Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Berkeley Humanoid Lite (Onshape, GitHub) je open source humanoidní robot. V amerických cenách jej lze sestavit do 5000 dolarů.
Jakub Jelínek oznámil vydání verze 15.1 (15.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 15. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucího projektu Debian (DPL, Wikipedie). Staronovým vedoucím zůstává Andreas Tille.
Jason Citron končí jako CEO Discordu. Od pondělí 28. dubna nastupuje nový CEO Humam Sakhnini, bývalý CSO Activision Blizzard.
Článek na Libre Arts představuje baskytarový multiefekt Anagram od společnosti Darkglass Electronics. S Linuxem uvnitř (licence, GitHub).
Městský soud v Praze vyhlásil rozsudek, který vyhověl žalobě novináře Jana Cibulky, který s podporou spolku IuRe (Iuridicum Remedium) požadoval omluvu od státu za to, že česká legislativa nařizuje operátorům uchovávat metadata o elektronické komunikaci. To je přitom v rozporu s právem. Stát se musí novináři omluvit a zaplatit náklady řízení. Především je ale součástí přelomové rozhodnutí o nelegálnosti shromažďování dat a o
… více »Americké technologické firmy Apple a Meta Platforms porušily pravidla na ochranu unijního trhu, uvedla včera Evropská komise (EK). Firmám proto vyměřila pokutu – Applu 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) a Metě 200 milionů eur (pět miliard Kč). Komise to oznámila v tiskové zprávě. Jde o první pokuty, které souvisejí s unijním nařízením o digitálních trzích (DMA). „Evropská komise zjistila, že Apple porušil povinnost vyplývající z nařízení
… více »Někdy před 2 lety, pln dojmů a pocitů z rekonstrukce bytu jsem sepsal zápisek, který se mi nějak nechtělo stále dokončit a zveřejnit. Ale když tady tak smutně čekal, tak jsem se konečně rozhoupal, trochu ho dodělal a chystám se stlačit tlačítko Publikuj
. Třeba někoho i zaujme…
Koupil jsem v dubnu byt a naivně věřil, že za dva měsíce mám hotovou rekonstrukci, s níž s vlezu do 100 000 korun. Kromě výrazně překročeného rozpočtu mne to stálo ještě 5 kilo čisté váhy… Ale pokud by vás zajímaly nějaké zkušenosti, co jsem nasbíral, klidně poradím.
Když jsem si byt prohlížel a bývalým majitelům oznámil, že mne jádro nezajímá, protože ho zbourám, strašně se divili, prý je to ještě v pohodě (hnusná vana, rezavé umyvadlo, ve kterém už byla skoro prokapaná díra, kovová konstrukce pod vanou úplně rozpadlá, koupelna celkově maličká, do níž nic nevlezlo). Na podlaze otřesné PVC, panel prověšený o několik centimetrů, v pokojích nikdy neošetřené parkety…
Namyslel a načmáral jsem si svůj „projekt“, domluvil si statika a během několika odpolední jsem za pomoci šroubováku, kladívka a plátku pilky na železo zdemoloval tu umakarto-laminátovou hrůzu A pomalu začínal můj denní režim, který jsem nechápu jak půl roku přežil, kdy jsem z práce vyrážel do
Adamova, do půlnoci až jedné hodiny pracoval, vrátil se do Brna, umyl se, zalehl a v 6 vstával opět do práce…
Jedno odpoledne mi přijel statik. Měřil, koukal… „To nepůjde… to nepůjde…“ Totálně mi shodil mou představu o jádru z pórobetonu. Nakonec jsme se domluvili, že bude všechno ze sádrovlákna (tedy značně pracnější, značně dražší a méně praktické), pouze zeď, oddělující blok s kuchyní od chodby, bude ze 75mm ytongu kvůli zásuvným dveřím. Když jsem mu potom ještě napsal mail, aby nezapomněl počítat s tím, že tam bude dlažba a obklady v koupelně, přestal se mnou komunikovat a statickou zprávu už mi nedodal…
Ale alespoň jedna pozitivní věc – s odklizením bordelu mi přišel vhod sběrný den, kdy na ulici přistavili 2 kontejnery, které jsem milerád využil a nemusel si zařizovat kontejner vlastní.
S odklízením mi přijel pomoct brácha s taťkou (brácha mi jezdil pomáhat celý půlrok, za což mu velký dík, protože sám bych to neměl šanci stihnout) a celé odpoledne jsme byli oblaženi technokraválem ze sousedícího bytu ve vedlejším vchodu. V dětském pokoji se třepala stěna, a neslyšeli jsme se ani o místnost dál. Naději, že to byla výjimka jsem ztratil dva dny později, kdy to začalo ve 14 hodin a končilo večer v půl deváté. Zachvátila mne panická hrůza, jelikož v takovém bytě by se nedalo žít, a opětovný prodej bytu bych finančně neutáhnul. Rozhodnul jsem se alespoň postavit v dětském pokoji protihlukovou předstěnu.
Volal jsem bývalému majiteli. Telefon vzala jeho manželka, a co prý chci? Když jsem se jí zmínil o kraválu, a chtěl vědět, kdo tam bydlí, začala na mne ječet, že prý lžu, že tam nikdo žádný kravál nedělá, že jediný, kdo tam dělá bordel, jsem já… Ufffff!!! Nashledanou! Hang up
. Mladí, bydlící vedle, naštěstí měli rozum a po upozornění už je to v pohodě.
Začal jsem shánět materiál na stavbu. Objednal jsem závěsný záchod, sprchový kout a další potřebnosti. Problém byl ale ten, že nikdo nenabízel sádrovláknité desky. Odborníci v Hornbachu, Bauhausu a jiných obchodech většinou vůbec netušili, co to je, vrcholem úspěchu bylo, když mi alespoň řekli, že to nevedou. Nakonec jsem volal regionálnímu zástupci firmy Rigips, který mi ochotně poslal kontakt na zástupce firmy SIG Czech, který mi vyšel také vstříc, dle náčrtu mi i spočítal, kolik čeho budu potřebovat a dodal požadovaný materiál. Pokud jste nikdy nepřišli se sádrovláknem do styku, vězte, že jsou ty desky těžké jak blázen.
Další stavební materiály, obklady, dlažbu, jsem (naivní blbec) nakoupil v Horbachu. Jelikož jsem nějak moc nezkoumal ceny, netušil jsem, že předraženější obchod už bych hledal dost těžko.
V rámci budování jsem se rozhodnul i pro nové elektrické rozvody. Staré byly naprosto nevhodně rozmístěné, na mnoha místech svým odporem zralé na vyhoření, k tomu jen 2drátové… V nějaké diskuzi zde jsem se ptal, jak na to nejlépe, někteří z vás mi radili podlahové lišty, že řezat do železobetonu je šílenost. ANO, byla to šílenost Koupil jsem profesionální kotouč na železobeton (za nějakých 1.400 chechtáků) a začal řezat drážky. 30 cm jedna, 30 cm druhá, šlo to jak po másle, jenže… v místnosti nabylo vidět na půl metru. Vzal jsem si roušku, začaly se mi rosit brýle. Z okna se valilo prachu, jako bych vyhořel. Zcela neschůdná cesta. Půjčil jsem si tedy drážkovačku na beton. Devět kilo váhy + na tom ještě zavěšená hadice od vysavače, která si občas ledabyle vypadla a měl jsem plný ksicht kamínků a prachu. Začal jsem v 10 ráno, skončil v sedm večer. Připadal jsem si jak Arnold a myslel, že už nepohnu ramenem. A sousedi mne začali milovat… Poté ještě drážky
vysekat, místy se proplétat za armovací železnou sítí… Ohromná zábava byla vyřezávat v betonu díry na instalační krabičky. S kabeláží mi vydatně pomohl bráška, který mi potom i zapojil všechny zásuvky, vypínače a rozvodnou krabici.
V zápalu práce jsem zjistil, že příklepová vrtačka opravdu není vhodné nářadí pro vrtání do betonu. Vzdal jsem to poté, co jsem celý zpocený po čtvrt hodině dokončil 8mm díru skrz zeď. Pořídil jsem si pak velmi rychle vrtací kladivo DeWalt a vrtání je radost i nataženou jednou rukou nad hlavou.
Na zaučení a rozcvičení jsem vybudoval výše zmiňovanou předstěnu v dětském pokoji. Aneb modrá je dobrá. Ta šla docela hezky. Původní stěna byla tak křivá, že v prostředku stěny jsou od ní profily vzdáleny půl centimetru, na krajích 5 cm
Pokud bydlíte v podobném bytě, určitě proklínáte toho yntelygenta, který vymyslel dveře do kuchyně u dveří do obýváku. Spousta lidí to řeší tak, že tyto dveře zruší a chodí do kuchyně přes obývák. Dispozičně je to super řešení, protože se tím dají vyřešit všechny nepříjemnosti, které se k tomuto bytu vážou, prakticky je to pro mne ovšem řešení neakceptovatelné – kroužit přes obývák do kuchyně, zvláště když máte 2 děcka, by bylo neúnosné. Takže jsem se rozhodnul dát do kuchyně dveře zásuvné.
Objednal jsem na ně pouzdro JAP. Nechal jsem si ho dovézt ze spodní strany domu, odkud se dá dostat přes cca 100metrový most do bytu téměř bez schodů, ale je to o 2 patra výš. Dosmýkal jsem tu skoro 50kg mrchu k výtahu a zjistil, že se tam nevlezu 8-O Vytáhnul jsem to dvě patra do přízemí a měl pocit, že chcípnu. A přede mnou ještě 5 pater :-p Více než tunu materiálu z Horbachu jsem tahal také touto cestou. Ta dlažba už se alespoň naštěstí do výtahu vlezla
Abych neměl zásuvné dveře nonstop dokořán, potřeboval jsem srovnat prověšenou podlahu. Zbrousil jsem betonovou podlahu a po prostudování internetových diskuzí jsem objednal anhydritovou nivelačku BASF Prince Color NA 420. Když jsem pak jeden pátek večer studoval návod, zjistil jsem, že je pro minimálně 4 mm silnou vrstvu. Takže jsem ještě o víkendu objel hobby obchody a v Bauhausu koupil cementovou stěrku od Murexinu za několikanásobně více peněz. Pečlivě jsem zatmelil spáry, zalepil futra a s bráchovou pomocí to rozléval. Pokud někde vidíte, jak to krásně teče, držte si od provádějící firmy odstup. Buďto šidí práci, nebo materiál, nebo obojí. Správně rozmíchaná samonivelačka je nečekaně hustá, jak si ji roztáhnete, tak drží. Takže je velmi snadné si udělat v místnosti třeba pěkné vlny Předpokládám, že samonivelace by fungovala až od určité tloušťky vrstvy. Pár centimetrů ale rozhodně dost není. Dělal jsem to nadvakrát, při druhé vrstvě jsme přidali o 10 % vody více, ale k nějakému stříkání a
teoretickému zatékání do spár (o nichž se v diskuzích také píše) to mělo zatraceně hodně daleko.
V mezičasech jsem jakožto odpočinkovou práci oškrabával mnohavrstvé nátěry starých barev.
Na (relativně) vyrovnané podlaze jsem konečně mohl začít budovat konstrukci, do níž jsem na kritická místa dokoupil několik UA profilů. Stále jsem žil v představě, že mi taťka zazdí dveře z kuchyně do obýváku, postaví tu zděnou zeď, zazdí futra… Taťka skončil v nemocnici, takže jsem to nakonec musel všechno zvládnout sám. Futra záchodových dveří jsem usadil do CW profilu, přišroubovaného do kolmé stěny, vyzdil jsem příčku, profil prolil betonem. Na druhou stranu zdi jsem namontoval pouzdro a nakydal na něj hrubou omítku. Vykašlal jsem se na překlad, místo toho jsem plochu nad pouzdrem zadělal sádrokartono+vláknitou konstrukcí.
Další překvápk mne čekalo při řezání sádrovlákna – není to ani zdaleka taková pohoda, jak u sádrokartonu. Pořídil jsem si na to od Makity kotoučovou pilu, která se do budoucna rozhodně bude hodit, udělal jsem z ložnice dílnu a řezal. Brutálně při tom dostal zabrat i chudák vysavač, ve kterém co chvíli praskal další a další sáček a sádrovým prachem jsem trénoval motor :-p Narozdíl od sádrokartonu se sádrovlákno nespojuje tmelením, ale lepením. Na tmelení šroubů, rohů a dalších jsem dostal perfektní tmel Rigidur – parádní materiál, který by se dal popsat jako dobře brousitelná pomalutvrdnoucí sádra. Narozdíl od Uniflotu není potřeba dokola přetmelovat, protože se nescvrkává a nepraská, přitom se s ním pracuje skoro stejně dobře a k tomu všemu je levnější. Namontoval jsem vnitřní stěny a…
Ony tedy začaly už předtím. Domluvil jsem si totiž na výpomoc místního zedníka, po domluvě s ním jsem si vzal 14 dní dovolené, ale nepřišel v pondělí, v úterý, ve středu napsal, že ve čtvrtek v 9 tam 100% bude. Ve čtvrtek v 9 přišli domluvení instalatéři. Ten, se kterým jsem se domluvil, a vzal s sebou jednoho místního. Zedník nikde. Chlapi makali a odpoledne tomu ne-místnímu povídám o zedníkovi. A kdo to je? Jo, Peťa? Šrek? Šel na balkon, vytáhnul telefon: Ahoj Peťo, jak se máš? A co děláš? Jsi doma? Ty nepotřebuješ peníze? Aha, nemáš kšefty? A nemáš být teď náhodou v Adamově? No tady nahoře nad kostelem… Podíval se na mne: „Zavěsil!“ Nutno říct, že druhý den Petr doběhl, strašně se omlouval, že měl nějaké osobní problémy. On totiž měl problémy pořád: ukradený telefon, přidávali mu práci v Brně, dvakrát se mu za týden polámalo auto… To by jeden nevěřil, jakou měl kluk smůlu. To málo, co udělal, udělal pěkně, povedlo se mu přijít 3×, pak jsem odnesl nářadí jeho rodičům, že s ním končím. Aspoň že mi teda zatáhnul tu pórobetonovou stěnu sádrovou omítkou a fajnovou srovnal stěnu v kuchyni, ve které jsem zazdil dveře do obýváku.
Instalatéři udělali kus práce, ale ten místní odfláknul, co mohl, úplně strašným způsobem.
Posunu se v čase – místní řemeslník do třetice – do začátku září, kdy jsme se kvůli dětem MUSELI přestěhovat, jsem ještě neměl osazený srcháč a obloženou koupelnu; měl jsem srovnanou betonovou stěnu, všechno zatřeno hydroizolační hmotou, hotové podhledy, ale sám bych to už obložit a osadit sprcháč nestihnul, takže jsem si opět pozval odborníka. Zničil mi dvě stěny kachliček, protože zůstala na povrchu epoxidová spárovačka, čehož jsem si včas nevšimnul. To nejhorší ořezávám čepelí z lámacího nože, ale vypadá to katastrofálně. Nebyl schopen udělat žádnou netriviální díru (ono je to totiž víc práce, než na čtvrt minuty). Jeho kolegu jsem načapal, jak mi na hydroizolačním nátěru proškrabává spáry lámacím nožem, takže hydroizolačka pod tím je pravděpodobně zničená. Rozflákaných kachliček také kvantum. Jen mne fascinovalo, jak nakonec strašně aktivně silikonovali. Přitom jinak se do drobností moc nehrnuli. Pochopil jsem při zúčtování. Za metr nataženého mého silikonu si účtovali 40 korun. Za osazení sprchového koutu 3.900. V životě už si do bytu místního řemeslníka nepustím.
Ještě před koupelnou jsem samozřejmě dokončil opláštění jádra, položil dlažbu, snažil se aspoň trochu vyrovnat mírné vlny, které jsem si nadělal nivelačkou. Kolem dlažby jsem vytvořil vrchol nevkusu a amatérizmu (jak psal nějaký odborník kdesi na internetu) – soklík z nařezané dlažby. Z vrchu jsem ho zatáhnul fajnovou omítkou nebo tmelem Rigidur pod hladkými stěnami.
Kachličkami, které zbyly z koupeny jsem nakonec ještě obložil záchod. A to už se nebezpečně blížil konec srpna, tedy termín, kdy fakt MUSÍME být přestěhovaní.
A také jsem v té době začal dělat parkety. Práce, kterou už bych podruhé nikdy sám nedělal. První jsem si půjčil jakési předpotopní metrákové monstrum snad z první světové. Jediné, co šlo půjčit v sobotu. Muselo se s tím dělat ve dvou lidech. Přejel jsem několikrát ložnici a vzdal jsem to, protože podlaha poskakovala o několik milimetrů nahoru a dolů. Ale jinak ta mašina brousila pěkně. Vzal jsem si následovně v týdnu volno a půjčil Hiretech HT8. S tím už šlo dělat v pohodě samostatně, vibrovalo to méně, ale také to brousilo méně. Výrazně méně. Začal jsem v 10, skončil ve 21, přitom nemohu říct, že by to bylo vybroušeno pořádně. A je mi záhadou, že soused pode mnou nepřiběhl s brokovnicí… Okraje jsem vybrušoval ruční pásovou bruskou. Obývák jsem tmelil, děcák a ložnici ne, takže mi zbyly 3 litry tmelu (Bona Mix&Fill). Klidně ho zájemci za pár stovek přenechám. Lakoval jsem lakem Bona Prime + 2 vrstvy Bona Mega pololesk. Lakování je naprostá pohodička :)
Dlužno dodat, že ve finálních dnech se zapojila do prací i milá pomocnice takže to šlo už samozřejmě lépe a veseleji
Na začátku jsem zmiňoval předražený Hornbach, Bauhaus je totéž v červené. Zblbnutý z toho, že potraviny jsou často v malých obchodech dražší, než v supermarketech, utrácel jsem zbytečně v těchto řetězcích. Jeden příklad za vše: rektifikační lišta a závěsy – v Horbachu mi vnucoval jedinou lištu, co prodávají. Připomíná spíš párátko, měl bych strach, že z toho spadne i obrázek, navíc velmi nízký zářez na zavěšení. K tomu odpovídající závěsy, dobré tak do kuchyňky pro Barbie. Lišta 250 Kč, závěsy po 100 Kč, tedy pro mne přes 1000 korun. Objednal jsem si v normálním obchodě se zásilkovou sloužbou to nejdražší, co jsem našel, od Häfele s garantovanou nosností 150 kg na pár závěsů. Lišta silná, těžká, měl jsem problém ji přeřezat flexou, závěsy s pořádnými zuby, které vypadají, že mne přežijí. Stálo to 360 + 100 za poštovné. Také jsem skučel, když jsem o víkendu potřeboval dokoupit CYKY kabely a zásuvky. V Hornbachu vše o 20 – 40 % dražší, než v normálním obchodě. A jejich záruku nejnižší ceny mají nastavenou tak, že ji člověk, který zrovna něco potřebuje koupit, nemá šanci využít, přestože ví, že v sousedním obchodě by to druhý den ráno koupil za polovinu.
Nakonec jsme to nějak stihli. Kluci měli pokojík zprovozněný, my jsme spali na zemi v obýváku, zatímco jsem ještě dobrušoval okraje parket v ložnici a pak je tam lakoval.
Po nějakých peripetiích (nějak zapomněli namořit horní desku) se nám podařilo koupit kuchyňský stůl…
…a za dalšího půl roku konečně vyreklamovat zásuvné dveře, které měly špatné mušličky na otevírání, čímž byly tak široké, že nešly zasouvat do pouzdra. Aby mi to nebylo líto, tak mi na nových dveřích zapomněli osadit pidimušličku, kterou se dveře z pouzdra vytahují… Tak jsem si ji alespoň nechal poslat a zamontoval ji sám, ovšem poslali nikoliv zapuštěnou, ale s přesahem, takže ty dveře nedou úplně dovřít… Prostě není nad dnešní neomezené možnosti.
PS: stejně bylo nejdůležitější dokončeno ve chvíli, když jsem mohl sednout k internetu
Tiskni
Sdílej:
Perfektní zápisek, doufám že už všechno půjde hladce
Tak to rád slyším a přeju vám všem hodně úspěchů
Bez mikrovlnky už to dneska skoro ani nejde, doufám že bude dlouho sloužit (co jsem slyšel, tak zrovna mikrovlnky rády odchází ) a že se přežívání brzy změní v něco víc
ukazalo se ze hoblovat nejak rozumne byt jen 4mm na dubovem prahu neni ani elektricky hoblikem jednoducheJá jsem koupil bukové - ale až poté, co jsem měl domluveno, že mi to truhlář udělá :) Nakonec za to po mně ani nic nechtěl. Pěkně jsme si pokecali, ukázal mi svou kuchyň a dal mi vizitky, abych je rozdal známým. A musím ti dát zapravdu, že upravovat to bez pořádného stroje je makačka (musel jsem ještě opižlávat spodek podle nerovností podkladu a dalo mi to pěkně zabrat).
v kuchyni natrit topeni (stare litinove radiatory), dobilit nejake detaily a dodelat vypinace ktere visi jen na dratechTady ty drobnosti jsou úplně nejhorší a zaberou vždy nejvíc času
Jo, co si neuděláš sám...Tak nějak...
Nejvíc mne mrzí, že jsem právě kvůli času nestihnul natáhnout do koupelny podlahové topení.Jo, celou dobu pri cteni zapisku jsem si rikal, jestli vam nebude zima od nohou v koupelne
Já mám do vlastního bydlení ještě asi pár let času, ale už teď se hodně zajímám a mám v hlavě hromadu nápadů na to, v čem bydlet
Vždycky mě zajímalo, jak je to s podlahovým topením - používají se hadice, nebo trubky? Spolužák říkal, že u jeho rodičů je to řešeno hadicí a už jim ve dvou pokojích praskla, takže řešili vytopení dvou místností, rozebírání podlahy a výměnu.
Tak budu doufat a jednoho dne si třeba splním jeden z mnoha svých snů Elektrika je mým koníčkem tak půl života, ale platit to....to radši asi ten plyn. Nebo spalovací motor na plyn s generátorem, jakousi obří UPS
Asi taknějak Na druhou stranu, tak dlouho se budou míchat absurdní nápady dohromady, až z toho vznikne geniální výtvor. Otázka je, jestli budu ještě naživu
Jen se teď naladit na tu správnou vlnu, nějaká může skončit zítra, jiná za sto let
To je pravda, ale dokud finančně za vodou nejsem, tak to budu řešit a snažit se ušetřit. Byl jsem asi v dvou panelácích a viděl jsem tolik úsporných řešení (pravda, často se šetřilo i na realizaci a aby se ušetřila voda, tak se rodina vzdala na týden koupele), že jsem se tím začal trochu zabýval
pravda, často se šetřilo i na realizaci a aby se ušetřila voda, tak se rodina vzdala na týden koupeleHm, my se jen sprchujeme, a já se mohu zbláznit z toho, když vidím, jaký čas tráví ostatní příslušníci domácnosti pod sprchou. A když jim občas vynadám, že opravdu nemůže každý z nich na sebe nalít 120 litrů vody za jednu sprchu, tak ještě dostanu vynadáno, že znají lidi, co spotřebují víc vody... (ona by jim totiž během toho šamponování se byla ziménka, kdyby vodu zastavili, u nejmladšího jsem si všimnul, že se dokonce i utírá, zatímco si na zbytek mokrého těla pouští vodu...)
Tekoucí voda určitě děsí víc, než když se drží ve vaně a nikam neutíká, to chápu
Já si zvyknul z domova (kde jsem se sprchoval jen vyjímečně) na to, že po zapnutí vody trvá pár minut, než se ustálí teplota. Chvíli teče teplá, zničehonic klesne teplota o třeba deset stupňů, okamžitě zase stoupne,.....a pak zhasne kotel úplně Stačí vypnout vodu na pár vteřin a už abych to nechal zase chvíli běžet, než se to znova ustálí
Takže už jsem si zvyknul pouštět vodu na málo (aby to jentaktak stačilo na osprchování), ale zato ji nevypínat.
Chvíli teče teplá, zničehonic klesne teplota o třeba deset stupňů, okamžitě zase stoupne,.....a pak zhasne kotel úplněTo je nepříjemné. Nevím, zda by tyhle výkyvy zvládla termostatická baterie - koupil jsem Grohe a jsem max spokojený (akorát je blbé, že nám vypínají v noci teplou vodu, a když se sprchuji pozdě, tak teče pořád teplá, pořád teplá... a pak chrst a je to studené
Pokud to udržuje teplotu za každou cenu, tak by voda asi střídavě tekla a netekla To s tou teplou vodou ti opravdu nezávidím
Lžičky jen opravdu malým proudem, jinak postříkám půlku kuchyně
Tak to zní moc hezky, doteď jsem nevěděl, že něco na ten způsob existuje, hned půjde na wishlist
S pákou je to nejhorší, protože chci změnit poměr a vždycky změním i průtok A dva kohoutky....jedině, když se voda vaří pořád jako na koleji - kdykoli příjdu, natočím určitou teplotu a ta teplota tam drží celou dobu beze změny.
Teda, tenhle příběh zní hezky Asi někdy zajdu taky do hotelu abych zjistil, jak se to ovládá
Takže přesně jako moje elektrická varianta s dvěma servoventily, která už mi nějakou dobu vrtá hlavou Ale že to jde udělat čistě mechanicky (bimetal?), to by mě opravdu nikdy nenapadlo.
Zvláštní, neodešlo tam něco? Co třeba divně nastavená hystereze / setrvačnost. Ale díky za poznámku
Já si zvyknul z domova (kde jsem se sprchoval jen vyjímečně) na to, že po zapnutí vody trvá pár minut, než se ustálí teplota. Chvíli teče teplá, zničehonic klesne teplota o třeba deset stupňů, okamžitě zase stoupne,.U plynovych prutokovych ohrivacu vody je casto mozne zapnout predehrev - udrzovani vody ohrate na vyssi teplotu bez ohledu na spotrebu. Bez toho je sprchovani dost rizikove co se tyce vykyvu teploty. A samozrejme docasne vypnout topeni (pokud je napojen na stejny kotel), aby spinani termostatu neovlivnilo teplotu vody jdouci do sprchy vlivem skokovych zmen zateze na kotel.
To tenhle kotel asi nebude umět, už má pár let za sebou a každým asi druhým rokem se musí čistit/měnit půlka dílů, protože máme tvrdou vodu a všechno se to zase*e
V létě teče klidně několik minut jen studená, v zimě podle topení - když zapnu vodu asi půlhodinu od vypnutí topení, tak se spálím tak, že to slyší až sousedi. Když topení netopí, tak pustím teplou a čekám......a než se voda ohřeje, tak už si ruce dávno umyju ve studený
Až budu ve svym, tak by se mi líbila automatická regulace - nastavim teplotu, průtok a dva servomotory by se otvíraly/zavíraly tak, aby na výstupu byla požadovaná teplota (studoval a maturoval jsem z automatizace, mějte pochopení)
To mě často teče studená i po minutě, když vypínám vodu Vždycky vídám ve filmech jak někdo spláchne a následně někdo zařve ve sprše, ale třeba u nás v domku se tohle nikdy nestalo....na druhou stranu čekat na teplou vodu je občas docela utrpení. Jednou jsem dal napouštět vanu, kotel během chvilky nepozorovaně zhasnul a já napustil celou vanu ledovou vodou
Naši to zvažovali, zřejmě budeme kupovat rovnou i s vodárnou až to za pár let bude vážnější Dokud je ten starší kotel, tak bych rád zkusil el. změkčovač vody, ať vidíme co z toho vznikne (lepší když to zničí starší kotel, než novější). U pračky máme jeden s pasivníma magnetama a je jako nová, u kotle nic a co dva roky, to výměna.
V Amatérskym rádiu to bylo asi za stovku (v hodně starym, někde na síti je i novější verze s NE556 a tranzistorem na výstupu). Co jsem se o to zajímal, tak voda vydrží být "měkká" asi dvě hodiny a potom se zase vrací do původního stavu. Rozhodně někdy to zkusim postavit, vložky v kohoutcích měníme každým rokem, kotel přestává cca po roce pořádně topit a co to dělá s čerpadlem ve sklepě, to snad ani nechci vědět - kdyby se to zasí*alo stejně rychle jako kotel, tak můžu vyměnit trubky za brčka a nikdo nic nepozná
Teď si nevzpomenu co máme doma (jsem v Praze na koleji), ale nic na popohánění vzduchu tam nemáme, čistě jen hořák a trubka do komínu Pár let to taky pamatuje, ale když jsem viděl, co se stane po dvou letech s třícestným ventilem, tak se divím, že z toho ještě něco teče. Nejednou se stalo, že vodní kámen (kdoví co to všechno je) zaseknul ventil tak, že se nedovíral, takže se pustila horká voda a současně začalo naplno topit topení
Když se to po dvou letech něco vyndá, tak je na všem několikamilimetrová vrstva "kamene", co nejde dostat dolů ani stylem "když to nepůjde silou, půjde to větší silou".
Někdy nakoupim díly na ten změkčovač, strčim to pod kotel na všechny trubky a kdoví, třeba se i topení nějak uvolní. Mám totiž pocit, že v různých místnostech hřeje topení rozdílně. Minimálně se nebudou muset řešit problémy s umyvadlem, kde se každoročně musí měnit taková malá síťka na konci (aby voda tekla rovnoměrně) - po půlroce je u nejpoužívanějších umyvadel klidně půlka neprůchodná
U toho změkčovače se bojím jen jednoho - "kámen" se rozloží jen na určitou dobu, ale na něco jako jemný písek, takže to třeba napáchá ještě větší neplechu, než kdyby to jen pomalu zmenšovalo průměr trubek jako doteď
Bojler musí být super, závidím
Tak abych nestrašil - trubka může taky prasknout Otázka je kdo mu to dělal, jak moc na tom šetřili,...kdoví, třeba jen přehnali tlak v kotli. Za ventil dávám +1, bez toho by to asi pořádně nešlo
To věřím, musí to být perfektní Mým problémem je, že mi nohy mrznou ať si na ně dám jakoukoli izolaci, takže se bez vytápení podlahy asi neobejdu
Nebo si koupim USB ponožky a budu si nosit LiPol baterku po kapsách
dle stavařů jsou nejlepší pro podlahovky kabelyJen jestli to není jen proto, že je to pro ně mnohem jednodušší, než voda
technologii přímo neovládámTechnologie je jednoduchá. Na podlaze se vytvoří taková "harmonika" z topného drátu (lze to koupit i předchystané ve formě rohože) a pouští se do toho elektřina, čímž se to zahřívá a topí. Energeticky se pohybuje mezi 100 až 150 W na čtvereční metr, takže vytápět třeba 1,5 m2 v koupelně před sprcháčem a umyvadlem není až taková krize, používat to ale v celém bytě by se docela prodražilo.
Jen jestli to není jen proto, že je to pro ně mnohem jednodušší, než vodaTak nějak bych to viděl. V původním jádře bylo topení řešeno silnou stoupačkovou rourou. Chtěl jsem tuhle rouru nahradit běžnou tenkou trubkou, zapustit do zdi a nechat čouhat jen žebřík. Majitel jedné z firem, které mi dělaly nabídky, mne chtěl mermomocí přesvědčit, že původní roury chci jen oplácat SDK, aby nebyly vidět a žebřík udělat elektrický.![]()
A pomalu začínal můj denní režim, který jsem nechápu jak půl roku přežil, kdy jsem z práce vyrážel do Adamova, do půlnoci až jedné hodiny pracoval, vrátil se do Brna, umyl se, zalehl a v 6 vstával opět do práce…Oťulo, ty si normálně MAGOR! Za vytrvalost a že si to přežil bych ti poslal aspoň flašku, kdybych znal adresu.
ale projekt na (předpisovej FIFé) kotec 6.2m začleněnej do obýváku mám super...Aspoň že kočky se mají dobře
Chtěl jsem barák, jenže Jana byla rezolutně proti tomu, že na baráku je pořád nějaká práceMůj otec je důkazem toho, že když se chce, tak to není pravda…resp. když se teda nechce.
a kdo to bude dělat, až budeme starší…Rodina? Potomci a tak…
Navíc je barák i levnější.No to nevim. Zrovna minulou neděli na Kostické hody byl v televizi pořad o bydlení a zrovna tam ukazovali jeden takový menší nedodělaný baráček v nějakém tom satelitu nad Brnem s cenou samozřejmě úplně někde jinde.
takže hypotéku jsem si musel vzítTak to se třes a poctivě splácej. Počkej až se rozvedete… to bude teprve peklo.
Můj otec je důkazem toho, že když se chce, tak to není pravda…resp. když se teda nechce.
Potomci a tak…No, to se nechám překvapit. Ti mně nepomohou ani na zahrádce.
v nějakém tom satelitu nad Brnem s cenou samozřejmě úplně někde jinde.Jasně, on není barák jako barák
Počkej až se rozvedete… to bude teprve peklo.Nejsme svoji. A pokud se někdy budeme brát, tak jsem dal podmínku, že jedině s předmanželskou smlouvou. Protože řešit v případě rozvodu majetkové vztahy musí být opravdu peklo.
Nejsme svoji. A pokud se někdy budeme brát, tak jsem dal podmínku, že jedině s předmanželskou smlouvou. Protože řešit v případě rozvodu majetkové vztahy musí být opravdu peklo.Sú v ČR už predmanželské zmluvy platné? V SR IMHO nie. Ale dá sa to riešiť rozdelením BSM (česky: SJM), zdá sa mi to aj výhodnejšie - poznám z okolia pár prípadov, kedy jeden z partnerov podnikal a skrachoval, alebo ručil za nesplácanú pôžičku a doplatili na to oba. Tam by asi zmluva nepomohla.
zatáhnul za čokoládu a bylo toNa hliníkové rozvody je lepší raději ani nesahat, natož za ně tahat
nemám děti a žiju zatím sám.psaním zápisků na abclinuxu se to asi těžko změní. Chce to spíš na www.zena-in.cz
Nakonec jsem ale take se rozhodl pro kompletni rekonstrukci.Když ta možnost při nějaké příležitosti je, tak určitě nemá cenu nechávat starý hliník, protože je to potom o nervy.
Ono trošku záleží co znamená "starý hliník".Měl jsem na mysli nějaká 60. či 70. léta. V Brně jsem musel pravidelně dotahovat kontakty v zásuvkách a spínačích, protože světla začínala pravidelně poblikávat a drát se začal v krabičce pálit. Vrcholem bylo, když mi partnerka volala do práce, že doma chcípla elektrika úplně. Došel jsem domů s tím, že jsem si myslel, že vyletěl jistič před bytem. Nevyletěl. Shořelo asi deset centimetrů drátu ve stoupačce, takže jsem to tehdy za tím ucvaknul, drát našponoval a ještě tak tak vlezl zpátky do čokolády
Do tohoto stavu jsem to dokazal dostat za jeden rok od kopnuti do zemeTak to je úctyhodný výkon. Co znám lidi, co stavějí svépomocí barák, tak se jim to táhne rozhodně déle, ale je to i o penězích, protože si nechtějí zbytečně brát úvěry a financují stavbu průběžně.
dlazby obklady, vymalovat a takove ptakovinyObklady jsou pohodovka, s dlažbou jsem se zapotil podstatně víc (zvládal jsem vždy cca 2m2 za odpoledne, ale za výsledek se určitě nemusím stydět), aby mi to dobře sedělo v rovině - tyhle problémy snad u novostavby mít nebudeš, ale musel jsem kamuflovat dovnitř prohnutou stěnu, takže jsem se v polovině zasekával pod omítku a obrušoval kraje dlaždic, aby mi to u krajů neodstávalo 3 cm, a také dorovnávat podlahu, protože tou nivelačkou jsem zalil jen ty největší rozdíly, ale nechtěl jsem zbytečně celý strop přetěžovat - i na té fotce, kde jsem, je vidět, že okraje nivelačky zarovnávám s původním betonem (a to jsem původně chtěl právě tu prověšenou podlahu využít k tomu, abych měl v koupelně podlahové vytápění, aniž bych tam zvýšil úroveň podlahy).
Super. My se pustili také do rekonstrukce dveří, takže mi pomohlo, že jsem narazil na tento článek. Nakonec jsme koupili jedny posuvné dveře a další jsme svépomocí zrekonstruovali.
Dobrý den. Přidávám se ke gratulaci k parádní rekonstrukci. Já osobně jsme s demontováním strarých oken bojoval, ale kamarád mi doporučil kontaktovat odborníky a ti poradili :) Navíc měli na web stručný návod/informace. Přidávám odkaz pro případné další zájemce → Plastová okna - montáž
Jo, to se musí opravdu nechat Nás naštěstí žádná rekonstrukce nečeká, protože se budeme stěhovat sem do některého z nových a moderně připraveného bytu v Mladé Boleslavi. Již se nemůžeme dočkat
Také jsme dělali rekonstrukci sami. Bylo to sice náročné, ale cenově to vyšlo skvěle. Ještě nám teda chybí nějaké ty doplňky, aby to tam všechno ladilo. Ale to asi koupím tady - https://www.lador.cz/. Nějaké další typy na eshopy s doplňky? Do kamenného obchodu se nám nechce.