Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 24.05.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení brzy také na Flathubu.
David Revoy, autor mj. komiksu Pepper&Carrot, se rozepsal o své aktuální grafické pracovní stanici: Debian 12 Bookworm, okenní systém X11, KDE Plasma 5.27, …
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.23.0. Z novinek lze vypíchnout podporu OpenBSD.
Craig Loewen na blogu Microsoftu představil novinky ve Windows Subsystému pro Linux (WSL). Vypíchnout lze GUI aplikaci pro nastavování WSL nebo správu WSL z Dev Home.
V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
To poznáš po roce, jak moc to byla výhodná koupě. Dual channel = už máš všechny sloty pro paměť plné?
Ta nesdílená grafika by se mi líbila. I se sdílenou se dá žít.
Tužka a papír je pořád můj nejlepší přítel, ale programovat se s tím nedá.Tak to by ses divil.
Proto mi přijde, že papírové začátky jsou lepší. Možná těší, ale účinnější.
Ono je to přesně naopak, než tu někteří tvrdí. U zkoušek na VŠ platí důležitý fakt: Programování na papíře je nesrovnatelně jednodušší než opravdový kontakt s počítačem. Není to mučení, jak tu někdo psal, právě naopak tento přístup veškeré mučení odstraňuje.
Když je zkouška u PC, v 90% případů člověku k odladění chybí posledních pět minut. Pak to přijde někdo zkontrolovat a možné výsledky jsou: Funguje to? OK. Nefunguje to? Odchod! Nikomu nevysvětlíte, jaký skvělý nápad za tím stojí a že by stačilo už jen odladit to nebo ono.
Na papíře se požaduje správnost jen od určité úrovně návrhu nahoru. Nižší úrovně nikoho nezajímají. Nikdo neočekává, že přepsáním toho papíru do elektronické podobny a spuštěním kompilátoru získáme kompletní a funkční program. Jde tam o nápad, správnou dekompozici problému, všeobecný přehled, zvládnutí jazyka, způsob myšlení, různé konstrukce, algoritmy a podobně.
Přístup papír/tužka pochopitelně netříbí a nerozvíjí cenný praktický přehled, tedy například schopnost rychle nalézt příčinu oblíbené „jedenáctky“. Ale v situaci, kdy máte v omezeném čase a ve stresu něco rozumného navrhnout, je papír opravdu k nezaplacení.
Má to vlastně jednu malou vadu- Vedle klasických znaků jsou malé znaky v JaponštiněTo má být vada? Bral bych to všemi deseti :) Já mám na svém "jen" francouzskou AZERTY, ale i tak je zábavné se dívat jak na se na tom snaží psát někdo jiný :)
Tiskni Sdílej: