Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Vlastnim notebooku Compaq Contura Aero 4/33C. Je to takova uzasnost. Rozhodl jsem se, ze ho pripojim k netu pres seriovy port. Navod, jak na to, napisu sem. Muze se to nekomu hodit, mozna i mne do budoucna, abych to nezapomnel.
Zakladem je propojeni stareho stroje s necim, co je pripojeno k internetu. V mem pripade se jednalo o normalni notebooku, ktery byl do internetu pripojen wifinou. Takze predpokladejme, ze stroje jsou propojeny pres seriovy kabel(lze pouzit na druhe strane i redukci do usbcka, funguje to take). Nasledne je potreba rozjet vlastni sit. Neni nic jednodussiho nez prikazslattach
:
slattach -p slip -s 115200 /dev/ttyUSB0 &Popis prikazu: Volba -p specifikuje protokol, ktery bude pro prenos pouzit. V tomto pripade se jedna o slip. Volba -s specifikuje rychlost v baudech, kterou bude prenos probihat v idealnim pripade. Nasledne se napise soubor terminalu, ke kteremu je prirazen vas seriovy port. V tomto pripade to je /dev/ttyUSB0 pro usbcom redukci. V pripade normalniho serioveho portu to byva /dev/ttyS0. Cely proces je spusten na pozadi, aby neobtezoval. Prikaz slattach vytvori sitove zarizeni sl0, kteremu lze klasicky nastavit ip adresu. Tim je zajisten sitovy prenos. Co rict zaverem... Snad jen, ze spojeni je pomerne stabilni. Drzi mi online uz pres dva dny a stale tam tecou nejaka data. Rychlost samozrejme nedosahuje 115200bps. Efektivne to chodi cca 64kbit obema smery, coz je take relativne snesitelne s ohledem na to, o jaky hardware se jedna.
Tiskni Sdílej:
Rychlost samozrejme nedosahuje 115200bps. Efektivne to chodi cca 64kbit obema smery, coz je take relativne snesitelne s ohledem na to, o jaky hardware se jedna.IMO je to vcelku málo. Touhle rychlostí (115200) dokáže s přehledem komunikovat kdejaký jednočip, tak je mi divné, že by to nestíhala 486. Jak máš nastavené řízení toku na těch portech?
Proč málo? Docela to odpovídá. Při asynchronním přenosu 115,2 kBd, jeden start bit, jeden stop bit je maximální přenosová rychlost 92,16 kbps. K tomu ještě režie jednotlivých přenosových protokolů (SLIP/IP/UDP/TCP) a je z toho čistá přenosová rychlost 64 kbps.
K tomu ještě režie jednotlivých přenosových protokolů (SLIP/IP/UDP/TCP) a je z toho čistá přenosová rychlost 64 kbps.Režie mi nedošla (nebo spíš ze zvyku jsem předpokládal, že to je objem přenesených dat všeobecně, ne jenom užitečných)
Podporuji prijeti Lisabonske reformni smlouvy!
pppd
), což mohlo být tak před třinácti lety. Že o něm uslyším ještě na konci roku 2009, by mne tehdy určitě nenapadlo. :-)
pppd
byla komplikovaná hlavně komunikace s modemem a potom autentizace vůči protější straně. Pokud šlo jen o propojení dvou počítačů přes sériový kabel, bylo to celkem triviální. Ale z hlavy si to samozřejmě už nepamatuji.