Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »Je tomu 13 let, co jsem se prvně setkal s pojmem diskless linux a převzal správu nad infrastrukturou, která ho tehdy poskytovala. Za tu dobu se událo hodně změn, a protože proces dokumentace nově vyvíjených věcí vždy pokulhává za reálným stavem, byl jsem nucen přidat mezi svoje skills také počítačovou archelogii.
Počítačová archeologie není o využití možností počítačů v archeologii. V takovém případě se hovoří o počítačové podpoře v archeologii – angl. Computer application in archaeology. Na anglické Wikipedii též uvedenou pod heslem Computational archaeology. A není to také jen o zpětné rekonstrukci vývoje software jak se dočtete pod heslem Software archaeology na anglické wikipedii. Ten anglický název je poněkud zavádějící, protože budí dojem, jako by se týkala jen vývoje konkrétních aplikací. Vhodnější by bylo hovořit v angličtině o „Archaeology of IT”, protože jejím cílem je dodatečné zmapování změn a použitých postupů, aby bylo možné na jejich zakladě opravit zastaralé části dokumentace a případně zpětně zdokumentovat změny realizované někdy v minulosti.
Bohužel, stejně jako tvorba dokumentace, je tento obor silně podceňovaný. Žere to všechno spoustu času. Počáteční elán brzy střídá únava a vyčerpání. A není divu, že časem dochází ke stavu, kdy se v tom už ani sám admin nevyzná a raději utíká za lepším, protože za cackání se v minulosti ho nikdo neplatí.
Ten, co přichází po něm pak obvykle časem nahradí původní technologii jinou. Většinou se mu nechce studovat jak to všechno má vlastně fungovat, aby správně implementoval nové změny a často také mívá při jejím studiu pocit, že by to udělal jinak a lépe. A není vyloučeno, že to tak i bude, protože vývoj jde stále kupředu a technologie se mění.
Kdo si mne proklepnul na Linked.in ví, že jsem lehce přes 5 let adminoval linuxové systémy pro jednu firmu. Bylo to v pohodě, dokud byla infrastruktura podobná tomu, s čím jsem pracoval ve škole. Každé prostředí mělo svá specifika ale získané zkušenosti bylo možné uplatnit ve prospěch obou. Ale po třech letech jsem začal cítit, že mne to nutí čím dál častěji řešit jiné věci než bych chtěl. Nechtěl jsem však za sebou prásknout dveřmi a tak mi trvalo asi dva roky, než jsem se odhodlal definitivně skončit.
Začal jsem v té době spravovat také laboratorní infrastrukturu pro katedru Kybernetiky, proto jsem se chtěl definitivně z toho vyvázat, abych se mohl plně soustředit na technologická řešení kolem disklessu, které mne víc baví.
Mým cílem bylo od samého počátku vybudovat pro diskless minimalistickou a blbuvzdornou infrastrukturu. K ní vedla komplikovaná cesta, kterou jsem zaznamenával do roku 2016, abych měl sám přehled jak se vyvíjela. Od té doby už v infrastruktuře žádné zásadní změny nejsou.
Základem je můj shellový skript. Původně mnou napsaný agent pro pacemaker, který nahazoval kvm virtuály v rámci pacemakeru. Má to cca 300kB včetně dokumentace, která je součástí kódu, nepoužívá libvirt a od roku 2017 jsem na něj nemusel šáhnout protože funguje spolehlivě a umí vše co potřebuji – včetně živé migrace. Svoji pozornost jsem tak mohl soustředit na diskless samotný.
Výsledkem je pro mnohé těžko pochopitelný dynamicky skládaný vrstvený diskless. Vše je stupidně prosté, ale jak jsem zjistil hodně lidí má problém pochopit jak to funguje. Základem je NFS server, který exportuje jednotlivé vrstvy, co se dynamicky skládájí v ramdisku na základě konfigurace, kterou si stroj stáhne z úložiště.
Změny se nedělají v rámci nějaké konkrétní instalace, ale pouze na úrovni sdílených vrstev. Do některých se nevrtá vůbec a do jiných jen občas. Změny systémové vrstvy není potřeba řešit vůbec. Všechno jede z Btrfs. Před aktualizací vrstvy se udělá snapshot a pokud něco po aktualizaci nefunguje, jede se buď dál s původním obsahem, nebo se to ošetří v rámci některé z výše položených vrstev.
Ty obsahují většinou jen pár souborů. Je tak velice snadné dohledávat co se má v případě potřeby změnit. Elegance tohoto řešení vyniká obzvláště v situaci, kdy je potřeba rychle a efektivně instalaci upravit. Jako např. loni, kdy prakticky ze dne na den byla zavedena distanční výuka. Netrvalo ani dva týdny a mohlo se jet on-line. Nejvíc času zabralo dát do pořádku počítače.
Letos už se opět jede postaru. Tzn. stres, studenti všude možně, vyučující vracející se z dalekých destinací a dodatečné ladění toho co je kde potřeba až po zahájení semestru. Takže se až teď dostávám k tomu, abych aplikoval metody počítačové archelogie, vyhledal realizované změny, commitnul je do gitů a popsal v dokumentaci.
Tiskni Sdílej:
se nehádejte spolu furt to jako nemá smysl žádnej :D ;D