No, co mám dělat já jako mimopražský? V autoškole žádná dálnice (to naštěstí není problém, tam není moc co zvorat), vrcholem jízdy v hustém provozu byla světelná křižovatka v okresním městě.
Já to měl obráceně: prakticky celou autoškolu jsem se motal po Maninách a Holešovicích a čtyřku jsem za všechny jízdy zařadil přesně jednou. Ale jsem rád, že to tak bylo; na dálnici toho moc k naučení se není, snad jen že člověk nemá přejíždět stovkou do levého pruhu, když za ním jede rychlejší auto; ale to je spíš věc zdravého rozumu, kdo má v hlavě na[...], tomu nepomůže ani deset autoškol.
Taky vám přijde, že v Praze je snad největší hustota dopravních značek na metr silnice?
Nejen v Praze, spíš bych řekl obecně v ČR, ale je pravda, že ve vnitřní Praze už se to vymyká nejen zdravému, ale jakémukoli rozumu. Řidič se nakonec naučí vnímat jen "červené" a přikázaný směr jízdy (strašně by mne zajímalo, jakou logikou se řídí to, kdy se použije zákaz odbočení a kdy přikázaný směr jízdy).
Ve dne to není problém, to má člověk v těch kolonách dost času
Ve dne je zase jiný problém, a to že na víceproudých silnicích nejméně tři křižovatky předem potřebujete vědět, ve kterém pruhu potřebujete být.
hlídá si rychlost (protože překročit rychlost o 5km/h je skoro hrdelní zločin)
Z toho je vidět, jak úsekové radary úžasně přispívají k bezpečnosti silničního provozu. Řidič hypnotizuje ručičku tachometru na značce 50 a nevnímá, co se děje kolem něj.
Ve dne je zase jiný problém, a to že na víceproudých silnicích nejméně tři křižovatky předem potřebujete vědět, ve kterém pruhu potřebujete být.To jo, a značka která by pomohla tam není :)
strašně by mne zajímalo, jakou logikou se řídí to, kdy se použije zákaz odbočení a kdy přikázaný směr jízdyPřirozená logika velí, že pokud jde jen jet rovně nebo odbočit na některou ze stran, použije se přikázaný směr. V opačném případě se použije zákaz odbočení. Speciálním případem je, když nelze jet rovně - tam nejde použít ani jedno řešení, ale lze to řešit označením jízdních pruhů (případně i jednoho pruhu).
Přirozená logika velí, že pokud jde jen jet rovně nebo odbočit na některou ze stran, použije se přikázaný směr. V opačném případě se použije zákaz odbočení.
Mám na mysli hlavně situaci, kdy je klasická křižovatka se čtyřmi směry a nesmí se jen na jednu stranu. Tam vídám obě varianty (jak zákaz odbočení vlevo, tak přikázaný směr rovně nebo doprava). Chvíli jsem si myslel, že hraje roli to, jestli se do té ulice vůbec nesmí (je tam zákaz vjezdu) nebo se tam jen nesmí odbočit, ale i na to už jsem viděl protipříklady.
Speciálním případem je, když nelze jet rovně - tam nejde použít ani jedno řešení
Možná jsem to špatně pochopil, ale tohle by měla řešit C02f (přikázaný směr jízdy vlevo a vpravo).
Mám na mysli hlavně situaci, kdy je klasická křižovatka se čtyřmi směry a nesmí se jen na jednu stranu. Tam vídám obě varianty (jak zákaz odbočení vlevo, tak přikázaný směr rovně nebo doprava).Já bych volil právě ten zákaz odbočení, jak už jsem říkal. I proto, že ho řidiči berou vážněji, přikázaný směr má trochu nižší váhu.
Možná jsem to špatně pochopil, ale tohle by měla řešit C02f (přikázaný směr jízdy vlevo a vpravo).Na tuhle značku jsem úplně zapomněl. Asi proto, že už jsem ji nikdo dlouho neviděl. Takže ano, tohle je správné řešení.
Řidič hypnotizuje ručičku tachometru na značce 50 a nevnímá, co se děje kolem něj.Kdybych jezdil autem častěji, tak si dobastlím něco, co mě na rychlost bude upozorňovat jinak než vizuálně. Zajímavý nápad je třeba vibrační motorek z mobilu.
rychlost auta s přesností +- 5km/h odhadnu bez podívání se na tachometrTomu příliš nevěřím. Vnímání rychlosti je výrazně jiné za různých okolností - například podle okolí, šířky silnice, předchozí rychlosti (po zrychlení nebo naopak zpomalení) atd. Já jsem například schopen dobře odhadnout přiměřenost rychlosti vůči zatáčce, ale o číselné hodnotě nemívám ponětí.
Řidič hypnotizuje ručičku tachometru na značce 50 a nevnímá, co se děje kolem něj.
S tím už jsem si poradil, vykvaltuju na čtyřku a dokud nezastavim (nebo nepříjde kopec), tak ji tam nechávám, noha aby motor slabě bublal a drží mi přesně 50km/h, Hyundai Getz, benziňák 1.3
Tak hlídat nohu je drobnost, jakmile se mi zdá že jedu k zatáčce moc rychle, tak ji trochu povolim Ideální rychlost co mi vyhovuje je právě těch 50km/h co si tam instinktivně (podle toho jak rychle se blíží zatáčka a ubíhá krajina) držim, na delší rovince jedu k 60km/h, když čekám prudší zatáčku nebo přechod, tak zadupnu spojku a druhou nohu připravim k brzdě. Ono projíždět prudší zatáčky se zašláplou spojkou je i pocitově úplně jinačí zážitek, motor ztichne, nijak mě nebrzdí (a ani nezrychluje) a auto jakoby spokojeně klouže po asfaltu, ne že by se smeklo na krajnici jako když jsem to zkoušel bez spojky.
Problém je, že při průjezdu bez plynu jste odsouzen projet zatáčku tou rychlostí, jako jste do ní najel, vliv na ni má jen sklon silnice, vítr a podobně.To mi zní podobně jako když ti tehdy Jenda myslel, že při libovolném úderu vydá piano stejně silný zvuk.
Jen málokdy má smysl projíždět zatáčku konstantní rychlostí.Představa, že při spojce projedu (libovolnou či obvyklou) zatáčku konstantní rychlostí, je odtržená od reality.
Od druhého dne stejně vždy do zatáčky brzdítePři riziku smyku budu v zatáčce brzdit jen velmi opatrně. Při smyku vůbec. Ideální je v zatáčce nemuset brzdit vůbec.
a ze zatáčky zrychlujeteTo rozhodně. Už jen z toho důvodu, že to o konstantní rychlosti je mýtus. Zatáčka tě zpomalí i když nebrzdíš. navíc při dokončování zatáčky získáváš rozhled a zároveň se většina zatáček zmírňuje, takže postupně ztrácíš důvod jet pomalu.
Že v zimě se často hodí vyšlápnout spojku aby to člověku neuklouzlo je fakt, ale myslím že to s běžným projížděním zatáček za sucha moc nesouvisí a asi bych to sem neplet.V ideálních podmínkách to není potřeba řešit vůbec :).
To mi zní podobně jako když ti tehdy Jenda myslel, že při libovolném úderu vydá piano stejně silný zvuk.Wtf?
Rád se nechám poučit, jak při prošlápnuté spojce změníš rychlost, aniž bys použil brzdu nebo plyn (tím bys přidal tu podélnou složku zrychlení).Jestli máš možnost, tak si někde půjč auto a zkus si takhle pod spojkou nějakou trochu větší zatáčku projet. Dívej se na tachometr při vjezdu a při výjezdu a poznáš.
Prosím rozlišuj v zatáčce a do zatáčkyTak to radši piš nějak srozumitelně :).
Pokud ti postačí to zpomalení, které je způsobeno průjezdem zatáčky, tak to znamená, že jsi do zatáčky vjel moc pomalu.Samozřejmě, že můžu do prudké zatáčky najet 90 km/h a v ní zašlápnout brzdu. Ale nedělám to.
Ze všech Tvých reakcí mi připadá, žes tenhle thread asi vůbec nečet :(Vidíš, mně zase z tvých reakcí připadá, že jsi ještě neřídil auto. Ale pravděpodobně budou oba naše dojmy mylné, že?
Já už mám taknějak zafixováno že spojka je jako tranzistor (v krajních polohách OK, mezi nima hřeje), netuším co je na tom pravdy, hned jak najdu nějakou literaturu, tak si doplním znalosti.
Mě jde právě o to, aby auto smyk nechytlo, počítám že když se budou kola točit volně, tak bude menší pravděpodobnost smyku než když je bude brzdit motor.
Já už mám taknějak zafixováno že spojka je jako tranzistor (v krajních polohách OK, mezi nima hřeje), netuším co je na tom pravdy, hned jak najdu nějakou literaturu, tak si doplním znalosti.Jedna věc je samotná spojka (u té je to opravdu takhle), druhá věc je axiální spojkové ložisko. Pokud se stojí na spojce, je to ložisko namáháno. Záleží na jeho odolnosti, ale obecně není navrženo na dlouhodobější zátěž. Extrémním případem byl trabant, kde vůbec nebylo ložisko a jeho roli plnil grafitový kroužek.
Tím by se asi leccos vysvětlovalo, moje znalosti spojky pochází z padesátek od Jawy a tam lecky chybí i to, bez čeho by motor správně vůbec neměl fungovat
Co asi tak znamená dlouhodobá zátěž? Jet pár vteřin s vyšlápnutou spojkou a nechat motor ve volnoběžných otáčkách snad nebude o moc horší než rozjezd v několikanásobných otáčkách do kopce.
(nejradši bych celou převodovku se spojkou nahradil dvěma elektromotory a reguloval přenos síly elektronicky, se zařazením velkých kondenzátorů by motor nemusel prudce měnit otáčky podle reakce na plyn a mohla by se snížit spotřeba, hlavně při rozjezdech)
moje znalosti spojky pochází z padesátek od Jawy a tam lecky chybí i to, bez čeho by motor správně vůbec neměl fungovatTyhle motorky měly lamelovou olejovou spojku - v řetězovém kole primárního řetězu byly nasázené korkové špalíky a celé se to namáčelo v oleji. Rozpojovalo se to tyčkou (ovládanou přes lanko a "šroub" páčkou na řidítkách), která procházela z jedné strany převodovky na druhou skrz dutou hřídel a tlačila na střed disku z umístěného z vnější strany. Čili tam nebylo skutečné spojkové ložisko, nýbrž se to řešilo - pokud si pamatuji (možná špatně) - kuličkou mezi tyčkou a tím diskem. U aut je suchá spojka, kde je skutečné valivé ložisko (kuličkové, válečkové...), o které se opírá páková vidlička ovládaná přímo (mechanicky) nebo nepřímo (hydraulicky) od pedálu.
Co asi tak znamená dlouhodobá zátěž? Jet pár vteřin s vyšlápnutou spojkou a nechat motor ve volnoběžných otáčkách snad nebude o moc horší než rozjezd v několikanásobných otáčkách do kopce.Zajímavá otázka. Upřímně řečeno, nevím o tom, že by někdo někdy řešil odešlé spojkové ložisko. Pokud byl problém se spojkou, tak kvůli opotřebenému nebo spálenému obložení.
(nejradši bych celou převodovku se spojkou nahradil dvěma elektromotory a reguloval přenos síly elektronicky, se zařazením velkých kondenzátorů by motor nemusel prudce měnit otáčky podle reakce na plyn a mohla by se snížit spotřeba, hlavně při rozjezdech)Tohle mají některé hybridy (např. Chevrolet Volt). Motor jen vyrábí elektřinu a pohon je řešený čistě elektricky. Plus se to samozřejmě už hodně dlouho používá u lokomotiv. Je to ale o dost složitější a dražší řešení než relativně jednoduchá a spolehlivá mechanická převodovka.
U pionýrů kulička opravdu byla, to je pravda. Taky co jsme se jí nahledali když se kutálela po podlaze
Jen jsem naťuknul Google, ale moc mi neporadil, ještě na to mrknu. Zase je pravda že auto je rodičů a jezdím s ním jen vyjímečně, ale je to docela zajímavá otázka, zkusím se zeptat spolužáka co má tátu ve škodovce, jestli by o tom něco nevěděl
Ono je asi i trochu vidět jakou školu jsem studoval V tom s vámi souhlasím, v jednoduchosti je síla...ale zase elektromotor nepotřebuje plavat v oleji, neexistuje žádná spojka,...je to vlastně "lepší" variátor - nemusím pravidelně měnit řemen, mám možnost měnit si plynule převodový poměr (motor třeba v rozmezí 30km/h nebude muset změnit otáčky), omezit maximální rychlost aniž bych musel kontrolovat sešlápnutí plynu a tak podobně. V autech pro ježdění ve městě by to mohlo mít svoje výhody, třeba už jen to, že při rozjezdu nemůže při správném nastavení zhasnout motor i kdybych měl cihnu na plynu. Samozřejmě by nebyl problém vytvořit více jízdních režimů a to jak šetřících (línější akcelerace, menší spotřeba), tak i "divokých" (výkonová rezervka v podobě vyšších otáček než je potřeba, prudká reakce na plyn). Řadící páka a emulace klasické převodovky už je jen třešnička na dortu
Plyn je elektronický, takže většinou jenom mačkáš čudlíky a elektronika to řídí samaOd doby, co se u benziňáků používá vstřikování, se plynem ovládá maximálně škrticí klapka, ale často už ani ta.
svěřit život do ruky takovýho množství elektroniky, brrr :)Aneb výhody "fly-by-wire"
Od doby, co se u benziňáků používá vstřikování, se plynem ovládá maximálně škrticí klapka, ale často už ani ta.Tak tak, nicméně u starších nebo levnějších aut tam ještě část mechaniky zůstala - můžeš vyřadit, brzda by měla taky jít a i ten plyn aspoň neřeší tolik věcí. Ale když to máš s automatem nebo rozjezdovej asistent, kterej do toho kecá, ovládání plynu se pere s tempomatem a brzdí to taky samo, protože když to dostane pocit, že si usnul, tak samo zajede ke kraji a zastaví - tam už se toho začínám bát
Aneb výhody "fly-by-wire"Dopravním letadlem jsem zatím letěl jenom jednou v životě. Byl Airbus A319, teda zmenšená verze A320 - to jsem věděl dopředu asi měsíc před letem. Jak jsem ho zkoumal, tak na wikipedii psali, že je to jedno z prvních (nebo možná úplně první) letadlo, který právě tenhle systém má. Musim říct, že jsem z toho nebyl vůbec potěšen
Ale když to máš s automatem nebo rozjezdovej asistent, kterej do toho kecá, ovládání plynu se pere s tempomatem a brzdí to taky samo, protože když to dostane pocit, že si usnul, tak samo zajede ke kraji a zastaví - tam už se toho začínám bátTo bude asi nějakej model of firmy Knight Industries, ne?![]()
Bohužel za pár let to bude standardní výbava, teď za to chtěl ještě příplatek
Většinu těhlech vlastností už maj i dnešní normálně motorová auta. Plyn je elektronický, takže většinou jenom mačkáš čudlíky a elektronika to řídí sama
To je pravda, taky ta reakce je pěkně pomalá (od slabšího sešlápnutí kolem vteřiny). Na druhou stranu by ten elektropřevod byla hezká náhrada automatu, amíci by chrochtali blahem
u auta s rozjezdovym asistentem můžeš v prudkym kopci klidně pustit brzdu, dát si tam za jedna, třísknout se spojkou a ono se stejně rozjede
Začínám mít protichůdný nároky na svoje první auto,.....
ale svěřit život do ruky takovýho množství elektroniky, brrr
.....protože s tímhle to nejde dohromady Už roky mám jasno že bych chtěl něco staršího, elektroniky jen minimálně (startér a světla
) a co bude potřeba, to bych si nejradši natahal sám
Jen netušim jak se nastavuje karburátor pro víceválec
Auto s reakcí 1s na plyn by snad do provozu nepustili :)Ale pustili. Některá auta s turbem se takhle chovají.
Když stojim na místě, mám volnoběh a slabě ťuknu do plynu tak ručička otáčkoměru opravdu reaguje skoro o tu vteřinu, zvuk motoru ji přesně kopíruje. Za provozu to není samozřejmě poznat, ono když se na plyn dupne prudce tak je reakce určitě rychlejší
ja ist 50 na 4-ke, tak motor vyskoci a prefacka ma :) Na 3-ke 50 ako tak v pohode. Jazdim tachometrickych 60, teda real cca 54-55 km/h aby dokazal aj zrychlit, ked mu pridam plyn.
tak som dnes trocha pozoroval. Na 4-ke pri 50-tke mam otacky 700-800 na rovine a na plyn reaguje dost lenivo. na 3-ke pri 50-tke mam 2tis a to uz reaguje uplne v pohode.
Aha, no ja mam trojdverovu almeru 2.2 s bi-turbo, diesel. A najlepsie reaguje medzi 2.5 a 3 tis. otackami.
Přednost chodci dávám minimálně já :))) Al zase trochu ohleduplnosti naopak. Pokud jede někdo v Praze kudy ještě nejel, má toho plný ruce a může si nevšimnout že někdo stojí na chodníku u přechodu, pokud nedává vyloženě najevo svůj úmysl..
Nedávno mi kamarád vykládal: před přechodem zastavil, aby pěšáky pustil. Ten za ním taky, ten třetí už dupal na brzdu, čtvrtému skřípěly gumy a ten pátý bouchl do toho čtvrtého. Poučení: sledovat to co je i trochu dále přede mnou, a předvídat.
kde na vas klidne zacnou troubit, kdyz prechazite po prechodu a v pulce silnice vam tam skoci cervena.Ale proč by troubili? Červená jim bude ještě chvíli svítit (hint: vyklízecí interval).
Pražáci pouštějí (venkované většinou ne, protože na tuhle situaci nejsou zvyklí).Tak to asi potkávám samé venkovany. Přijde mi, že mě just nechtějí pustit (a přitom je vyloučeno, že bych se snažil někoho předbíhat).
Anketa: Patříte mezi prosiče a děkovače, nebo mezi nasránky co se cpou, troubí a vztekaj že jim všichni nejdou z cesty?jak vůči komu ... do kolon z vedlejší pouštím, akorát nějak podezřele často potkávám opak "nasránků", některým nestačí nechat odstup a bliknout na ně, asi si představují, že bych měl zastavit a jít je poprosit, aby mi tam laskavě najeli ... ale když se mi tam někdo mermomocí cpe, tak ho just nepustím na opačnou stranu, využívám každou skulinku - když čekám desítky sekund, až se na hlavní uvolní protisměr, abych ho mohl přejet, tak si nenechám ujít mezeru a nebudu čekat další desítky sekund jen protože v mojem směru se už zase blíží nějaký auto a já vím, že se mi to nerozjede dostatečně rychle a bude za mnou muset přibrzdit na 70 apod. ... když se to někomu nelíbí, tak mu taky děkovat nebudu
Jízda na jedničku a dvojku bez plynu byla velmi oblíbená u mého učitele v autoškole. Žádné hoblování spojky, pěkně projíždět křižovatky na jedničku nebo dvojku bez plynu.
To mi moc rozumné nepřipadá. Naopak, rozjet se na semaforu a vypadnout z křižovatky by se člověk měl naučit co nejrychleji. Nevím, jak jsou na tom silnější auta, moje bez plynu drží nějakých 1100-1200 otáček a to na projetí křižovatky není nic moc ani na tu dvojku.
Já jsem naopak zastáncem toho, aby člověk jezdil v autoškole se silným autem.
To zase vede k jiným zlozvykům, třeba k tomu, že si zvykne motor podtáčet, protože je líný podřazovat a silnější motor si s tím poradí. Spíš bych řekl, že by mělo jít o auto a motor podobný tomu, se kterým pak bude ze začátku jezdit. Když už má řidič něco naježděno, adaptuje se na jiné auto podstatně snáze než začátečník, který právě prošel autoškolou. Mne třeba v průběhu autoškoly přeřadili z Favorita na Felicii s 1.6 motorem a když jsem pak ze dne na den přešel na Škodu 105, nebylo to nejpříjemnější.
Ale ten volant šel nějak ztuha
Já si zase ve Fabii vždycky připadám jako na trenažeru - volant nemá absolutně žádnou zpětnou vazbu. Tohle má dobře vyřešené Ford - nenadřu se, ale přesto cítím zpětnou vazbu.
I na 85kw nafťáku pokud dám jedničku a pustim nějak spojku, ono to jede.nóóó ... já teda nevim, ale právě silnější nafťák se mi povedlo takhle už několikrát chcípnout, že jsem "nějak" pustil spojku ... samozřejmě po osahání, jak to přesně zabírá, už jsem tenhle problém neměl, ale já bych v tomhle směru ty silnější auta tak neglorifikoval
To mi moc rozumné nepřipadá. Naopak, rozjet se na semaforu a vypadnout z křižovatky by se člověk měl naučit co nejrychleji. Nevím, jak jsou na tom silnější auta, moje bez plynu drží nějakých 1100-1200 otáček a to na projetí křižovatky není nic moc ani na tu dvojku.To se netýkalo křižovatek se semafory (ta je u nás jen jedna). Týkalo se to klasických křižovatek se značkami nebo bez značek, kde řidič typicky zpomalí až skoro na nulu, přičemž stojí na spojce a pak ji zase pouští do záběru.
Co má spojka společného se směsí v karburátoru? Nechápu.Nic
Nicméně, nejsem si teda jistý, ale 100ka škodovka už imho synchrony měla...No samozřejmě! Plně synchronizovanou převodovku měla už MB 1000. Předchozí auta (Spartak, Felicia, Octavia) měla synchronizované rychlosti od dvojky nahoru - tedy jednička se z dvojky musela dávat s meziplynem.
KDyž mi to tak pomalu nejede, tak pomůže spojka.ale fuj
Synchron na jedničce už má svoje nejlepší léta za sebou a když ji tam za jízdy cpu tak spočítám všechny zuby.nojo, tak to je ale speciální situace, když máš rozbitý auto ... s řazením jedničky v rychlostech chodce normální auta problém nemaj
v rodině (táta profesionální řidič, najeto 2 Gm) jsem okoukal a mnohem přirozenější mi přijde, že jedu třeba 40, vyhodím kus před tím rychlost a dokloužu tam, ne?Já před křižovatkou se semafory, když svítí červená, dělám za příznivých okolností (tj. když nemohu nikoho omezit, natož ohrozit) ještě jednu věc. Buď s velkým předstihem zpomalím na cca 20 km/h a takhle na neutrál zvolna dojíždím ke křižovatce. Často zelená skočí dřív, než tam dojedu, takže nemusím zastavit a rozjíždět se. Další variantou, aplikovanou ještě méně často, je dojíždění ke křižovatce s mírně zataženou ruční brzdou - akorát, aby to vyšlo k čáře. Totéž lze aplikovat i u železničního přejezdu. Nedoporučuji provozovat (zejména tu variantu č. 2), pokud je vzadu nějaké vozidlo.
Já před křižovatkou se semafory, když svítí červená, dělám za příznivých okolností (tj. když nemohu nikoho omezit, natož ohrozit) ještě jednu věc. Buď s velkým předstihem zpomalím na cca 20 km/h a takhle na neutrál zvolna dojíždím ke křižovatce.doufám, že to zvýrazněné dodržuješ 100% jinak bych takovéhle píčusy věšel za koule do průvanu protože oni někde támhle v dáli vidí červenou, tak já z vedlejší půl hodiny čekám, než se mi přesoplí přes předchozí křižovatku bez semaforu, abych mohl najet, a mezitím tam odjinud semafor pustí kolonu, který taky dávám přednost, takže tam stojím dvě minuty navíc jen protože jeden idiot nemohl jet po městě normálně padesát a dobrzdit až tam, kde opravdu musí a tak podobně ...
Dojíždění na neutrál se preferovalo hlavně dřív, dnes se učí spíš dojíždění s rychlostí (trojka nebo čtyřka) a bez plynu.Vzhledem k tomu, že "nulová spotřeba" při brzdění motorem končí u mého auta již okolo 1900 otáček, pro její docílení bych musel brzy dávat dvojku.
jednak se volnoběhem člověk vzdává části kontroly nad autemTo ano, ale tahle situace není případem, kdy by to mělo relevantní význam.
Můžu se zeptat, ...a můžu já se zeptat, jak jsi z předchozí diskuse vyvodil, co píšeš o tom, co děláme nebo neděláme?
Dolezitejsie je IMHO byvanie nez auto a auto zere dost prachov.to je sice pravda, ale vlastnictví řidičáku nezavazuje k vlastnictví auta je fér a slušností ke kamarádovi, který to auto má, a lidi různě vozí, třeba po chlastačkách, mu taky občas umožnit, ať se napije a odřídit to za něj; nebo třebas vzpomínám, jak se nám kdysi na Dunajci hodilo, že byl jeden člověk z party nachcípanej a nechtěl na loď, tak jsme mu nechali věci v autě, jeli s prázdnejma loděma, a on nám to dovezl, namísto abysme auto nechávali na startu a s těžkejma loděma otloukali mělčiny ale jasně, pokud někdo tak akorát sedí u kompa, a jediná příležitost by byla, kdyby ho v práci poslali na služebku, což nepošlou, tak ten řidičák asi fakt nevyužije ...
překvapilo mě, že to jede samo na jedničku ještě než přidám plyn (tj. během pouštění spojky)je to navykovy, ale moc si na to nezvykej, u slabsich aut s tim nepochodis :)
Ale třeba tady v Anglii si spousta lidí dělá i řidičák, který je jen na automatickou převodovku a manuál s ním řídit nesmíš.Že by vliv USA? Tam je většina aut s automatem a tudíž většinma řidičů má ridičáky jen na automat. Dokonce jsem četl o několika případech, kdy zloději zkoušeli neśpěšně ukrást auto, protože mělo manuál a oni s ním nedokázali odjet
Tohle jde na rovince v každým autě, včetně mé obstarožní 1.4 s volnoběhem na 750 otáček
"každém" je trochu silné slovo. Pochybuji, že by se vám to povedlo třeba se Škodou 105. :-)
Ono taky (některý?) auta s řídící jednotkou si při poklesu otáček při pouštení spojky přidají plyn. Sice jenom trochu, ale třeba u 1.3 MPi Feldy je to jasně poznat.
A jinak já jsem dělal autoškolu se starým dieselovým Escortem a instruktor mě pustil do provozu, až jsem mu předvedl, že se dokážu (na rovině) rozjet bez plynu na trojku.
a člověk po přesednutí do benzínu může mít problém, protože je třeba přidat plynHlavně slabého benzínu. Jednou jsem řídil nějaký silný benzinový Superb nebo co to bylo a skoro ničeho jsem si nevšimnul. A pak jsem mel řídit chcípáka VW Brouk a byl to horor, jak v autoškole.
Ale běhání se nevzdám dokud mi budou fungovat nohy.+1, bonus challenge: přemluvit kotyze, aby se k nám přidal
Já si dělal taky papíryzelenou fixkou? :)))
penízeobčas to žiaci skúšajú na domácej tlačiarni:), aspoň môžu ich spolužiaci vidieť jednotku rýchleho nasadenia v akcii celkom zadarmo a v prirozených podmienkach:))).. teraz mi napadlo, že by sa to mohlo dať do ročného vyhodnotenia školských akcií:)
Mam to schovaný v tom šanonu s uměnim...ty už máš vlastne premyslený aj finančný systém po tej zrážke s asteroidom:))... možno sa to bude dať čoskoro použiť aj vo Višegrádskej štvorke
jak rozmrazili toho pracháče z 21. století ... vysvětlovali mu že už žádný majetky nemá ... von to furt nechápal...v cele predbežného zadržania? :))
kde nefungovala ekonomika jak jí známe dneskaekonomika jak ji známe dneska nefunguje tiež:))
Bezprostředně po autoškole je právě potřeba jezdit hodně a často, ne "čas od času".Jasný, tak nějak jsem to myslel, "čas od času" asi není ten správnej výraz... Mě taťka po autoškole nechával řídit co nejčastějc všade možně, auto mi půjčoval prakticky kdykoli bylo nějaký volný a v zimě když jsem jel třeba na hory a tak podobně... Ale je teda fakt, že v 20+ letech už člověk většinou s rodičema tolik nežije...
A ted premyslime nad Sumavou, kdyz vidim cestu busem na osm hodin a pritom autem je to co by kamenem dohodil...ehm, ehm, máš dost zajímavé představy o házení kamenem ...
Proste fakt o tom ted uvazuju, kavol si bude klepat na celo, protoze me zna (a muj odpor k rizeni :D).bouhužel, praktická stránka vyhrává ... jak člověk nejezdí sám, a jak se k tomu připočte náklad, tak ta hromadná doprava prostě prohrává na celé čáře
Druha vec je, ze doma je schvalena je A3 a ta je cenove trosku jinde :))) Pripadne cokoliv na co ukaze A., tak je cenove jinde.co mi to jen připomíná ...
clovek bydli ve meste - z 99% je to nepotrebne.mno, když nejseš schopen zpojízdnit si kolo, a busem je to do práce ještě dražší než autem a trvá to minimálně třikrát tak dlouho, tak se na tu "nepotřebnost" koukáš jinak (jasně, kvůli tomu bych to auto nekupoval, ale když už ho mám ...)
Bude to jako by ti někdo držel volant, ...Bude to jako by ti někdo s těžkým Parkinsonem držel volant, ...
Škodu 120 doporučuju. Budeš se divit. Bude to jako by ti někdo držel volant, brzda v podstatě nebude reagovat+1. Já s ní poprvé v životě jel v zimě (musel jsem ji odvážet zraněnému kolegovi domů), ale zážitek to teda byl. Řízení bych přirovnal k BVPčku (i když jsem žádné v životě neřídil, ale pokud by se nějak ovládalo, tak moje představa je že přesně takto). Člověk si ani neuvědomuje co všechno dneska dělá automatika. Řidič v podstatě dneska ani auto neřídí. Nějaké otočení kol ve stoji nebo takové choutky, to vůbec nehrozilo. Zas na druhou stranu, když už byla Škoda zahřítá a jelo se víceméně plnou parou vpřed, tak to celkem šlo. Byl jsem i docela překvapen výkonem motoru (nad má očekávání). Kdyby to mělo i ten pátý převodový stupeň, tak by to dovedlo vcelku kvaltovat. Předpokládám, že pro Škodu 120 platí to stejné co pro Babettu, tedy šrubovák, hasák, kladivo, náhradní rezerva a dostatek benzínu a musí to dojet až na Mars (a samozřejmě potřebné znalosti analogové techniky řidiče). Určitě bych doporučil každému si s ní aspoň jednou v životě projet. Proti dnešním automatikám je to poslední auto s duší.
neboli Žigulík 1200. Ten projede vším, i vysokou břečkou na silnici.
Jo, ale podle mých zkušeností to platilo jenom když se patřičně zatížil kufr pytlem písku nebo něčím podobným. A to se poznalo hlavně v jízdě do kopce v té břečce. Žigulík má motor vepředu s náhonem na zadní a strašně lehkej zadek. Bez této dodatečné úpravy bych řekl, že lepším "terénním" vozidlem byly škodovky stodvacítky .
Ale žigulík to byl prostě držák a legenda. Ale dnes už v něm jezdí většinou jen Romové .
Nějaké otočení kol ve stoji nebo takové choutky, to vůbec nehrozilo.
Možná tak pro křehkou dívenku, která má 40 kg. Jinak to sice chtělo trochu víc síly než u dnešních aut, ale nic, co by se nedalo zvládnout. Větší problém - aspoň u naší 105L - byla vůle řízení, která po patnácti letech provozu byla poměrně značná.
Asi největší problém bylo startování. Bylo potřeba použít sytič (kolik, to záviselo na teplotě), jinak to hned chcíplo. Nastartovat se muselo pokud možno rychle, protože hrozilo, že po několika pokusech se motor "uchlastá" a nezbyde než vyšroubovat svíčky a utřít je hadrem. Když už auto nastartovalo, bylo potřeba sytič postupně ubírat podle toho, jak se motor ohřál, jinak auto pro změnu chcíplo na třetí křižovatce. Pak už bylo potřeba jen udržovat otáčky, protože motor 105 neměl nic moc výkon (120 na tom byla o dost lépe), takže na to, že by zabíral i v nižších otáčkách, bylo potřeba zapomenout.
Druhý velký problém bylo přehřívání. Škoda 105 se přehřívala často a ráda, ať už kvůli horku nebo kvůli mrazu nebo prostě jen kvůli dlouhému popojíždění v koloně. Nejméně jedna PET láhev s vodou byla naprostou nezbytností (vozím ji s sebou dodnes, přestože u Escorta jsem za deset let používání chladič nedoléval ani jednou a za necelé dva roky s Focusem také ne). Vzpomínky na jízdu v pětatřicetistupňovém vedru s naplno běžícím topením mne straší dodnes.
Ne že by se mi po tom stýskalo, ale zpětně jsem za tu zkušenost rád. Aspoň si víc vážím toho, když sednu do auta, sešlápnu spojku, otočím klíčkem a auto prostě nastartuje. Nebo když při jízdě do kopce přidám plyn a auto zrychlí… :-)
Možná tak pro křehkou dívenku, která má 40 kgNe. Já mám pomalu metrák a na parkovišti jsem musel zastavit provoz abych se z něj vůbec dostal (na tom se mají mladí učit parkovat – to si radši tisíckrát propočítají dráhu tak aby dobře zaparkovali a pak bez problémů vyjeli než aby to někam žuchli a pak se s tím motali).
Jinak to sice chtělo trochu víc síly než u dnešních aut, ale nic, co by se nedalo zvládnout.Tak jako jo. Dneska se dá v podstatě udělat smyk při točení volantu ukazováčkem. Na Š120 smyk snad ani udělat nejde a pár zatáček a ruky z toho musí bolet.
Nastartovat se muselo pokud možno rychle, protože hrozilo, že po několika pokusech se motor "uchlastá" a nezbyde než vyšroubovat svíčky a utřít je hadrem.To bych asi chtěl někdy zažít. A nejlépe někde v hustém provozu nebo na liduprázdném místě uprostřed polí. (to se mi zatím povedlo jen s babetou, ale u té se to dá došlapat)
takže na to, že by zabíral i v nižších otáčkách, bylo potřeba zapomenout.Tuhle fíčuru mají škodárny dodnes.
takže na to, že by zabíral i v nižších otáčkách, bylo potřeba zapomenout.Tuhle fíčuru mají škodárny dodnes.
Teď jsem zkusil trochu googlit a zjistil jsem, že zatímco Škoda 105 měla výkon motoru 33 kW, u Fabie 1.2 HTP to dopracovali za celých 44 kW. Uvážím-li, že je Fabie o nějakých 200 kg těžší… Brrrr…
spíš než s motorizací jsem tam měl problém s podvozkemJe dost podstatný rozdíl mezi Fabií I a Fabií II. F I má vlečenou zadní nápravu s příčnou torzní tyčí (tj. totéž jako například Favorit a Felicie) a má dost velkou neodpruženou hmotnost. Naproti tomu F II má už víceprvkovou nápravu s nezávislým zavěšením a neodpružená hmotnost je o něco nižší.
přišlo mi to v zatáčkách ještě horší než ta moje felda combiFelicie Combi se oproti krátké Felicii chová o dost jinak (mnohem stabilněji, krátká hopsá). Totéž Forman oproti Favoritu a také dlouhá Fabie oproti krátké. Je to znát i mezi řadami (tj. dlouhá Felicie vs. krátká Fabie).
Je to znát i mezi řadami (tj. dlouhá Felicie vs. krátká Fabie).to bude ono každopádně je to pro Fabii dosti nelichotivé, protože většina ostatních aut, co jsem řídil, té Feldě natrhne prdel
Fabii jsem neřídil, ale krátká felda mi přijde, že se nijak zvlášť nestabilně nechová.Není nestabilní, ale dlouhá je stabilnější, a to ze dvou důvodů. Jednak má při větší délce delší periodu kmitů. Dále má také menší relativní neodpruženou hmotnost, protože neodpružená část je úplně stejná u obou verzí, kdežto odpružená je u dlouhé těžší.
Nebo jsi sedel v nejeky "tuningwoe" verzi s tim deseticentimetrovym triramennym koleckem, protoze jinak sel volant lehce jako dnesnim autum i bez posilovace, obzvlast Mku, ktere nelo volant o neco vetsi, ten jsem bezne ovladal jednou rukou.Pozor, u těch škodovek byly dvě verze řízení - u starších maticové a u novějších hřebenové. U toho maticového byl převod strmější a tedy to vyžadovalo větší sílu. Už si nepamatuji, kde se to "lámalo" (která auta měla už hřebenové řízení), ale bylo to tak.
Mno, do dnes jezdím Š. Garde - je to moje primární a jediné auto. Řízení to už má hřebenový a jde to lehčeji, než např. Favorit nebo Felicia bez posilovače ... protože to má lehkej předek. Brzdy mají posilovač a vepředu čtyřpístkové brzdiče ... když jsem sedl do Felicie, Suzuki Swift, nebo Toyoty Yaris, tak jsem celkem žádnej rozdíl nepozoroval.
Motor tam mám z Felicie i s MPi, takže sytič nemám. Ale když jsem ještě měl, tak si žádné šílenosti kolem startování nepamatuju. Na Sytič to chtělo hlavne nezapomenout .... Když se to přechlastalo, stačilo opatrně sešlápnout plyn k podlaze a startovat.
Druhý velký problém bylo přehřívání. Škoda 105 se přehřívala často a ráda, ať už kvůli horku nebo kvůli mrazu nebo prostě jen kvůli dlouhému popojíždění v koloně. Nejméně jedna PET láhev s vodou byla naprostou nezbytností (vozím ji s sebou dodnes, přestože u Escorta jsem za deset let používání chladič nedoléval ani jednou a za necelé dva roky s Focusem také ne). Vzpomínky na jízdu v pětatřicetistupňovém vedru s naplno běžícím topením mne straší dodnes.Jo, jo. To pamatuju, když s tím jel strýc až do Jugoslávie. On ten systém chlazení není příliš zvládnutý u žádného z těch vozítek. Jinak se zkušeností též souhlasím. Nevím jak přesně je to se Škodovkou, ale stroje z této doby byly systém. A pokud jedna část systému nefungovala, nefungoval celý systém (kupř. zaprasený výfuk znamená, že to celé až od karbecu nemá tah a moc to nejede), takže bylo potřeba se furt o to pečlivě starat, čistit a každý věděl kde co je. Dnes kdyby se někomu zasrala svíčka, tak by pravděpodobně ani do toho servisu nedojel.
ale zážitek to teda byl. Řízení bych přirovnal k BVPčkuBVPéčko se překvapivě ovládá vcelku snadno. Nemá teda sice volant, ale takové "berany". A je to v terénu vcelku ladné vozidlo díky dobrému odpružení. JInak všechno ostatní vcelku podobné té škodovce. S tim jsem ale jel jen párkrát.
S touhle samohybkou 2S1 už to bylo horší, tu jsem musel řídit furt. Tady už jsou místo beranů páky "rajčáky" a projíždět s tím v terénu tak to už je o zuby, když vystrčíte hlavu. Ale i přesto to bylo nejimpozantnější, nejmonumentálnější a nejsilnější vozodlo, které jsem kdy řídil . A ta síla - už jen ten pocit, když vám pod pásy lehají malé břízky... Já vím že je to neekologické, byl jsem mladý a hloupý
jestli o starší bez posilovače, tak je to jasný ...Není. Měl jsem tu starší verzi bez posilovače a brzdila výborně. Samozřejmě na to bylo potřeba šlápnout o něco víc než u verze s posilovačem, ale zablokovat kola na suchém asfaltu nebyl žádný problém. Fakt hodně záleželo na údržbě. Hodně škodovkám například vůbec nebrzdil zadek, protože zarezávaly brzdové válečky (bylo to háklivé na vodu v kapalině - musela se často měnit). Další problém byl se "samostavy" u zadních kol, které měly vymezovat vzdálenost čelistí od bubnu. Zasekávalo se to a vzdálenost se s ubývajícím obložením zvětšovala. Pak se pedál klidně propadl až na podlahu, aniž by to významně brzdilo.
Dost pomohlo mít správne seštelovanou ruční brzdu. Samostavy to sice nespravilo, ale nedovolilo to čelistem vrátit se moc ke středu a mít tak dlouhý chod.
Citlovosti pedálů si nevšímej, vyjezdíš se z toho a po pár jízdách se tomu budeš už jen smát (vlastní zkušenost). Já míval problém se spojkou, třeba po kilometru jízdy jsem si všimnul že ji držim do půlky zašlápnutou
Jinak já dělal autoškolu v 18, narozdíl od ostatních z vesnice/maloměsta jsem v autě "nikdy" dřív nejel (dva pokusy za městem) a jen mě chválili Jen mě štvalo že první dvě jízdy byly s nějakým 1.9TDi co jelo bez plynu snad i do nejprudšího kopce ve městě a potom jsem zbytek autoškoly musel odjezdit v Polu 1.2HTP
To je hrůza ten motor, jeli jsme asi 40km do většího města (hurá, semafory) a dokud jsme jeli v autě tři, tak to i trochu jelo. Ale pak jsme (jedna z posledních jízd) jeli čtyři a....no, řekněme že jsem s nohou na podlaze držel 70km/h a sebemenší hup nás zpomalil
1.2HTP je opravdu tak pro dva lidi bez nákupu, opravdu ne pro čtyři, co se "učí" řídit
Mimochodem rozjezd do kopce (300 ZGH, těsně před cílem) s tím byl opravdu o tlamu, seděli jsme tam dva a plyn se musel držet těsně pod červeným polem aby se to vůbec rozjelo, motivací mi byl kamion co mě rychle dojížděl a do kopce si opravdu nemoh dovolit přibrzdit
Hele dojede to? Mas to vzadu hrozne nizko. A ty zvuky ... To jenom couraji zasterku po asfatu, jsou tam unavene pruziny. A nesly by vymenit? Sly - tyhle uz jsou menene ... asi budu muset sehnat nove. O par kilometru dal opet vysilacka cosi chrchla, zastavujeme. Od vas sly normalne jiskry ... Aby nesly, kdyz jsou na silnici vyjete koleje jako prase a do toho pricny hrbol, na kterem jsme se zhoupli. Koukam pod auto a je zrejme, ze asi 10-12cm pod nadrzi je neco jako lesenarska trubka od tazneho zarizeni. Trubka je odolna, jedeme. Pokud by se probrousila, tak se zavari, ale tak casto skrtat fakt nebudeme.(zdroj)
Já lituju točit i dvoutakt ve svym veteránu (50ccm moped, 1958), natož v tomhle ultramoderním motokole se střechou Od spolužáka jsem taky slyšel že HTP motorům po nějaké vzdálenosti cituji "podfouknou ventily" http://forum.skodahome.cz/topic/25059-12-htp-40kw/ a v autoškole před instruktorem točit nadoraz motor co trpí výrobní vadou...to je docela o hubu
Jedno ublinknutí se nedá považovat za dostatečné.Tohle není pravda. Vždy záleží na situaci, protože je potřeba, aby ji řidiči mohli správně interpretovat. Pokud například předjíždím cyklistu, který zrovna vjel z vedlejší silnice na hlavní, čas na bliknutí třikrát (natož pětkrát, to už je úplně mimo) tam jednoduše není. To bych blikal ještě dlouho za cyklistou (a někdo by si to mohl špatně vyložit). Podobných situací je dost.
já jsem blikal i předtím a oceňoval jsem to u těch, co to dělali. Je lepší vědět, že "tam něco je"
Což byl pravděpodobně důvod, proč se ta povinnost zavedla.
I když samozřejmě se na tohle, podobně jako na další věci, spoléhat nedá.
Zrovna včera, když jsem se vracel z práce, jsem viděl, jak nějaká … no, řidička, zaparkovala tady (ne na té polní cestě, hezky na silnici přímo v pruhu) a šla od auta pryč. Podotýkám, že na obou stranách silnice je vzrostlé pole, přes které není běžný osobák vidět.
Lidi jsou tak zvyklí, že i při odbočování nejdřív ostatní zabrzdí a pak až zablikajíNení pravda a speciálně na jednom místě v KH jsou blinkry hodně dobré. A jinak obecně, brzdit se dá nejen brzdami, ale i motorem. Kdysi do mě jeden blbec vletěl (omlouvá ho jen to, že měl papíry poměrně čerstvé), protože jsem před odbočováním vlevo k pumpě šlápl na brzdu až v poslední fázi. On byl zakecaný se spolujezdcem, nevnímal provoz, a protože se brzdová světla rozsvítila až poměrně pozdě, pozdě zareagoval i on. A nedobrzdil.
to tvoje vybočení o 30 - 50cm stejně většinou nic neznamená, alespoň ne pro auta co jedou za tebouPro auta ne, ale pro motorkáře ano. Vzpomínám na jednoho, který před pár lety takhle špatně vyhodnotil chování mixu jedoucího před ním. Byl rád, že to vůbec přežil (s železy v rukách i nohách, kusy masa pryč a těžkým otřesem mozku). Jinak obecně blinkry jsou samozřejmě "jen pro informaci" a nelze na ně jakkoli spoléhat. Spíš lze říct, že přispívají k "čitelnosti" pro ostatní účastníky provozu.
...protože jsem před odbočováním vlevo k pumpě šlápl na brzdu až v poslední fázi.
Já jsem naopak zase ťuknul do chlapa přede mnou na dálnici v husté koloně. Bylo to někde ve sjezdu, štrúdl si to valil asi šedesátkou, tak chlap "ekonomicky" vyhodil rychlost a asi kilometr mi svítil do očí brzdovými světly. Pak to neviditelně přišlápl a já jsem poznal, že opravdu brzdí, až když jsem se na něj řítil. Naštěstí se toho stalo celkem málo: jenom dva prasklé nárazníky a u mě navíc mřížka chladiče.
Fiatem Panda 4x4Úžasný auto!!!
s ... dezénem pod 3 mm ... jezdí jen magoři.tak já se hlásím za magora ... a se mnou asi všichni jezdci formulí
Když se budem ještě chvilku snažit tak to dopracujem ke stavu kdy budou nařízený zvláštní gumy nejen na léto a zimu ale taky na říjen, duben a dost možná i na pondělí, úterý, středu, čtvrtek......Hlavně teď "netrpělivě čekám", kdy zakážou používat zimní pneu v létě. Nové nařízení, že musí mít v zimě zimní gumy všichni, povede jistě k nárůstu počtu těch, kdo na nich budou jezdit stále. A tomu se musí učinit přítrž. Proto bude zákon č. 361/2000 novelizován tak, že bude používání zimních pneumatik zakázáno v období od 15. května do 15. září.
Ve skutečnosti většina lidí prd pozná jestli tam má gumy s dezénem pod 3mm nebo deset let starý.Nepozná se to (kromě chování na vodě; tam se nové vs. sjeté gumy poznají docela dobře - u nových se aquaplaning objevuje při podstatně vyšší rychlosti) a mnohem větší vliv má, jak jsou ty gumy nahuštěné. Většina aut je má podhuštěné.
Cílem je samozřejmě prodej.No samozřejmě. Proto na to výrobci pneu tak tlačí.
nepozná se to (kromě chování na vodě; tam se nové vs. sjeté gumy poznají docela dobře - u nových se aquaplaning objevuje při podstatně vyšší rychlosti) a mnohem větší vliv má, jak jsou ty gumy nahuštěné. Většina aut je má podhuštěné.Jelikož jsme v koutě světa kde zaprší častěji než jednou za dlouhou dobu, se tedy sjeté gumy projevují docela hodně. Ano, u nových gum dochází k aquaplaningu až při vyšších rychlostech, ale to je díky jejich dezénu. Jakmile je tento sjetý pod určitou mez (okolo 3 mm), tak se brzdná dráha na mokru výrazně prodlužuje (což bylo opakovaně dokázáno) -- možná ne na tolik jako u pneumatik dvacet let dozadu, ale přesto výrazně.
To nejsou poučky vycucané z prstu. To jsou poznatky z empirie. ... Guma sjetá pod 3 mm začíná velmi výrazně prodlužovat brzdnou dráhu. Na legálních 1,6 mm je ta brzdná dráha už děsivá pokud je trochu mokro. ... Rozhodně nejsem oběť ani pachatel žádné umělé manipulace.ROFL
Ty nedostatky u pneumatik jsou skutečně nebezpečné a v reálu působí škody na majetku, zdraví i ztráty na životech, a tedy ano: žerou koťátka.ne, koťátka žerou vymytý mozky jako ty, co si myslej, že jim to na těch novejch gumách fakt zastaví na poloviční vzdálenosti než na o trošilinku starších; a to je to brždění ještě docela jasný a jednoduše měřitelný, ale pojďme se bavit třeba o zatáčkách, jak odhadneš, kdy se ti to na těch gumách utrhne, a že by se to neutrhlo, kdyby měly o desetinu milimetru vyšší vzorek ...
Časy se mění. Dřív se jezdilo v žigulíkách bez pásů, bez dětských sedaček a na sjetých nekvalitních pneumatikách. Dnes je standardem ABS, ESP, airbagy, předpínače pásů, kvalitní gumy, deformační zóny atd. Kdo si myslí, že za to je jenom kvůli prodeji, tak by se měl nechat vyšetřit.vyšetřit se nech ty, jestli si myslíš, že pro nový auta neplatí fyzika a že tě tyhlenty srandičky zachráněj
vyšetřit se nech ty, jestli si myslíš, že pro nový auta neplatí fyzika a že tě tyhlenty srandičky zachráněj
Fyzika samozřejmě platí - a právě proto je zatraceně hodně situací, kdy to může průšvihu zabránit nebo aspoň zmírnit jeho následky.
Takových jako je tvůj kámoš pár taky znám. Historky o nich jsou zábavné (není nad pocit že někdo je blb a ty jsi něco víc, což?),no, nevim jak ty, ale já nezkušenost za projev nízké inteligence nepovažuju pak by se dalo polemizovat nad tím, zda je blb proto, že podlehl reklamě ...
ale nic nemění na tom, že "moderní nesmysly," včetně bezpečnostních pásů, airbagů nebo opěrek hlavy fungují a zachraňují zdraví a životy, stejně jako to že hyper-super-mega hustý zimní gumy jsou v zimě dobrá věc.mění to na tom to, že dokazují moji pointu, že jinde ty srandičky zdraví a životy ničí - děkuji za její potvrzení, že takové lidi taky znáš
IMHO je projev nízké inteligence představa, že vůbec můžou existovat nějaké gumy co vůbec nekloužou a absolutně drží jak přibité.no, ne každej má blízko k fyzice ...
Však s tímhle já naprosto souhlasím. Vídám např. lidi v SUVčkách (na velice, velice drahých pneumatikách, mimochodem) co si myslí, že ty jejich těžký velký krámy napěchované elektronikou zvládnou jakoukoli situaci a zabrzdí na fleku, takže s nimi můžou jezdit jak ve videohře. Opak je pravdou a množství lidí zabitých nebo poškozených právě těmito machry o tom vypovídá.hm, pokud tento princip chápeš, pak ovšem nevím, proč se dopouštíš opačné generalizace, že kdo tak dobrý auto (+gumy) nemá, tak je vrah ...
ne, koťátka žerou vymytý mozky jako ty, co si myslej, že jim to na těch novejch gumách fakt zastaví na poloviční vzdálenosti než na o trošilinku starších; a to je to brždění ještě docela jasný a jednoduše měřitelný, ale pojďme se bavit třeba o zatáčkách, jak odhadneš, kdy se ti to na těch gumách utrhne, a že by se to neutrhlo, kdyby měly o desetinu milimetru vyšší vzorek ...Opak je pravdou. Jsou to hluponi jako ty co kvůli sjetým pneumatikám ničí auta a ubližují nevinným. Je silně nekorektní jak tady podsouváš, že mluvím o "trošilinku" starších gumách nebo o rozdílech výšky vzorku "desetin milimetru". Absolutně ne. Zimní gumy ztvrdnou až po čtyřech, pěti nebo více letech (a to je dlouhá doba) a rozdíl v hloubce dezénu mezi novou a sjetou pneumatikou je pul centimetru. Opakuju pro tvé dobro a konečně si to zapiš: jakmile pneumatiky sjedeš pod 3 mm, začne se ti velmi výrazně prodlužovat brzdná dráha (i zvyšovat nebezpečí smyku). Když se dostaneš na zákonem daných 1,6 mm, zastavíš o několik délek auta dál, což může být rozdíl mezi životem a smrtí někoho nebo žalářem a svobodou. Absolutně nikde netvrdím, že neplatí fyzika. Fyziku mám za svý léta už hezky osahanou a jak ABS, tak ESP v reálu zachrání opravdu hodně, právě protože platí fyzika. ABS už mi prdel zachránilo několikrát, ESP zatím ne protože jezdím s rezervou, ale vyzkoušel jsem jak pracuje a povím ti, že je to neuvěřitelně dobrá věc. Prospěšnost deformačních zón a předních i bočních airbagů snad nemůže nikdo polemizovat. Pásy s patronovýma předpínačema a dobře navržené a nastavené opěrky jsou taky jasná věc, stejně jako že špatné nebo sjeté gumy jsou nebezpečné zatímco dobré s dobrým vzorkem nejsou. Všechny tyhle věci zachraňují životy dnes a denně. Nechápu co na tom nechápeš. Co píšu je podpořeno nesčetnými testy. Absolutně to neznamená, že jezdím na hraně a spoléhám, že mě zachrání vymoženosti. Naopak, jezdím jako kdybych je neměl. Nečekaná situace ale může nastat kdykoli a pak se každý nedostatek na autě projeví. Mluvíš jak jeden z těch co se ani nepoutají a jezdí ve starých křuskách s neúčinnými tlumiči, unavenými pružinami, neudržovanými brzdami a na nebezpečných gumách. To je zhouba silnic.
Takže když má guma 3.1mm je skvělá a když má 2.99mm tak nestojí za nic?Co to je za hloupou otázku? Když mají gumy okolo 3 mm, je čas začít shánět nové, pamatovat na to, že se začnou výrazně zhoršovat její vlastnosti a přizpůsobit tomu ježdění, například tak, že na dálnici za deště pojedu 90 místo 120. Absolutně neříkám, že je třeba gumu se 3 mm hned vyhodit. Sám jsem asi od dubna do července jezdil na pneumatikách s 2.5 mm vzorku, mimo jiné jsem na nich ještě objel Rumunsko. Nepršelo, tak to bylo v pohodě a vyměnil jsem je až minulý týden. Co na tom, že se ty testy dělají na objednávku? Důležité je zda mají vypovídací hodnotu, a to mají. Nevidím důvod jim nevěřit. Pokud ho vidíš, myslím že by nezajímal jenom mě. Co teď napsal Autotip 4x4 ještě nevím (nemáš na to odkaz). Co se zimních gum týče, vím tohle (zkušenost z minulého auta): (1) kde se dá na zimních po sněhu a náledí bez problému projet, tam to na letních už nebezpečně klouže, (2) zánovní ještě měkká guma se v létě rychle ojíždí a je hlučná, a (3) stará ztvrdlá zimní guma v zimě i v létě je vysloveně nebezpečná, protože opravdu hodně prodlužuje brzdnou dráhu na suchu i na vodě a nedrží v zatáčkách. Máme u nás jednu ostrou zatáčku, kudy jezdím už leta různými auty na trojku čtyřicet. Když jsem tam tudy projížděl při testovací jízdě s autem před koupí, auto šlo bez varování najednou do boku, skončilo v protisměru a měl jsem co dělat abych se vyhnul auto jedoucímu pomalu proti mě. Bylo léto a sucho, gumy byly zimní a málo sjeté (všechny podobně), už ani nevím jaká značka, ale byly asi šest let staré a tvrdší než Vibram. Pak jsem koupil nové letní Barumky a už se mi to tam podruhé nestalo, a to ani při ještě větší rychlosti.
Mýlíš se. A víš co? Je mi to jedno. Budeš-li měnit gumy až po sjetí na 1.6 mm, tak za svou blbost zaplatíš ty, ne já.
Kéž by tomu tak pokaždé bylo…
Dokaž že to jsou píčovinyty jsi s tím začal, tak bys snad měl být schopen obhájit, že nejsou
i že pochází od výrobců.no tak třeba ... nebo mi budeš tvrdit, že Continental je firma na výrobu dřevenejch houpacích koňů a ten web je nějakej hoax?
já jsem kvůli sjetejm gumám ještě žádný auto nezničil a nikomu neublížil; rovněž jsem nezaznamenal, že by tento důvod byl nějak vysoko ve statistikách, takže si laskavě přestaň vymejšlet btw, například, náš mediálně známý Janoušek měl taky sjetý gumy?ne, koťátka žerou vymytý mozky jako ty, co si myslej, že jim to na těch novejch gumách fakt zastaví na poloviční vzdálenosti než na o trošilinku starších; a to je to brždění ještě docela jasný a jednoduše měřitelný, ale pojďme se bavit třeba o zatáčkách, jak odhadneš, kdy se ti to na těch gumách utrhne, a že by se to neutrhlo, kdyby měly o desetinu milimetru vyšší vzorek ...Opak je pravdou. Jsou to hluponi jako ty co kvůli sjetým pneumatikám ničí auta a ubližují nevinným.
Je silně nekorektní jak tady podsouváš, že mluvím o ... rozdílech výšky vzorku "desetin milimetru".vs
Opakuju pro tvé dobro a konečně si to zapiš: jakmile pneumatiky sjedeš pod 3 mm, začne se ti velmi výrazně prodlužovat brzdná dráha (i zvyšovat nebezpečí smyku).ROFL
Mluvíš jak jeden z těch co se ani nepoutají a jezdí ve starých křuskách s neúčinnými tlumiči, unavenými pružinami, neudržovanými brzdami a na nebezpečných gumách. To je zhouba silnic.[Citation needed] velmi silně mi připomínáš jistého nejmenovaného kolegu ze Samotíšek, kterej tady mlel obdobný píčoviny o rozpadajících se starejch škodovkách, a jak furt vidí nějakou narvanou ve stromě tak jsem si sjel výpis nehod z jejich regionu, a statistika nějak jeho slova nepotvrdila už ani nevím, co pak říkal ... jo p.s. tuhle jsem viděl nějakou jízdu veteránů, no to byl nářez, to bylo nehod a mrtvejch, loukoťový kola, vzorek žádnej, odpružení všelijaký, brzdy pákový, žádný pásy, žádný airbagy ... tolik sežranejch koťátek najednou, no za to by se mělo zavírat na doživotí!
To považuji za obhájené.hm, tví učitelé by měli jít vrátit plat, když ti nevysvětlili, že to, že něco prohlásíš, z toho ještřě nedělá pravdu a její důkaz
Zkusím to jak s dítětem: Když si koupíš nové gumy, mají zpravidla vzorek 8 mm. Jsou to moderní pneumatiky, dobře vedou stopu a dobře brzdíš. Na určitou dobu máš vystaráno. Chvíli trvá než se pneumatiky zajedou a dosáhnou své nejlepší kondice. Dalším ježtěním se gumy pomalu ojíždí, a tím se jejich vlastnosti nepatrně zhoršují. Dokud ovšem nenarazíš na limit 3 mm. Pod tři milimetry se totiž vlastnosti gumy na mokru začnou zhoršovat výrazně rychle dokud nenarazíš na zákonný limit 1.6 mm. Na něm ale už při krizovém zabrzdění na mokru na dálnici zastavíš klidně o devět délek vozu dál. Shrnuto: kdo nechce mít delší brzdnou dráhu na mokru, měl by gumy vyměnit jakmile hloubka jejich vzorku dosáhne hloubky 3 mm [1, 2], to znamená s bezpečnou rezervou. Brzdovou kapalinu taky měníš preventivně a brzdové destičky taky neměníš až když je pozdě. Vlastně, to u tebe asi neplatí.Why test only at 3mm and 1.6mm? Why not 2mm? New tyres? You need to test over a full range of tread depths to find out at what point the lack of depth becomes critical.
No projevilo by se to projevilo na průměrné brzdné dráze na mokru, což je dokázáno empiricky, takže by se to zákonitě projevilo i na statistikách nehodovosti.O tom už se tu psalo, že to vůbec nemusí platit. Empirie ti nedovolí moc přesně odhadovat budoucí chování lidí.
nicméně to není argument proti zvýšení zastaralého 1,6 mm limituTo máš naprostou pravdu. To nebyl argument proti zvýšení limitu.
Další věc je povinné ESP. Já jsem rozhodně pro a čím dřív to bude, tím líp.Extrasensory perception? To by se určitě při řízení auta hodilo!
Samozřejmě. Základ je jezdit slušně. To není třeba dodávat.To je třeba dodávat, zvlášť pokud by všechny auta měly ABS+ESP. Ad zbytek: Argument opačným extrémem? Děkuji nechci.
Není co řešit. Máš-li auto bez ABS, dej ho sešrotovat.Dáš mi na nové? :)
Když bude daleko, uteče sám nebo to stihneš zbrzdit tak abys nemusel dělat nějaký podivnosti. Když bude blízko tak nestíháš nic.
Tyto vzdálenosti ale na sebe přímo nenavazují. Mezi nimi je nezanedbatelný rozsah, kde mám s ESP šanci vyhýbací manévr (aka losí test) zvládnout, ale bez něj ne.
Poznámka: ano, jistě, existují lidé, kteří bez ABS a ESP dokážou brzdit a manévrovat stejně dobře a možná i lépe, třeba (dobří) soutěžáci. Je jich ovšem podstatně méně než těch, kdo si to o sobě myslí.
Je jich ovšem podstatně méně než těch, kdo si to o sobě myslí.Na druhou stranu je jich stále podstatně míň, než těch, kteří si myslí, že s ESP a ABS taky vyberou cokoliv :)
Kratší brzdná dráha a možnost ovládat vozidlo při brzdění je pro mě dostatečným argumentem.the ABS is associated with ... a statistically significant increase in single-vehicle road departure crashes (ovšem to jistě píšou zrovna ti, kteří se "snažili studovat nejspíš špatně"
Já mluvím o osobní bezpečnosti na silnici.Nemluvíš. Mluvíš o délce brzdné dráhy a míře kontroly nad vozidlem ve smyku / v situacích, kdy hrozí smyk. To je téma, pro které jsou ty experimenty relevantní. Pro bezpečnost v provozu bohužel ne, resp. určitě ne samy o sobě.
takže nevím jestli bych bez ABS nutně naboural, ale je to pravděpodobné.věř a víra tvá ... mně jeden kretén nedal přednost docela nedávno; špatně jsem to vyhodnotil, viděl jsem "lepší" auto, tak jsem si říkal, že si debil věří, že se rozjede, tak jsem akorát sundal nohu z plynu a brzdil motorem když jsem viděl, že se tam cpe, no a ten idiot hned za křižovatkou zastavil, ještě ani nebyl pořádně dotočenej no ubrzdil jsem to bez ABS tolik k "pravděpodobně" - to slovo zní obzvlášť vtipně po několikerém odmítnutí statistik
Aha, takže tys jednou něco ubrzdil bez ABS a něco z toho podle tebe vyplývá?Ale vždyť ty používáš stejný arugment, akorát pro-ABS. Já si taky myslim, že z toho nic neplyne. Proto jsem požadoval statistiky.
zatímco s ABS můžu dělat cokoliv a nic mi nehrozí, což samozřejmě taky není pravda.Samozřejmě že to není pravda a nechápu proč vymýšlíš takové blbosti jen abys pak konstatoval, že to jsou blbosti. Pokud jsi blb, a to vzhledem k tvému blábolení nemohu vyloučit, tak to nikterak nesouvisí s tím jaké máš auto.
Bez ABS když brzdíš, dostaneš smyk a jedeš zcela nekontrolovatelně kamsi. dyž máš ABS, můžeš točit volantem a ovlivnit tím směr pohybu.Konec citátu. Auto bez ABS nemusí nutně dostat smyk a i s takovým autem můžeš točit volantem a ovlivnit směr. Jen se to musí víc umět a proto se to nedoporučuje. Ono se to moc nedoporučuje ani s ABS. Docela by mě zajímalo jak se k tomu staví výrobci vozidel. Zítra se mrknu do návodu od bráchova Citroenu. Já tam mám jen stručnou zmínku že to umožňuje kontrolu nad vozem při nouzovém brzdění a velikou výstrahu že když zasáhne ABS tak to znamená že s adhezí je to bída a bacha na to.
Bez ABS když brzdíš, dostaneš smyk a jedeš zcela nekontrolovatelně kamsi. dyž máš ABS, můžeš točit volantem a ovlivnit tím směr pohybu.Konec citátu. Auto bez ABS nemusí nutně dostat smyk a i s takovým autem můžeš točit volantem a ovlivnit směr. Jen se to musí víc umět a proto se to nedoporučuje. Ono se to moc nedoporučuje ani s ABS. Docela by mě zajímalo jak se k tomu staví výrobci vozidel. Zítra se mrknu do návodu od bráchova Citroenu. Já tam mám jen stručnou zmínku že to umožňuje kontrolu nad vozem při nouzovém brzdění a velikou výstrahu že když zasáhne ABS tak to znamená že s adhezí je to bída a bacha na to.
To, že se dá občas zvládnout brždění i bez ABS a že se dá někdy nezvládnout s ním, nic nemění na tom, že je zatraceně hodně (a jak se technologije zlepšuje, je jich čím dál víc) situací, ve kterých právě ABS/ESP je tím faktorem, který zabrání tomu, aby se auto dostalo do smyku, a umožňí řidiči zachovat si kontrolu. Obráceně je tomu jen v hrstce specifických situací.
Jsem rád že se mi podařilo nabourat tvou bezmeznou důvěru ve schopnosti ABS ...V žádným případě u mě nehrozí žádná bezmezná důvěra k ničemu. To je čistě tvůj výmysl kterým se snažíš získat nade mnou nekorektně navrch. Takže pohov. Když v autě bez ABS šlápneš na silně brzdu, zablokují se ti kola a ztratíš kontrolu nad řízením. To je prostě fakt. Samozřejmě, a to nikde v nejmenším nezpochybňuju, že třeba i jediné kopnutí ABS znamená, že je třeba zpomalit a přizpůsobit styl podmínkám. Stejně tak ESP, pokud se rozsvítí kontrolka, měl by řidič zpozornět, zpomalit a být rád, že nenaboural. Vidím tyhle bezpečnostní systémy podobně jako záložní padák při seskocích nebo helmu při jezdění na kole...
... po troše tréninku zvládnout.vs
většina normálních řidičů nemá tréning rallyového jezdcemno ... pánové, tak o čem se tu vlastně bavíte? škola smyku? - super, že zrovna Vy jste na ní Michale byl, ale většina normálních řidičů za sebou nic takového nemá
Taky teď dělám.. Výhodu jsem teda měl v tom, že už před autoškolou jsem měl různý příležitosti řídit, takže sem byl trochu v obraze, nicméně v normálním provoze bych byl stejně úplně v tahu. Na co bych si v autoškole fakt postěžoval je trenažer - první dvě dvouhodiny. Ta první se v první půlce skládala z instruktážního videa (jak se zapínají pásy, čím se zatáčí...), vtip byl v tom, že jsem seděl před přístrojovkou Fábie a software byl na Feldu. Třeba zapínání mlhovek tím kulatým univerzálním VW bazmekem jsem naprosto nepochopil, na to jsem se musel ptát... Jízda na trenažeru byla hrozná, plyn měl asi tak pár poloh, přičemž poloha, ve které by se dala držet rychlost tam fakt nebyla, rozjezdy byly celkově divný (ono když se to nerozjíždí...) a úplně nejhorší byla brzda - zaprvé vůbec nebrzdila (což mě nutilo na ni dupat silou, to kdybych udělal v autě, tak bych si pěkně naryl), ale hlavně měla strašnej lag - prostě jsem chtěl zabrdzit na 60, tak jsem v 60 pustil brzdu a přestalo to brzdit až když jsem měl ani ne 40... Ještě mě zarazily převodový poměry - v 90 na 4ku 4000RPM?
Jízdy v normálním autě jsou po té hrůze najednou úplný vysvobození. Jezdím s Fabiema 1.2 HTP (s nula červenejma písmenama), su rád, že to není Diesel, ale jinak je to hrozný - v padesáti na trojku se to dusí do kopce (když se zapne klimatizace, tak je to fakt katastrofa), přijde mi, že ve Favoritu bych to vyjel líp i na 4ku. Určitě si to nikdy nekoupím, ale to jsem věděl už předtím :) Instruktor, se kterým většinou jezdím, je strašnej pohodář a vždycky si s ním skvěle pokecám, takže tady taky pohoda. Jednou jsem jel s jiným a ten mě docela nervoval, takže sem pak u autoškoly sedl na kolo, naprosto neuvěřitelně se na něm rozjel a užíval si ten pocit, že mi do toho nikdo nekecá
No, mě nejvíc dojímá to, že budu mít na trenažeru ještě další dvojhodinu někdy teď, v půlce jízd, s tím,ž e tam bude jízda po dálnici a nácvik rizikovejch situací (prasata, padající stromy). Takže z auta zase přesednu na tu hrůzu...
Já měl jen krizový situace (kanec na cestě a červená na semaforu). Moje rada - dupej na brzdu jako nikdy v životě - jinak to nereaguje a naměří ti to moc velkou reakční dobu
No, co jsem slyšel od kámošů, tak to místo, kde ty krizovky vznikají, je pokaždé stejný a dá se docela dobře poznat, takže se předháněli v tom, kdo má větší skóre Ono taky ten trenažer ti zapnou, jdou pryč a maximálně ti přijdou přepnout "level", takže se ani nedivím
A jedna super hláška z trenažeru - při jízdě městem tam byl kruháč a uprostřed pomník s nápisem "Zde leží neznámý řidič"
Kanec je vidět u kraje lesa a otázka je jen kdy vyběhne. Trochu brzdi hned jak ho uvidíš, ale nezastav dřív, než vyběhne, to už ti neuzná Mě level snad ani nepřepínali....ono to snad ani nešlo
Sakra tak to máte nějakou novější/starší verzi, já tam kruhák nikde neměl! Ale zato tam jel vlak českých drah
Tak to já měl interaktivní asi jen to, že když jsem dal blinkr, tak v interiéru blikala kontrolka
Jaj, to ji nezávidim Na mě zase řvali že brzdim moc pomalu - začal jsem brzdit dřív a na místo kde jsem měl stát jsem přijel hezky pomalu....ale asi to podle nich bylo špatně
Na brzdu prostě dupat odmítám, chci jezdit jak autem, tak i na mopedech a starých strojích, kde nejsou fičury jako ABS apod. Představa že na fichtlu v šedesátce dupnu na brzdu je fakt směšná (udělal jsem to v poloviční rychlostí a brzda se radši úplně zasekla
)
To se kupodivu leckde používá ještě teď
pamatující snad nástup Husáka k moci
Právě že tohle není vůbec pravda, jednou jsem si ten typ opsal a zjistil, že se to pořád prodává, akorát místo CRT (zpětná zrcátka) už se používá LCD, interiér je myslim Fabia.
Rozhodně kdyby upravili Racer http://racer.nl a dali to jako trenažér, tak tam jezdim i docela rád
Právě že tohle není vůbec pravdaV daném případě to pravda byla (trochu jsem samozřejmě přeháněl - ale byly to tytéž kusy, jako tam byly v půlce 80. let a už tehdy měly něco za sebou).
Já jsem "jezdil" na tomhle
http://www.jkzsim.cz/cz/ridicske-trenazery/at-99-vrt-2m/
Já jezdil přesně na tomhle, už nikdy víc! A vedle byl ještě trenažér, kde se učilo řadit - stodvacítka s tachometrem, "zvukem motoru" závislým na otáčkách, sedačka, řadící páka, pedály a....to bylo všechno Vim že se spolužákem jsme se předháněli v tom, kdo z toho vytáhnul nejvíc, já se dostal myslim až na 120km/h....ale ten zvuk, to se nedalo!
Ta projekce musí být o dost lepší, já jsem měl před sebou tři monitory a to podstatný bylo vždycky zrovna na té hraně. Třeba když jsem jezdil mezi kuželama, tak ty byly hnedka z kraje toho pravýho monitoru a ten rám ve mě furt vyvolával pocit, že je tam ještě docela dost místa. Prostě úplně k ničemu, takový "ježdění"... A ta projekce by to taky nezachránila.
Nejlepší je vyfasovat za městem na parkovišti nějakou starou herku a tam se ty základy naučit, trenažér je....jako hrát arkádu
Moje první hodina v autoškole vypadala tak, že jsme se sešli na cvičáku, kde jsme asi 10 minut projížděli zatáčky a tak. Pak instruktor řekl "No, docela to de, jedem do provozu. Já ti budu říkat, co máš dělat". A vod tý doby jsme jezdili jen v provozu...Já jsem začínal přímo v provozu - za tmy (podzimní podvečer), na čáslavském sídlišti. Vyjeli jsme ale hned na okresky, na kterých jsem ty dvě hodiny strávil. Město (myšleno KH, čili žádný hustý provoz, zato ale úzké uličky) přišlo až při druhé jízdě, cvičák při třetí nebo čtvrté.
No, tady jednak v okolí asi žádnej cvičák není (jednou mi nstruktor ukazoval, kam jezdili dřív - teď se tam parkuje...) a druhak je v tom asi úspora nákladů. Ale pokud vím, tak první hodiny se musí ze zákona jezdit na cvičišti nebo trenažeru.
Ale pokud vím, tak první hodiny se musí ze zákona jezdit na cvičišti nebo trenažeru.Jako defaultní je v zákoně uveden výcvik ve vozidle, trenažér je uveden jen jako možnost (§ 26, odst. 2). O začínání na cvičišti není v zákoně ani navazující vyhlášce ani slovo. Jinak samozřejmě tyhle předpisy se v průběhu času mění, takže něco mohlo v určitém období platit a pak se to změnilo.
Je ale fakt, že HK není Praha...Limoto je v Praze? Jinak tady jsme jezdili první dvouhodinovku ve třech lidech na cvičáku a pak už v provozu.
...nebo Hromada Technických Problému, Honem To Předjeď, Honím Tři Písty a další
No to mě taky napadlo, ale tahat to k sobě nebo od sebe (už sem to zas zapoměl ), tak daleko moje fantazie nesahá
Když se dusí na trojku, dej tam dvojku. Od toho tam je!
No to bych asi nedělal nic jinýho. Každopádně, HTP bych si nekoupil hlavně z toho důvodu, že bych mu nevěřil - četl jsem toho tolik o problémech s ventilama a rozvodama a fakt bych to nechtěl řešit.
A když někdo vyjel ze silnice a byla to zrovna ta kruhová u okraje tak ten kotouč z toho vyběhl a spadl žákovi na hlavu.To muselo mít velký výchovný efekt
Teda "jet" na tomhle, to by byl asi můj největší zážitek z autoškoly
Tak stopka byla u nás docela o hubu, jeden jede pod 1km/h, rozhlíží se....a instruktor celej šťastnej to zadupne a seřve mě že na stopce musim stát na brzdě i přesto že jsem v celý vesnici sám
Tak to je pravda, já si zvyknul, ale třeba táta si rozšiřoval řidičák a občas měl chuť toho instruktora vyhodit
Inspektor byl docela v klidu, ale moje zajíždění na parkoviště, to byla komedie Zacouval jsem, než jsem vyskočil na obrubník tak jsem to musel rozhoupat, vypínám motor, kouknu na dveře....a dopr - zrcátka asi 3cm rezerva a naprostá nemožnost vystoupit, inspektor naštěstí seděl napravo
Diesel mi přišel lepší, i když jsem s ním jezdil asi jen dvě jízdy než mě přesunuli právě na 1.2 HTP (Hov*o To Pojede, Hned To Prodej). V praxi bych se dieselu trochu bál, může se tam podělat víc věcí jak na zážehovym...ale je pravda že dneska jednou nezapálí válec a elektronika odstaví komplet motor uprostřed silnice s tím, že bez diagnostiky se ani nehne Zlatej Trabant, to je živý až se jeden diví