Jitsi Meet nebo Zoom - neoliberál Ýrus v tom má jasno.

30.12.2020 19:20 | Přečteno: 2377× | poslední úprava: 30.12.2020 19:20

Na rootu popsal ITC koordinátor jedné ZŠ, jak si nainstalovat vlastní software pro videokonference. Neoliberálové se ozvali.

Ve zmíněném článku na portálu root.cz byly popsány ve dvou článcích důvody k instalaci vlastního software pro videokonference a také byl uveřejněn popis, jak tu instalaci provést. Jedná se o open source software Jitsi Meet, které autor provozuje na jedné ostravské základní škole. V první části uvedl sám autor, že se jedná patrně o nejlevnější variantu řešení problému a připojil ještě poznámky o dalších výhodách.

V diskuzi na sebe nenechal dlouho čekat ten zcela očekávaný, reflexivní názor, že se v žádném případě nejedná o nejlevnější variantu. Pro uživatele jménem Ýrus (jméno anonymizováno z důvodů ochrany osobních údajů) to bylo zcela jasné a také hned uvedl příklad, kdy konkurenční produkt jednoho z monopolistů na trhu (Zoom) vyjde laciněji. Připojil, že tím, že se u OpenSource řešení vyzdvihuje nulová cena se tím poškozuje renomé OpenSource.

Hned zpočátku je třeba upozornit, že autor článku udělal značnou chybu v tom, že řešení nazval nejlevnějším (a ještě to bylo v textu proloženě). To je samozřejmě nepřesné a zavádějící. My všichni známe ty výroky miliardářů, že si nemohou dovolit kupovat laciné věci, my všichni víme, jaký je rozdíl mezi výhodný a levný. Ano, autor měl napsat, že se jedná o nejvýhodnější řešení.

Autor v dalším textu svou chybu nepřímo napravil tím, že obsáhle zmínil jiné možné varianty a snažil se nastínit, proč nepřicházejí v úvahu. Toto pan Ýrus patrně nečetl a ve svém komentáři se chytil těch cen. 58 lajků pod jeho komentářem ukazuje, že v tom svém neoliberálním postoji není sám. Objevily se samozřejmě i další hlášky, že čas jsou peníze a příklady co stojí pořádný VPS server atd.

Vyvstává otázka, zda je pan Ýrus skutečně skalní neoliberál - vždyť zmínil to OpenSource a tedy nevidí jen ty ceny. Ano, není to černobílé a pro dnešní dobu skoro typické. Najdeme jen těžko 100% neoliberála, nicméně jestliže by byl u takových lidí proveden neoliberální test, tak si myslím, že by byl pozitivní .

Neoliberální virus se v organismu projevuje zejména tím, že postižený je fixován na ceny. Jakmile někdo takový slyší 'levný', tak okamžitě hledá cenovku. Kdyby byl pan Ýrus zdráv, tak by autorovi napsal, že formulace nejlevnější je nepřesná a uvedl by to na pravou míru.

Dalším typickým symptomem neoliberalismu je fixovaní na tržní mechanismy. V diskuzi řada lidí uvedla, že je nesmysl se babrat s tou instalací, když už na trhu existují úspěšná řešení. Neoliberál nepřemýšlí, neoliberál nakupuje za nejlepší cenu. Zrovna tak jako voliči preferují Bureše, když jim slíbí, že bude řídit stát jako firmu. Firma, tržní mechanismy, úspěch .... no proč by to nemělo fungovat ve státě? Jak už stokrát zdůrazněno, fungovat to nemůže, protože existuje něco jako národohospodářství, nevýdělečné instituce, veřejné statky, nemožnost dát výpověď občanům (s odstupným nebo bez) a tisíce dalších důvodů, které mají co dočinění s tím zásadním rozdílem mezi nárohospodařstvím a podnikovým hospodařstvím.

A školy, to je to národohospodařství. Je to jako zajišťovat občanům vodu, údržbu silnic nebo obranu (představte si, že by si měla armáda na sebe vydělat !?). Ale všechny tyto instituce jsou současně prvky neoliberálního systému, který by rád vyřešil vsechny problémy tržně. S tím se netržní subjekty neustále potýkají a v diskuzi byl uveden jeden zajímavý případ. Stát, kterému je jasný rozdíl mezi nárohospodařským subjektem a (globalním) trhem se snaží tyto hranice vyznačit a pomocí zákonů i vymoci. Proto je školám v JM kraji (tedy podle jednoho diskutanta) zakázáno nakupovat v zahraničí (dřive jsme říkali za valuty). V diskuzi jsme se dozvěděli, že se to dělá tak, že se zapojí nějaká česká firma, která ty valuty za 'mírný' poplatek převede na koruny. Tím se obchází to 'národohospodářské' snažení státu a využívá se tržních mechanismů.

Ale co je to vlastně to 'národohospodářské' snažení. Každý si toho jistě všiml, že německá policie používá německá auta, francouzská policie výrobky francouzské a v Čechách jezdí policie ve škodovkách. Nový americký prezident Biden v jednom prohlášení uvedl, že jakmile bude v úřadě, tak nařídí, že americké úřady a státní instituce budou moct objednávat pouze u dodavatelů, kteří 'vyrábí' v USA. Neoliberálové tomu říkají protekcionismus, lidé kteří studovali na národohospodářských fakultách tomu říkají strukturální politika. Ale přiznejme si, že i bez toho studia vetšina obyvatel nějak automaticky očekává, že Český stát bude preferovat české dodavatele a vlastně nad tím vůbec nepřemýšlí.

A to nepřemýšlení je ta podstatná chyba vetšiny občanů společnosti a proto musí vycházet takovéto blogy, které těm 85% spoluobčanům, kteří nepřemýšlí vysvětlují, jak se věci mají a proč jezdí česká policie ve škodovkách a školy by neměly nakupovat MSOffice365 a nebo Zoom.

Že jednotlivec hraje ve fungování moderní ekonomiky klíčovou roli, na to se přišlo již v 16 století. Podle skotského ekonoma a filozofa Adama Smithe (1723-1790) má snaha o uspokojení individuálních potřeb největší přínos pro společnost jako celek (viz. blaho národů). Tuto koordinační schopnost trhu - od individuální snahy jednotlivce k společenskému optimu - popsal metaforou "neviditelné ruky" trhu, která nevyžaduje státní zásah.

Taková idealizovaná ekonomika s dokonalými trhy však ve skutečnosti neexistuje. Tržní ekonomiky trpí řadou nedostatků, včetně nezaměstnanosti, nerovnoměrného rozdělení příjmů a využívání přírodních zdrojů. Existuje tedy řada dobrých argumentů pro státní zásahy do ekonomického života. Vetšinou však nepanuje shoda jaká je optimální úroven takových zásahů. V některých ekonomikách stát plní téměř neomezený počet úkolů, zatímco v jiných se omezuje jen na určité oblasti.

Co je společensky spravedlivé pro jednoho, může být společensky nespravedlivé pro druhé. I kdyby se však členové společnosti dokázali shodnout na jednotném chápání sociální spravedlnosti, stále existuje zásadní problém, že samotné trhy nemusí nutně vést k rozdělení příjmů, které je vnímáno danou společností jako sociálně spravedlivé. Naopak, dokonale fungující trh může dokonce vést k extrémně nerovnoměrnému rozdělení příjmů.

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1970 Paul A. Samuelson kdysi uvedl příklad, že kočky bohatých mohou pít přesně to mléko, které bude chybět dětem chudých. Je tomu tak proto, že tržní mechanismus je poháněn kupní silou kupujících. Z tohoto hlediska vyžaduje účinný tržní systém také korektury. Jde o rovnováhu mezi efektivitou trhů s etickými a morálními normami a o přijetí rozhodnutí, které je co možná nejvíce společností akceptováno.

Dalším problémem ideálního trhu jsou veřejné statky. Tržní hospodařství může fungovat jen tehdy, když existuje vlastnictví. Neoliberálové často zapomínají, že to můze být jen stát, který tuto podmínku nutnou může zajistit. (ty peníze na prosazení toho vlastnictví se vezmou kde??? ). Jestliže ale exsistují statky, u kterých není vlastník jasný nebo znám, (např. veřejné osvětlení) tak pak je těžké takový statek předat trhu (protože ty fotony nikdo (zatim) nemůze vlastnit), aby se vytvořila ta optimální tržní cena. Navíc u toho veřejného osvětlení tím, že ho používá jeden není omezena spotřeba někdo dalšího a tím je ten tržní mechanismus v koncích.

A škola je také takový veřejný statek. Tím, že nějaké dítě chodí do školy neubývá pro jiné dítě na nabídce toho produktu vzdělání - ten produkt je neomezeně k dispozici a proto nemůže být na trhu správně posouzena jeho cena. Škola také nemůže reagovat tržne např. na nedostatek uřitelů matematiky tím, že svůj produkt (vzdělání) nabídne na trhu bez matematiky. (soukromý výrobce takto zcela běžně reaguje, když nemá odpovídající zdroje). Je pravda, že v České republice se stát snaží tuto situaci řešit skutečně takto (maturita bez matematiky), ale vetšina rozumných lidí se obává, že je to cesta do pekel. Kdyby škola fungovala tržně, tak by učitelé byli např. z Mongolska, výuka by byla v angličtině (protože čeština je na trhu stejně k nepotřebě) a ti Mongolové by bydleli po 20-ti na cimře v noclehárně a produkt vzdělání by si mohli dovolit i ekonomicky slabší občané. Když si tak člověk představí, jak by trh zamával s našimi životy, tak je snad ochoten platit i vyšší daně.

Neschopnost tržního mechanismu regulovat společností preferovanou sociální spravedlnost a neschopnost trhu spravovat veřejné statky jsou ty důvody, proč to bez státu nejde (dnes tedy již víme, že se Adam Smith i V. Klaus mýlili). Ale může stát dělet co se mu zlíbí? Jak se má stát chovat optimálně, když zasahuje do toho trhu?

I nad tím se chytří lidé již zamýšleli a kupodivu už před 100 lety. Jedná se o oblast národohospodárřských nauk a zde zejména o pojmy jako Paretovo optimum, ekonomie blahobytu, Kaldor-Hicks-Kriterium a další. Bez nároku na úplnost a přesnost (zde je čtenář odkázán na odpovídající literaturu) je možno říci, že stát by měl zasahovat tak, že zvýhodnění nějakého subjektu a jeho zisk z těchto opatření plynoucí by měl minimálně pokrýt ztráty znevýhodněných subjektů. Toto je v praxi skoro nerealizovatelné a proto by se měl stát snažit ztráty znevýhodněných subjektů minimalizovat.

A to je také důvod, proč používá Česká policie Škodovky a ne Renaulty. Tím, že se koupí auta domácí produkce se sice poškozují dovozci a překupníci cizích automobilů, ale kdyby policie rozhodla obráceně, tak by byly národohospodářské ztráty větší. ( Renault i Octavia stojí 200.000 Kč, provize dovozce je 10.000 Kč, když se koupí Octavie tak se poškodí národohospodářský subjekt ve výši 10.000 Kč , v opačném případě je škoda 200.000). Jestliže národohospodářství neprodukuje auta, tak pak je (teoreticky) optimální, když se nákup rozdělí rovnoměrně mezi dovozce. Zde je také dobře vidět ta schizofrenie EU-hospodářské konstrukce, kdy vedle sebe existují samostatná národohospodářství a zároveň by se měla ta národohospodářství chovat jako jedno celoevropské hospodářství -> např. je to vidět na tom, že EU postihuje jednotlivé státy, když preferuji vlastní produkty - kdy např. národní státní instituce musí vypsat poptávky celoevropsky bez omezení.

U toho Zoomu by se mohlo zdát, že tím, že neexistuje domácí dodavatel by objednávka u Zoomu nepoškozovala žádného národního dodavatele, protže žádný takový údajně neexisituje. Na příkladu té ostravské školy ale vidíme, že ten dodavatel existuje - je to dokonce stát sám. A to je národohospodářsky optimální (viz výše), protože v této zvláštní situaci stát do toho tržního mechanismu vůbec nezasahuje. Aktivita te ostravské školy je proto z národospodářského hlediska naprosto žádoucí a stát by měl podobné aktivity podporovat. Stát měl už dávno nastartovat programy pro tvorbu institucionálního softwaru s využitím zejména open source zdrojů.

Po tomto vysvětlení je doufám zcela jasné, jak by uživatel Ýrus reagoval, kdyby měl minimálně to základní ekonomické vzdělání a nebyl v zajetí neoloberalismu.

P.S.

Pan Ýrus je jediný český občan, který se veřejně ohradil proti AGPLv3 licenci v případě Oracle Berkeley DB a jeho názor byl i celosvětově publikován. To je velmi pozitivní. Vidíme, že se jedná o myslícího občana se srdcem na spravném místě. O to smutnější je skutečnost, že i takoví občaní, opory naší společnosti, mají i tak zásadní mezery v základním vzdělání.

       

Komentáře

[Odin1918]

Kecy jak zamlada od dada. Jeho kecy byly blbe, ale slo to cist. Toto je jen blbe. :-P

[yxx]

Na kolik teda vyjde provozovat Jitsi Meet a Zoom pro jednu průměrnou školu?

[Odin1918]

Je to samozrejme uplne mimo. Neni spravne, kdyz si nejake reseni pytlikuje kazda statni skola po svem. Jakepak asi schopnosti bude mit dotycny spravce? Chcete takovemu vseumelovi sverit osobni data svych deti?

[Max]

Pravdou je, že dost škol nemá schopné správce, nebo nemá správce vůbec. Také je pravdou, že pro školy existují moc pěkné slevy na různé produkty od MS i jiných firem. Problém je, že nic centrálního asi zatím neexistuje, takže každá škola má svůj rozpočet a postarej se sama.
Mám v okruhu pár učitelek a zrovna nedávno jsem se jedné (učí na ZŠ) ptal, jak je to s distanční výukou. Něco používali, to nefungovalo, přešli na MS Teams (a nebyli jediný, hodně škol tak přešla), tam se děti navzájem ztlumují, odpojují se v případě nějakých dotazů a vymlouvají se na špatné připojení, nebo že jim to spadlo atd. Takže minimálně v rámci ZŠ to není zatím ideální řešení. Předpokládám, že ostatní řešení na tom budou podobně.
Nu a pak je tu ta věc s heslama, kdy vlastně školy generují generické loginy a hesla a nikdo si to nemění. Takže takový je reál i v rámci cloudových služeb. Takže tvá přípomínka k možné neschopnosti admina je v tomto kontextu celkem úsměvná :).
Zdar Max

[GeBu]

A proto se raději nadnárodní korporaci předá celý jejich život. Protože samozřejmě např. Google je potřeba provozovat oficiální, u kterého správce všechno řídí: Aby byla kontrola nad tím, kdo se připojuje (František Vopršálek a rozteklá zmrzlina), aby žáci nemohli vyhodit z hodiny učitele, aby tam nevstupoval někdo a nedělal tam binec. Proto se osobní údaje žáků vyexportují do Google a když už se ten Google zřídil, tak je tam super nástroj na vedení distanční výuky Google Classroom. Kde se dělají písemky a vyhodnocení.

A tak Google pěkně ví, jako přesně výukou děti prošly, jak jim to šlo (včetně obsahu písemek). Pokud mají soukromý Google účet, tak co dělají soukromě, co vyhledávají. Pokud mají mobil s Androidem, tak co si píšou, s kým volají a nejlepší je, kde se přesně pohybují.

[ewew]

Naozaj ? To dať osobné údaje spoločnosti, ktorá je registrovaná v inom štáte ? Gragulujem, to je veľmi ekonomické. V prvom rade by mala byť morálna povinnosť nedovoliť aby zahraničné spoločnosti vôbec využivali tieto data. V prípade služieb, ktoré vyžadujú základné overenie užívateľa pri registrácii a pritom môže rozhodnuť či budú dané údaje zobrazené aj pre ostatních účastnikov. Inak daný údaj sa jednosmerne zašifruje a zostane užívateľovy len prihlasovacie meno a heslo.

[bigBRAMBOR]

Rozumim, tvrda centralizace sluzeb.

[Max]

Tipnul bych si, že Jitsi Meet, pokud si ho škola řeší sama, vyjde na cenu jedné VM někde v hostingu. Tzn., když to přeženu, tak třeba 500,-Kč/měsíc. Nejnižší licence na MS Teams vyjde na 4euro/měsíc/uživatel. Pro školy bude buď možná sleva, nebo budou mít za tu stejnou cenu více fcí.
A jak je na tom Zoom, to teď nevím.
Zdar Max

[Lenny_]

Ne, že bych chtel hanit Jitsi, je to v rukou schopného člověka slušná technologie (až na tu javu...). Ale jak Microsoft (Teams), tak Google (Classroom & Meet) dostanete samozřejmě jako škola zdarma, protože si vás daná korporace pečlivě zaháčkuje k dalším službám.

Ať už jsou to licence O365, nebo třeba GSuite. V obou případech je jistě, že pokud škola bude chtít plně využít potenciál dané služby i v době prezenčního studia, bude prostě pěkně platit.

A to je myslím ta primární věc, o kterou tady jde, ne o to, přes jaký soft si děti pár mšsiců budou povídat (už jen proto, že řešení "zdarna" je velká spousta)

[Max]

Dle té diskuse na rootu nedostanete MS Teams pro školu zdarma, resp. dostanete jen v omezené míře pro pár uživatelů, jinak je nutné normálně platit.
Zdar Max

[_radek]

Jen pro info: základní škola - Office 365 A1 (včetně Teams samozřejmě) neomezený počet licencí pro studenty i zaměstnance = měsíční faktura 0,00 CZK.

[Max]

Jo, to tam v diskusi psali také, ale moc se jim A1 nelíbila a spíše A3, ale nevím proč. A zjišťovat už to asi také nebudu, protože je mi z těch MS licencí na blití (co jsem naposledy řešil 365 licence do firmy).
Zdar Max

[sigma]

Ano, je to fakt hnus se v tom vyznat, a není moc záruka že se to kdykoliv nezmění tak, že bude problém...

Ještě k tomu OpenValue - tím se dostane něco mezi A1 a A3, je to nějaký speciální package o kterém se nikde nic nepíše. A3 dává možnost nainstalovat O365 i na zařízení (5 na uživatele), to u čistého A1 není. Aktuálně nevím o zásadním omezení u Teams ani u A1. Psalo se něco o 20 streamech, ale jediné takové číslo jsem našel pro 20 uživatelů v chat group.

Vím o školách, kde používají free A1, jedou desítky Teams místností pro desítky uživatelů paralelně, a no problem (v rámci kvality a stability Teams). Z čeho to MS financuje a jak dlouho to budou držet je otázka, protože tohle prostě znamená celé dopoledne kontinuální tok ve vyšších stovkách Mb/s, takže síť plus HW co to utáhne, všechno něco stojí.

Občas má Teams zjevné kapacitní problémy. Třeba jsou všichni na síti, kde není problém z každého desktopu dostat 1 Gb/s z/do internetu, a room s 5 lidmi se sdílením jedné obrazovky zadrhává. Je to hodně výjimečně, a vysvětluj to uživatelům.

Tohle je další faktor pro zvážení vlastního řešení - problémy takového řešení, vzniklé mimo tvůj dosah, stejně padnou na tebe. Klasicky "to není na koho svést". Dokud se řeší věci čistě on-premise včetně klientů, tak se to dá řešit. Ale jak tam jsou klienti s vlastním HW a připojením, je to zlo. Reálně spolehlivě zjistit kde byl problém se moc nedá, navíc uživatelům nemůžeš věřit všechno co říkají. Od managementu pak jedou argumenty "ale tam používají Teams / Zoom / Google a nemají problém".

[yxx]

Průměrná škola má 500 žáků. Chceš mít online všechny zároveň, včetně toho že se viděj na webkamerách, a že je hlavně všechny vidí učitel. Tohle mi nepřipadá jako záležitost pro jednu VPSku za 500,-...

[Max]

Těžko říci, jak moc to zatěžuje CPU, jinak jde jen o datový tok. A pokud vím, tak nikdo z nich nemá stále zapnutou kameru, ale ta se zapíná při vyvolání žáka (stejně jako mikrofon). Pokud má tedy škola 500 žáků, tak běží třeba jen 40 online streamů včetně hlasu (tj. učitelka + jeden žák k tomu) a reál bude ještě menší, protože učitelka se většinou ani nestreamuje, ale sdílí nějakou tabuly/dokument, tj. relativně statický obraz.

V případě MS Teamsů samozřejmě můžeš pozvávat třetí stranu do Teamu a je to zdarma a ten člověk bez licence má plnou funkcionalitu. Problém je, že pak to není nijak dobře auditovatelné a nejde to moc dobře spravovat, tj. škola těch účtů musí mít pro každého žáka i učitele. Jak to má Zoom opět nevím, ale asi to bude podobné.

Jinými slovy, myslím si, že VM za 500Kč/měsíc je správný předpoklad.
Zdar Max

[bigBRAMBOR]

Narocnost v puvodnim clanku autor na rootu resi, cpu celekmminimalni naroky, ale co si pamatuju, mluvil o velkych narocich na operacni pamet.

[Max]

Celé jsem to pročetl a i včetně diskusí. Moc zajímavé, ok, takže prý pro 500 žáků to vychází na 5kkč/měsíc, protože je potřeba 8x core (nesdílených) +16GB ram a samo, že Gbit linka bez FUPu.

Reálně se dá sehnat 8x core sdílených + 32GB ram za 2200,-Kč s DPH, ale dedikované core samozřejmě vyjdou o dost dráž.

Pokud jde o Zoom, je tam problém s bezpečností (to se snaží nějak narovnávat, ale na spoustě místech je zakázán nasazovat) + nemá cz zastoupení (školy nemohou platit v cizí měně). Platby do cizí měny se asi dají řešit pomocí překupníka, co to přefakturuje a přihodí si něco za práci, ale pak je otázkou, zda takový počin bude brán jako dobré hospodaření.

Takže nám zbývá Google Classroom a MS Teams.
Asi dle zákona je nutné, aby rodiče odsouhlasili předávání soukromých dat žáků třetím stranám (= MS apod.), protože bez toho souhlasu by tam asi nesměli mít žáci data.
Poté údajně MS nesplňuje evropské zákony ohledně GDPR, od toho prý zřizuje služby jako Azure Germany, Office365 Germany apod., které mají data v EU bez údajného vývozu mimo EU.

Nu a pak je tu ještě ta věc s problematickou dostupností služeb, na kterou se asi dost často zapomíná. Tj., že MS nedokáže zaručit funkčnost služeb. Jen za poslední 2 měsíce měl MS tak nekvalitní dodávky služeb (= Office365 nejely, něco zlobilo atd.), že když bych to měl porovnat s tím, co si provozujeme sami pro 1k uživatelů, tak Microsoftu stačí dva měsíce, aby se vyrovnal tomu, co mi na odstávkách uděláme za 7 let. Kdo MS služby nevyužívá intenzivně, nemusí si nějakých problémů všimnout, kdo je ale intenzivně využívá, rychle prozří :-/.
Jak je na tom Google s kvalitou dodávaných služeb nevím, protože jich od něj tolik nevyužívám a už vůbec né intenzivně. Nedávno měl velký problém asi na 2h, což byla docela velký výjimka, nicméně to byl totální blackout s ověřováním. Jakou kvalitu služeb dodává v průběhu času nevím :-/.
Zdar Max
PS: také budu rozjíždět Jitsi, pro firmu, zatím se jede MS Teams a další věci, ale je tlak na lepší interní komunikaci a další věci okolo, takže uvidíme...

[Josef Kufner]

Jak by to vypadalo pro 16×30 žáků namísto 500? Tedy rozložit zátěž na menší a tedy levnější stroje. Rozložení zátěže je tady docela snadné, neboť každá třída může mít svou instanci a stačí jen centralizovaná správa uživatelů.

[Max]

Ověřování lze řešit přes LDAP, takže centrální správa asi není problém. Rozložit zátěž staticky by neměl být problém. Každopádně dělit staticky zátěž není dobrý nápad. Zda jde dělit zátěž nějak dynamicky, to nevím :-/.
Zdar Max

[Josef Kufner]

Zátěž je dána školním rozvrhem. Je dobře a předem známo, že bude potřeba obsloužit tolik a tolik klientů, takže jde každé třídě předem alokovat tolik výkonu, kolik je potřeba.

[Max]

Tomu rozumím, spíš jsem fakt myslel nějaký dynamický balancer, co by to trochu líp rozhazoval sám a nebylo to na bedrech admina. Nicméně ono je to asi ve finále jedno a postačovalo by i to statické rozhazování.
Zdar Max

[sigma]

nemá cz zastoupení (školy nemohou platit v cizí měně)

Proč by nemohly? Řešil jsem nějaké nákupy SW pro školu, nebyl problém platba dodavateli přímo v USD nebo EUR. Není k tomu potřeba mít ani bankovní účet v příslušné měně. Jediný problém byl, že účetní to "nikdy nedělala".

Poté údajně MS nesplňuje evropské zákony ohledně GDPR, od toho prý zřizuje služby jako Azure Germany

Podle mě používání MS Office 365 samo o sobě nijak v konfliktu s GDPR není. Je kolem toho spousta mýtů, ale GDPR nutně neříká, že data musí být uložena v EU. Pro konkrétní použití ale mohou existovat další národní regulace, kde už záruka na úrovni např. Azure Germany je nutná.

Nu a pak je tu ještě ta věc s problematickou dostupností služeb, na kterou se asi dost často zapomíná. Tj., že MS nedokáže zaručit funkčnost služeb.

Ono se to hlavně projevuje často tak, že u Teams to jedné skupině jde OK a jiná má problémy, a to se pak uživatelům hodně spatně vysvětluje a řešit to nějak s MS je nereálné. Support sice komunikuje rychle, ale je to ve výsledku jen ztráta času.

Dle té diskuse na rootu nedostanete MS Teams pro školu zdarma, resp. dostanete jen v omezené míře pro pár uživatelů, jinak je nutné normálně platit.

Jako vždy u MS, možností je více. Pokud máte jako škola aktivní subscription Open Value, což je často nejlepší možnost pokud je třeba upgrade na Win10 a/nebo licence na MS Office, tak je Office365 včetně Teams bez omezení součástí toho subscription. Open Value se platí jen podle počtu zaměstnanců, a máte pokryté všechny desktopy a všechny žáky v prakticky neomezeném počtu.

Je to podstatně výhodnější než cena 2,45EUR/měsíc/uživatel co se dá najít na MS webu. To by bylo při 600 žácích přes 500kKč za rok, což je nesmysl. Cena Open Value pro desktop office je cca 1000 Kč ročně na zaměstnance.

Jinak aktuálně myslím že ta verze Office365 co je pro školy zdarma takové omezení jak psal někdo v té diskusi nemá. Vím o velkých školách co to používají na distanční výuku, a no problem. Bývalo to tak dřív, a samozřejmě to mohou v budoucnu zase změnit...

[Max]

To s tím placením v cizí měně je zmíněno v diskusi, že to mají nějaké školy zakázáno. Zřejmě to asi neplatí pro všechny, důvody neznám.
No, co vím, tak musíte mít zalicencované všechny uživatele (= i žáky), né jen zaměstnance. Právě kvůli auditovatelnosti a správě účtů. Nechápu, jak v tom pak může pomocí OpenValue, u kterého píšeš, že se licencuje per desktop/zaměstnanec?
Limit v diskusi se vztahoval na myslím maximálně 20 souběžných video streamů, nebo něco takového. Pak bylo třeba platit. Jaký je stav nyní, po čtyřech měsících, to nevím.
Zdar Max

[sigma]

Platby mohou být nějaké omezení od zřizovatele. U středních škol je to kraj, tam nebývá problém. U základních škol je to město, a tam můžou mít větší tendenci dělat různá lokální obskurní pravidla. Ovšem nedivil bych se ani tomu, kdyby "neumím to a nikdy jsem to nedělala a nechci to dělat" někdo prezentoval jako "nesmí se to". Zkušenost ze dvou škol pod stejným zřizovatelem, na jedné cokoliv no problem, na druhé nejde a nesmí se nic.

OpenValue se licencuje per-zaměstnanec. Lze tak získat licence na klasický Office ProPlus, licence na OS upgrade na poslední verzi (Win 10), a různé CAL licence.

V případě školy je nutné zaplatit za všechny zaměstnance dané organizace, nelze jen část. Tím jsou pokryté licence na všechny desktopy, které organizace provozuje. Typicky škola má třeba 60 zaměstnanců, 700 studentů a klidně 400 desktopů. Zaplatí se za 60 zaměstnanců a licence platí na všechny desktopy a uživatele včetně studentů.

Před pár lety zavedli jako "benefit" v rámci MS Office OpenValue, že je možné všem zaměstnancům i studentům vytvořit Office365 účty s licencí, která je normálně placená per-user. Takže v Office365 je vytvořena doména organizace, a tam jsou samozřejmě zaregistrovaní všichni zaměstnanci i studenti. Licenčně je to pokryto tou OpenValue smlouvou.

Formálně za tím možná byla ještě další administrativa, přesně nevím, to řešil kolega. Snad se to dělalo tak, že se u MS objednají Office 365 licence v potřebném počtu pod speciálním PN, které je za nulovou cenu a je podmíněné platným OpenValue subscription. Tyhle licence se pak v Office365 administraci nějak přidělí uživatelům.

Každý uživatel v Office 365 si pak může sám nainstalovat Office až do 5 svých zařízení.

[Max]

Ok, díky za vysvětlení.
Zdar Max

[volani.webnode.cz]

Myslím že v zájmu bezpečnosti státu a jeho občanů by měla EU vyžadovat používat svobodný software tam kde to je možné. Školy nemusí provozovat služby samy ale musíme že na to mají rozpočty, hw i konektivitu. Myslím že stát by měl podporovat svobodný software a jeho tvůrce už kvůli Vendor lock inu a bezpečnosti a podporovat spolupráci mezi školami. Hlavní problém nesvobodného software je že není z principu bezpečný a ohrožuje demokracii. Podporovat nesvobodný software a omezovat se na něj ze státních peněz si myslím že je společensky škodlivé. Problém jitsi je trošku jeho architektura která je klient server. Efektivnější využití zdrojů by bylo možná P2P. Nevím jestli třeba jami.net má potřebnou funkcionalitu a jjak funfuje v praxi. Ale P2P sítě mají lepší odolnost proti přetížení čím více uživatelů tím více zdrojů. Je možné sreanovat video P2P. Takže technviky pokud by bylo náročné /nákladné mít video chat tak je pořád možnost mít audio (se mumble například) a sdílet videa. To samé hw. Není potřeba kupovat nový hw a ntb ale je možné použít repasovaný. OS je možné mít Linux. A ohledně webkamer tak většina dětí má telefon s androidem který jde použít jako webkamera. Když jsem viděl video ohledně darování PC do chudé rodiny v chánově na ČT tak nešli ntb do rodiny kde měli obří TV. Takové rodině by stačilo propojit mobil s TV nebo připojit ke stolnímu PC které jsou dostupnější zadarmo nebo minimální cenu. Ohledně více dětí v jedné rodině a souběžného používání se to dá řešit muktiseatem. Penězi se ve školství plýtvá a hlavní investice by měli být asi do lidí a do děti ne do korporací pro které je hlavní příjem šmírování uživatelů a spolupráce s tři pismenkovymi organizacemi které nejsou transparentní a je otázka zda jsou řízené státem nebo řídí stát.. Jsem pro to ať stát podporuje a kde to jen jde preferuje openhardware a svobodný software. A všechno ostatní považuji za netransparentní a protispolečenské. Jsou moje názory příliš radikální?

[Miriam (ta pravá)]

Svobodný software je zvýšený náklad, pamatujete si, jak ho v Neměcku s velkou pompou nasazovali, aby pak zjistili, že openoffice neumí formátovat dokumenty a vše je hnusné?

[Pavel Píša]

LibreOffice má své mouchy, i když nyní se moc těším na novou verzi, která umožní audit naaplikovaných formátů v každém znaku, něco co měl WordPerfect od začátku a MS Word, pokud vím nikdy.

Co se týče Mnichova, tak je celkem možné, že po zvážení nevýhod MS řešení a přerušení personálních vazeb bývalé politické reprezentace se zastoupením MS budou pokračovat v původní linii Linux not Windows: Why Munich is shifting back from Microsoft to open source – again. Tak uvidíme.

[Miriam (ta pravá)]

takže další a další náklady a stějně to nebude fungovat.

[bigBRAMBOR]

Jsou to urednici, je jedno kolik tam nasypes nebo na cem pojedou, porad to nebude fungovat. I kdyz tady jsem asi pokrivenej ceskymi zkusenostmi.

[Miriam (ta pravá)]

Jsi. V zahraničí jedou úřady na MS Office a pohoda, MS dokonce prodlužuje podporu kvůli tomu, aby nemuseli upgradovat.

[bigBRAMBOR]

Nepochopila

[Miriam (ta pravá)]

Ty jsi nepochopil ta čísla, že v Německu nefunkční open source řešení řádově více než licence funkčního řešení.

[Fluttershy, yay!]

Někdo (Němci) si třeba cení digitální suverenitu.

[bigBRAMBOR]

porad nepochopila

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

pouze osobní útok

Zobrazit komentář

[sekacka]

já si vždy v těchto případech nahlédnu ten komentář a take se podívám, kdo z adminů to smazal. Přeblikne to na tu stránku toho admina, v tomhle případě to byl davkol.

Zase jsem si (jako už poněkolikáte za ta léta) všimnul toho podivného roku narození. A zničeho nic mi něco řeklo, jestli ta čísla nejsou v osmičkovém kodu. Tak jsem to dal do toho kalkulátoru, kde je možno přepínat mezi těmi soustavami a vyšlo mi, že davkol se narodil v roce 1990 a linux používá od roku 2006.

Je to správně?

Jestli jsem to trefil, tak se budu muset skutečně zamyslet, jestli jsem nedělal celá ta leta toho kulturního referenta nadarmo a neměl se stát tím programátorem.

Náš administrátor shledal tento komentář závadným.

pouze osobní útok

Zobrazit komentář

[mln]

SKoda je rovnako ceska ako Hyundai.

Ochcafka je nemecka Dacia za predrazenu cenu. Zlepenec zastaranej verzie VW Golfa so sedanom s mizernym podvozkom.

Idealny nakup pre kazdu statnu organizaciu.

Uspech predrazenej Skody je zalozeny na leasingoch pre firmy a lacnych polskych autodieloch.

Ich uspech nie je zalozeny na technickej kvalite aut.

[m.]

Flame bait rejected.

[sigma]

I takový CESNET radši nakoupil pár tisíc licencí na Zoom než by řešil instalaci a správu Jitsi, byť HW a síť na to mají: https://www.cesnet.cz/sluzby/covid19/

[pavele]

Tenhle argument už silně smrdí...

[yxx]

Ne. Má to daleko větší váhu než komentáře deseti anonymních Jardů v diskusi, kteří říkají že v jejich pidi firmě Jitsi skvěle funguje. To říká, že i nerdi s hromadou HW a skvělou konektivitou na nějaký OSS prostě kašlou.

[Miriam (ta pravá)]

cesnet nejsou nerdi, ale šmejdi

[rudiik]

Jitsi je možná fajn, pokud je člověk open-source srdcař, ale na každodenní používání to není zrovna žádnej med. Bugů je tam požehnaně, zátěž CPU taky pořádná, o desktopový appce ani nemluvim - ta mi uvařila notebook. Na komerční platformy to bohužel v současné době z hlediska spolehlivosti nemá ani náhodou.

[bigBRAMBOR]

Na tom rootu autor myslim psal o tom ze to poradne funguje jenom v chroome, no ted mozna i v edge.

[GeBu]

Když jsem se na to díval na jaře tak, Chrome byl nutnou podmínkou použití. Hlásil to přímo Firefox, když jsem to v něm spustil. A tak při 30 lidech už to byla hrůza.

[Fluttershy, yay!]

To můžu vyvrátit. Jitsi jsme používali sice jen v nejvýše přibližně pěti lidech, ale ve Firefoxu mi normálně fungoval, několik dalších lidí se připojovalo mobilním klientem.

Od té doby jsem musel ještě zkusit Skype a Google Meet, obojí bylo za trest. Na Meet se mimo Chromium vůbec nepřipojím a jak různé prohlížeče založené na Chromiu, tak Skype mi dělají šílené věci se systémem: vyžrání celého pásma, zátěž procesoru, blokování zvukových rozhraní,…

[GeBu]

Vyvrátil co? Že to ve Firefoxu nefungovalo jak mělo? Nefungovalo: Fírefox přímo sám na sebe hlásil „internet issue“ tj. že se nemá používat. Potvrzovali to i sami autoři, že to nemají doladěné: https://community.jitsi.org/t/jitsi-meet-complains-firefox-is-too-old-in-debian-10-2/21040

Např. v něm neměli zapnutý simulcast a velmi záleželo na rychlostech internetového připojení, při kterých to začalo dělat problémy: snižovat kvalitu až případně do pádu. Na Chrome se nic takového nedělo.

Na pár uživatelích se to samozřejmě nemuselo projevit i podle rychlostí netu, velikosti paměti apod.

[GeBu]

Případně tato zkušenost: https://blog.vpsfree.cz/prvni-den-s-video-horovy-na-meet-vpsfree-cz/.

Jedná se o komentář borce, který Jitsi lokalizuje: "Největší problém nastane když jeden z té skupinky má horší připojení, případně to úplně odrovná užití Firefoxu. Vývojáři jitsi pracují s Chrome tak rozhodně doporučujeme využívat nejlépe ten."

[Fluttershy, yay!]

Vyvrátil co?

Tvrzení: Chrome byl nutnou podmínkou použití

Např. v něm neměli zapnutý simulcast a velmi záleželo na rychlostech internetového připojení, při kterých to začalo dělat problémy: snižovat kvalitu až případně do pádu.

Tohle mohu naopak do jisté míry potvrdit, ale nenašel jsem lepší alternativu (pominu-li normální VoIP), když jak jsem psal, cokoliv spojeného s Chromiem si u mě uzurpovalo přístup mj. k síti a nemohl jsem ani souběžně vyhledávat na Wikipedii, aniž by mi začal vypadávat zvuk.

[GeBu]

Tvrzení: Chrome byl nutnou podmínkou použití

Mohl jsem to formulovat lépe. Na druhou stranu mi to podle situace padalo i při 8 lidech. Více méně se to pro mne ve Firefoxu stalo nepoužitelné.

Já to používal ve Windows v Chrome a pak jsem objevil tu jejich appku a ta je dobrá.

[Max]

Prý to za poslední rok udělalo šílený pokrok a dost se toho vychytalo. Budu se tomu snažit věřit :). Já to totiž musím teď nasazovat, takže to otestuju a dám vědět. Doufám, že to pojede.
Zdar Max

[GeBu]

Ano, největší pokroky byly na jaře viz https://blog.vpsfree.cz/.

Já to používám celou dobu jako uživatel na instalaci meet.jit.si a jsem spokojený. Kvalitou bych řekl srovnatelné s GMeet, který používáme v práci, protože ona kvalita je stejně nejvíce dána internetem. Vlastnostmi se mi to líbí více než GMeet (jednopísmenové klávesové zkratky, možnost do toho pustit YouTube - automaticky se vypne mikrofon a při zastavení se zapne, takže je možnost komentovat, dá se pustit zvuk z lokální aplikace - mají rádi učitelé jazyků,..., ve Windows spešl appka). Akorát ta free verze nemá něco jako admina (i když ted tam něco takového je) a management uživatelů. V GMeet žáci se školním účtem vstupují automaticky a mimo se povolují. Žáci mají omezená práva a učitel je může z místnosti "vyhodit".

Jinak nejvíce jsem s home office narazil s internetem. Začal jsem mít docela problémy a když jsem zavolal na operátora, tak mi řekli, že už je řeší, ale že zjistili, že v mé lokalitě není žádný volný kanál na 2,4 GHz a že mi musí předělat zařízení. Bydlím na konci realitivně malé vesnice.

[Josef Kufner]

Kvalita by měla být stejná, pokud to server nezmrší, neboť to všechno stojí na stejném WebRTC.

[GeBu]

Nějakou dobu jsme používali přímo na meet.jit.si a docela jsme byli spokojeni. Jediný problém byl, že všichni měl stejná práva a kdokoliv mohl kohokoliv vyhodit.

[Darth Phantom]

Vážené súdružky a súdruhovia, vážený súdruh dad,

Po zběžném pročtení jsem pochopil, že s. dad opět někde fízloval na rootu "neoliberály". Závěr je opět nepřekvapivě stejný - za dadův nepovedený život může Václav Klaus a neoliberálové.

Jitsi jsem zkoušel a není špatný. Jenže. Tady jde řeč o nasazení na školách, konkrétně základních. A jelikož je Jitsi jen a pouze videohovor (a chat), je to prostě po potřeby školství nedostatečné. Ač sám příznivec svobodného software musím říct, že Teams je prostě celkem dobrý a hlavně komplexní. Je tam zadávání úkolů, kvízů, "přednášky" si žáci mohou pustit zpětně z archivu, umožňuje skupinové i soukromé chaty atd. atd. I když musím říct, že se mi doslava protočily panenky, kolik tun hoven tam běží na pozadí. Kolik se toho vyvalilo z uMatrixu a uBlock Originu jsem snad ještě neviděl. Teams má i nativní linuxovou verzi. Něco tak komplexního a ušitého na míru školám ve světě open source prostě neexistuje (nepletu-li se).

Čili pro reálný život prostě nestačí být komunistický snílek a neomarxista dad, ale být prostě realista, i když se to může leckterému sudruhu vnitřně příčit. A to bylo závěrečné shrnutí.

s pozdravem čest práci a míru zdar
Phantom