MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Několik poznámek k repozitářům třetích stran na *ubuntu 22.04 Jammy Jellyfish: nahrazení Firefoxu ze snapu a prioritizace PPA, další repozitáře, klíče.
První věc, kterou už dlouho dělám, je zakaz instalace doporučovaných a navrhovaných balíčků jako závislostí. Trochu (a někdy, jako u TEXu, hodně) to šetří objemy stahovaných a ukládaných dat.
soubor /etc/apt/apt.conf
APT::Install-Recommends "false";
APT::Install-Suggests "false";
Chápu, že Canonicalu se snap hodí na Ubuntu Core, ale nepoužívám Ubuntu Core. Četl jsem, proč je Firefox na Ubuntu implicitně distribuován jako snap, ale nelíbí se mi to, např. protože navzdory všem optimalizacím (až po vydání 22.04) je na slabším hardwaru studený start pořád pomalý a z podstaty o moc lepší už to být nemůže.
Můj preferovaný postup pro odstranění snapu a instalaci Firefoxu z PPA mozillateam/ppa je ten z DebugPointu.
Jelikož používám ještě repozitář XtraDeb, který také obsahuje balíčky Firefoxu, je potřeba se pojistit, aby se místo oficiálního PPA do systému necpaly tyto.
soubor /etc/apt/preferences.d/xtradeb-ubuntu-apps
(protože záznam repozitáře v /etc/apt/sources.list.d/
je xtradeb-ubuntu-apps.list
):
Package: firefox*
Pin: release o=LP-PPA-xtradeb-apps
Pin-Priority: -1
Krátce jsem zkoušel Pop!_OS. Některé věci se mi na něm líbily, jiné ne. Každopádně jeho repozitáře si lze přidat i přímo do Ubuntu. Varuji, že release
nebo staging
systém při aktualizaci předělají na Pop!_OS. Nicméně proprietary
se může hodit: obsahuje např. klienty pro Discord a Slack, dále Google Chrome a nějaké další aplikace (nebo CUDA), aniž by byl potřeba flatpak či snap.
Drobný problém je ale s klíči. Instrukce k řadě repozitářů stále používají zastaralý příkaz apt-key
, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d
, při jehož použití si APT stěžuje. Např. WineHQ nyní doporučuje stažení klíče pomocí wget
do adresáře /usr/share/keyrings/
, nebo jde použít napřímo gpg --no-default-keyring --keyring <cesta> …
místo dosavadního apt-key adv
.
# apt-key adv --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
gpg --no-default-keyring --keyring /usr/share/keyrings/pop-os-archive-keyring.gpg --keyserver keyserver.ubuntu.com --recv-keys 63C46DF0140D738961429F4E204DD8AEC33A7AFF
Do záznamu repozitáře v /etc/apt/sources.list.d
pak přijde navíc cesta ke klíči, např. /etc/apt/sources.list.d/pop-os-proprietary-jammy.list
:
deb [signed-by=/usr/share/keyrings/popos-archive-keyring.gpg] http://apt.pop-os.org/proprietary jammy main
Všeho všudy používám aspoň čtyři PPA – kelleyk/emacs (novější Emacs), kubuntu-ppa/backports (novější KDE*), mozillateam/ppa (Firefox a Thunderbird), unit193/encryption (VeraCrypt) – a zmiňované Pop!_OS proprietary
, WineHQ, XtraDeb… a pak už jen pár nahodilých aplikací.
Přidávat je na každém systému zvlášť je opruz, takže někdy prostě přenáším adresáře /etc/apt/sources.list.d/
, /etc/apt/trusted.gpg.d/
a /usr/share/keyrings/
, příp. zmíněné /etc/apt/preferences.d/
atd.
Tiskni Sdílej:
apt-key, který klíče stahuje do adresáře /etc/apt/trusted.gpg.d, při jehož použití si APT stěžuje.nestezuje si kdyz je klic (samostatne) v adresari /etc/apt/trusted.gpg.d/, ale kdyz je sloucene v souboru /etc/apt/trusted.gpg
lol, ne
Respektive, Arch jsem chvíli používal někdy před 12 lety a naprosto nepřichází v úvahu, že bych se k němu vracel.
Hlavní praktický rozdíl, pokud se nic zásadně nezměnilo, spočívá v úrovni automatizace, totiž jestli se balíček prostě jenom někam rozbalí, nebo i obstarává konfiguraci a spouštění služeb. Tzn. Arch znamená práci navíc, kterou hodlat nedělám.
Taky jsem četl nářky, jak změny např. glibc (zrovna teď 2.36) vypekly hlavně uživatele agresivně rolling distribucí jako právě Arch. Díky, nechci.
Co jsem během posledního roku zkoušel, to byla Fedora, protože mi její cyklus vydání a čerstvost aktualizací vyhovuje víc, jenže se ukázala být nestabilní.
Směřuje to k tomu, že tyhle distribuce budou časem immutable s flatpaky/snapy/… pro aplikace, což by mi asi úplně nevadilo, ale než se vyřeší problémy se sandboxingem, to spíš nahodím Nix nebo Guix.
Je ale fakt, že mi odjakživa víc sedí RPM distra, než DEB.
Tohle jsem nikdy nepochopil. Rozumím, že je to naprosto odlišné pro balíčkáře, ale jako uživatel – prostě se pár příkazů jmenuje trochu jinak (nebo ani ne, třeba PCLOS měl a asi pořád má APT nad RPM).
To je mozne, ja jsem mel vyclenene build servery, ktere fungovaly OK, takze si stezovat nemuzu Ale jak rikam, je to dost individualni...Redhaty? Bývalo zvykem (pravda, je to přes 10 let), že RedHat měl v sobě extra scripty, které se samy automaticky naprdelili do rpmbuild` aby ten výsledek "vylepšily". Například jeden takový script našel všechny
.py
soubory a zkompiloval je do .pyc
. Další script pak zkontroloval zda noarch
balíček náhodou neobsahuje binárky a pokud takovou binárku, například nějaký .pyc
soubor, našel, tak celý build zastavil s FATAL ERROR. Takže jsme museli python aplikace balit jako i386 nebo x64...
Jiný script zase našel všechny .jar
soubory, rozbalil je v tempu a pak zase zabalil aby byly soubory v abecedním pořadí. Samozřejmě že místo mktemp
bylo použito hardcoded jméno adresáře, takže paralelní buildy si navzájem přepisovaly a mazaly soubory.
No prostě srandy pytel.
nejvěčí zahada je že kolibáč má blog ale neni to jakoby vubec vidět u jeho profilu napsaný :O :O :D ;D
to je +- parafráze z mackova blogísku :O :D
už to nemužu najít ale todlecto je taky dobrý hele :D :D
Plynu v ČR bude na podzim a v zimě dostatek. Jen při bližší analýze došlo k upřesnění, že nebude v potrubí, ale v ulicích, a nebude zemní, ale slzný.