Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
V roce 1997 postihly Moravu a Slezsko rozsáhlé povodně. Stejná živelná pohroma pak v r. 2002 postihla Čechy. V obou případech se zcela jasně prokázalo, že přehradní nádrže nemají nejmenší šanci tomu zabránit! Přesto Moravskoslezský kraj nyní pod taktovkou pana Palase, nevybíravým způsobem protlačuje vybudování další přehrad v povodí Odry.
Pan Palas, který se již jednou stačil docela obstojně zkompromitovat, přitom zcela opomíjí fakt, že vznik těchto přehradních nádrží byl naplánován v době, kdy ještě nikdo ani netušil co se bude dít až přijde skutečně velká voda! Ty ostatně nikdy neměly sloužit primárně jako ochrana před velkou vodou. V prvních plánech, ještě z doby první republiky, měly fungovat jako zásobárna vody pro naprosto utopistický projekt Dunajsko-Oderského kanálu, který by dnes rádi někteří fantastové oprášili. Kdo zná vodní poměry na Odře si musí při tomto nápadu významně ťukat na čelo, a je nad slunce jasné, že tento projekt někdo vypotil kdesi u mapy.
Zastánci budování přehrad, coby ochrany před povodní uvádějí jako argument pro stavbu Slezskou Hartu, která skutečně v r.1997 zachytila velké množství vody. Tiše přitom opomíjejí skutečnost, že v té době již byla prakticky dokončena a měla se napouštět po dobu 5 let. Díky velké vodě byla zcela naplněna během jediného roku! O Slezské hartě šly za komunistů fámy, že měla fungovat spolu s Kružberkem jako zásobárna chladící vody pro neuskutečněný projekt atomové elektrárny u Mankovic. Ve skutečnosti měla vyřešit zanášení Kružberka a zajistit dostatek vody jak pro Ostravský průmysl tak i výše zmíněný projekt.
Přehradní nádrž v Nových Heřminovech však má fungovat jako protipovodňová ochrana. Přitom jak ukázaly zkušenosti z povodní, mnohem větší zadržovací efekt než přehradní nádrže mají rozlehlé zarostlé plochy, které jsou jednak schopny část vody absorbovat, ale především zpomalují její průtok. Zpočátku skutečně byla snaha poučit se z událostí let 1997 a 2002. Co však vidíme v Moravskoslezském kraji v posledních letech? V oblastech zaplavených během povodní další nová výstavba. Místo meandrů a udržování přírodních toků jejich další kanalizace - s jediným cílem - odvést nadbytek vody co nejrychleji pryč. O tom jak to pak vypadá na dolním toku by vám mohli poreferovat Poláci z Dolního Slezska. V roce 1997 je totiž postihly povodně možná ještě mnohem drastičtěji než nás. U nás se to dalo vcelku očekávat, protože ustavičně lilo. Jenže k nim přišla ta velká voda aniž by kráplo!
Při prosazování přehrady neváhá krajský úřad klesnout až ke sprostému vydírání obce Nové Heřminovy. Můžeme se tedy jen ptát. Jaké asi nabízejí provize těm, co se jej snaží prosadit navzdory odporu těch co by se měli v onom "vyšším zájmu" vzdát svých domů a pozemků?
Update: Pan Palas se sichruje..
Tiskni
Sdílej:
Nevím. Ale po těch dvou povodních si na břehu zátopové říčky postaví barák jen idiot. Být takovým idiotem, tak se poučím a tleskám, pokud by mě stát chtěl vyvlastnit pro nějakou přehradu.
Jo ten barák znám. Staví ho nějak pomalu. už ho má ten hňup hotový?
myslel jsi tento.
přesto je fakt, že tohle místo je co do nebezpečnosti a ohroženosti povodněmi snad dokonce č. 1 v ČR. Viděl jsem na to nějakou studii, podotýkám že univerzitní nevládní.
Řešením je tedy látat střechu, ne přistavovat další hrnce.Dobrej plán, zařídíme, aby nebyly povodně.
nebo zaridime aby reky byli zase reky a ne rovna koryta, klikata reka, luzni lesy, krasa na pohled, vody to pojme spousty, a udrzi se tim voda v krajine, coz se v dobe ocekavaneho mozneho oteplovani planety hodi.
26.11.2008 14:11
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Ano, asi tohle by bylo potřeba - a zde jsou pravé příčiny tak rozsáhlých povodní.
Shodou okolností jsem videl tiskovku vlády na které se stavba přehrady oznamovala. Bursík tam tehdy tvrdil, že se upustilo od stavby velké přehrady ve prospěch řešení menší přehrada + retenční opatření. Taky tvrdil, že samotné suché poldry a spol. by to na požadovanou úroveň ochrany nedotáhly.
Jistě je to politický kompromis (a stavbařská lobby bude určitě jedna z nejsilnějších) takže čert ví jak to je... 
Tem za prehradou to samozrejme nepomuze. Ale tem, ktere vystehuji jinam to pomuze.
Viděl jsem na to nějakou studii, podotýkám že univerzitní nevládní.Takže to byla soukromá univerzita bez jakýchkoli vazeb na státní rozpočet?
už jsi někdy byl na univerzitě? Víš jak se univerzity financují? jaký reálný vliv na ně má? Kudy tečou peníze? Jak fungují granty? kolik grantů jsi například získal?
Očividně vykládáš své dojmy z lavice letošního maturanta , bez urážky.
Doplnil bych k tomu, že tzv. "protipovodňovým opatřením" povodí je od roku 1997 na Jesenicku provedeno opakované kácení naprosto všech i minimálních porostů v okolí potoků a řek, následné narovnání koryt vybagrováním a zpevnění břehů betonem, v lepším případě skládáným lomovým kamenem. Zmizely ryby, objevil se trvalý nárazový vítr, jenž zde nikdy nebyl a hladina vody klesla. Pokud zaprší, tak voda velmi rychle odteče. Je sucho. Proč asi?
Ale po těch dvou povodních si na břehu zátopové říčky postaví barák jen idiot.To neni nic noveho, takovych idiotu je spoustu. Pamatuju na dokument o neslavne prosnule obci Troubky - tato obec byla ve stredoveku kompletne vytopena a temer znicena (cast vesnice dokonce zarostla zas lesem) ale byla opet postavna na stejnem miste.
Postavis si barak u reky, proti povodni ti ho nikdo nepojisti. A po velkej vode delas strasnyho chudaka v hlavnim zpravodajstvi, no co, vsak to ti kokoti zatahnou....
V obou případech se zcela jasně prokázalo, že přehradní nádrže nemají nejmenší šanci tomu zabránit!Mají ale šanci omezit škody, pokud vodohospodáři zrovna nechrápou a neudržují odtok na úrovni letního průměru. Nebo jestli se tenkrát snažili, aby v Praze pokud možno vůbec nestoupla voda s tím, že přestane pršet... kdo ví.
ad no to by mě zajímalo, co tehdy nad Prahou dělali ...
No, co by, letni provoz. Snazili se zdrzet cca 60 kubiku potrebnych pro normalni funkci reky coby dopravni cesty, zdroje uzitkove vody a media pro vyrobu elektriky. Akoratopravdu velka letni povoden byla mimo jejich predstavivost.
ad naopak potom pustili "plný kotel" ještě dřív než se jim přehrady naplnily po okraj, ačkoliv v tu dobu přítok už nestoupal
Muzes tohle dolozit? Ja jenom, ze plny kotel znamena cca 950 kubiku, pak uz se musi cekat na horni preliv.
nemůžu, nevím, kde bych to měl zpětně hledat ... jak si hovno pamatuju, tak tohle si náhoodu pamatuju, že tehdy jsem koukal na aktuální stav v nějakým zpravodajství a přehrady plný nebyly, přes korunu nešly (minimálně Lipno a Orlík)naopak potom pustili "plný kotel" ještě dřív než se jim přehrady naplnily po okraj, ačkoliv v tu dobu přítok už nestoupalMuzes tohle dolozit?
Aha, tak to jo...Pocti si, ano?
http://www.pvl.cz/files/zprava_2002.pdf
dík za odkaz, takže to Lipno ... maximální hladina dosáhla 725,67 m n.m., koruna hráze má 729 m n.m., čímž je doložena první část mého tvrzení; zelená křivka odtoku v grafu na straně 68 přelejzá 300 kubíků někdy 13.8. zrána, kdy už červená křivka přítoku padá z hodnoty 470 kubíků prudce dolů, čímž je doložena druhá část mého tvrzeníNení náhodou koruna hráze o něco výš, než jsou přepady?
Pro tvrzeni, ze to pustili napno driv nez se jim naplnila prehrada po okraj? Delas si legraci? Vzdyt ve chvili, kdy konecne odtok prekrocil pritok uz byla hladina skoro dva metry nad maximem
aha, takže voda byla dva metry nad koncem betonu a drželo ji tam jakési silové pole, asi síla tvojí vůle ...Pro tvrzeni, ze to pustili napno driv nez se jim naplnila prehrada po okraj? Delas si legraci? Vzdyt ve chvili, kdy konecne odtok prekrocil pritok uz byla hladina skoro dva metry nad maximem
No jo, ale ty si pletes retencni prostor s vyskou prehrady Myslim, ze dal asi nema smysl pokracovat.
Predpokladam, ze budes jeden z tech, kterym nevadi pretizene kamiony, vzdyt se to tam prece vejde, k certu s uzitecnou hmoznosti... Nebo jeste lepe, taky si napoustis vanu bezne tak, ze ti preteka?
Jenze na to se neuzivaji bezne tahace a navesy
Smir se s tim, ze to, co je nad maximalni retencni prostor je pruser, ke kteremu nesmi dojit a kdyz k tomu dojde, musi se hladina fofrem snizit. Hladina maximalni retence je PLNA prehrada az se ti to libi ci nikoliv. To, ze koruna hrade je o dalsich osm metru vys vubec nehraje roli. Tudiz je nepravdive tve tvrzeni, ze pousteli vic nez priteklo ackoliv nemeli plnou prehradu. Meli a meli z toho stazene pulky. Navic my se tu bavime nad grafy zaznamenavajicimi udalossti pred par lety. Oni tehdy vubec nemohli tusit co bud dal. Prijde dalsi dest nebo ne? Pokud by prisel bylo by jeste veseleji. Ver mi, zazil jsem si tu povoden v mensi vzdalenosti, nez by se mi libilo.
Jak bys definoval vyznam spojeni "maximalni kota retencniho prosotru"?
as p.s. Ale ono to tak bylo Ti na dispecinku se neridi wudu, ale hlaskami CHMU.
Ale uz toho necham, vidim, ze z tve strany uz jde jen o detinsky vzdor, ostatne jako vzdy
Jak bys definoval vyznam spojeni "maximalni kota retencniho prosotru"?vzhledem k tomu, že "retenční prostor" jest oblast vytyčená člověkem, tak analogicky k výše zmíněné maximální povolené hmotnosti jízdní soupravy ...
as p.s. Ale ono to tak bylotato formulace mi ovšem přijde poněkud v rozporu s předchozí "Oni tehdy vubec nemohli tusit co bud dal." ... takže vlastně za veškerou katastrofu má zodpovědnost ČHMÚ, ou jé ...
Ale uz toho necham, vidim, ze z tve strany uz jde jen o detinsky vzdor, ostatne jako vzdyvyser si voko, na argumentum ad hominem ti tady nikdo neskočí, co všechno ještě uděláš abys nemusel přiznat, že co říkám je v souladu se skutečností, žes' to asi akorát na začátku blbě pochopil, a tudíž jsi začal argumetnovat zcela z cesty? - nebyl jsem si jistej terminologií, pro mě je přepad místo, kde má nadbytečná voda normálně odtejkat, přeliv kde teče když je jí už moc, tak jsem ještě explicitně řekl, že myslím přes korunu, a ty se tu přesto budeš dohadovat, že "plná" vlastně není plná, "po okraj" není po okraj, a "maximum" že je místo někde dva metry pod reálně dosaženým stavem ...
vzhledem k tomu, že "retenční prostor" jest oblast vytyčená člověkem, tak analogicky k výše zmíněné maximální povolené hmotnosti jízdní soupravy ...Nebude to spíš oblast určená fyzikálními zákony vynásobenými nějakou rezervou? Nevím, odkud se bere vaše přesvědčení, že přehrada musí vydržet to, že bude naplněna vodou po korunu hráze. Takovouhle představu, že nějaké limity jsou jenom pro ozdobu a je možné je libovolně překračovat, protože reaktor přece nemůže explodovat, měl kdysi jeden šéf směny v Černobylu. Jak to dopadlo snad víte.
hm, to je možné, nicméně to by jaksi jenom potvrzovalo, co říkám - jak co se týče toho, co to vlastně je ta "maximální kóta", tak co se týče toho, že si to stanovil člověk ... či snad ta "bezpečnostní konstanta", kterou se násobí, je též čistě fyzikální záležitost, něco jako rychlost světla?vzhledem k tomu, že "retenční prostor" jest oblast vytyčená člověkem, tak analogicky k výše zmíněné maximální povolené hmotnosti jízdní soupravy ...Nebude to spíš oblast určená fyzikálními zákony vynásobenými nějakou rezervou?
Nevím, odkud se bere vaše přesvědčení, že přehrada musí vydržet to, že bude naplněna vodou po korunu hráze.no třeba z toho, že jsou to betonová monstrdíla a tvrdí to stavaři (pozor, vydržet != vydržet bez poškození) ... s vyjímkou toho Lipna, kde ovšem došlo jenom k minimálnímu překročení limitu, do přelivu přes korunu a rizika vymletí sypané konstrukce ještě setsakra chybělo samozřejmě mohu se (spolu s povolanějšími ...) mýlit, nicméně to nic nemění na faktu, že by se do těch přehrad ještě nějaká voda vešla, se kterým kolega neustále nesmyslně polemizuje
Takovouhle představu, že nějaké limity jsou jenom pro ozdobu a je možné je libovolně překračovat, protože reaktor přece nemůže explodovat, měl kdysi jeden šéf směny v Černobylu. Jak to dopadlo snad víte.jak to dopadlo v Černobylu vím, a narozdíl od tebe i vím, co bylo než to tak dopadlo (nakolik se informacím v současnosti zveřejněným dá věřit), takže bych ti doporučil si o tom něco přečíst, ať se příště neztrapňuješ psaním nesmyslů
hm, to je možné, nicméně to by jaksi jenom potvrzovalo, co říkám - jak co se týče toho, co to vlastně je ta "maximální kóta", tak co se týče toho, že si to stanovil člověk ... či snad ta "bezpečnostní konstanta", kterou se násobí, je též čistě fyzikální záležitost, něco jako rychlost světla?Ne, v té konstantě je schováno riziko únavy materiálu, riziko špatně odvedené práce a různá další rizika – celkově ta konstanta vyjadřuje něco jako součin dosavadních zkušeností a přípustné míry rizika. Kdyby si jí stanovoval člověk dle libovůle, tak si podle vzorečků vypočítá nosnost výtahu 800 kg, pak to vynásobí bezpečnostní konstantou 4 (kterou si sám stanoví) a na tabulku k výtahu napíše, že unese 3,2 tuny.
no třeba z toho, že jsou to betonová monstrdíla a tvrdí to stavaři (pozor, vydržet != vydržet bez poškození)A právě o to jde. Zda překračovat povolené limity kvůli nějaké pětisetleté povodni, když dokážeme zařídit, aby se nepřekročili. Ono je něco jiného překročit toleranci v okamžiku, kdy už s tím nemůžete nic dělat, a něco jiného je udělat to záměrně ale bez potřebných ověření. Pokud by se provedli měření, výpočty a na základě toho se dospělo k tomu, že je možné limit posunout nebo krátkodobě překročit, bylo by to něco jiného. Ale aby se jen tak nějaký operátor rozhodl, že by to ta přehrada ještě mohla vydržet, to není dobrý postup.
samozřejmě mohu se (spolu s povolanějšími ...) mýlit, nicméně to nic nemění na faktu, že by se do těch přehrad ještě nějaká voda vešla, se kterým kolega neustále nesmyslně polemizujeNevešla. Přehrada není hračka, aby si na ní každý zkoušel „co to dá“. Co se vejde je určeno v nějaké dokumentaci, ne pohledem na hladinu a konstatováním „ještě by se vešlo“. Když má výtah uvedenou nosnost 400 kg taky by no něj šlo fyzicky nacpat třeba tunu zlata, ale že se tam fyzicky vejde ještě neznamená, že to nosná lana udrží.
jak to dopadlo v Černobylu vím, a narozdíl od tebe i vím, co bylo než to tak dopadlo (nakolik se informacím v současnosti zveřejněným dá věřit), takže bych ti doporučil si o tom něco přečíst, ať se příště neztrapňuješ psaním nesmyslůBylo to, že reaktor byl v určitých parametrech (hodně) mimo rozsah hodnot povolených k zahájení testu, člověk zodpovědný za test přesto dal pokyn k zahájení testu (i přes odpor obsluhy reaktoru). A udělal to mimo jiné proto, že byl vyškolen tak, že reaktor je absolutně bezpečný a nemůže explodovat. Betonové monstrdílo tam bylo taky, ale nějak to nepomohlo. A nepomohlo by ani kdyby tenkrát nějaký člověk předefinoval „bezpečnostní konstantu“ tak, aby se do upravených parametrů test vešel.
takže "špatně odvedená práce", "zkušenost" a "přípustná míra rizika" jsou podle tebe též nějaké fyzikální konstanty, které jsou pevně dané? - nebo jenom nadále potvrzuješ to, že o tom čísle prostě rozhodl člověk? :-phm, to je možné, nicméně to by jaksi jenom potvrzovalo, co říkám - jak co se týče toho, co to vlastně je ta "maximální kóta", tak co se týče toho, že si to stanovil člověk ... či snad ta "bezpečnostní konstanta", kterou se násobí, je též čistě fyzikální záležitost, něco jako rychlost světla?Ne, v té konstantě je schováno riziko únavy materiálu, riziko špatně odvedené práce a různá další rizika – celkově ta konstanta vyjadřuje něco jako součin dosavadních zkušeností a přípustné míry rizika.
Kdyby si jí stanovoval člověk dle libovůle, tak si podle vzorečků vypočítá nosnost výtahu 800 kg, pak to vynásobí bezpečnostní konstantou 4 (kterou si sám stanoví) a na tabulku k výtahu napíše, že unese 3,2 tuny.WTF? proč si vymýšlíš takovéto haluze? ... neměl jsem se místo WTF vlastně radši zeptat třeba LSD?
ty přehrady tam jaksi nestojí samy o sobě, nýbrž mají vliv na věci další ... to je asi jako kdyby ses ptal, zda v autě dupnout na brzdu a ošoupávat gumy, riskovat jejich poškození nadměrným zatížením jenom kvůli nějaké náhle se zjevivší překážce, když přece dokážeš zařídit, aby tření nepřesahovalo normální provoz, tím že budeš brzdit pomalu - a ignoroval při tom, že si rozsekáš auto a nejspíš i sebe, protože před tou překážkou nedobrzdíšno třeba z toho, že jsou to betonová monstrdíla a tvrdí to stavaři (pozor, vydržet != vydržet bez poškození)A právě o to jde. Zda překračovat povolené limity kvůli nějaké pětisetleté povodni, když dokážeme zařídit, aby se nepřekročili.
Ono je něco jiného překročit toleranci v okamžiku, kdy už s tím nemůžete nic dělat, a něco jiného je udělat to záměrně ale bez potřebných ověření.eh, a jak je možné ověřit něco, co nenecháme nastat?
Pokud by se provedli měření, výpočty a na základě toho se dospělo k tomu, že je možné limit posunout nebo krátkodobě překročit, bylo by to něco jiného. Ale aby se jen tak nějaký operátor rozhodl, že by to ta přehrada ještě mohla vydržet, to není dobrý postup.to se provádělo ještě dávno před výstavbou, během ní a pravidelně po ní ... jestli operátor nebyl seznámen s výsledky a rozhodoval se "jen tak", pak to rozhodně nebyl člověk na svém místě (dosaď množné číslo dle potřeby)
muhuhesamozřejmě mohu se (spolu s povolanějšími ...) mýlit, nicméně to nic nemění na faktu, že by se do těch přehrad ještě nějaká voda vešla, se kterým kolega neustále nesmyslně polemizujeNevešla. Přehrada není hračka, aby si na ní každý zkoušel „co to dá“. Co se vejde je určeno v nějaké dokumentaci, ne pohledem na hladinu a konstatováním „ještě by se vešlo“. Když má výtah uvedenou nosnost 400 kg taky by no něj šlo fyzicky nacpat třeba tunu zlata, ale že se tam fyzicky vejde ještě neznamená, že to nosná lana udrží.
... takže když se něco někam nevejde, tak to podle Filipa Jirsáka znamená, že toho tam lze nacpat dvaapůlkrát víc, nebo jinými slovy že objem kabiny výtahu neurčují její rozměry nýbrž kolik udrží nosná lana - to bych si měl někam zapsat
ale, to jsou mi novinky ... tak honem utíkej opravit wikipedii, mají to tam špatně: "The extremely unstable condition of the reactor was not known to the reactor crew." jistě, takže protestovali aniž by věděli proč, Toptunov úplně přesně věděl, za jakých okolností zahajuje test ("The operators seem to have been unaware of the xenon poisoning, ...") - no a především, k explozi došlo až při pokusu o odstavení reaktoru, nikoliv během experimentujak to dopadlo v Černobylu ...Bylo to, že reaktor byl v určitých parametrech (hodně) mimo rozsah hodnot povolených k zahájení testu, člověk zodpovědný za test přesto dal pokyn k zahájení testu (i přes odpor obsluhy reaktoru).
A udělal to mimo jiné proto, že byl vyškolen tak, že reaktor je absolutně bezpečný a nemůže explodovat.no, já vím, že teď je strašně v módě cokoliv ruské (sovětské) pomlouvat jak jen to jde, ale opravdu jsi přesvědčen o tom, že lidé s vysokoškolským vzděláním v jaderné fyzice vybraní k řízení reaktoru, věděli o principech reaktorů méně, než ví běžný laický zájemce o jadernou energetiku?
takže "špatně odvedená práce", "zkušenost" a "přípustná míra rizika" jsou podle tebe též nějaké fyzikální konstanty, které jsou pevně dané? - nebo jenom nadále potvrzuješ to, že o tom čísle prostě rozhodl člověk? :-pNerozhodl o tom člověk na základě vlastní libovůle, ale na základě zkušeností, jak spolehlivý je nějaký technologický proces výroby, jak spolehlivý je výsledek. Pokud podle vás může člověk rozhodnout třeba o tom, že vyrobený materiál bude bez vad, proč to prostě neudělá? Proč místo toho všude kalkuluje nějaké bezpečnostní rezervy?
Šílené, co? Proč v tom případě chcete to samé aplikovat na přehradu? Tam už vám to šílené nepřipadá?Kdyby si jí stanovoval člověk dle libovůle, tak si podle vzorečků vypočítá nosnost výtahu 800 kg, pak to vynásobí bezpečnostní konstantou 4 (kterou si sám stanoví) a na tabulku k výtahu napíše, že unese 3,2 tuny.WTF? proč si vymýšlíš takovéto haluze? ... neměl jsem se místo WTF vlastně radši zeptat třeba LSD?
takže když se něco někam nevejde, tak to podle Filipa Jirsáka znamená, že toho tam lze nacpat dvaapůlkrát víc, nebo jinými slovy že objem kabiny výtahu neurčují její rozměry nýbrž kolik udrží nosná lana - to bych si měl někam zapsatVe které třídě ZŠ se učí o hustotě látek? Pokud má něco nosnost 400 kg a objem odpovídá třeba 400 kg vody, do stejného objemu se vejde na hmotnost větší množství jiné látky s vyšší hustotou. Pokud si třeba připravíte krabici na kilogram peří, do stejné krabice se vám vejde železa mnohem víc, než 1 kg.
ale, to jsou mi novinky ... tak honem utíkej opravit wikipedii, mají to tam špatněNemají, to jenom vy jste se neobtěžoval si to ani přečíst. Když měl test začít při výkonu reaktoru 700 MW, ale začal při výkonu mezi 30 MW a 200 MW, tak to bylo v přípustné toleranci? Operátoři možná nevěděli o xenonové otravě reaktoru, ale právě proto někdo, kdo o ní věděl, stanovil limit 700 MW. Bohužel zástupce hlavního inženýra elektrárny považoval limit 700 MW také za číslo stanovené člověkem, které je možné libovolně překračovat.
no a především, k explozi došlo až při pokusu o odstavení reaktoru, nikoliv během experimentuOvšem způsobily to události před začátkem a během experimentu. Když už měl reaktor výkon 10× větší než běžný provozní výkon, asi už nebyla šance, jak to zachránit, šlo už jen o to, jakým přesně způsobem se to nakonec pokazí.
opravdu jsi přesvědčen o tom, že lidé s vysokoškolským vzděláním v jaderné fyzice vybraní k řízení reaktoru, věděli o principech reaktorů méně, než ví běžný laický zájemce o jadernou energetikuZato projektanti a operátoři přehrad jsou břídilové a vy tomu takhle od klávesnice rozumíte daleko lépe, že?
Jenze na to se neuzivaji bezne tahace a navesyale bavili jsme se v tom přirovnání o silnicích a jejich povoleném zatížení - či se na to snad nepoužívají běžné silnice?
opakuji dotaz: "zkušenost" a "spolehlivost" jsou fyzikálně dané konstanty?takže "špatně odvedená práce", "zkušenost" a "přípustná míra rizika" jsou podle tebe též nějaké fyzikální konstanty, které jsou pevně dané? - nebo jenom nadále potvrzuješ to, že o tom čísle prostě rozhodl člověk? :-pNerozhodl o tom člověk na základě vlastní libovůle, ale na základě zkušeností, jak spolehlivý je nějaký technologický proces výroby, jak spolehlivý je výsledek.
Pokud podle vás může člověk rozhodnout třeba o tom, že vyrobený materiál bude bez vad, proč to prostě neudělá?ale může - záleží čistě na tom, co si definuje jako "vadu"
to samé? - dej si studenou sprchu ... já mluvím o tom, že na výtahu, který unese 3,2 tuny, je tabulka s nosností 800 kg, a tudíž že vézt v něm tunu je možné ... vrať se na první stupeň základky, nauč se význam znamének větší a menší, a pak pokračuj v této diskusi, ok?Šílené, co? Proč v tom případě chcete to samé aplikovat na přehradu? Tam už vám to šílené nepřipadá?Kdyby si jí stanovoval člověk dle libovůle, tak si podle vzorečků vypočítá nosnost výtahu 800 kg, pak to vynásobí bezpečnostní konstantou 4 (kterou si sám stanoví) a na tabulku k výtahu napíše, že unese 3,2 tuny.WTF? proč si vymýšlíš takovéto haluze? ... neměl jsem se místo WTF vlastně radši zeptat třeba LSD?
Ve které třídě ZŠ se učí o hustotě látek? Pokud má něco nosnost 400 kg a objem odpovídá třeba 400 kg vody, do stejného objemu se vejde na hmotnost větší množství jiné látky s vyšší hustotou. Pokud si třeba připravíte krabici na kilogram peří, do stejné krabice se vám vejde železa mnohem víc, než 1 kg.viz výše, když si tu ZŠ zopakuješ, tak se dozvíš i kde se co učí
ale z příkladu s železem a peřím vidím, že máš dobře nakročeno k pochopení nesmyslnosti svého příkladu: napsal jsi, že co se vejde určuje dokumentace, pak jsi napsal, že dokumentace určuje, že "se vejde" 400 kg (bez ohledu na materiál), a pak že zlata se může vejít tuna, což je jaksi v rozporu s tím, že by se vešlo to, co sis vymyslil, že se má vejít dle dokumentace
mno, takže když jsme si hezky popovídali o míchání hrušek s jabky, pojďme se vrátit k tomu objemu: takže ty říkáš, že do běžného půllitru (aka "krýgl") nelze nalít víc než 0,5 l piva, protože ryska na něm odpovídá 0,5 l, což je dle "dokumentace" správná míra, a prostor mezi ryskou a horním okrajem sklenice prostě asi neexistuje ... hm
Nemají, to jenom vy jste se neobtěžoval si to ani přečíst. Když měl test začít při výkonu reaktoru 700 MW, ale začal při výkonu mezi 30 MW a 200 MW, tak to bylo v přípustné toleranci? Operátoři možná nevěděli o xenonové otravě reaktoru, ale právě proto někdo, kdo o ní věděl, stanovil limit 700 MW. Bohužel zástupce hlavního inženýra elektrárny považoval limit 700 MW také za číslo stanovené člověkem, které je možné libovolně překračovat.nesnaž se mlžit, řeč je o tom, že si vymýšlíš - prvně dolož svá tvrzení o odporu proti testu a o tom, že věděli, co se děje, pak můžeme pokračovat v rozebírání výkonů ... (no ale když jsi to nakous ... test měl probíhat při 700-1000 MW, takže když na začátku, před snižováním výkonu, měli 3200 MW, tak to taky bylo špatně, protože "někdo kdo věděl" stanovil pro test hladinu 700-1000 MW?)
ve světle tohoto odstavce je velmi vtipné, že mě obviňuješ, že jsem si neobtěžoval ani přečíst ten článek, kde se jasně píše, že 30 GW reaktor dosáhl až v 1:23:47, tedy po ukončení experimentu (což sice nic nemění na tom, že hlavní podíl na katastrofě nesou parametry, s jakými test začínal, nicméně krásně to ukazuje, jakým způsobem zacházíš s fakty)no a především, k explozi došlo až při pokusu o odstavení reaktoru, nikoliv během experimentuOvšem způsobily to události před začátkem a během experimentu. Když už měl reaktor výkon 10× větší než běžný provozní výkon, asi už nebyla šance, jak to zachránit, šlo už jen o to, jakým přesně způsobem se to nakonec pokazí.
opět krásný pokus o mlžení, co takhle prvně odpovědět na dotaz? co mě se týče, dovolil bych si tedy také logický odskok, nesrovnával bych se s těmi projektanty, nýbrž zeptal bych se, proč ve srovnání nás dvou mám být ten břídil zrovna já, studoval jsi snad vodohospodářství apod.? z profilu: "Nevadí mi jiný názor, různí lidé mohou mít různý pohled na věc. Ale nemyslím si, že každý může mít tu svou pravdu – na to jsme příliš malí páni, aby se nám pravda podřizovala." ... aha, jasně, dva lidé nemohou mít různou pravdu, tudíž kdo s tebou nesouhlasí ji nemá, protože ty máš pravdu nejpravdovatějšíopravdu jsi přesvědčen o tom, že lidé s vysokoškolským vzděláním v jaderné fyzice vybraní k řízení reaktoru, věděli o principech reaktorů méně, než ví běžný laický zájemce o jadernou energetikuZato projektanti a operátoři přehrad jsou břídilové a vy tomu takhle od klávesnice rozumíte daleko lépe, že?
nu a teď k těm odborníkům: Ing. Markéta Komárková, Ing. Richard Kučera: "(VD Orlík) U hrází tohoto typu (betonové, tížné) lze přelití tělesa hráze při průběhu opravdu mimořádné, katastrofální povodně z hlediska stability připustit. Přitížení tělesa hráze o necelá 4% nebylo vzhledem k bezpečnostním rezervám stavby nebezpečné a na chování tělesa hráze se nijak neprojevilo."
takže 4% byly vzhledem k bezpečnostní rezervě OK ... kolik by nebylo, 10%, 20%, 50%? (a kolik je vůbec možno dosáhnout vzhledem k výšce koruny?) - já to nevím, a nic o tom konkrétním čísle netvrdím, pouze říkám, že do těch přehrad by se fyzicky vešlo více, a že se domnívám, že by vydržely více než na kolik byly zatíženy (a tuto svoji domněnku zakládám mj. na výše uvedené citaci)
opakuji dotaz: "zkušenost" a "spolehlivost" jsou fyzikálně dané konstanty? … ale může - záleží čistě na tom, co si definuje jako "vadu"Nevím, o čem se tu vlastně bavíme. Stačí přece definovat, že protržená hráz není vada, ale žádoucí stav, a problém je vyřešen. Stejně se můžeme vypořádat i s povodněma. Stačí prohlásit vodu ve sklepě za normální stav, a je po povodni.
to samé? - dej si studenou sprchu ... já mluvím o tom, že na výtahu, který unese 3,2 tuny, je tabulka s nosností 800 kg, a tudíž že vézt v něm tunu je možné ... vrať se na první stupeň základky, nauč se význam znamének větší a menší, a pak pokračuj v této diskusi, ok?A kde jste přišel na to, že ona bezpečnostní konstanta musí být menší než jedna? Vždyť je to pouze konstanta určená člověkem, která s reálným světem nemá nic společného, tak proč by to nemohlo být třeba 4?
že dokumentace určuje, že "se vejde" 400 kg (bez ohledu na materiál)Nosnost výtahu nějak souvisí s objemem přepravovaného nákladu? Vidíte, já vždycky myslel, že nosnost omezuje hmotnost nákladu…
prvně dolož svá tvrzení o odporu proti testu a o tom, že věděli, co se děje, pak můžeme pokračovat v rozebírání výkonů ...Test měl probíhat při 700 MW, skutečný výkon byl 30 MW a chtěli jej zvýšit alespoň na 200 MW – máte pocit, že těm číslům nerozuměli a že nevěděli, že 30 ani 200 není 700? Já jsem nikde netvrdil, že věděli, co se fyzikálně děje uvnitř reaktoru. Ale věděli, že jsou mimo hodnoty, které byly pro test stanoveny. Že vedoucí směny a operátoři upozorňovali na nedodržení podmínek pro test nebo na to, že je reaktor ve stavu, kdy by měl být podle předpisů odstaven, ale zástupce hlavního inženýra nařídil v testu pokračovat, je snad v každém dokumentu o Černobylu. Stejně jako to, že všichni byli při školeních opakovaně ujišťováni, že reaktor nemůže vybouchnout. Třeba TV dokument BBC budete asi po internetu shánět těžko, ale podobné informace najdete třeba i zde, to je první odkaz, který mi padl do ruky.
co mě se týče, dovolil bych si tedy také logický odskok, nesrovnával bych se s těmi projektanty, nýbrž zeptal bych se, proč ve srovnání nás dvou mám být ten břídil zrovna já, studoval jsi snad vodohospodářství apod.?Protože vy tvrdíte, že projektanti, kteří tu přehradu navrhovali, nastavili parametry zbytečně nízké a přehrada zvládne mnohem víc. Já se naopak řídím tím, že když o tom nic nevím, budu věřit spíš těm projektantům, kteří se tím zabývají spoustu let, než kavolovi, který se domnívá. Já třeba když o nějaké vlastní aplikaci prohlásím, že bude zvládat 100 požadavků za minutu, a pak přijde někdo z venku, a prohlásí, že tam určitě mám dostatečnou rezervu a ta aplikace zvládne určitě 1000 požadavků za minutu, budu dotyčného považovat za hlupáka. Pokud takový hlupák řídí nějaký malý informační systém, spánembomem, ale operátoři jaderných elektráren, přehrad, chemiček a podobných doufám takoví kaskadéři nejsou.
takže 4% byly vzhledem k bezpečnostní rezervě OK ... kolik by nebylo, 10%, 20%, 50%? (a kolik je vůbec možno dosáhnout vzhledem k výšce koruny?) - já to nevím, a nic o tom konkrétním čísle netvrdím, pouze říkám, že do těch přehrad by se fyzicky vešlo více, a že se domnívám, že by vydržely více než na kolik byly zatíženy (a tuto svoji domněnku zakládám mj. na výše uvedené citaci)Jak už jsem psal, přehrada není hračka, aby se s ní manipulovalo podle toho, že se někdo domnívá, že když to sneslo 4 % navíc, tak proč by to nesneslo 10 % navíc, nebo rovnou 50 %. Já se zase domnívám, že pokud takováhle rezerva existuje, má být dopředu známá, spočítaná a má být součástí dokumentace (včetně dalších opatření nutných při využití té rezervy), a pokud tomu tak není, je povinností všech udržet přehradu v takovém stavu, jaký připouští technická dokumentace. Nějaké „metr vody navíc to ještě určitě vydrží“ nepřipadá v úvahu. Vaše úvahy od klávesnice jsou sice hezké, ale jak víte, že v případě vyšší hladiny nehrozí třeba podmáčení svahu a jeho sesuv do nádrže, což by vyvolalo vlnu mnohem větší, než kulminace povodně?
A kde jste přišel na to, že ona bezpečnostní konstanta musí být menší než jedna?Že by selský rozum?
Operátoři možná nevěděli o xenonové otravě reaktoru, ale právě proto někdo, kdo o ní věděl, stanovil limit 700 MW.Určitě? Nejsem si tím tak docela jistej, ale mám ten pocit, že xenonová otrava byla teoreticky vysvětlena až po té nehodě. (S příspěním dat, která při té nehodě vznikla.)
a zachycení povodňové vlny je to jediné, jak může přehrada omezit škodyHm, tak polopaticky: ne, není. Přehrada není díra v zemi, kam chvíli teče voda a pak se ta povodňová vlna valí dál. Přehrada má na jednom konci takovou železobetonovou stavbu, ve které je díra, která se dá zvětšovat a zmenšovat. No a regulací velikosti té díry se dá zajistit, že množství vody v přehradě klesá, i když hladina řeky i průtok nad přehradou roste. Ano, v podstatě to znamená způsobit pod přehradou třeba první stupeň povodňové aktivity - možná zbytečně, když náhodou přestane pršet - ale ziskem za to je šance regulovat průběh povodně - nebo aspoň jeho začátek. Šance nepřekročit druhý stupeň p.a. v situaci, kdy by řeka bez regulace způsobila 3. st. p. a. Šance dát lidem čas na vystěhování sebe a majetku, než přijde velká vlna a spláchne všechno. Pokud bys chtěl namítnout, že ta regulace nemůže fungovat, tak se někdy koukni na stránky povodí. Údajů pro relativně přesné odhady, jak to bude vypadat na daném místě v daném čase, je docela dost.
V roce 1954 byla přehrada Slapy po výstavbě napuštěna netypicky během pár dní – na Vltavě totiž byla desetiletá povodeň.Což krásně dokazuje, že přehrady jsou k ničemu. Mimo jiné - to, co píšeš, je hodně zavádějící. Povodeň se podílela na napuštění 90 ze 280 mil. kubíků vody, tedy pouhé třetiny nádrže. Následně v otázce, jakou povodeň zachytí celá (prázdná) kaskáda, poněkud odhlížíš od faktu, že Slapy v žádném případě nejsou největší. Pokud k nim započítám Lipno I a Orlík, pak celkový objem je 1300mil. kubíků, což by kulminační průtok Vltavy v roce 2002 - 5000kubíků/s - zadrželo po dobu tří dní. (Mimo jiné se v tomto případě nejedná o dvacetiletou ani padesátiletou, ale o pětisetletou povodeň. A mluvím o kulminačním, tedy o největším průtoku, který se z celých povodní platil jenom velmi omezenou dobu.) To, že přehrady nefungují, není chyba přehrad, ale lidí. Když se povodí chová tak, jako by žádná povodeň nebyla, takže průtoky v řece jsou normální a pak se najednou voda přelije přes hráz, tak je asi někde chyba a v přehradě to nebude - ta má díru, jejíž velikost jde měnit, akorát to většinou nikdo neudělá. Tohle je stejně zajímavé - v televizi se objeví zpráva o tom, že kus vesnice bude zaplaven vodou v nové přehradě, a najednou jsou tu všichni odborníci na antipřehradologii, kteří snesou tisíc a jeden důvod, proč je ta přehrada zbytečná.
No a regulací velikosti té díry se dá zajistit, že množství vody v přehradě klesá, i když hladina řeky i průtok nad přehradou roste. Ano, v podstatě to znamená způsobit pod přehradou třeba první stupeň povodňové aktivity - možná zbytečně, když náhodou přestane pršet - ale ziskem za to je šance regulovat průběh povodně - nebo aspoň jeho začátek. Šance nepřekročit druhý stupeň p.a. v situaci, kdy by řeka bez regulace způsobila 3. st. p. a. Šance dát lidem čas na vystěhování sebe a majetku, než přijde velká vlna a spláchne všechno.Ten prostor pro regulaci je velmi malý. Takže jediý skutečný přínos je ten, že to opravdu někdy dokáže "oříznout špičku", takže místo 3. st. p. a. se dosáhne pouze druhého. To má ale jediný důsledek -- lidé si zvyknou na to, že v zátopovém území se voda neobjevuje tak často a je tam klidně možné stavět a normálně žít. Před průtokem, kdy jsou vyhlašovány jednotlivé stupně p. a., nemá být majetek chráněn tak, že bude výš po proudu nějaká regulující přehrada, ale tak, že ten majetek vůbec nebude v zátopovém území (a nebo bude počítat s tím, že bude občas zaplaven).
Následně v otázce, jakou povodeň zachytí celá (prázdná) kaskáda, poněkud odhlížíš od faktu, že Slapy v žádném případě nejsou největší. Pokud k nim započítám Lipno I a Orlík, pak celkový objem je 1300mil. kubíků, což by kulminační průtok Vltavy v roce 2002 - 5000kubíků/s - zadrželo po dobu tří dní. ... To, že přehrady nefungují, není chyba přehrad, ale lidí. Když se povodí chová tak, jako by žádná povodeň nebyla, takže průtoky v řece jsou normální a pak se najednou voda přelije přes hráz, tak je asi někde chyba a v přehradě to nebude - ta má díru, jejíž velikost jde měnit, akorát to většinou nikdo neudělá.Manipulace s přehradou neprobíhá v režimu vše mezi prázdná přehrada a plná přehrada. Manipulační prostor tvoří pár procent objemu přehrady. Shodli jsme se na tom, že přehrady povodeň nezadrží, že můžou maximálně zmírnit kulminaci nebo oddálit nástup povodně (přičemž proti tomu působí ten efekt, že přehradní nádrží se povodňová vlna šíří rychleji). Otázka je, zda kvůli tomu je nutné budovat přehrady, když třeba neregulované koryto a místa pro rozliv dokážou to samé bez těch negativních efektů.
To má ale jediný důsledek -- lidé si zvyknou na to, že v zátopovém území se voda neobjevuje tak často a je tam klidně možné stavět a normálně žít.To je jejich blbost. A tipuju, že právě kvůli těmto pitomcům správy povodí neupouští hned tolik, kolik by mohly, protože mají strach z žalob, kdyby nakonec žádná povodeň nebyla.
Před průtokem, kdy jsou vyhlašovány jednotlivé stupně p. a., nemá být majetek chráněn tak, že bude výš po proudu nějaká regulující přehrada, ale tak, že ten majetek vůbec nebude v zátopovém území (a nebo bude počítat s tím, že bude občas zaplaven).Na druhou stranu jak definovat zátopové území? Podle kulminační hladiny pětisetleté vody? Stoleté? Podle "nejmíň jednou tu byla voda"?
Manipulace s přehradou neprobíhá v režimu vše mezi prázdná přehrada a plná přehrada. Manipulační prostor tvoří pár procent objemu přehrady.Já vím, kolik by zachytila celá kaskáda, kdyby byla prázdná, jsi se ptal ty.
Shodli jsme se na tom, že přehrady povodeň nezadrží, že můžou maximálně zmírnit kulminaci nebo oddálit nástup povodněNa tom jsme se neshodli. Jenom to oříznutí špičky z 3.SPA na 2.SPA pro někoho může znamenat rozdíl mezi zatopeným sklepem a celým domem (a pak se ho zeptej, jak velká u něj byla povodeň). Oříznutí špičky z 2.SPA na 1.SPA znamená, že povodeň byla zadržena (1.SPA není povodeň)
Otázka je, zda kvůli tomu je nutné budovat přehrady, když třeba neregulované koryto a místa pro rozliv dokážou to samé bez těch negativních efektů.Jenom tahle opatření tu už kdysi byla (je to výchozí stav) a kupodivu to povodním moc nebránilo. A že dokáží to samé považuji za sporné.
A tipuju, že právě kvůli těmto pitomcům správy povodí neupouští hned tolik, kolik by mohly, protože mají strach z žalob, kdyby nakonec žádná povodeň nebyla.skoro to vypadá, že máš pravdu ... v rámci hledání materiálů pro Jožku, viz výše, jsem narazil na nějakou zprávu z Krumlova, kde se píše o tom, že zpočátku na Lipnu drželi průtok takový, aby v Krumlově nestouply kanály, ačkoliv se hnal déšť, načež to zvedli jenom tak, aby se voda nikde nevylila z navigace, ačkoliv přítok prudce rostl, a doufali, že vítr odfoukne mraky přes kopečky do Rakous ...
Na tom jsme se neshodli. Jenom to oříznutí špičky z 3.SPA na 2.SPA pro někoho může znamenat rozdíl mezi zatopeným sklepem a celým domem (a pak se ho zeptej, jak velká u něj byla povodeň). Oříznutí špičky z 2.SPA na 1.SPA znamená, že povodeň byla zadržena (1.SPA není povodeň)
Tak když je to jejich blbost, proč je před povodní chcete chránit?To má ale jediný důsledek -- lidé si zvyknou na to, že v zátopovém území se voda neobjevuje tak často a je tam klidně možné stavět a normálně žít.To je jejich blbost. A tipuju, že právě kvůli těmto pitomcům správy povodí neupouští hned tolik, kolik by mohly, protože mají strach z žalob, kdyby nakonec žádná povodeň nebyla.
Na druhou stranu jak definovat zátopové území? Podle kulminační hladiny pětisetleté vody? Stoleté? Podle "nejmíň jednou tu byla voda"?Nebudu definovat „zátopové území“, ale „zátopové území desetileté vody“, „zátopové území padesátileté vody“ atd. Zahrádku, kde si pěstuju mrkev, můžu mít klidně zaplavenou jednou za pět let, chemičku bych třeba v zátopovém území stoleté vody nestavěl.
Jenom tahle opatření tu už kdysi byla (je to výchozí stav) a kupodivu to povodním moc nebránilo. A že dokáží to samé považuji za sporné.Ovšem nebrání jim ani ty přehrady. Navíc účelem přehrad je regulovaně vodu co nejrychleji poslat dál, účelnější je ale vodu zadržet v krajině – tím spíš, jestli bude počasí víc vypadat jako v posledních letech, kde jde z extrému do extrému. Pak asi není rozumné při desetileté „povodni“ vodu co nejrychleji odlifrovat do Německa (Rakouska, Polska) a pak se za 14 dní divit, že je sucho.
Ehm... sice nevim, co s tim ma spolecneho zrovna Palas, ale svinstvo to je...
A Tosenovsky netlacil? To se ted vsechno rozjelo po volbach?
Přečetl jsem si hlavně toto:
Vedoucí Odboru územního plánování, stavebního řádu a památkové péče Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Marta Wroblowská potvrdila, že obec nesmí kvůli referendu podnikat nic, co by s přehradou souviselo.
"Změny územního plánu, které mají zajistit parcely pro náhradní výstavbu, však s přehradou souvisí. Je to podle nás v rozporu s referendem," zdůvodnila rozhodnutí.
Což skutečně s Palasem nic splečného nemá. Taky to nemá nic společného s tím, jestli je moudré přehradu stavět či nestavět.
měl jsem to potěšení s rozplavbami na celkem bezvýznamné říčce. Jednou se dokonce ani nestačila sejít povodňová komise. Celkem běžný déšť, jen trval déle. Louky a lesy zadržovaly vodu, pořád ji zadržovaly, ještě pořád ji zadržovaly a najednou splachovadlo. Zahučelo to, propláchlo údolí, pocuchalo nějaké ty zahrady, zabahnilo louky a za nějaké dvě nebo tři hodiny bylo po povodni. To je problém toho přírodního zadržování vody. Přehrada vodu taky nezadrží ale ten příval může rozmáznout v čase. Když je nejhůř tak to co přiteče bude odtékat. Voda v lesích a loukách se zadrží do určité meze a pak ji to pustí. A nikdo nepozná kdy to bude a jak velké to bude. Ty přírodní opatření naráží na úplně stejné překážky jako velké stavby. Kousek odsud v údolí se před pár lety měly budovat protipovodňové poldry. Vlastně jen v loukách vyhrnuté dolíky a hrázky ktré by rozptýlily postupující příval. Jeden majitel kusu louky který tam nebydlí a louku nevyužívá, jen ji zdědil prostě nesouhlasí. Problém těch povodní je že my zažíváme jen ty největší, ty malé vodní díla vychytají. Vlastně jsme je ani nevnímali a tím trochu ztratili ten respekt.Stačí zalistovat třeba v obecních kronikách. U řek dříve nikdo nestavěl, nikoho to ani nenapadlo protože tam byla povodeň minimálně jednou ročně. Dnes se to vejde do zregulovaného koryta tak čeho se bát? Stoleté vody? kdoví kdy a jestli vůbec nějaká přijde. Jo až to přijde tak to je průser.
Docela zajímavé souvislosti. Někde jsem četl že škody způsobené velkou povodní jsou několik set krát menší než náklady na stavbu přehrady. Není to plýtvání, stavba takové přehrady? Ale když nebude přehrada, nebude uvolněn jednorázově balík peněz, a nebude co tunelovat...
náklady na léčbu rakoviny jsou taky vyšší než hodnoty které obvykle člověk do zdravotního pojištění vloží. Není to plýtvání takové léčení? Když se nebude léčit tak brzo umře a nebude ždímat prachy. Tohle jsou takové ty jednoduché počty.
tak konkrétně v tomhle případě to nebyl žádný lijavec, jen asi týden pršelo takže by to nebylo dávno spláchnuté ale prostě by to odtékalo. Takhle se to zadržovalo a pak najednou pustilo. Netvrdím že se to musí stát vždycky a všude, jen jsem tím chtěl říct že ta příroda má své vrtochy a někdy jsou věci jinak než si přejeme.
K druhé a třetí námitce, tím že přehrada vodu může na určitý čas zadržet a pak ji holt musí pouštět může poskytnout třeba pár hodin na evakuaci ohrožené oblasti. Jestli tohle je nanic tak se nemáme o čem bavit. Já bych byl osobně vděčný za každou minutu.
Tu poslední námitku jsem nějak nepochopil no ale pokusím se.. Tím výrazem "u řek" jsem obrazně myslel zátopové oblasti které řeka prostě vyplachovala minimálně jednou na jaře a pak při každé větší bouřce. Pak jsme řeku zregulovali, udělali nějakou tu přehradu a najednou jsme byli padesát let bez povodní. A tak se začalo stavět i tam kde by to před padesáti lety nikoho nenapadlo. No a pak přišla voda stoletá kterou už vodní díla nezvládla. Eště bych moh namalovat vobrázky ale se mi nechce.
Takhle se to zadržovalo a pak najednou pustilo.
eee.. to jako, ze se to najednou rozhodlo, ze vytece to nasaknuty? To je docela prevratny objev
tím že přehrada vodu může na určitý čas zadržet a pak ji holt musí pouštět může poskytnout třeba pár hodin na evakuaci ohrožené oblasti.
Pokud uz je to takhle spatny, tak ta prehrada udrzi prd. Prehrady naopak vzbuzuji dojem, ze se nic nemuze stat a pak je to jeste horsi.Vltavska kaskada je schopna vyzehlit tak dvacetiletou vodu. Pak je to jeste horsi, jako v roce 2002. Sice to prislo pozdejc, ale pak to stalo za to. Urady utesovaly, jak je v vsechno v oukeji (kdo si jeste vzpomene na "letniho primatora"?) a najednou zacali jezdit policajti at mazem pryc, ze Orlik a Slapy poustej a nahore je to zly...
Tu poslední námitku jsem nějak nepochopil
No, pokud by se driv nestavelo v zatopovych oblastech, tak by v kronikach nebyly ty zminky o vytopenych obcich, ne?
Pak jsme řeku zregulovali, udělali nějakou tu přehradu a najednou jsme byli padesát let bez povodní. A tak se začalo stavět i tam kde by to před padesáti lety nikoho nenapadlo.
Jenze to obdobi nebylo kvuliva prehradam, jako spis kvuliva klimatickym podminkam. Delalo se to tak vzdycky. Vzpominas na rok 2002, Vltavu a Zalezlice? Takova vesnice, co byla skoro komplet pod vodou. Blbci, reknes si. Ale vis jak jak ta ves vznikla? To to ve stredoveku vytopilo jednu vesnicku a jeji obyvatele se stahli vys. Zalezli. A ted jim to bylo prd platne...
ano přesně takhle to funguje, tráva chytá vodu a až té vody je moc tak se to spojí, tráva lehne a je to doslova jak to splachovadlo. nějak furt nechápu proč by kvůli přehradám měla ta povodeň být horší. Malé povodně vychytá a velké může oddálit. že někdo uklidňoval lidi že se nic neděje? Ale to přece není chyba přehrady. Že někde váhali s upouštěním aby náhodou rekreanti neměli málo vody? Ale to přece taky není chyba přehrady. mělo by to fungovat tak že když je riziko povodně tak vypustíme co se dá abysme pak mohli zadržovat. Když je pravděpodobný že to nezadržíme tak vyhlásit" jde voda, udržíme to dvanáct hodin, lidi vypadněte dokud máte čas" To že se tak neděje není chybou přehrad. To s tím vytvářením falešných iluzí je bohužel fakt který se netýká jen přehrad. Klasika je to třeba s airbagama v autech ale to je jiné téma. S těma záplavovýma zónama se budem chytat za slovíčka? Tak dobře, lidi nestavěli tam kde by je to vypláchlo třikrát do roka. Někdy ale přijde taková voda že holt smůla, no ale je to jednou za 150-200 let tak tomu říkejme přijatelné riziko. Někdy nestačí ani to přestěhování výš. Ale kdo to odhadne? Kde to je dost vysoko? Přestěhujeme Prahu? Zbouráme přehrady na Vltavě? Ale ta elektrika se docela hodí když ty tepelný elektrárny jsou fuj a atomový fuj fuj.
ano přesně takhle to funguje, tráva chytá vodu a až té vody je moc tak se to spojí, tráva lehne a je to doslova jak to splachovadlo
Pomerne odvazna a inovativni teorie
nějak furt nechápu proč by kvůli přehradám měla ta povodeň být horší
Konkretne v roce 2002 se jim povedlo pomerne sikovne pozdrzet kulminaci Vltavy tak, aby se trefili do kulminace Berounky Ale ja jim to nevycitam. Hned po povodnich se vyrojila spousta chytrolinu, ale kdo z nich dokaze odhadnout jak dlouho jeste bude prset a kde...
Že někde váhali s upouštěním aby náhodou rekreanti neměli málo vody?
Ehm...Jses si opravdu jisty, ze tohle je ten duvod?
Vis, ja proti prehradam nic nemam, ale argumentovat zrovna povodnemi nema moc smysl. Tam toho prehrady moc nezachrani, maximalne srovnaji mensi povoden a pri vetsi jen cekaji jestli to ustoji. Jestli neceho po povodnich lituji, tak toho, ze jsem nevidel Orlik pri kulminaci
No já si jen pamatuju jednu takovou splachovací povodeň kde z těch luk to najednou začalo valit ikdyž už skoro nepršelo.není to moje teorie, je to prostě tak a je to pokud si dobře vzpomínám jeden ze závěrů povodňové komise. Má to dokonce i jakýsi jazykolamný název ale nějak to nemůžu vygůglit.To s těma rekreantama bylo na Vranovské přehradě tuším před čtyřma nebo pěti lety nebo možná jindy ale to je jedno. Myslím že to taky nějakej papaláš pak musel vysvětlvat. Mimochodem, taky vím něco o těch vratech co se nezavřely když teklo do metra.
Tak to jo, akorat by me zajmalo na co chyta vodu les, kdyz tam zhusta trava neni... Nejspis si to s necim pletes.
To s těma rekreantama bylo na Vranovské přehradě tuším před čtyřma nebo pěti lety nebo možná jindy ale to je jedno.Nebyla to náhodou ta přehrada, kde stál kousek pod hrází bagr, správce ho nechtěl utopit, a tak radši nevypouštěl?
Mimochodem, taky vím něco o těch vratech co se nezavřely když teklo do metra.Tak když už jsi to nakousl, tak bys to mohl taky dopovědět.
A jak se na orosene sklenici srazi kapky vody a az dosahnou urcite velikosti (a povrchove napeti vody je uz neudrzi), tak stekaji dolu, jsi uz nekdy videl? Nebo drobny dest na prednim skle auta, ktery dela totez? Nebo jak pod stromem na zacatku deste neprsi, ale po nejake dobe ze stromu padaji vetsi kapky, nez mimo ten strom?ano přesně takhle to funguje, tráva chytá vodu a až té vody je moc tak se to spojí, tráva lehne a je to doslova jak to splachovadloPomerne odvazna a inovativni teorie
Hele, podivej, my si asi nerozumime. Ja nepolemizuji s tim, ze od urcite miry krajina vice vody nepojme, Ja se smeju tvrzeni, ze senajednou "pusti" i ta voda, ktera tam uz je. A ze ta voda je v trave, ktera lehne. Vetsina vody se chyti v pude. To nema s travou ci mechem nic spolecneho. Jde o to, ze voda v pude ma urcite zpozdeni. A je to obousmerne. Nam treba dva, tri mesice po povodni nastoupala voda v podlozi o dva a pul metru. A trvalo skoro rok, nez se vratila zpet.
Trava ci mech maji upne jinou fukci. Zaridi, ze voda nesplache tu zeminu. Zastavi ji a umozni ji se vsaknout.
Ja se smeju tvrzeni, ze senajednou "pusti" i ta voda, ktera tam uz je.Samozrejme se nepusti voda, ktera vsakla do pudy. Ale pusti se ta voda, ktera je na trave (ne ve steblech, ale na steblech, listech atd).
Takze bych opravdu uvital odkaz na takovy jevTak to bohuzel nemohu slouzit, jak jsem se zminil, cele to vysvetleni je jen moje domenka, ze takhle by to asi mohlo fungovat. Taky je mozne, ze v tom konkretnim pripade, kterym tahle nase diskuse zacala, slo o souhru "nasyceni zeminy" a "dopadu desate kapky".
I kdyby to nejakou vodu "vytraslo" z porostu, mnozstvi je tak minimalni, ze se tim nema smysl zabyvat. Na rozdil od nasyceni zeminy, ke kteremu zrovna v tom roce 2002 doslo a byl to pruser jako hrom.
Jsou znamy pripady i z minulosti, treba obec Bystrec, vznikla za kolonizace ve 14.stoleti. V prubehu vystavby vsi byly odlesneny okolni svahy a obec zacaly postihovat nicive zaplavy a udoli i ves zanasely splachy. Archeologove nasli i stopy melioracnich praci jimiz se pokouseli obyvatele nezadoucim jevum zabranit, ale asi moc ucinne nebyly, takze po vypaleni vsi za husitskych valek nedoslo k jejimu obnoveni a stav se vratil k normalu az po znovuzalesneni.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
26.11.2008 14:29
