Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Občas není od věci vyslovit něco, za co se upaluje nebo ukamenovává. Nic není totiž tak jednoduché, aby byla pravda vždy jediná a na první pohled zřejmá.
Zjistil jsem, že mám v autě "antiradar", tedy přesněji řečeno detektor policejních radarů. A nemusel jsem za něj zaplatit ani korunu. Jak je to možné? Velmi prostě...
Mám v autě rádio, které sice nese věhlasnou značku, nicméně má jednu velmi zásadní vadu - neumí přehrávat MP3 (o OGG nemluvě, ale to je zase jiná kapitola). Nahrazovat ho novým se mi nechce, už proto, že je k němu připojený changer na 10 CD, se kterým rádio spolupracuje (a občas do něj nějaké ty placky také naskládám). Proto jsem hledal lepší řešení.
Problém je, že rádio už nemá žádný další vstup (kromě toho pro changer). Takže jsem řešil, jak tomu vnutit hudbu z kapesního MP3 přehrávače, aniž by to znamenalo nějaké větší zásahy. A protože od (pravděpodobně) letošního ledna je povoleno používat tzv. FM transmittery (vysílače o velmi malém výkonu, které vysílají s kmitočtovou modulací v pásmu VKV a jsou tedy naladitelné na běžném rádiu), jeden jsem v létě zakoupil a začal používat.
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.
Zmiňované problémy mají, kromě toho že znepříjemňují poslech, jeden velmi zajímavý vedlejší efekt. A sice ten, že z rádia dělají detektor policejních radarů.
Poprvé jsem si toho všiml již před nějakou dobou. Do signálu se začalo prodírat naprosto specifické rušení, které nepřipomínalo zarušení vzdálenou stanicí ani nic jiného (např. signál mobilního telefonu). V té chvíli jsem ale uviděl, jak se ke mně v protisměru blíží policejní auto se známou černou bradavicí na předku. Že by to bylo tímhle?
Podobně specifického zarušení (různé intenzity) jsem si všiml od té doby skoro pokaždé, když jsem projížděl okolo nějakého stacionárního radaru (a že už jich dnes je...). Zcela jednoznačné přesvědčení jsem ale nabyl dnes, poté co jsem vjel do Chvaletic směrem od Přelouče. Že je tam nainstalován radar jsem nevěděl, rádio ale reagovalo velmi silně (silněji, než kdykoli předtím) a po několika vteřinách jízdy jsem zahlédl displej radaru na sloupu v dáli. Rušení sílilo a po minutí radaru poměrně rychle mizelo.
Později jsem minul ještě dva další "stacionáry". Rušení nebylo zdaleka tak silné jako ve Chvaleticích, nicméně bylo slyšitelné (zřejmě podstatně nižší vysílací výkon). Takže je to jasné: rádio se prostě chová jako svého druhu detektor radarů.
Jak je to možné, když je rádio naladěno na 107,7 MHz a radar pracuje na kmitočtu 34 GHz? Je to možné úplně stejně jako u mobilního telefonu. Ten také pracuje na mnohem vyšším kmitočtu než rádio, a přece je slyšet. Jedná se o pulsní vysílání, proto i když je nosný kmitočet úplně jiný, rozdíl mezi jedničkou a nulou (vysílá/nevysílá) se na vstupních obvodech rádia projeví.
Co mě ale překvapuje, je výkon. Např. oblíbený radar Ramer 7M pracuje s výkonem do 40 mW EIRP. To se mi zdá příliš málo na to, aby to bylo schopno zarušit rádio. Možná jsou vlastnosti rádia a antény shodou okolností natolik příznivé, že se to takto chová.
Možná si teď někdo říká, že když mi rádio odhalí radary, začnu nyní prasit. Omyl. Kdybych chtěl prasit, tak si už dávno koupím plnohodnotný detektor (o kterém jsem kdysi uvažoval z úplně jiných důvodů). Ale hlavně - mezi překračování dovolené rychlosti a prasení nelze klást rovnítko.
Tiskni Sdílej:
Problémy se zmíněným transmitterem jsou dva. Jednak vysílá s až příliš nízkým výkonem, takže se rádio nastavuje automaticky na maximální citlivost. Do příjmu tak prosakuje všechno možné, rušením od motoru počínaje a hodně vzdálenými stanicemi konče. Současně má reprodukovaná hudba příliš nízkou hlasitost (i když na MP3 přehrávači nastavím maximální) a na rádiu je proto potřeba hlasitost (oproti příjmu běžného vysílání) o dost zvednout.to je zvláštní ... tyto problémy bych čekal u AM, nikoli u FM - zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělat, co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než já
zejména hlasitost nemá u FM se sílou signálu vůbec co dělatA tvrdím to snad? Samozřejmě, že ne. Hlasitost je určena kmitočtovým zdvihem. Ovšem to, o čem jsem mluvil, je právě malý kmitočtový zdvih transmitteru vzhledem k napětí na vstupu. Ještě by mohl být problém v MP3 přehrávači, ale nepovažuji to za příliš pravděpodobné.
co se týče rušení jinými stanicemi, to už je vyšší magie a jistě to tu rád rozebere někdo v oboru vzdělanější než jáTo rušení vypadá (zjednodušeně řečeno) tak, že je signál do určité míry zašumněn. Když síla signálu té stanice překročí sílu signálu transmitteru, situace se převrátí, je slyšet ta stanice a signál z transmitteru je zdrojem šumu.
Ten mikrofon mohl být bezdrátový.Děje se to i v prostředí, kde žádné bezdrátové mikrofony nejsou. A pravděpodobně se to spíš než na mikrofony stejně chytá na kabely...
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Toto se deje v brne na fitu v novem sale d. Pravdepodobne to ale plati jen pro prednasejiciho, nebo mozna s nekterych specifickych mist/frekvenci, nevim. Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( ), takze mobil ma minimalni signal a aby se chytil tak vysila na plny vykon. Zvuk ruseni je uplne stejny jako ten s radia.
Trochu tomu pomaha fakt ze mistnost je z betonu (proc ty vnitrni steny alespon neoblozi? -:( )A jak by pomohlo obložení? Místnost pravděpodobně není z betonu (který by příliš nevadil), nýbrž z železobetonu. Tím se vytváří částečná Faradayova klec, do které a ze které signál špatně proniká a mobil na to reaguje zvýšením výkonu. Pomohlo by udělat větší okna (pokud tam vůbec nějaká jsou). A pokud jsou ta okna determální (obsahují kovovou vrstva pro odrážení infračerveného záření), nahradit je obyčejnými (pak by tam ale zase bylo v létě větší horko).
A jak by pomohlo obložení?Signálu nijak, ale pocitu, že nejsi v protiatomovém krytu, dost výrazně
Naprosto absurdní je pak situace, kdy mobil zaruší například mikrofony na nějakém hudebním vystoupení (už jsem zažil). Nízkofrekvenční kmitočty v takové výkonové úrovni, aby mohl způsobit jakékoliv rušení nízkofrekvenčního zařízení (mikrofon, gramofon a podobně), mobil prostě vyzařovat nemůže, je to fyzikální nesmysl.Přesto mobil dokáže NF zařízení zarušit vcelku spolehlivě. Stačí ho dát blízko k reprákům nebo kabeláži...
Tak ty jsi jej zakoupil a pritom jsi za nej nedal ani korunu.Omyl. Žádný detektor jsem nezakoupil. Transmitter s tím totiž souvisí pouze tak, že mi jako vedlejší efekt umožnil objevit tuto funkci rádia. Jediné, co jsem zakoupil, bylo auto, jehož je rádio součástí. Ale to jsem samozřejmě nekupoval kvůli rádiu, natož kvůli detekční funkci rádia, o které jsem tehdy pochopitelně nevěděl (a přišel jsem na ni až po dlouhé době).