Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Intel vydal 41 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20240514 mikrokódů pro své procesory řešící INTEL-SA-01051, INTEL-SA-01052 a INTEL-SA-01036.
Společnost Raspberry Pi patřící nadaci Raspberry Pi chystá IPO a vstup na Londýnskou burzu.
Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
<? include("page/header.php"); echo "<h2>Nadpis</h2>\n"; $d["form"]->render(); include("page/footer.php"); ?>Způsobí to, že šablon je potřeba trošku víc (pro každý typ stránky jedna), ale zas se s nima nemusím skládat v kódu a přijde mi to tak přehlednější i jednodušší.
The ultimate goals of template engines shouldn't really be to remove all logic from HTML. It should be to separate presentation logic from business logic.Prostě jde o to, aby tenhle bordel, který převádí datové struktury na HTML nestrašil, kde nemá. Mít v šabloně kus kódu, který jen vypisuje a případně i konvertuje data z nějakého pole do HTML není vůbec špatné, ba naopak, k tomu ta šablona je.
function html_table_row($cells) { $result = "<tr>\n"; foreach ($cells as $cell) $result .= "<td>$cell</td>\n"; $result .= "</tr>\n"; return $result; }to si v kazde sablone staci inkludnout soubor s danyma standardnima funkcema (jeste mam nekolik variant pro praci - s ul, ol, li) a zacit je pouzivat. <?= html_table_row(array(1, 2, 3, 4)) ?>
Ber to takhle, co když ti najednou na serveru zakážou "short_open_tag" . Můžeš to začít přepisovat a pak se podívej na ten kód, jak je "přehledný" .
sed -i 's/<\?=/<?php echo/g' *.php
Neptej se mě proč by si to měl dělat, ale jestli si dobře vzpomínám, tak například Abíčko taky nebylo vždycky v JavěNo pokud vim, tak vsechny tyhle nase komentare jsou XML ulozeny v DB. Jestli to Leos zene ke klientovi pres XSLT nevim, ale nedivil bych se.
Teď jak to tady pročítám, tak mně napadla další výhoda XSLT. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou!Mně zase napadla další výhoda Lispu. Co když začnu psát aplikaci např. v PHP a po čase bych ji chtěl přepsat např. do Javy? Sablony zůstanou! Ale pokud bych to psal pomocí šablon v PHP (nebo čemkoli jiném), nebo přímo pastnul do kódu, tak můžu začít od nuly vše.
Ještě jsem zapomněl dodat: XSLT přímo vzniklo z Lispu a je to na něm dost vidět (konkrétně DSSSL), takže prohlášení „XSLT je o něčem jiném než Lisp“ je asi tak informované jako „C# je o něčem jiném než Java.“ Podobnosti jsou až zarážející a je jich podstatně více, než rozdílů.
Nějaká pěkná čtení:
Dynamicky typovaný funkcionální programovací jazyk, jehož základní datovou strukturou je hierarchický seznam prvků. V této struktuře jsou psány samotné jeho programy, takže mj. může transformovat i sám sebe, pokud je to zapotřebí. Safra, to je nějaké povědomé, kde já tohle už slyšel? Docela by mě zajímalo, do jaké míry se ty hardwarové akcelerátory XSLT podobají lispovským procesorům. Přinejmenším konceptuelně je to naprosto identická konstrukce: eval+apply natvrdo zadrátovaný.Tiskni Sdílej: