Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Blog s výše uvedenou první části nadpisu uveřejnil známý vývojář Jeff Geerling. Jsou tam uvedena ta běžná fakta o tom, jak se řadě lidí nelíbí poslední akce RedHatu a v komentářích je tam množství příspěvků, které jsou vpodstate stejné jako po celém internetu a i v těch dvou článcích na root.cz. Totiž, zda GPL umožňuje co RH dělá, je počínání RH etické a správné, diskuze o tom, co RH od komunity dostal a co vrací apod. Jeff Geerling se zejména snaží argumentovat, že klony nejsou žádní parazité.
Osobně jsem sice jen tak ze zájmu nainstaloval několik distribuci, ale přiznám se, že do toho nevidím. Diskutovli jsme to ovšem s kolegy informatiky u piva a tam mě napadlo, že se v diskuzich vůbec nevěnuje pozornost několika politicko-ekomonickým aspektům dané problematiky - a o tom bych rád laicky poreferoval.
Něco z historie.
Na začátku všeho jak známo nebyl vůbec RedHat. Na začátku byl SLS autora Petera MacDonalda. Pak přišel Slackware a Debian. Teprve později následovalo SuSE a RH. Všechny tyto distribuce bylo možno stáhnou, později koupit několik CD a nainstalovat to na N-servrech, jak kdo chtěl. Vůbec nikoho nezajímalo, na kolika servrech to běží, ani nikdo nikam neposílal nějakou e-mail adresu a údaje co, proč a jak. Pamětníci mi vyprávěli, že tenkrát to bylo takové to opravdové OpenSource a všichni byli nadšení, jak to Microsoftu ukážou. A RH myslím přišel jako první s tím balíčkováním a závislostmi, ale to si nejsem úplně jistý.
Brzy se objevily první vlaštovky s tím, že na software se nevydělává, ale na podpoře. A bylo možno si objednat jakýsi support, který RH, SuSE a další také nabízeli. Pořád ale bylo možno koupit, stáhnout, kopírovat nějakou distribuci a s tím pracovat.
Zlom nastal v roce 2003, kdy se RH rozhodl, že se bude výhradně orientovat na firemní zákazníky. Komunitu poslal do Fedory a nastala éra RH Enterprise Linuxu. A v roce 2007 se RH podařil ten zásadní marketingový trhák, když oznámil RH Entrprise Linux s dlouhodobou podporou (10 let). V té době již sice existoval CentOS, ale velmi nevýrazně. Teprve od roku 2007, společně s RHEL kvůli té dlouhodobé podpoře došlo k velkému rozšíření tohoto tzv. klonu.
Již brzy po větším rozšíření CentOSu se diskutovalo, zda existence takové 'náhražky' může RH uškodit. Zde na Abičku se můžeme dočíst v komentáři z roku 2008 od uživatele jménem Karel Žák (zaměstnanec RH), že CentOS vůbec nevadí a vše je príma. A v dalším komentáři z roku 2014 potvrzuje tentýž Karel Žák, že se na té koexistenci a náladě níž nezměnilo. Je třeba též poznamenat, že i pro CentoOS bylo možno objednat support jak na hodinové bázi tak podporu při problémech s backupem, plánováním infrastruktury apod. A tentýž Karel Žák píše najednou aktuálně na root.cz, že se u těch klonů jedna o parazity. Podobně se vyjadřují další zaměstnanci RH, kteří se na diskuzich podílejí. (v diskuzich jsem našel odpovídající označení pro takové spoluobčany - jedna se o 'korporátní kravaťáky' - což myslím sedí).
Řada lidí v diskuzich přiznává, že ta dlouhodobá podpora je event. jeden z těch argumentů, proč používají ty klony. Ale skoro nikdo nechce přiznat, že to je ta alfa & omega celé záležitosti. Mnozí to nevědí, ale řada velkých firem musí ze zákona nabízet náhradní díly pro své výrobky - světě div se - 10 let. Ta dlouhodobá podpora je něco, co má ve firemnim světě obrovskou až magickou váhu. Je s tím možno prostě nějak výhledově plánovat. RH s tím přišel a udělal ještě jednu věc - a to, že umožnil, že pár nadšenců stáhne ty 'zdroje' RHEL a udělá nějakého klona. Jestli ten dotyčný manager neměl zrovna ten správný den a nebo si management RH tenkrát myslel, že se to tak patří - to se dnes už nedovíme. Skutečnost je ovšem taková, že svět dostal do ruky distribuci, která měla tu magickou vlastnost té dlohodobé podpory a nebylo nutno uzavírat ten support. Tak jako dealeři chodí ke školám nabízet zadarmo dětem drogy, zrovna tak RH 'nabízel' zadarmo něco, co se ve světě cení a lidé to - světě div se - brali.
Ehmm, ten support. Většina uživatelů v diskuzich píše, že žádný support nepotřebují. Zaměstnanci od RH se snaží sice v diskuzi protlačit názor, že uživatelé mají pár RHEL a na dalších strojích CentOSy a když na těch CentOSech najdou chybu, tak to nahlásí pod tím placeným supportem RHEL. Takové případy jistě existují, ale zcela určitě nepřevažují. Milióny adminu nasazují totiž zákazníkům CentOS aniž by někde byl nainstalován ještě RHEL. Je třeba si uvědomit, že kdyby byl ten support opravdu potřeba, tak by to software nemohlo vůbec fungovat - opak je pravdou - a většina těch servru má uptime v řádu roků. Vpovaze toho produktu je, že musí 99,999% bezchybně fungovat. Je příznačné, že pracovníci podpory RH v diskuzich přiznali, že u 90% tiketů se jedná o chybné konfigurace a podobně voloviny - něco co uživatel klona prostě nepotřebuje, protože to ví mnohdy mnohem lépe než pracovníci toho supportu. Z příspěvku pracovníků podpory v diskuzich bylo možno odpozorovat, že už takhle nestíhají - a teď si představme, že by všichni uživatele těch klonů si zaplatili tu podporu a poté ji také 'využívali' - sice by to přineslo RH mnohem vyšší zisky, ale zase by museli mít několik miliónů zaměstnanců.
To vše popsané má ještě další tržní stránku. Všechny ty malé a menší softwarové firmy, které instalují v těch miliónech ostatních firem po celém světě software a hardware samozřejmě stojí v otázce volby linuxové distribuce v konkurenci s ostatními soft-firmami a jestliže konkurence pracuje s CentOSem a nabízí zákazníkům produkt s dlouhou životností, tak to musí učinit vpodsatte každý. Po čase se nastavil jakýsi monopol RHEL/CentOS, kterému tržně nemohl nikdo uniknout.
RH tedy tím, že umožnil ty klony nejdříve 'vybídl' účastníky trhu k jejich používání a ti, kteří by nechtěli k tomu pak už 'donutil' trh. A tímto je také zodpovězena ta otázka pracovníka RH, který se na diskuzích na rootu nazývá MarSik, která zní: 'proč používáte CentOS když nepotřebujete podporu, proč nevezmete třeba Debian?' Ta odpověď zní: 'protože je k tomu RH defakkto přinutil'
Ale co s tím má společného ten Babis?
Mnozí si vzpomínají na tu jeho známou větu, která je uvedena v nadpisu. Stalo se to v diskuzi, kdy se hovořilo o tom, že malé a střední podniky jsou páteří rozvinutých ekonomik a že je třeba si je hýčkat. Pan milirdář se neudržel a ze svého pohledu zcela po pravdě charakterizoval takovéto firmy tak, čím vlastně jsou - totiž ekonomické subjekty, které musí otočit každou korunu dvakrát, subjekty s malým kapitálovým krytím, s nutnosti obrovské flexibility a dnes a denním bojem o každou zakázku bez možnosti unijníchn dotací. A přesně tohle věděl RH už před 20 lety, když se přestal starat o komunitu, z které nic nekape, nýbrž se zorientoval na firmy - a teď pozor - na velké firmy. Malé 'sú totiž naprd' - u malé firmy není možno instalovat stovky RHEL s podporou - předně taková firma nepotřebuje stovky servru a už vůbec tu podporu.
A zrovna tak je to s tím vývojem, který RH údajně 'pro nás pro všechny' dělá. Ale RH dělá software jen pro ty velké firmy. Pro korporaty. Všechny ty OpenShit či jak se to jmenuje a virtualizace a další - malá firma tohle vůbec nepotřebuje, RH musí vydělávat na tyhle korporatní nesmysly z kterých je živ a ne kvůli té disrtribuci. Pro distribuci RH nepotřebuje 90 tisíc zaměstnanců, na to by stačilo několik stovek lidí. A tak jsme se dostali do situace, kdy RH posbíral OpenSource a dnes to prodá výhradně velkým zákazníkům. Ti ostatní mohou jít k Debianu.
No nic, lidstvo se možná poučilo, snad kromě těch místních neoliberálů, kteří i nadále věří, že to s tím RH je bezva a že to ten trh nejlíp reguluje.
Smrt malým firmám!
Sláva korporátu!
Nechť vzkvétají monopoly ku prospěchu lidstva.
Tiskni Sdílej:
Hm, první nápad , bez promýšlení. Připadá mi, že by IBM (bankovní sektor, zbytek odpad) a RH v logice jedni jsou?
A zrovna tak je to s tím vývojem, který RH údajně 'pro nás pro všechny' dělá. Ale RH dělá software jen pro ty velké firmy. Pro korporaty. Všechny ty OpenShit či jak se to jmenuje (...)Jenže to není pradva. RH zdaleka nedělá jen OpenShift apod., přispívá i do množství ostatního SW, který běžně používáme. Stále je to jeden z velkých přispěvatelů do kernelu [1] (a Linaro je spoulifinancované IBM). Čímž nechci říct, že RedHat je nějakej super dobrák nebo něco, ale prostě je to firma a nelze se moc divit, že jim jde o zisky. Koneckonců, mj. také čelí konkurenci. Upřímně, moc nechápu, co se protestující proti politice/modelu ReHatu vlastně snaží říct. Respektive mi není jasné - a oni sami to moc nepíšou - jak jejich požadavky zapadají do fungování firmy v tržním prostředí. Nebo chtějí nějakou celkovou zásadní změnu ekonomického systému? Pak by ale zdaleka nešlo pouze o RedHat, to by byl jen malý střípek mozaiky... Celkově mi ta reakce komunity smysl spíše nedává.
Mecenáš je člověk, který nezištně podporuje umění, resp. umělce. Od konce 20. stol. se toto označení šíří i mimo oblast kultury a umění, což přesahuje původní význam.Pokud jsou to jejich interní distra, která neposkytují jako produkt třetím stranám pak asi nemusí nic poskytovat (interně předpokládám zdrojové kódy k dispozici mají).
Odlišný názor https://sfconservancy.org/blog/2023/jun/23/rhel-gpl-analysis/
Kde je odlišný? Pokud dobře čtu, tak tam stojí:
That said, the business model as described by IBM's Red Hat may well comply with the GPL — it's just so murky that any tweak to the model in any direction seems to definitely violate, in our experience.
Z popisovanéno opatření RH to vypadá, že v případě zjištění poskytnutí zdrojových kodů třetí osobě vypoví zákazníkovi službu.Což ale není porušení GPL.
Pokud se tak stane a to včetně ztráty přístupu k dosavadním src zabraňuje to naplnění licencí garantovaného práva přístupu ke zdrojovým kódů.Což se ale, pokud vím, neděje - k dodanému SW dostaneš zdrojáky, nedostaneš další SW / nové verze SW, support apod., což ale GPL nevyžaduje.
(1) V souladu se zájmy pracujícího lidu je všem občanům zaručena svoboda projevu ve všech oborech života společnosti, zejména také svoboda slova a tisku. Těchto svobod občané užívají jak v zájmu rozvoje své osobnosti a svého tvůrčího úsilí, tak k uplatňování své aktivní účasti na správě státu a na hospodářské a kulturní výstavbě země. K témuž cíli se zaručuje svoboda shromažďovací a svoboda pouličních průvodů a manifestací.Zajímalo by mne jak se stavíte k právu (co)autora zdrojáků kernelu/library/aplikacích vydaných pod GPL, aby explicitně Red Hatu zakázal jejich využití pro třetí stranu?
Což ale není porušení GPL.No minimálně je to dost účelové obcházení. Co bude příště? Postneš escrow, a když využiješ práv z GPL, tak ti ji nevrátí? // já furt nechápu proč se tohle řeší, jednak SRPMs snad nejsou nakaženy GPL, a jednak tam je spousta SW pod nevirálními licencemi, který kdyby zakázali publikovat, tak ty odvozené distribuce utřou
To je problém svobodného softwaru, že zamrzl asi tak v 90. letech. Tehdy si zákazník skutečně koupil krabici softwaru na disketách/CD a měl krabici softwaru. Dávalo smysl i smysl, že pokud dodavatel toho softwaru zmizí, pořád je tady ta krabice – a příp. zdrojáky.
Od té doby se způsob vývoje a provozování softwaru poněkud změnil.
Takže IBM/RH možná (podle konkrétního právního prostředí, interpretace konkrétním kněžím práva) striktně vzato neporušuje konkrétní licenci, nicméně ducha svobodného softwaru? Ano!
Ale tento trend se táhne také právě od oněch 90. let, kdy byl „open source“ vynalezen za účelem sabotáže svobodného softwaru.
V tom článku jsou popsány případy kdy k porušování licence ze strany Red Hat z jejich pohledu došlo.
Ano. Dvě historické epizody, které se vyřešily jako pochybení jednotlivce.
Například licence GPL nestanovuje dobu po kterou má uživatel právo na zdrojové kódy k poskytnutým binárním souborů. Z popisovanéno opatření RH to vypadá, že v případě zjištění poskytnutí zdrojových kodů třetí osobě vypoví zákazníkovi službu.
Ano.
Pokud se tak stane a to včetně ztráty přístupu k dosavadním src zabraňuje to naplnění licencí garantovaného práva přístupu ke zdrojovým kódů. Uvidíme, třeba toto ošetří tak, že přístup zůstane ke všem zdrojovým kódům dostupným v den zrušení služby.
Bývalý zákazník kontaktuje Red Hat se seznamem binárních RPM balíků a Red Hat mu za manipulační poplatek zašle zdrojové RPM balíky na kompaktním disku. Můžete to zkusit a pak o tom tady napsat do blogu.
Nicméně vytváříte teorie o hypotetickém problému, který odkazovaný článek nijak nedokladuje a který pravděpodobně ani nikdy nenastal, aby někomu stál za to jej medializovat. Nějaký skutečný problém máte?
a Red Hat mu za manipulační poplatek zašle zdrojové RPM balíky na kompaktním diskuAno, to je další nejspíš legální „obstrukce“, například bezpečnostní záplaty se takhle můžou do odvozených distribucí dostávat s nepoužitelným zpožděním. Takže pokračuje moje nepochopení co se teda vlastně řeší.
Pokud jsou to jejich interní distra, která neposkytují jako produkt třetím stranám pak asi nemusí nic poskytovat (interně předpokládám zdrojové kódy k dispozici mají).Jistě, nicméně za mě podstatné je, že výstup RedHatu i s tím jejich bussiness modelem a jeho nevýhodami je stále užitečnější než v případě toho Googlu. Stále máš k dispozici CentOS Stream zdarma, stále máš možnost dev/eval licence RHEL (i když netušim, jak moc složité je to získat, viz dotaz výše) a stále máš možnost koupit si RHEL. Zatímco v případě Googlu nedostaneš vůbec nic ani zdarma ani za peníze.
O tom ale řeč není.
Aktuální téma je o tom, zda IBM/RH skutečně zařízne distribuce v duchu CentOS (nikoliv CentOS Stream), tzn. hlavně AlmaLinux, Rocky Linux atp. To je ta změna. Což pochybuju, že by bylo celkově ku prospěchu, když vidím komentáře lidí, kteří tyhle distribuce používají např. ve školách.
Ostatně IBM/RH se o sebe bát nemusí – s kontrakty jako tyhle.
Aktuální téma je o tom, zda IBM/RH skutečně zařízne distribuce v duchu CentOS (nikoliv CentOS Stream), tzn. hlavně AlmaLinux, Rocky Linux atp. To je ta změna.Ale jo, chápu v čem je ta změna...
Výhodou posledních kroků Red Hat je snad jen to, že bude zase o něco snažší zákazníka přesvědčit, aby se volbě jejich řešení vyhnul.... a místo toho použil co?
„Dosvědčiti mohu, že Rusové s ostatními Slovany nikoli bratrsky, nýbrž nepoctivě a soběcky smýšlejí. To už jsou mi milejší Maďaři, kteří proti nám bojují otevřeně, než Rusové, přibližující se s jidášským polibkem, aby nás pak strčili do kapsy. Tito pánové počínají všude místo ruský říkati a psáti slovanský, aby pak místo slovanský zas také ruský říci mohli.“ Karel Havlíček Borovský
DebianNo jako ano, osobně bych taky nahodil Debian. RH jsem naposledy používal někdy tak asi ve verzi 7 a nejsem na to distro nějak zatížený. Ale prakticky téměř vůbec nevím, jak fungují ty finanční toky a kdo vývoj linuxových dister obecně vlastně platí, jak moc jsme na RH a dalších firmách závislí (vč. třeba Debianu). To mi na tom celém a celé té reakci vadí asi úplně nejvíc - naprostá absence obecného povědomí o tom, na kom jsme nebo nejsme závislí.
(a máte dostatečně finančních prostředků)Bambiliony dolarů na financování vývoje opravdu nemam, tudíž se tahle teoretická úvaha, jakkoli je papírově krásná, nijak netýká.
Celkově mi ta reakce komunity smysl spíše nedává.Me pripada, ze se chodi okolo horke kase. Blog bych shrnul takto: Tak jak to ve svete uz chodi, vyrostl nam tu jakysi monopol. Vlastnim pricinenim a i trocha stesti u toho byla. Posbiral se cizi software a udelala se z toho prakticky pouzitelna distribuce. A jak je v clanku napsano, bez orientace na velke firmy by ty obraty byly setinove. A cely linuxovy svet tuto konstelaci akceptoval jako 'dobry' deal. Pro ty bohate je tu distribuce s tou podporou (ktera jak vime je tu hlavne kvuli tomu managementu, aby mohl klidne spat) a pak ty ostatni, kteri seberou ty drobky (distribuci samotnou, kterou RH kvuli tem bohaytym stejne musi delat). A tenhle deal, ktery je technicky i organizacne 'symsluplny' nyni RH vypovedel. O tom to je, o nic jineho nejde. A komunita na to reaguje nekonsistentne aniz by uvedla ten pravy duvod ktery skutecne zni: 'nekdo nam vypovedel jakousi smlouvu, o ktere jsem doufali, ze ti bude naporad'. To je mozna naivni, ale tak to je. Zbyva otazka, co vlastne sleduje RH. Dnes, kdyz uz mam zkusenosti s jednanim ruznych velkych firem, tak si nedelam iluze, ze za nekterymi rozhodnutimi neni vubec zadna rozumna strategie. Mnozi se domnivaji, ze je to kvuli Oracle. Ale jsou ty obraty, ktere kvuli Oracle 'unikaji' skutecne tak vyznamne? A i tato skutecnost, ze komunita nechape smysl rozhodnuti RH vede k tomu, ze z komunity zaznivaji nazory, ktere casto nedavaji smysl.
škoda. sem čekala že bába je tajnej linuxák :D ;D