Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
K napsání tohoto zápisku mě dokopalo toto video. Již v průběhu jeho sledování jsem si říkal - tohle chci pro IDOS. A zde je problém: Jak to proboha udělat? Tohle se mi nestalo úplně poprvé (že jsem dostal nějaký takovýto nápad), takže o tom budu uvažovat více obecně, ne jen z pohledu tohoto příkladu.
Úplně na začátku zmíním motivaci, proč bych něco takového chtěl - není to z toho důvodu, abych na tom já vydělal, ale proto, že by mi to přišlo dobré, a že by to neposunulo dopředu mě, ale ty, kteří by to používali. Někteří se mi nejspíš budou smát, že takhle to nefunguje; já jsem si toho vědom a v okamžiku, kde tenhle argument bude podstatný, se nad ním zamyslím.
Rozhodně tohle není konečný výčet všech problémů, ani všech možných přístupů k nápadům. Pokud k tomu máte co dodat, prosím, zapojte se do diskuze .
PS: Přestože moje oblast nápadů se obvykle týká software a potažmo věcí spojených s počítači, nebráním se obecnější diskuzi.
Tiskni Sdílej:
Patent patří tomu, kdo jej patentoval a to je správné. Pokud má někdo pocit, je mu patent někdo ukradl / zcizil, má dost možností, jak se domoci svého práva a patent získat do svého držení. Od toho jsou soudy. Nepochybuji že skutečný autor zná svůj produkt lépe než plagiátor a předloží soudu hlubší a relevantnější důkazy o svém vlastnictví.První a poslední věta si odporují: "skutečný autor" a "ten, kdo si patentoval" mohou být různé osoby a to aniž by došlo k jakékoliv krádeži, zcizení nebo plagiátorství. Navíc: znalost produktu je v takovém soudním sporu naprosto irelevantní. Prostředek je v podstatě správný, od toho skutečně jsou soudy. Ale pokud někdo půjde k soudu s takto zbloudilými představami, vykoleduje si jenom náhradu soudního řízení.
Pokud jste pro patenty, mel byste byt i pro regulaci najmu, abyste byl logicky konzistentniDoporučuji toto čtení.
Patenty mají pozitivní i negativní dopad. Pozitivní dopad je, že to je jedna z motivací vymýšlet nové věci. Negativní dopad je, že spousta inovativních a pro uživatele přínosných produktů nezvnikne, protože by ten produkt porušoval patenty.
Minimálně u softwarových patentů mi přijde, že negativní dopady převládají. Je to brzda inovace. Např. chci udělat něco jako hipmunk pro veřejnou dopravu v ČR, ale nemůžu, protože na to mají několik patentů. Další příklad - existuje patentovaný způsob kódování videa, mě napadne jak by se dal výrazně vylepšit. Pro uživatele by to byla obraovská přidaná hodnota, ale kvůli patentům mají smůlu.
IDOS (Chaps) vám nedá svoje data.Ve skutečnosti vám IDOS (Chaps) nedá data, která spravuje na základě smlouvy s Ministerstvem dopravy (nevím, zda za to dostává zaplaceno, nebo zda se počítá s tím, že na těch datech bude vydělávat). Jde o tzv. „Celostátní informační systém o jízdních řádech“ – vizte zákon 111/1994, § 2, odst. 18 (a vyhláška 388/2000):
Celostátní informační systém o jízdních řádech je informační systém obsahující informace o přepravním spojení, který vede pro potřeby veřejnosti Ministerstvo dopravy nebo jím pověřená právnická osoba.Podle mne by ta data (i podle toho zákona) měla být veřejná. Asi by to chtělo zkusit na základě zákona o svobodném přístupu k informacím MD o ta data požádat. Můžou odpovědět, že jsou veřejně dostupná na webu IDOSu, pak by ale Chaps nijak neměl bránit jejich hromadnému stahování.
Při vedení CIS je Zpracovatel povinen: ...Článek III odst. 2):
b) zveřejňovat aktuální data z CIS uvedená v čl. III odst. 2) písm. a) lin. aa) ve formátu pdf a xls
Zpracovatel je povinen veškeré úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, k plnění předmětu této smlouvy. K řádnému vedeni CIS, tj. ke sběru a zpracování dat aktualizaci a správě všech oblastí CIS se Zpracovatel zavazuje:Nejsem právník, ale teoreticky by tedy ta data měli dát k dispozici, ne?
a) vlastním jménem a na vlastní náklad si obstarat funkčně a výkonově odpovídající hardwarové a softwarové vybavení tak, aby CIS zahrnoval nejméně:
aa) datovou bázi jízdních řádů
...
Patenty: Nejsem pro zrušení patentů jako takových, spíše pro upřesnění podmínek, protože zřejmě v mnohých případech patentové právo dnes již neslouží ke svému původnímu účelu. Myslím, že problém je hlavně v tom z USA, kde evidentně není problém získat patent na cokoli.