Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Když jsem se před časem dočetl o novém projektu státní správy s názvem datové schránky, moc se mi ten nápad líbil. Už dříve jsem se snažil omezit nutnost chodit osobně na poštu a stát ve frontách na úřední dopisy a tak jsem si celkem brzy zařídil kvalifikovaný certifikát. Bohužel jsem zjistil, že mi je docela na nic. Úřady na to nebyly připravené a nefungovalo to.
Datové schránky přišly s revoluční myšlenkou. Pokud já budu mít svou datovou schránku, musí všechny úřady směřovat poštu pro mne právě do ní. Konečně byla povinnost digitální komunikace nastavena úřední protistraně.
Bohužel jsem se neradoval dlouho. Používám totiž Gentoo Linux 64bit. Není to jen tak pro nic za nic a z nudy, mám dobrý pocit z toho, že si celý systém a všechny programy kompiluji sám přímo ze zdrojových kódů. Ty jsou normálně čitelné a ačkoli já sám se do nich téměř nedívám, vím, že ta možnost tu je pro každého a hodně lidí ji využívá. Celý systém tak neustále prochází jakýmsi veřejným auditem.
Čistě binární, uzavřené a podezřelé věci mi do počítače nesmí. A tak mne docela zděsilo, že datové schránky, které přímo na svých stránkách mají prohlášení o přístupnosti, vyžadují instalaci zcela uzavřené komponenty 602XML filler. Asi týden jsem se snažil komunikovat s technickou podporou o možnostech odstranění tohoto omezení případně o uvolnění 602XML filler pod otevřenou licencí, až mi došlo, že je to zbytečné. Následně při prostudování licenčních podmínek a ceníku mi navíc došlo, že to musí být úmysl a také dobrý business.
Hodně jsem toho přečetl. Mimo jiné i oslavný článek Nenápadný půvab datových schránek, ve kterém mne zaujalo více věcí. Třeba názor, že podnikatelé (hochštapleři), kteří zatím dokázali dvacet let hrát úspěšně se státem hru na schovávanou, mají problém. Nebo že jsme jediným státem na světě s povinností přijímat úřední poštu. A v neposlední řadě pak, že toto dosti tvrdé opatření je zmírněno pro případy, kdy firma technicky nebo fyzicky nemohla datovou schránku vybrat.
Já jsem svou datovou schránku chtěl, ale nemohu ji mít. Budu dál muset chodit na poštu. Je mi to líto, ale v našem Kocourkově se už ani nezlobím. Každopádně po týdnu snažení o datovou schránku jsem si našel chvilku času na zamyšlení. A víte, co mne napadlo?
Co až se podnikatelé hochštapleři dozví, že na 64bit Gentoo datová schránka nefunguje? A i kdyby třeba časem ano, co OpenSolaris, FreeBSD a další? Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Pokud ano, pak by to bylo alespoň k něčemu dobré.
Tiskni Sdílej:
Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.