Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
Vadilo by ti kdyby např. někdo použil 2 stránky z tvé wiki ve vlastním článku s tím, že by ten článek samotný vydal pod stejnou licencí a odkázal na tvůj projekt?Ne.
Nicméně ten web www.detske-casopisy.cz je postaven na soustavném porušování autorských práv, …Není to můj web. Neřeším.
Autorské právo totiž aktuálně platí 70 let po smrti autora, takže by někdo musel zkontrolovat a doložit, že autoři opravdu všichni zemřeli před rokem 1951.Ty podmínky se v průběhu času měnily, nelze tedy paušálně operovat s tím, že aktuálně je hranice nastavená na 70 let. Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila. A je-li to jen trochu možné, komunikujeme i s případnými dědici, takže věci které tam jsou, jsou publikované s vědomím těch kterých se to týká.
Pokud má nějaká knihovna nebo archiv podobné časopisy ve sklepě, naskenovat a zveřejnit je sama nemůže.Tohle je zvrácený postup. Mimochodem typický pro Českou republiku, který staví na hlavu princip a účel autorských práv. Takže ti konečně mohu odpovědět na otázku:
I když z toho co píšeš nechápu, proč jsi zvolil licenci vylučující komerční použití.Protože NECHCI aby si ty věci někdo v budoucnu přisvojil a opět k nim zablokoval přístup. Tak jako se to stalo u některých věcí po prodloužení té aktuálně platné hranice. Mimochodem, použití v publikaci neznamená automaticky že jde o komerční využití. Zpracování a vydání publikace také obnáší práci, která má být zaplacena. Je-li to autorská práce, požádá o souhlas užitím a je splněna podmínka, že je uveden zdroj, nevidím v tom problém. Za komerční využití lze ale podle mě považovat to, když by je někdo umístil na svůj server a vedle nich přilepil svůj reklamní banner.
Ty podmínky se v průběhu času měnily, nelze tedy paušálně operovat s tím, že aktuálně je hranice nastavená na 70 let.To ano, autoři za první republiky mohli počítat s hranicí 50 místo dnešních 70 let. Ale to že se mezitím autorský zákon změnil způsobem, o kterém se asi shodneme že nedává smysl, ještě neznamená, že ten zákon neplatí.
Tohle je zvrácený postup. Mimochodem typický pro Českou republiku, který staví na hlavu princip a účel autorských práv.Souhlas.
Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila. A je-li to jen trochu možné, komunikujeme i s případnými dědici, takže věci které tam jsou, jsou publikované s vědomím těch kterých se to týká.Ta výtka se týkala primárně toho webu www.detske-casopisy.cz, kde to evidentně neřeší. Jestli opravdu dohledáváš každého jednotlivého autora, a v případě, že jeho dílo ještě není v public domain, se snažíš dohledat dědice, tak jsi z hlediska autorského práva asi ok. Naše autorské právo zná tzv. "osiřelé dílo", ale jak si tak čtu ty podmínky, není to úplně jednoduché a musí to hádám zabrat obrovské množství času.
Protože NECHCI aby si ty věci někdo v budoucnu přisvojil a opět k nim zablokoval přístup. Tak jako se to stalo u některých věcí po prodloužení té aktuálně platné hranice.Přijde mi, že toho by jsi dosáhl i v případě CC BY-SA 3.0 (díky klauzuli BY si takové dílo nemůže nikdo přivlastnit, a díky klauzuli o zachování licence nelze v rámci autorského zákona zablokovat přístup). Ale z toho co dál píšeš tomu rozumím tak, že ti jde o větší kontrolu nad tím, jak ostatní ty zdigitalizované verze používají. To asi chápu.
… ,ale jak si tak čtu ty podmínky, není to úplně jednoduché a musí to hádám zabrat obrovské množství času.To si piš. Ale mi to zkrátka nedá (viz blogpost Ohýbači) a když už si myHeritage slízne ročně 250€, tak se snažím jeho prostřednictvím vytěžit co se dá.
Ale z toho co dál píšeš tomu rozumím tak, že ti jde o větší kontrolu nad tím, jak ostatní ty zdigitalizované verze používají.Přesně tak. Na rozdíl od jiných se prvé řadě učím z cizích chyb. Nedělám pak vlastní. Kupř. jeden takový poučný příběh, jak Bohumil Z. Nekovařík vydrbal s Milošem Seifertem najdeš tady. A teď si představ, že jsou někteří neználci schopni toho hochštaplera Nekovaříka velebit jako člověka, který se u nás zasloužil o Setonovu popularitu.
Mimochodem, použití v publikaci neznamená automaticky že jde o komerční využití. Zpracování a vydání publikace také obnáší práci, která má být zaplacena. Je-li to autorská práce, požádá o souhlas užitím a je splněna podmínka, že je uveden zdroj, nevidím v tom problém. Za komerční využití lze ale podle mě považovat to, když by je někdo umístil na svůj server a vedle nich přilepil svůj reklamní banner.Použití v nějak ohodnocené publikaci samozřejmě znamená, že jde o porušení NC. Že v tom ty teď nevidíš problém je irelevantní, když jsi to už jasně vyjádřil zvolenou licencí. Oproti tomu je dokonce i ten reklamní banner víc v pohodě.
Krom toho, pokud ses podíval na thewoodcraft.org, tak jsi mohl zjistit, že se důsledně snažím podchytit jakékoliv jméno (osobu) jejíž jméno se tam někde v nějaké souvislosti a to včetně informací o tom, od kdy do kdy žila.Možná znáš, ale stejně poukážu na autoritní báze národní knihovny. To by pro tebe mohlo být relevantní.
Pokud má nějaká knihovna nebo archiv podobné časopisy ve sklepě, naskenovat a zveřejnit je sama nemůže.Afaik v rámci knihovního zákona může, ale tak, aby byly přístupné jen uživatelům knihovny. To typicky znamená něco jako kramerius na terminálu v budově.
Tiskni Sdílej: