Audio mánie

6.6.2010 23:00 | Přečteno: 2820×

Před několika lety jsem dostal kvalitní sluchátka a od té doby to jde se mnou z kopce. Krátký povzdech nad audio vybavením a písničkách které se nedají poslouchat.

Před asi šesti lety jsem dostal docela kvalitní sluchátka. Z druhé ruky, za pár šupů ale hráli naprosto perfektně. Před tím pro mě vrcholem dokonalosti byly Porta Pro a mpř přehrávač.

Staré Technicsy postupně odcházeli. Plast nevydržel 10 let používání, takže se zlomil most. To jsem svařil pájkou, vyztužil a sloužili dál. Pak se zlomil kabel, to jsem vyřešil zkrácenim ze 3 metru na 0.5. Nakonec je dorazil kolega který nevěděl jak je správně nasadit.

Takže nakonec došlo na nové. Potřeboval jsem dobře izolující (do práce), hodně festovní (stará sluchadla se mi doslova rozpadli) a s velmi dobrým podáním detailů. Nakonec jsem vybral BeyerDynamics DT770 Pro/80 ohmu. To se ukázalo jako až moc dobrá volba, tyhle sluchadla jsou spíše pro profesionály a nemilosrdně přenesou každý detail. Pro hry naprosto nevhodné, pro posluchače muziky pouze se sklony k masochismu.

Po asi měsíci mě omrzelo poslouchat pískání ze staré Audigy a přišel čas na novou zvukovku. Paradoxně mě nejvíc zaujala velmi stará ISA zvukovka s naprosto perfekním přednesem. Z praktických důvodů jsem nakonec skončil u USB EMU Tracker Pre.

V této kombinaci jsem prožil poslední dva roky. Momentálně je ale tahle kombinace už nedostačující. Momentálně startuji s DT 880 Pro/260 ohm + Slee Novo + DAC. A děsím se okamžiku kdy budu platit stříbrné kabely (měď má opravdu svoje limity).

Nebudu se tady moc rozplývat nad svými zážitky, to ať si každý zkusí sám na vlastní uši. Spíš bych napsal pár praktických postřehů. U zrakových vjemů není možné pozorovat celý obraz najednou s plnými detaily. U zvukových vjemů tohle neplatí. Při delším poslechu jdou rozeznat další a další detaily. Člověk tak postupně začne rozeznávat jednotlivé nástroje v orchestru, šustění not, zvuk metronomu, provoz na ulici venku...

90% záznamů je pro mě neposlouchatelných. Občas si připadám jak kritik jídla z Ratatouille který na otázku proč je tak hubený a jestli vůbec má rád jídlo odpověděl: "I don't LIKE food, I LOVE it. If I don't LOVE it, I don't SWALLOW." Bohužel naprostá většina záznamů je zmršená aby se dobře poslouchala v rádiu nebo malých sluchátkách. Na kvalitní aparatuře nemá žádné detaily a bolí z ní hlava. Tohle není způsobené kvalitou formátu (pro mě je minimum MP3 192kbps), ale nastavením zvuku. Více o tom třeba na CDR v článku Road To Hell aneb Jak vydavatelé poškozují technickou kvalitu hudby?

Náruživý posluchači proto často opovrhují současnou muzikou. Všechna vydání novější skladby jsou zmrvená a prostě neexistuje veřejně dostupný záznam v poslouchatelné dobré kvalitě. U starších kousků obvykle existuje původní vydání. Je to trochu škoda, protože dost zpěváků má co nabídnout.

Pro ilustraci: Metalová kapela Ebony Ark má podle mne velmi dobrou muziku a zpěvačky, ale díky zpracování signálu jsou prakticky neposlouchatelní. Na druhou stranu finská zpěvačka Tarja Turunen má alba také upravená, ale daleko citlivěji.

Tím se pomalu dostávám k tomu co poslouchám. V práci vetšinou mám sluchadla 4 hodiny denně, to spíše pro větší soukromí. Vetšinou pak jedu klasiku, je to velmi dobrá hudba pro pozadí. Je to navíc prakticky nepřeberná oblast dobré muziky. Teď zrovna poslouchám Alexandra Taneyeva.

Dříve jsem hodně poslouchal jazz. Jeho výhoda je že zpěváci i muzikanti jsou obvykle hodně talentovaní a kvalita nahrávky je velmi dobrá. Pokud má i autor skladby dobrý nápad lze si to pořádně užít. Nemám moc rád improvizace nebo "experimentální jazz".

Metal se mi hodně zamlouvá, bohužel ale opět narážím na zpracování záznamů. Fakt nechápu potřebu ořezat intenzitu signálu na velmi úzké spektrum. Naopak rock je z tohohle hlediska hodně poslouchatelný, ale pokud si člověk přeloží slova, získá většinou pocit že zpívá banda pupkatých dědků.

A ještě tipy na pár dobrých zpěvaček: Tarja Tonuren většinou metal, Anjani Thomas hodně měkký jazz a Malia trochu pop.

BTW: občas dost pomůže si vyčistit uši

       

Komentáře

[Neel]

http://www.dr.loudness-war.info - Tohle by mohlo pomoci k výběru kvalitní nahrávky.

[Martin]

jsem fanda do hudby, ale nikdy jsem moc neposlouchal na sluchátka. Díky všem posledním vymoženostem jsem sice ještě nezačal poslouchat při lyžování, ale na kole už jo. Zeptám se úplně laicky - mám bezdrátová sluchátka, co se na ucho přikládají, i ty malý pidisluchátka se šňůrou, co se do ucha strkaj. Který jsou lepší? Někdo tvrdí, že je kvalita v těch přikládacích, někdo, že ty pidi tolik neničí uši...

[void]

Na kole bych doporučoval jezdit bez sluchátek.

[Martin]

Dík, ale já mám na mysli nesoutěžní pohyb, tak doject v klidu do práce nebo na trénink, mimo silnici.

[void]

A při tom není třeba dávat pozor?

A když jezdíš mimo silnici, kde jezdíš? Po chodníku snad ne!

Nejde jen o to, že si možná nameleš ty. Jde o to, že můžeš něco způsobit někomu jinému.

[Martin]

na cyklostezce...

[void]

1. a 3. odstavec stále platí.

[Martin]

a k tomu very slowly...

[Marek Bernát]

A nebolo by pre istotu najlepšie z toho bicykla zosadnúť úplne a len ho tlačiť? Alebo ešte lepšie, vôbec nevychádzať z domu?

[Cervajz]

Nedělá mi problém jezdit i na motorce se sluchátky v uších (mimochodem, ta co se dodávají k N900 mě dost překvapila - nejsou to typická chrchlátka), je to hlavně o zraku (sanitku slyším i tak).

[Dr.Watson]

Jezdím už pár let se sluchátky také. Chodci, běžci sluchátka mít mohou? Jezdím s otevřenými, co potřebuji slyším, koukám kolem sebe, dávám pozor, nevím, myslím, že to ničemu až tak nevadí. Pro mne je sluchově horší jezdit bez nich. Vítr šumí daleko víc, než když je to "kryté" sluchátkem. Jak píši, chodci se sluchátky, peckami mi přijdou nebezpečnější. Jinak je to flame jak Win/Lin, věčné téma nedocházející konce.

[belisarivs]

Chodci/bezci maji lepsi manevrovaci schopnosti a nedosahuji takove rychlosti.

[Neel]

U bezdrátových sluchátek se o kvalitě nedá mluvit.

[Trained.Monkey]

Neber to zas moc dogmaticky. Ja mam spunty na kolo taky. Ucho to nici pri velke hlasitosti a dlouhodobem poslechu.

[kralyk z abclinuxu]

Při čtení těhle článků si vždycky vzpomenu na "oběti hudebního průmyslu" z Pár Pařmenů - mimořádně trefné! A ještě něco; kdo nemá rád improvizaci, neví, co je jazz. [neber prosím osobně].

[Marek Bernát]

Improvizovať sa dá v hocijakom štýle. A rovnako tak, jazz nie je zďaleka len o improvizácii. Takže podľa mňa hovoríš blbosti

[kralyk z abclinuxu]

Jazz není zdaleka jen o improvizaci, to máš jistě pravdu, nicméně improvizace je klíčovým aspektem jazzu, koneckonců, improvizací styly ako blues, jazz, boogie apod. vznikly. Jazz se nekomponoval jako klasická hudba, to až případně sekundárně.

[kavol]

jedna věc je improvizace, druhá věc je, když je sedm muzikantů pohromadě a každej hraje něco jinýho, takže slyšíš sedm skladeb najednou ... to taky nemusím, a nemyslím si, že bych nevěděl, co je jazz, a že nekončí u Armstronga ...

[kralyk z abclinuxu]

a nemyslím si, že bych nevěděl, co je jazz, a že nekončí u Armstronga ...

Mně osobně naopak přijde, že dobrý jazz u Armstronga právě že končí... myslím chronologicky, plus mínus autobus. To co je dál, mi přijde, že už moc jazz není, nebo je o dost jinej... Ale to je pochopitelně osobní názor, každýmu se líbí něco jinýho. Někdo třeba zase řekne, že správnej jazz Armstrongem začal... Ono není divu, že se názory rozcházej, vzhledem k tomu, že ani neexistuje jedna 'správná' definice jazzu.

[Marek Bernát]

Definícia jazzu síce asi neexistuje, ale povedať, že končí u Armstronga... to si totálne zabil >_<

[kralyk z abclinuxu]

Ne, nechtěl jsem říct, že všeobecně končí jazz u Armstronga, chtěl jsem říct, že pro mě končí jazz u Armstronga, protože pozdější styly už se mi prostě nelíbí. (V to nepočítám různé oživení starších stylů jako např. obliba ragtimu v 70 letech apod.)
Ale víš co... sto lidí sto chutí, jak říkám, někdo to zas třeba vidí přesně opačně

[Marek Bernát]

Je jedno, jak to vidíš. Proste je fakt, že nemáš rád jazz, s výnimkou prehistorického jazzu od Armstronga. Ten novší jazz neprestane byť jazzom len kvôli tomu, že sa ti nepáči

[kralyk z abclinuxu]

výnimkou prehistorického jazzu od Armstronga

Prej prehistorický jazz A co na to Scott Joplin, co na to Jelly Roll Morton, George Gershwin, Albert Ammons, Fats Domino, Meade Lux Lewis, u nás Ježek, a mnoho dalších, kteří hráli ještě dávno před Armstrongem...

Ten novší jazz neprestane byť jazzom len kvôli tomu, že sa ti nepáči

Ale já to nikomu necpu. To, že ty pozdější styly jsou jiný, je imho fakt. Teď jde jen o to, jak to nazvat... Někdo to zove jazz, někdo ne.
Někdo zas období, které já zvu zlaté období jazzu, označuje jako prehistorický jazz. Je to prostě relativní, no

[kavol]

Prej prehistorický jazz A co na to ... Fats Domino ...

hehe, na Fatse jsem si taky nějak vzpomněl asi půlhodinku před časem tohoto tvýho komentáře, a přišlo mi to divný, proč jsem si ho vybavil u jazzu, když ho mám zařazenýho tak spíš nějak k rokenrolu, anžto mým prvním seznámením s ním byla velmi rytmická verze Jambalaya, a pak to pokračovalo přes takovou tu "nabušenou" verzi I'm Walking, atd. atd.

[Marek Bernát]

To nie je jazz už vôbec. To sú také preprehistorické formy, ktoré k tomu smerovali. Čím samozrejme nechcem povedať, že sú zlé, ale snáď tiež rozlišuješ preromantizmus (s prvkami klasicizmu), middle romantizmus, neskorý romantizmus (s prvkami moderny a impresionizmu), atď.

A ja ti hovorím, že všetko je to jazz, ktorý má milión žánrov (ako do šírky, tak do hĺbky -- minulosti). Že sa líšia ničomu nevadí; že sa ti všetky nepáčia, tiež nie

Nie je to relatívne. Jazz je tu plus mínus sto rokov a ešte tu nejaký čas bude. Ak to porovnáš napr. s tým romantizmom, tak je všetko úplne jasné, Armstrong a staršie veci sú proste prehistória jazzu

[kralyk z abclinuxu]

To nie je jazz už vôbec. To sú také preprehistorické formy, ktoré k tomu smerovali. (...) Armstrong a staršie veci sú proste prehistória jazzu

Nezlob se, ale to je naprostá hovadina. Prehistorie jazzu (podobně jako preromantismu) pochopitelně existuje, ale o dost dřív. Přehistorie jazzu je druhá půle 19. století, případně začátek 20. století, případně ragtime. Ovšem období 1920~1930, případně až 1940 je označováno jako zlatá doba jazzu, "the jazz age" a podobně. A ne nadarmo. Jestli nevěříš, koukni se na wiki.

U těch pozdějších (víc jak 1950, 1960), především u těch co byly jmenovány zde v diskusi, mi přijde, že se mírně vracejí k blues, čili něco jako jazz blues. Ovšem oficiálně jsou řazeny do jazzu, tak prosím, mně to je jedno

A ja ti hovorím, že všetko je to jazz, ktorý má milión žánrov (ako do šírky, tak do hĺbky -- minulosti). Že sa líšia ničomu nevadí; že sa ti všetky nepáčia, tiež nie

Nikdy jsem neřekl, že to něčemu vadí.
Ale že to je všecko nějaká forma jazzu, na tom se shodnem, proč ne...

[Marek Bernát]

Pekná blbosť. Radšej sa na tú wiki pozri ty: Cultural origins: Early 1910s New Orleans Druhá polovica 19. storočia nie je jazz ani omylom (ak teda nemyslíš len 1890+). Má tam síce korene, ale keby si vychádzal len z takejto požiadavky, tak by si sa kľudne dostal do 17. storočia, lebo jazz má korene aj tam

Hovorí z teba ingnoranstvo až to bolí... Blues podžánre pochopiteľne existujú, ale že by sa k tomu vracal jazz ako taký, tak to je úplne mimo. Skrátka je vidieť, že sa v jazze vôbec nevyznáš, a preto ma neprekvapuje, že nie si schopný správne zaradiť jednotlivé obdobia. To je jasné už z toho, čo si hovoril na začiatku, že pre teba jazz končí Armstrongom...

[kralyk z abclinuxu]

Radšej sa na tú wiki pozri ty: Cultural origins: Early 1910s New Orleans

Ano, to jsou Cultural origins.

Druhá polovica 19. storočia nie je jazz ani omylom

Já jsem ale přece neřekl, že to je jazz. Řekl jsem, že to je prehistorie jazzu. V té době už vznikal blues, ze kterého se později vyvinul jazz... A co se týče 1890~1910 tak tam je to tuplem pravda.

Má tam síce korene, ale keby si vychádzal len z takejto požiadavky, tak by si sa kľudne dostal do 17. storočia, lebo jazz má korene aj tam

Však jo.

Blues podžánre pochopiteľne existujú, ale že by sa k tomu vracal jazz ako taký, tak to je úplne mimo.

Nic takového jsem neřekl. Co takhle si pořádně přečíst, co píšu?

Skrátka je vidieť, že sa v jazze vôbec nevyznáš, a preto ma neprekvapuje, že nie si schopný správne zaradiť jednotlivé obdobia. To je jasné už z toho, čo si hovoril na začiatku, že pre teba jazz končí Armstrongom...

...řekl někdo, podle koho jsou 20. a 30. léta "prehistorie jazzu" a Ella Fitzgerald, Diana Krall apod. vrcholem jazzu*.
Nemáš rád jazz jaký mám rád já → Nerozumíš jazzu. Ano, to je opravdu výborné.
Možná se ti nelíbí, že pro mě jazz končí u Armstronga, ale to je tak všechno co s tím můžeš dělat.

*) Neříkám, že Ella Fitzgerald nebo Diana Krall nejsou jazzové zpěvačky, to bezpochyby jsou, a velmi významné, ale to rozhodně neznamená, že by představovaly nějaký vrchol, před kterým byla jen "prehistorie jazzu".

[Marek Bernát]

Hm, takže pre teba prehistória jazzu nezahŕňa jazz. Zaujímavé. Ale v tom prípade si v tomto neodporujeme, len sa každý bavíme o niečom inom.

Ok, tak si povedal, že niektoré (ktoré?) skupiny, spomínané v diskusii, ti pripadajú, že sa vracajú k blues. To je vcelku jedno.

He a kde som ja povedal, že Ella Fitzgerald a Diana Krall sú vrcholom jazzu? Čo keby si začal čítať aj ty Som len dal príklady mojich obľúbených speváčok. Btw, Ella už ani nežije a ak už niekam, tak by som ju zaradil tiež do tej prehistórie -- skús si najprv zistiť, o kom vlastne píšeš (hint, narodená 1917 ).

Nie, to si nepochopil. Z toho, čo si tu zatiaľ prezentoval, mi to pripadá, že v podstate žiadny novší jazz než 50. roky nepoznáš (a dokonca ho ani nepovažuješ jazz). Ergo mu nerozumieš. Kľudne ma vyveď z omylu vymenovaním moderných žánrov, trendov, skupín, etc.

Sorry, ale začínaš byť dosť únavný. Ja zas môžem povedať, že romantizmus končí v roku 1800 a Chopin tam už nepatrí. Alebo, že stredovek skončil v roku 1950. Lenže toto nie sú veci, ktoré by si si mohol subjektívne rozhodovať, ale objektívne stanovená história. Jazz je tu dodnes (a rozvinul sa poriadne práve až po tých 50. rokoch). Že ignoruješ obecne známe fakty, je len prejavom tvojej hlúposti. Ale jak je libo, mysli si čo chceš...

[Fluttershy, yay!]

Středověk neskončil, středověk trvá.

[kralyk z abclinuxu]

Hm, takže pre teba prehistória jazzu nezahŕňa jazz.

Pokud počítáme ragtime jako prehistorii, pak ano. Dávnější asi ne. Ono ovšem je těžké vytvořit nějakou jasnou hranici co ještě nebyl jazz a co už jo...

Btw, Ella už ani nežije a ak už niekam, tak by som ju zaradil tiež do tej prehistórie -- skús si najprv zistiť, o kom vlastne píšeš (hint, narodená 1917 )

Vím, že se Ella narodila Okolo 1920, nejsem zas taký ignorant. Imho byla ale slavná (hlavně) někdy po roce 40, ovšem tím už si tak nejsem jist, to možná kecám. Každopádně zařazovat dokonce i Ellu (!) do prehistorie jazzu je hovadina. To se na mě nezlob. To pak jedinné co není v prehistorii jazzu jsou vyloženě moderní proudy.

Z toho, čo si tu zatiaľ prezentoval, mi to pripadá, že v podstate žiadny novší jazz než 50. roky nepoznáš (a dokonca ho ani nepovažuješ jazz).

O jazz novější jak něco okolo 1950 se opravdu moc nezajímám. Ne že bych to nepovažoval za jazz, ale považuju to za jiný jazz, vzdálený od "originálu".

Jazz je tu dodnes (a rozvinul sa poriadne práve až po tých 50. rokoch)

Tak tohle teda rozhodně není obecně známý nebo objektivně stanovený fakt. To je silně subjektivní.

[Marek Bernát]

No, ja ho tam nepočítam. Ragtime je ragtime, nie jazz Je to len priamy predchodca. Ale uznávam, že je ťažké toto rozdeliť objektívne.

Nie, nie je to hovadina. Ešte raz, jazz je tu +- 100 rokov. A určite tu ešte pekne dlho bude. Preto nie je nerozumné prvých 30-40 rokov volať prehistóriou (alebo ranným jazzom, alebo ako chceš). Úplne rovnako ako máš ranné baroko, ranný romantizmus, atď. Nevidím v tom najmenší rozdiel.

Samozrejme, že je mu to vzdialené. Opäť rovnako ako ten romantizmus. Ale tvrdiť, že jazz končí Armstrongom je podobne dementné ako tvrdiť, že romantizmus končí Beethovenom. A niekto by mohol argumentovať, že Liszt alebo Rachmaninoff je už jiný ronmantizmus, vzdálený od "originálu", ale to je pochopiteľne blbosť

Nie je to vôbec subjektívne. Stačí ak sa pozrieš znova na tú wiki (fakticky, pozri si tú stránku. Nestačí, že mi dáš link, na ktorý sám neklikneš ). V tej prehistórii si mal swing/blues a Armstrong/Elington jazz. Tým to haslo. Pozri sa na jazz dnes. Máš milión žánrov, každý s kopou subžánrov. Vrátane všetkých tých, ktoré tu boli v 30. rokoch a ich všemožných mutácií. Keby si nebol úplný ignorant, tak by to pre teba bol známy a objektívne stanovený fakt. Alebo, keď už o tom nevieš, tak si to aspoň doštuduj, kým začneš písať úplne kraviny

[kralyk z abclinuxu]

Ešte raz, jazz je tu +- 100 rokov. A určite tu ešte pekne dlho bude. Preto nie je nerozumné prvých 30-40 rokov volať prehistóriou (alebo ranným jazzom, alebo ako chceš).

Je úplně jedno jak dlouho tu jazz je, bude, nebo nebude. Přece nemůžeme určit období vrcholného jazzu tak, že vezmem dobu, jakou tu jazz je, a vydělíme dvěma a přičtu k počátku. A všecko co je předtím, označíme za přehistorii... To by asi nešlo...

Samozrejme, že je mu to vzdialené. Opäť rovnako ako ten romantizmus. Ale tvrdiť, že jazz končí Armstrongom je podobne dementné ako tvrdiť, že romantizmus končí Beethovenom.

Beethoven byl na rozhraní klasicismu a romantismu. Čili analogie Beethovena v jazzu rozhodně není Armstrong (spíš někdo jako Joplin nebo podobně)... ono to s tím Armstrongem není v jazzu tak jednoduchý, protože byl populární od plusmínus 30. let až do nějakých 60. let, čili říct, že pro mě jazz končí Armstrongem je relativně benevolentní...

Stačí ak sa pozrieš znova na tú wiki (fakticky, pozri si tú stránku. Nestačí, že mi dáš link, na ktorý sám neklikneš ).

Já to četl, ale nevim jak ty. Kde tam je něco o tom, že Armstrong, nebo dokonce Fitzgeraldová je prehistorický jazz?

Pozri sa na jazz dnes. Máš milión žánrov, každý s kopou subžánrov.

No a?
Dnes se tvoří třeba i vážná hudba, nebo jiné směry o mnoho starší jak jazz, a já nevím co všecko. To ale ještě není důvod, abychom spočetli prostředek mezi začátkem daného stylu a současností a řekli, že to, co bylo před tím středem byl teprv prehistorický předchůdce...

[Marek Bernát]

[WARNING: nejak som si rozbil diakritiku a nechce sa mi to teraz opravovat. Snad to prezijes ]

Nie, tak to ani nerobime. Robime to tak, ze zoberieme obdobie, kym bol jazz relativne nerozvinuty.

V neskorsich rokoch skladal Beethoven cisty romantizmus. Klasicizmus tam mal AFAIK len ked bol mlady. Ale to nie je podstatne. Ako obvykle si si z mojho komentara nezobral pointu, ale hrabes sa v nepodstatnych detailoch...

Huh? Bavili sme sa predsa o tom, ci sa jazz viac rozvinul do 50. rokov, alebo od nich. A za druhe, preco by tam malo byt nieco o prehistorickom jazze, co je termin, ktory som vymyslel pred par dnami? Kazdopadne by ti mal byt jasny vyznam v zmysle ranny/skory/pociatocny a ten tam mas (proste uz z toho dovodu, ze je to par rokov po jeho vzniku).

Tak v modernej vaznej hudbe sa zas az tak nevyznam, ale nemam pocit, ze by zanre ako romantizmus a baroko pokracovali dodnes, skor su to vynimky, alebo drobne variacie na original. Cize su to de facto mrtve zanre, ktore sa dnes uz "len" interpretuju. Nie tak jazz, ktory sa stale rozvija a vznikaju nove zanre, skupiny a festivaly po celom svete.

Pochopitelne. Ale to pocitanie prostriedku si spravil ty sam, takze jakove si to udelas... :-P Ja radim do ranneho jazzu to obdobie, kedy este nebol prilis rozvinuty a existovalo len zopar stylov jazzu. Kedy presne konci nie je uplne iste, ale pre mna su to tak 40. roky. Okrem rozsirenia zanru by mohlo koniec raneho jazzu definovat aj suvisejuce coraz castejsie experimentovanie a odklananie sa od swing/blues.

[kralyk z abclinuxu]

Huh? Bavili sme sa predsa o tom, ci sa jazz viac rozvinul do 50. rokov, alebo od nich.

Ok, ok, jj.
Mně není tak úplně jasný, jakým způsobem tu 'rozvinutost' defniuješ/počítáš. Počtem sub-žánrů? Imho to prostě bude stále minimálně ze značné části subjektívní...

No celkově zřejmě vidíme v pojmu jazz každý něco jinýho... ale nemyslím si, že by to bylo špatně... imho to tak js spíš obvyklé...

[Marek Bernát]

Ja jazz vidím ako evolučný strom (prinajmenšom binárny). S tým, že tie prvé roky sú okolo koreňa, takže tam toho moc nie je Ono, tá rozvinutosť je daná hlavne tým experimentovaním. Rovnako ako v klasike. Rôzne žánre už sú len dôsledok kombinácie rôznych štýlov a mutácií.

Ja sa s tebou nechcem už hádať, ale keď si ešte posledný raz pozrieš tú wiki stránku, tak jazz tam nekončí v 50. rokoch Ale keď tak nutne potrebuješ mať vlastnú definíciu slova jazz, tak pre mňa za mňa... Len teraz neviem, jak nazývaš tú hudbu, čo sa z neho vyvinula po tých 50. rokoch

[Fluttershy, yay!]

Já mu rozumím. Je to jako blues před příchodem elektrické kytary a po něm (rhythm'n'blues, ale jako u Led Zeppelin, ne jako ten popík na dnešní MTV).

[Marek Bernát]

A v čom je to "jako"? Ja tam žiadnu paralelu nevidím. Jednak kvôli tomu, že v prípade moderného jazzu neexistuje žiadna nálepka typu RnB, a jednak kvôli tomu, že jazz je skôr celý ten hudobný movement na pomedzí klasiky a populárnej hudby, plný slobody a improvizácie (preto sa tak ťažko definuje), kdežto blues, ak by som zjednodušil, je len jedna stupnica, ktorá je používaná prakticky hocikde, alebo v trochu širšom poňatí, je to o nálade (ale znova, bluesová nálada sa vyskytuje naprieč všetkými žánrami).

[Fluttershy, yay!]

Změna. Jestliže se kralykovi líbí jazz prvé poloviny 20. století a pozdější ne, muselo dojít k nějakému posunu, k nějaké změně. Což přirovnávám k tomu blues. A flejmovat o definici [rhythm'n']blues s tebou nehodlám, byla by to podobně marná diskuze jako ta o jazzu.

[Marek Bernát]

Tak ku zmene pochopiteľne došlo, ale to je jaksi úplne zrejmé a vôbec nikto o tom v tejto diskusii nepolemizoval. Fakt nechápem, o čo sa snažíš poukázaním na zrejmú vec... a ešte k tomu polofunkčnou analógiou

[kralyk z abclinuxu]

Ja jazz vidím ako evolučný strom (prinajmenšom binárny). S tým, že tie prvé roky sú okolo koreňa, takže tam toho moc nie je Ono, tá rozvinutosť je daná hlavne tým experimentovaním. Rovnako ako v klasike. Rôzne žánre už sú len dôsledok kombinácie rôznych štýlov a mutácií.

Ok, to mi přijde jako docela dobrý pohled...

Ja sa s tebou nechcem už hádať, ale keď si ešte posledný raz pozrieš tú wiki stránku, tak jazz tam nekončí v 50. rokoch Ale keď tak nutne potrebuješ mať vlastnú definíciu slova jazz, tak pre mňa za mňa... Len teraz neviem, jak nazývaš tú hudbu, čo sa z neho vyvinula po tých 50. rokoch

Ale jó, já vim, že jazz nekončí v 50. letech... Jak nazývat jazz po roce 50 nějak neřešim. Prostě je to taky jazz. Akorát už jinej, no... Já se taky nechci hádat, a co se týče vlastní definice jazzu: imho každý má vlastní

[Marek Bernát]

Ok, nechajme to tak; nevyzerá to, že k niečomu skonvergujeme. Holt, podľa mňa v určitých oblastiach vlastné definície mať nemôžeš (čo taká grupa? Tiež máš vlastnú definíciu? :-P ), v zmysle, že to neprináša nič užitočné. Len občasný flame so mnou

[kavol]

myslel jsem to samozřejmě dle známosti jmen, nikoli chronologicky ... na časové ose je pro mě doba, kdy Armstrong nejvíc nahrával, už poněkud za vrcholem - já rád Ježka

[kralyk z abclinuxu]

Jj, souhlasim, Ježek je výbornej. Třeba takovej Bugatti step je imho naprosto mistrovské dílko... Škoda že je to tak brutálně těžký. Jsem se horko těžko naučil dva řádky a pak jse se šel radši zakopat Ale ostatní jeho věci obvykle nejsou tak těžký...

[Václav Vanc]

Nedávno jsem si koupil sluchátka Sennheiser HD555 (A "předělal" je na HD595) a musím s tebou souhlasit. V nahrávkách se najednou začaly objevovat nové detaily a dokonce nové nástroje. Zatím jako zvučidlo používám Xonar DX, ale chystám si postavit vlastní DAC a poohlédnout se po lepších sluchátkách. Bohužel s tou kvalitou hudby to jde s kopce. Většina věcí vydaných v tomto století se nedá poslouchat. No kdo ví? Třeba přejdu na vinyly.

[Neel]

Jaký DAC si hodláte postavit?

[Václav Vanc]

No zatím je ve stádiu vývoje. Ale mam vyhlédnuté tyto obvody (Všechny od Texas Instruments):

• SRC4392 - SPDI/F dekodér a upsampling na 24bit/192kHz
• PCM1794A - DAC
• TPA6120A2 - zesilovač pro sluchátka
• Pak nějaký uC na řízení a možná něco na USB

No doufám, že se k tomu o prázdninách dostanu...

[Semo]

HD555 (A "předělal" je na HD595)

Tiez som si pred vyse pol rokom kupil HD555. Aby som si len nenamyslal, ze odstranenim peny vylepsim sluchatka, tak somto z jedneho ucha zhodil a na druhom nechal. Vysledok: ziaden rozdiel. Je mozne, ze na to nemam usi. Je mozne, ze jedna musla hra horsie a odstranenim peny som to akurat zrovnal (pred odstranenim som si sice ziadne rozdiely nevsimol, ale nemal som ich napocuvane viac ako asi 2 tyzdne). Inak samozrejme verim, ze kazdy, kto vydrbe tu penu, tak bude tvrdit, ze "HD555/595" je ovela lepsie ako HD555.

[Václav Vanc]

...tak bude tvrdit, ze "HD555/595" je ovela lepsie ako HD555.

No o hodně asi ne. Měniče tam jsou přece jenom stejné. Ale mně se zdá, že mají o něco lepší dynamiku... Ale možná je to opravdu jen subjektivní dojem.

[=^..^= AmigaPower®]

Sorry, ale na Ebony Ark nemůžu řít nic jinýho, než že je to strašný hovno a ta tlustá svině neumí zpívat...

[Jirka]

Tomuto popisu odpovídají všechny metalové kapely, které mají za zpěvačku babu (prostě to není ono).

A k blogu. Při čtení pasáže o orgastickém objevování nových nástrojů a zvuků jsem si nemohl nevzpomenout na legendární Bathory a Quorthona, který nahrával desky (které později ovlivnily tolik novodobých švédských a finských šumařů, včetně tě zpívajících slep...slečen) na magneťáku ve své garáži a na pozadí byla slyšet sekačka na trávu jeho sousedů a okolní ruchy města.

[Martin Matějek]

(...) který nahrával desky (které později ovlivnily tolik novodobých švédských a finských šumařů, včetně tě zpívajících slep...slečen) na magneťáku ve své garáži a na pozadí byla slyšet sekačka na trávu jeho sousedů a okolní ruchy města.

To se občas povede. Viz třeba soundtrack k Dead Man (doporučuju jak film, tak soundtrack), kde je slyšet jak někdo startuje motorku A když už to vypadá, že odjela tak se zase vrátí...

[kavol]

Viz třeba soundtrack k Dead Man (doporučuju jak film, tak soundtrack), kde je slyšet jak někdo startuje motorku A když už to vypadá, že odjela tak se zase vrátí...

kdy, kde? - asi su hluchej jak poleno, ale nevšim jsem si :-/

(jinak dík za tip, už jsem nevěděl, co si dnes pustit, hned si to jdu zkopírovat na lokál )

[Václav "Darm" Novák]

Arch Enemy?

[=^..^= AmigaPower®]

Tomuto popisu odpovídají všechny metalové kapely, které mají za zpěvačku babu (prostě to není ono).

Tak to v žádnym případě!

[frEon]

no nevim nevim, znas treba ETHS?

[xm]

Tlustá svině?!? Prosím? Ebony Ark sice neposlouchám, ale Beatriz Albert rozhodně není tlustá, je to holka jak má bejt a sluší jí to. Nebo ty máš snad rád anorektičky co vypadaj jak kdyby utekly z koncentráku? Pokud jo, tak to tě tedy upřímně lituju. I když pokud se podívám jak vypadaj tvoje kočky, ani bych se tomu nedivil :-P

[=^..^= AmigaPower®]

To je jen tvůj problém, když je u tebe "holka jak má bejt" nad 100kg

Ta Beatriz Albert je tak tlustá, že kdyby se vešla do Smarta, udělá z něj tim auto nad 3,5 tuny!!!

[kotyz]

zas ma cim rezonovat

[xm]

Ty by ses měl odstěhovat do Somálska, tam by měli zjevně slečny dle tvých ideálů

[Jendа]

A děsím se okamžiku kdy budu platit stříbrné kabely (měď má opravdu svoje limity).

Při těch pár miliampérách, co do sluchátek tečou? Nechceš pak udělat slepé testy a pochlubit se?

[kralyk z abclinuxu]

+1 To mě taky pobavilo. Je vidět, že marketing umí dělat s lidmi divy

[Václav HFechs Švirga]

No možná by ses divil, ale ono to vliv mít docela může ;). A nejde vůbec o přenesení výkonu. Proto taky kabely k reproduktorům stojí třeba třetinu ceny soustavy a jsou tlusté jak palec, i když by stejný výkon přenesla obyčejná dvojlinka. A vůbec zde nejde o rušení, není to signálový vodič.

Proč to tak je už přesně nevím, i když jsme se to ve škole lehce učili, ale nástin: U reprosoustav to má něco společného s dokmitáváním membrány, tedy když skončí tón, tak čím menší impedance (která na ten výkon nemá vliv), tím rychleji se membrána utlumí. Viz třeba tu.

Sluchátka nejsou samozřejmě reproduktor, tedy se můžou chovat jinak, ovšem cívka sluchátka s kabelem a zesilovačem tvoří soustavu a kabel ji může narušovat různě, ne jen ztrátou výkonu, ale i jako sériová indukčnost, paralelní kapacita, atd... a to vše ovlivňuje průřez vodičů, materiál, izolace...

Ale nerozumím tomu a na audiofila jsem moc chudý, jen bych mu klidně věřil, že to může poznat.

[Václav HFechs Švirga]

Hm, teď čtu, že nejde o kabel ke sluchátkám, tak nic :). U signálové cesty je to jasné - tam je třeba eliminovat rušení.

[default]

A nejde vůbec o přenesení výkonu. Proto taky kabely k reproduktorům stojí třeba třetinu ceny soustavy a jsou tlusté jak palec, i když by stejný výkon přenesla obyčejná dvojlinka.

Doporučuji urychleně navštívit nejbližší klub či diskotéku.

[Václav HFechs Švirga]

Proc? :) Na diskotece jsou asi trosku vykonejsi repraky, nez u nejakeho audiofila..

[default]

I dvacetiwattový domácí zesilovač dokáže ve špičkách dodat proudy v jednotkách apér… Jak se to přesně počítá si už nepamatuju. Je to hodně dávno, co jsem se tímhle bavil.

[Václav HFechs Švirga]

Ano, dokaze. A? Dvojlinkou jsou vedene i stare prodluzovacky - zapojis na 2 kW, a no problemo :). Ja se bavil o kabelech tlustych jak palec jen proto, aby meli odpor treba 0,04 ohmu (coz na ten vykon fakt vliv nema - jinak bys mel ve zdi kabely tluste jak pest).

[Václav HFechs Švirga]

(a nemyslim ted telefonni kablik, aby bylo jasne - i kdyz ten v cinskych prodluzovackach ma taky uspech :D a shori to az zachvilku).

[Heron]

Nejde o odpor, ale o impedanci.

[Václav HFechs Švirga]

Ano mas pravdu ;).

[Trained.Monkey]

Taky se lidi divy proc potrebuju zesilovac na sluchatka, vzdyt jsou to preci male repraky. Nebo proc DAC kdyz mam v pocitaci zvukovku...

[Grunt]

Proč to tak je už přesně nevím, i když jsme se to ve škole lehce učili, ale nástin: U reprosoustav to má něco společného s dokmitáváním membrány, tedy když skončí tón, tak čím menší impedance (která na ten výkon nemá vliv), tím rychleji se membrána utlumí. Viz třeba tu.

Ano to klidně může mít. Důležité je aby rychlost útlumu zůstala pod křivkou temporal maskingu. Pak to nijak nevadí, protože rozdíl není lidské ucho schopno zachytit. Ono vlastně u všeho co už leze za DACem jde jen o to nakolik přesně to až po cestu do uší kopíruje původní waveform a zda-li je rozdíl schopné ucho zachytit.

[pc2005]

Optický kabely by ho vyšly levnějc .

[Trained.Monkey]

A jak propojim DAC se zesilovacem optikou?

[pc2005]

Aha já původně taky myslel, že to je z DAC do sluchátek. Nicméně z DAC do zesíku ta myšlenka jde taky, jenom by musel být ten zesík přímo ve sluchátkách . V tu chvíli mě napadlo, že kdyby se posílala nějaká třeba PWM, tak by zesilovač u reproduktoru sluchátka mohl být malý (dva stavy) a kvalita by byla i tak vysoká (optické vlákno zvládne velké spektrum). V zásadě by imho stačil fototranzistor v darlingtonu s něčím výkonějším + stejnosměrné napájení.

[Kvakor]

Není třeba posílat PWM (nebo spíš PDM) data optikou, stačí dělat koverzi přímo v reproduktoru a použít zesilovač třídy D.

Ale obvodové řešení je o dost složitější, většinou se dost podobá klasickým puzlních zdrojům s pracovní frekvencí řádově stoky kHz (čím vyšší, tím lépe) a namísto bipolárních tranzistorů používá spíš rychlé MOSFETy s budiči schopnými posílat do gatů pulzy s dostatečně ostrými hranami. (Některá mi dokonce připomínají drivery pro SSTC, jen mají navíc výstupní filtr, který u Tesláku není třeba (rezonanční transformátor je sám sobě filtrem), a namísto ochran proti vysokonapěťovým špičkám mají spíš ochrany nadproudové.)

U sluchátek s vestavěným zesilovačem (klidně i bezdrátových, pokud by se PCM data ze S/PDIF posílala vzduchem) by byla výhoda v nižší spotřebe a tudíž delší výdrži (třída D má běžně účinnost okolo 90%), ale udělat ho dostatečně kvalitní by byl docela oříšek - protože v sluchátkách není místo na velký výstupní filtr, musela by být frekvence opravdu dost vysoká (řádově kolem 1MHz), aby hodnoty součástek vycházely malé (je to přece jenom hlavně dolní propust).

Proto podobně dělané zesilovače v mobilech a podobnýcm mobilních potvůřkách znějí tak hnusně, protože jsou konstruované na maximální výdrž a ne maximální kvalitu (tudíž nepoužívají vysoké frekvence, protože spotřeba budičů je úmeřná frekvenci), navíc většinou moc neřeší výstupní filtr (používají RC místo LC) a spíš než o kvalitu dolní propusti se starají o minimalizaci rušení ostatních obvodů, více víz např. Designing Class-D Audio Amplifiers into Portable Applications.

[Trained.Monkey]

je to z dacu do zesilovace, kabel ma asi 10 cm.

[Zdeněk Štěpánek]

A děsím se okamžiku kdy budu platit stříbrné kabely (měď má opravdu svoje limity).

Tak jeste pred tohle vetou jsem si myslel ze jses opravdovej audiofil co to mysli vazne. Ted uz si to nemyslim.

[kralyk z abclinuxu]

Tak teď mě tahle diskuse baví ještě víc. Povídej, pověz, co je "opravdový" audiofil?
Nic proti, ale silně mi to připomíná takový ty řeči o tom, kdo je "opravdový ganxta", "opravdový hiphopper", "opravodvý emař", "opravdový metalista", obecně "opravdový" jakýkoli trend.

[Václav HFechs Švirga]

Opravdovy audiofil je ten, kdo posloucha hudbu na tomhle. Muhehe, vyhral jsem .

[Dalibor Smolík]

Pěkná věcička, ale ani tenkrát bych si ji nekoupil. Nemá v sobě kazeťák

[Václav HFechs Švirga]

Zdedil jsem po babce no :), propojene pres redukci s PC a hraje hezky. Jen je to trosku rozmerne :).

[Dalibor Smolík]

Já mám věž Pioneer z roku 1988, jen CD přehrávač jsem musel už vyměnit, jinak hraje perfektně, to mě ještě přežije

[Fluttershy, yay!]

Schneider (1989, vyrobeno v NSR) v posledních letech téměř kompletně odešel. '.'

[pc2005]

Btw jaký je tvůj názor na zvuk z mobilního telefonu?

[Marek Bernát]

Jazzové speváčky sú moja veľká slabosť. Dík za tip na Anjani

[Trained.Monkey]

pochlub se svym vyberem...

[ivan]

Sice nie som Marek Bernat, ale jeden tip dam: Dave's True Story

[Marek Bernát]

Tak jednak tie klasické bohyne typu Ella Fitzgerald, z tých ešte žijúcich jednoznačne vládne Diana Krall. Z trochu mladších napr. Bembe Segue. Z mixu etno/klasiky/jazzu zasa excelentná Aziza Mustafa Zadeh. Pre začiatok asi toľko

[Spike]

Meh, taky by už Sleep Walker mohli dorazit do Prahy. Nebo Soil & "Pimp" Sessions a hlavně quasimode (jestli ještě vůbec hrají).

[belisarivs]

Eh? On je v Praze skoro furt.

[Spike]

Odkaz by nebyl? (Poslední události na last.fm u Sleep Walker jsou z roku 2008, ale třeba se jen nikdo neobtěžuje to updatovat. Soil & Pimp i quasimode, když jsou v Evropě, tak Slovensko, Francie, UK, Chorvatsko… UK by ještě šlo, kdyby tam byli alespoň v době, kdy tam mám naplánovanou nějakou cestu. :)))

Skoro furt je jako jednou za několik let, nebo jaké to je měřítko?

[Spike]

Nebo jsi myslel Marka, že je v Praze skoro furt? :)

[belisarivs]

Ah, prehledl jsem "byli".

[Spike]

Škoda. Býval bych se docela rád nechal vyvést z omylu, že žádná z uvedených band tu (v Praze, nebo co jsem koukal v ČR vůbec) moc často nevystupuje. :)

[Marek Bernát]

Soil & Pimp som nepoznal, díky moc za tip. Keby si vedel o podobne zameraných skupinách, tak určite daj vedieť. Ja ich bohužiaľ moc nepoznám -- napadajú ma teraz len Seatbelts, ktorí robili soundtrack ku Cowboy Bebop.

[Martin Matějek]

Vydavatelé bohužel tvoří pro masy, takže dělají zvuk pro ně. Když jsme s kapelou nahrávali demo, tak nám ten chlápek co to celé mixoval a masteroval říkal, že dneska není problém vyladit záznam ze studia tak aby se zachovala kvalita (pokud tam nějaká je). Místo toho se ale zvuk záměrně zprasí na „kvalitu“ levných reproduktorů u PC, mp* přehrávačů, telefonů a takových zařízení, protože vysoce kvalitní nahrávka by v nich zněla divně. A naopak, přesně jak píšeš ty.

Nemůžu posoudit kvalitu zvuku z vyladěné audio sestavy s tou obyčejnou, protože vlastním jenom tu druhou variantu, ale chci si časem postavit menší elektronkový zesilovač, ať se zvuk neprasí dvakrát (jednou ve zvukovce a pak v zesilovači repoduktorů). A pak snad i lepší zvukovku. Asi ti beru ve špatném pořadí, ale předpokládám, že za zesilovač vlastní konstrukce (ať už jakékoliv kvality) dám méně než za kvalitní zvukovku a navíc tam budu moct připojit víc zařízení.

[Miloslav Ponkrác]

Soucítím s Vámi. Já jsme nedávno vylepšil svůj audiořetězec a od té doby zjišťuji, jak je většina věcí naprosto neposlouchatelných.

Před několika lety jsem všude četl, že 196 kbps mp3 je naprosot nerozeznatelná od originálu. Všem, kteří se odvážili protestovat nadávali do blbců a dokazovali řadou testů. Já jsem tehdy zavrhl všechna média a myslel si své.

Po vylepení jsem zjistil, že jednak všechny mp3 z poslední doby jsou šíleně přebuzené, často s limitací a likvidující tím už tak velmi omezenou dynamiku 16bitového audio formátu.

Stále ještě bezpečně i opilý na nové soustavě poznám i dobře udělanou 320 kbps od neztrátového formátu – respektive pozná jí skoro každý na mém novém zařízení.

Zjistil jsem toto: Je subjektivněji příjemnjší poslouchat dobře udělanou 128 kbps mp3 (což nevydržím déle, než minutu, ale stále je to příjemnější), pokud je udělaná postaru (bez hračiček typu přebudíme to, odmažeme to a uděláme ve studiu pro masy). Nejméně příjemná je mp3, nebo losless jakéhokoli i vysokého bitrate, která je dělaná komerčními studii posledních několik let – prakticky konstantní hlasitost těsně pod maximem, ploché, bez šťávy, bez detailů, jen konstantní hluk.

Pokud mám něco poslouchat delší dobu, nejnižší možnost je 320 kbps, ale jak jsem zjisit závisí to na hudbě. Jednoduchá hudba s jendím nástrojem zní dobře, koncert nezní dobře ani na 320 kbps – zejména vážná hudba.

Takže na co poslouchat dál, když de facto téměř běžně neexistuje digitální zdroj audio signálu, který by využil kvalitu toho co mám. Pochopil jsem, proč řada lidí poslouchá analog, nebo 24 bit vzorkování na 96 kHz.

[Trained.Monkey]

pod tohle bych se podepsal, 192kbps pouzivam hlavne na klavir a 24b/96khz je zaklad. Jakou mas sestavu?

[Amarok]

Fakt zvlastni... Na pioneer hi-fi rozdil mezi CD audio a vorbisu kolem 200 kbps nepoznam. Ze bych blbe slysel? A to mam dokonce i hudebni sluch. Skoro mi to pripada, jako byste dovedl rozeznat i 16bit a 32bit audio nahravku.

[Grunt]

Tak tady se ani neptám jestli je to myšleno jako vtip a nebo vážně.

[Amarok]

Ono to ale muze byt mysleno vazne (aspon castecne), pise prece o novem zarizeni - asi by stalo za to ho jit rychle vratit a koupit si neco, co dovede mp3 slusne dekodovat (popr. zkusit jiny encoder).

[Grunt]

asi by stalo za to ho jit rychle vratit a koupit si neco, co dovede mp3 slusne dekodovat (popr. zkusit jiny encoder).

Nepochopeno. A nebo mi schází jako dependency modul ironie?

[Amarok]

Chyba muze byt prece v dekoderu (a treba i nejakem prevodniku), i kdyz to zni nejdriv zvlastne. Reproduktory zmineny rozdil delat nemohou, takze me jine vysvetleni nenapada (kdyz vynecham lidsky faktor).

[Heron]

Reproduktory zmineny rozdil delat nemohou, takze me jine vysvetleni nenapada (kdyz vynecham lidsky faktor).

Který rozdíl máš na mysli? Neposlouchatelnost mp3 na lepší soustavě? To reproduktory samozřejmě ovlivňují velmi výrazně, na plasťácích ty artefakty opravdu nejsou slyšet (tak jako tam není slyšet ani polovina nástrojů). Na trochu lepší sestavě už jde slyšet vše a ty mp3 artefakty opravdu hodně ruší (alespoň mě jo).

[Amarok]

Pan Ponkrac prece pise, ze na jedne a te same hifi vezi bezpecne pozna rozdil mezi 320kbps mp3 a CD audio. Domnivam se, kdyz si koupil spickovou sestavu, tak si nekoupil plastove repraky. Ja mam drevene a rozdil neslysim ani u vorbisu ~200kbps. Uznavam, ze cenove muze byt moje hifi sestava o dost levnejsi (nedal jsem za to 100 tisic), ale zvuk je nadherny a vubec si nemuzu takhle stezovat na udajne boleni hlavy pri poslouchani neceho tak nizko-kvalitniho jako je "pouhych" 16 bitu, to je prece naprosty nesmysl. Cili vse chapu jako spise chyby v dekodovani a nebo je to vse prehnane tvrzeni.

[Amarok]

Jinak abych se trochu taky pridal - k archivaci uz dlouho nepouzivam vorbis/mp3, ale pouze flac. Beru to spis ale jako takovou uchylku, protoze jsem (jak jsem psal) zadny rozdil u vysokeho bitrate nikdy nepoznal.

[Heron]

Cili vse chapu jako spise chyby v dekodovani a nebo je to vse prehnane tvrzeni.

Nejsou to chyby v dekódování. Zvuk prohraný ztrátovou kompresí je prostě jiný než originál už z definice ztrátové komprese. Pan Ponkrác napsal, že pozná rozdíl mezi 320kpbs mp3 a original CD, to není přehnané tvrzení ale prostě fakt. IMHO to na kvalitní sestavě (a nejlépe sluchátkách) s trochou cviku pozná každý člověk se zdravým sluchem.

Ja mam drevene a rozdil neslysim ani u vorbisu ~200kbps.

To může být dáno několika faktory. Buď to prostě neslyšíš, nebo je to hudba, která jde dobře komprimovat a ztratí se z ní jen málo (klavírní sólo se komprimuje přece jen lépe než celý orchestr) a nebo je to prostě hudba, které nevadí artefakty -- občas se najde hudba, ve které jsou i v originále zvuky ne nepodobné ztrátově-kodekovým artefaktům.

Beru to spis ale jako takovou uchylku, protoze jsem (jak jsem psal) zadny rozdil u vysokeho bitrate nikdy nepoznal.

Já také používám jedině neztrátový kodek. Jak na hudbu, tak na fotografie. Za úchylku to rozhodně nepovažuji, proč bych měl z daného originálu něco odstraňovat?

[Grunt]

Příloha:

• ukázka_psychoakustického_modelu_1(MPEG-1).png (40631 bytů)

Většina perceptuálních kodeků, které znám já funguje na ten způsob, že originální data nejprve analyzuje pomocí nějakého psychoakustického modelu (posuzuje se tónalita, šumovost,(ano, i takové věci mají vliv na modelování křivky) amplituda, vzdálenost od ATH,…), vymodeluje křivku minimálního maskovacího prahu (cokoliv pod touto křivkou nebude schopná většina normálních lidí rozlišit kvůli povaze fungování lidského sluchového systému, zvláště pak kochlee) a následně originální data kvantuje tak aby výsledný kvantizační šum nevystoupil nad tuto křivku a nebyl slyšitelný nebo se alespoň snaží kopírovat její tvar v závislosti na přidělené bitové rychlosti (či bit-poolu v případě VBR), resp. rovnou vyhazuje takové skupiny dat (pásma), které nejsou vnímatelné vůbec (zpravidla vysoké frekvence). To ovšem počítá s tím, že jak byly data nahrány, tak budou také reprodukovány (to je princip Hi-Fi nebo THX?). A s tím se u většiny dnešních sluchátek a jiných audio-komponent, které mění frekvenční charakteristiku (obálku třeba), tak aby výsledek zněl co nejlépe (ano, zvýraznění bassů možná stimuluje vylučování nějakého toho zmetka v mozku (endorfin myslim), ale za přesnou reprodukci se to už potom považovat nedá) moc počítat nedá. To stejné u audio-komponent, které do hry zapojují všelijaké postprocesní filtry. Se pak prostě nemůžeš divit, že slyšíš prosakování kvantizačního šumu a rozhodně to nemá co dělat s kvalitou systému nebo perceptuálních kodeků. Já mám na reprácích také jakési pofidérní tlačítko 3D, které naprosto naruší charakteristiku signálu a pak bez problémů poslouchám plechy v 64kbitovém Vorbisu, ale je to asi ekvivalentní upravování JPEGu v GIMPu. No na druhou stranu, co se tak dívám, tak na to aby začal prosakovat šum u Vorbisu o 224kbit/s je potřeba pořádně narušit frekvenční charakteristiku. Blahopřeju ke kvalitnímu kurvítku.

klavírní sólo se komprimuje přece jen lépe než celý orchestr

Přesně naopak. Orchestr má většinou vysokou hodnotu signálu skrze celé spektrum a je dost na vysokých hodnotách i v čase (teda aspoň relativně vůči tomu klavírnímu sólu). Pod to se dají schovat tuny šumu a vyházet spousta neslyšitelného signálu.

[Heron]

To ovšem počítá s tím, že jak byly data nahrány, tak budou také reprodukovány (to je princip Hi-Fi nebo THX?).

Neprotiřečíš si? Půlku odstavce popisuješ, jak se modeluje maskovací křivka a jak se vyhazují tzv. neslyšitelné frekvence, a pak napíšeš tohle? HiFi to není ani omylem!

Se pak prostě nemůžeš divit, že slyšíš prosakování kvantizačního šumu a rozhodně to nemá co dělat s "kvalitou" systému nebo perceptuálních kodeků. Já mám na reprácích také jakési pofidérní tlačítko 3D, které naprosto naruší charakteristiku signálu a pak bez problémů poslouchám plechy v 64kbitovém Vorbisu, ale je to asi ekvivalentní upravování JPEGu v GIMPu. No na druhou stranu, co se tak dívám, tak na to aby začal prosakovat šum u Vorbisu o 224kbit/s je potřeba pořádně narušit frekvenční charakteristiku. Blahopřeju ke kvalitnímu kurvítku.

Děkuji. Já mám na reprácích pouze nápis B@W a na zesilovači stisknuté tlačítko "Source Direct" (obejde korekční zesilovač, signál jde přímo na výkonový stupeň a do sluchátkového zesilovače).

Přesně naopak. Orchestr má většinou vysokou hodnotu signálu skrze celé spektrum a je dost na vysokých hodnotách i v čase (teda aspoň relativně vůči tomu klavírnímu sólu). Pod to se dají schovat tuny šumu a vyházet spousta "neslyšitelného" signálu.

Poslechni si to někdy.

[Heron]

Oprava: B&W

[Grunt]

HiFi to není ani omylem!

Jako nějaký ztrátový audio formát?

Poslechni si to někdy.

Co? A na co?

[Heron]

Jako nějaký ztrátový audio formát?

Ano, cokoliv co zahrnuje ztrátový formát nelze označit za HiFi, protože tomu něco chybí. Někteří extrémisté se odmítají bavit o HiFi u jakéhokoliv digitálního zpracování hudby (protože samplování a kvantizace je také ztráta).

Co? A na co?

No to klavírní sólo vs. orchestr. Třeba bys uslyšel, že teorie je jedna věc a praxe druhá.

[Grunt]

Ano, cokoliv co zahrnuje ztrátový formát nelze označit za HiFi, protože tomu něco chybí.

Samozřejmě, že ne (ale IMHO to stejné platí i pro taková sluchátka, které narušují nějakým způsobem původní frekvenční nebo jinou charakteristiku signálu). Teda aspoň tak napůl, protože mám pocit, že jedním z kritérií pro Hi-Fi je transparentnost a té jak diskrétní způsob uložení signálu, tak ztráty dat perceptuální vyhovují.

No to klavírní sólo vs. orchestr.

Sem tam si poslechnu běžně.

Třeba bys uslyšel, že teorie je jedna věc a praxe druhá.

Jakože můj psychoakustický systému toho odhalí víc jak exaktní analýza čísel? Vím o tom, že někteří si věří dost, ale až tak?

[Heron]

Jakože můj psychoakustický systému toho odhalí víc jak exaktní analýza čísel? Vím o tom, že někteří si věří dost, ale až tak?

Víš jak probíhá nákup audiosoustavy? Poslechneš si kombinaci zesilovač - reproduktory a případně i cd přehrávač. Pak se něco změní a poslechneš si to znovu. Takto se iteruje do té doby, než si nenajdeš pro sebe nejlepší sestavu (v závislosti na stavu konta). Není žádným překvapením, že dva lidé odejdou se zcela jinou soustavou, jednoduše proto, že každý má ten psychoakustický systém jiný a jiný vkus v hudbě (ne každá sestava se hodí na každou hudbu).

Abych odpověděl na tvoji otázku, pokud máš přesný matematický model svého psychoakustického systému (pak by mě zajímalo, jak jsi jej získal), pak jsou exaktní čísla vypovídající. Ale nějaký průměrný model průměrného neexistujícího člověka... opravdu nebrat.

Tohle nemá smysl, já budu hudbu s dovolením poslouchat, ty jsi ji klidně počítej.

[Grunt]

Víš jak probíhá nákup audiosoustavy? Poslechneš si kombinaci zesilovač - reproduktory a případně i cd přehrávač. Pak se něco změní a poslechneš si to znovu. Takto se iteruje do té doby, než si nenajdeš pro sebe nejlepší sestavu (v závislosti na stavu konta). Není žádným překvapením, že dva lidé odejdou se zcela jinou soustavou, jednoduše proto, že každý má ten psychoakustický systém jiný a jiný vkus v hudbě (ne každá sestava se hodí na každou hudbu).

Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně. Tedy přesně tak jak autor skladby zamýšlel, že budou znít. Poslouchat potřebuješ kurvítka aby si odhalil, které jak kurví zvuk. Jinak kdybych už takový magor byl a opravdu nevěděl co s prachama, tak bych šel do obchodu s nějakým záznamovým zařízením a dopředu známou skladbou a pustil bych se do analýzy. To je jediný spolehlivý způsob.

Abych odpověděl na tvoji otázku, pokud máš přesný matematický model svého psychoakustického systému

Co to? Na co?

Ale nějaký průměrný model průměrného neexistujícího člověka... opravdu nebrat.

Není to jen o tom (i když je zvláštní že vylepšení v psychoakustickém modelu většinou vnímají všichni stejně…a nebo se aspoň nepamatuju, že by se někdo někdy stěžoval). Také záleží jak vhodně dovedeš data reprezentovat (i když pravda, že to je většinou metoda bezeztrátová).

[kralyk z abclinuxu]

Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně.

To je sice pravda, na druhou stranu ideální Hi-Fi soustavy neexistují
Čili bych souhlasil s Heronem...

[Heron]

Ideální Hi-Fi soustavy znějí všechny stejně.

Ideální jistě. Taková ale neexistuje a v nějakých normálních cenách (řádově na úrovni průměrného platu) teprve ne. Proto se musí vybírat dle ucha a vkusu (a ti majetnější si pak upravují i poslechový prostor).

To je jediný spolehlivý způsob.

To je spolehlivý způsob, jak koupit něco, co se ti pak nebude chtít poslouchat. Pokud ovšem za tebe nebude poslouchat ten analyzátor.

Jdu chrnět.

[Trained.Monkey]

Neprehanite to trochu? Ja objednal zesik + sluchatka z internetu, aniz bych je v zivote videl. Na otestovani potrebuju nekolik tydnu. Pokud se mi nebudou zdat, tak je proste prodam pres ebay (se ztratou). Nebudu si brat den volna kvuli nejakemu nakupu.

[Dalibor Smolík]

Já také. Flac je v podstatě bezeztrátová komprese ..

[Grunt]

FLAC není v podstatě bezeztrátová komprese. FLAC je bezeztrátová komprese.

[Grunt]

Pan Ponkrac prece pise, ze na jedne a te same hifi vezi bezpecne pozna rozdil mezi 320kbps mp3 a CD audio. Domnivam se, kdyz si koupil spickovou sestavu, tak si nekoupil plastove repraky

A materiál ve kterém jsou usazené repráky má na zvyšování kvantizačního šumu vliv jaký?

[kavol]

... tak si nekoupil plastove repraky. Ja mam drevene ...

mno, my co jsme zvyklí na papírové membrány s textilním závěsem a ... jo aha, ona je řeč o materiálu ozvučnice? - a už ti někdo řekl, že nejlepší je beton?

[Amarok]

Jasne, uz si predstavuju, jak jdu k sousedovi, aby mi pomohl pred luxovanim posunout reprak :D

[kavol]

to je běžné u vás před luxováním posouvat nábytek (kromě pohyblivých kusů jako jsou židle)?

a pokud ano, takováto malichernost ti stojí v cestě za ideálními reprobednami? - nebo už nevíš, jak zahrát do autu iracionalitu svojí idée fixe, že dřevěné reprobedny jsou cool a plastové reprobedny jsou shit a můžou za všechno zlo v hudbě včetně přeházení bitů ve zvukovém souboru?

[Amarok]

Bezne repraky neposouvam, to mel byt jen for, i kdyz s prihlednutim k mozne situaci. Nevim vubec, kolik by takovy reprak vazil. A drevene bedny jsou (v normalni cenove kategorii) jasne lepsi nez plastove, tak proc to jasne nerict. Vim, ze existuji ale i plastove, ktere zni lip nez drevene, ale to je podle me cenove uplne jinde.

[kavol]

hm, a co to znamená "normální cenová kategorie"? - nebude to celé o tom, že se snažíš porovnávat šumítka za pár korun s něčím, co už se dá poslouchat?

základem ozvučnice u reproduktoru je to, že by sama neměla rezonovat - což podle mě kvalitní HD-něco plastový výlisek nesplňuje o nic hůře než odpovídající množství těžkého dřeva, jenže v tomhle případě už je to dřevo levnější, tak se používá, kvůli ceně a ne proto, že by to bylo kvalitnější

(a což teprv taková dřevotříska ...)

[Trained.Monkey]

Co takhle sluchatka Na reprakach fakt rozdil nepoznas, respektive utratil by jsi par melounu aby jsi se vyrovnal dobrym sluchatkam.

[Grunt]

Jo. Sorry. modprobe ironie pomohlo.

[Shadow]

To jsem bohužel taky zjistil, když jsem si koupil kvalitnější sluchátka. Smutné je, že je spousta kapel a zajímavé muziky, u které je naprosto evidentní, že kdyby ji zvukaři nezprasili (loundess war), zněla by na kvalitních repro/sluch. naprosto úžasně, zatímco takhle zní průměrně až podprůměrně na obyčejném vybavení a na čemkoliv lepším se nedá poslouchat. V některých případech je dokonce jasně slyšet zkreslení způsobené přílišným zesílením zvuku, což je posledním hřebíčkem do rakve hudby, které chybí jakákoliv dynamika. A pak se nahrávací společnosti diví, že jim klesají zisky (jasně, za všechno mohou piráti přepadající lodě přepravující CDčka).

Také řeším, co poslouchat, kde se loudness war neprojevuje. Zatím nijak extra úspěšně.

[xhombre]

Volite si blbou muziku

Posloucham punk a Oi! tam neni co zkurvit. Ale je pravda, ze posledni dobou uz podle zvuku (v realu na koncerte) poznam kdo hraje jak dlouho nebo jak je kdo nalitej.

[Grunt]

Tak teď nevím jestli LOL a nebo jako fakt. Jsem jediný komu to přijde jako fakt nepovedená exhibice dalšího snobáka?

[kralyk z abclinuxu]

Nejsi.

[Fluttershy, yay!]

Do jisté míry má jednoznačně pravdu.

Kdysi jsem pouštěl klasický rock na jezevčíkovi nebo reproduktorech genius za 160 Kč a přišlo mi to v pohodě. Pak jsem přešel na relativně slušné 2.1 (basy jak sviňa!) a sluchátka za několik stovek -- opravdu jsem ve spoustě skladeb objevoval nové prvky, paráda. Ještě někam úplně jinam se to dostalo se zázračně levně koupenými sluchátky sennheiser, běžně stojícími ke dvěma tisícům. U nich má konečně nahrávka rozměr (ty levné šunty mají hrozně plochý zvuk s oříznutými výškami). Fakt to jde poznat. Taky se na to lehce zvyká -- když slyším chrastítka na telefonu nebo laptopu, trpím. Na další postup ale teď nemám prachy a byl bych pak opravdu omezen kvalitou své hudební sbírky.

[vita]

"Do jisté míry má jednoznačně pravdu."

:)

[kotyz]

castecne ma uplnou pravdu

[frEon]

asi urcite

[Heron]

Nejspíše nejsi. Proč by ale každý popis sluchátek lepších než základních k telefonu a audio soustavy lepší než pc speaker měla být exhibice snobáka?

Má rád dobrou hudbu a k tomu si pořídil zařízení s kvalitním přednesem a popsal to do svého blogu. A já mu za to děkuji, protože je to určitě inspirace pro další vylepšení audio sestavy.

Spíše čím dál tím méně chápu tebe. Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu (což byl evidentně chybný dojem), ale teď píšeš, že stačí 8b na kanál, dáváš odkazy na časové maskování (v diskusi o zvukových algoritmech to má jisté své místo, ale pak tomu nelze říkat HiFi). Sorry, ale každý člověk je jiný. Někdo slyší lépe, jiný hůře. Někteří znáš jsou bohužel tak postižení dobrých sluchem (bohužel už to jinak nelze nazvat, dnešní hudba je totálně dojebaná zpracováním), že jakýkoliv ztrátový formát je utrpení.

[kralyk z abclinuxu]

Má rád dobrou hudbu

Opravil bych to: Má rád poslech dobré hudby.
V dnešní době slyšim od kde koho, že "miluje hudbu", že "je hodně do muziky", "hudbu má jako koníčka" a podobné, a nakonec z toho člověka vyleze, že hudbu vlastně pouze poslouchá. No kde to žijem

[Grunt]

Proč by ale každý popis sluchátek lepších než základních k telefonu a audio soustavy lepší než pc speaker měla být exhibice snobáka?

To jsem nikde neřekl. Na druhou stranu, nadpis jako AudioMánie (ano, to se opravdu za nic jiného než mánii označit nedá, protože se v tom vyžívají pouze podobní maniaci) a termíny jako písničkách které se nedají poslouchat, mpř přehrávač (schválně by mě zajímalo, která varianta je lepší), velmi dobrým podáním detailů (lidskému sluchu jsou detaily naprosto ukradené – docela ironie, ne?), tyhle sluchadla jsou spíše pro profesionály a nemilosrdně přenesou každý detail, 24b/96khz je zaklad, … mě přesvědčili, že nejde o nic jiného jen o blbou snobárnu, protože min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky. Jo, když už jsme u toho, tak jak sluchátka podávají věrnost oříškových tónů? Orgazmicky?

Má rád dobrou hudbu a k tomu si pořídil zařízení s kvalitním přednesem a popsal to do svého blogu.

Fakt? Tak to mám asi nějaké pokřivené vnímání reality, protože já čtu naprosto něco jiného.

Spíše čím dál tím méně chápu tebe.

Nápodobně. Též jsem si dřív myslel, že nemáš nejmenší problém s kritickým myšlením a neřídíš se jen podle značek a obchodních obratů.

Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu (což byl evidentně chybný dojem)

Tak to evidentně je, protože já se snažil vždy tlačit na rozumnost řešení ne na zajíce v pytli. A pojem kvalita nemám už vůbec rád, zvláště takto podaný. Proč? Podívejme se definici pojmu na Wikipedii:Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi. A takové věci se dost těžko sdílejí vzhledem k různým okolnostem.

ale teď píšeš, že stačí 8b na kanál

Stačí. V některých případech. V jiných ne. Je nutné zvážit okolnosti a do soudu 16-bitů musí stačit každému bych rozhodně neměl odvahu se pustit.

dáváš odkazy na časové maskování

Protože to souvisí.

v diskusi o zvukových algoritmech to má jisté své místo, ale pak tomu nelze říkat HiFi

Nechápu souvislost.

Sorry, ale každý člověk je jiný. Někdo slyší lépe, jiný hůře. Někteří znáš jsou bohužel tak postižení dobrých sluchem

Nicméně některá omezení pro nás platí pro všechny stejně, teda pod podmínkou, že jsme všichni lidé.

[Heron]

(lidskému sluchu jsou detaily naprosto ukradené – docela ironie, ne?)

Cože? Já tedy na hudbě vnímám (a užívám si) právě ty detaily, tóny v pozadí, nehtem tlumená struna kytary apod. Stejně jako u vína je ta nejlepší chuť skrytá v pozadí. Nebo jaké detaily máš na mysli?

protože min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky.

To se ale přece s nevylučuje s těmi vypíchnutými větami, ne? Nebo ty bys rád grafy frekvenčních charakteristik? Nebo co?

Též jsem si dřív myslel, že nemáš nejmenší problém s kritickým myšlením a neřídíš se jen podle značek a obchodních obratů.

Podle čeho jsi usoudil, že se řídím značkou a obchodními obraty?

Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu (což byl evidentně chybný dojem)

Tak to evidentně je, protože já se snažil vždy tlačit na rozumnost řešení ne na zajíce v pytli. A pojem kvalita nemám už vůbec rád, zvláště takto podaný. Proč? Podívejme se definici pojmu na Wikipedii:"Kvality (barva, vůně, chuť, hebkost…) obvykle pocházejí ze smyslového vnímání a jsou pak nutně podmíněny vnímajícím subjektem i okolnostmi." A takové věci se dost těžko sdílejí vzhledem k různým okolnostem.

Musím říct, že tohle mi ledacos vysvětlilo. Hledat obecně používané slůvko na wiki... a ještě k tomu české . Rozumnost řešení, zajíce v pytli. To nezní moc kritickomyslně.

v diskusi o zvukových algoritmech to má jisté své místo, ale pak tomu nelze říkat HiFi

Nechápu souvislost.

Souvislost je přece jasná. Maskování je základní součástí ztrátových algoritmů. A ztrátový algoritmus nepatří do HiFi (High Fidelity -- vysoká věrnost -- jak může být reprodukce věrná originálu, když tam něco chybí?).

[Grunt]

Cože? Já tedy na hudbě vnímám (a užívám si) právě ty detaily, tóny v pozadí, nehtem tlumená struna kytary apod. Stejně jako u vína je ta nejlepší chuť skrytá v pozadí. Nebo jaké detaily máš na mysli?

Lidské ucho není citlivé na detaily, ale naopak na hrubé kontury. Detaily si vždycky nějak domyslí. Šum v pozadí většinou nedetekuje vůbec, protože je zakrytý signálem.

To se ale přece s nevylučuje s těmi vypíchnutými větami, ne?

No dobře, ale takové kraviny? To už má od technických znalostí hodně daleko a hodně to zavání snobstvím. Skoro mi to připomíná jak jsou diamanty osázené mobilní telefony nezbytné a jak ty diamanty zlepšují jejich aerodynamický profil.

Nebo ty bys rád grafy frekvenčních charakteristik?

Rozhodně radši než takové kecy.

Podle čeho jsi usoudil, že se řídím značkou a obchodními obraty?

Dříve mi přišlo, že tlačíš na maximální kvalitu, ale teď píšeš, že stačí 8b na kanál

Maskování je základní součástí ztrátových algoritmů. A ztrátový algoritmus nepatří do HiFi

Maskování je základní součástí fungování lidského sluchu a lidský sluch patří jak sem, tak do Hi-Fi.

[kralyk z abclinuxu]

Lidské ucho není citlivé na detaily, ale naopak na hrubé kontury. Detaily si vždycky nějak domyslí.

S tímhle teda nesouhlasím. (A to je taky důvod našeho rozporu ohledně rozlišení videa). Detaily možná v průměru důležité nejsou, nicméně některé (ty 'správné') detaily jsou pro poslech (aj obraz) velmi důležité.

[Grunt]

ty 'správné'

Samozřejmě. To je právě zvláštnost lidských perceptuálních systémů. Oni jsou citlivé, ale pouze na určité oblasti. Zbytek vesele ignorují. Např. u jednoho z takových sytému pokud správně stimuluješ na jednom správném místě, se z toho pomalu uděláš. Ale na na jiných místech by ses ustimuloval k smrti a ještě tím ničeho nedosáhneš. A stejnětak to platí i u psychovisuálního a psychoakustického. (Btw. pro všechny tři systémy platí. že citlivost odchází s věkem – nemilé, že?)

[Grunt]

A to je taky důvod našeho rozporu ohledně rozlišení videa

Jinak u videa určitě narážíš na naši hádku co jsem měl pár blogových zápisků zpět, že?

[kralyk z abclinuxu]

jj... Ale neříkám, že jsem měl ve všem pravdu, to zas ne...

[Grunt]

jj

Hrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivý (i když to nenese žádnou významnou informaci, zdá se). Také je to důvod, proč bych se chtěl vrhnout do sférických harmonických transformací, což je zas důvod proč si chci doplnit matematické znalosti.

[Grunt]

Ale jinak si samozřejmě stojím za svým.

[petr_p]

Když si nagenerujete náhodný šum, tak budete mít tolik informace, že víc ji ani mít nelze. Přesto mozek se vám na takový obraz vybodne a bude ho ignorovat jako něco nepodstatného.

Je to proto, že mozek neměří entropii, ale hledá vzory, které by mohl asociovat s dříve nabytými znalostmi. Proto špatné hrany ruší, protože v podstatě říkají „tady nic není, zkoumej jinde“. Pokud je takhle roztřepený celý obraz, tak divák řekne, že ho to nebaví (protože se mozek nemá čeho chytnout a tudíž podvědomě obraz ignoruje).

[Grunt]

Teď jsem nepochopil jestli je to dodatek nebo pokus o flame.

[petr_p]

To je vysvětlení toho, proč hrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivý (i když to nenese žádnou významnou informaci, zdá se). Tedy především dodatek k vašemu slovu zdá se.

[Grunt]

Aha. To mě potom zajímá. Je to možné víc rozebrat? Jaké roztřepení? Protože zrovna pod hrany se dají schovat tuny šumu tak aby je mozek úspěšně ignoroval případě, že tvar hrany zůstane stejný.

[petr_p]

Roztřepení – že hrany nejsou rovné, ale vlivem komprese kostičkují (rozdělení komprese do bloků) nebo se rozlévají do okolí (DCT). O tom jste se přeci přeli, že jednomu to prý vadí, a druhému ne.

Ano, když zachováte tvar hrany na úkor detailů ohraničené plochy, tak jste právě zahodil velké množství informace, ale člověku to naopak přijde užitečné. Kdybyste to udělal obráceně (zničil hranu, ale zachoval texturu), tak se v tom člověk nevyzná. Prostě z obrazu vyházíte nepodstatnou informaci a tu důležitou tam necháte. Z fyzikálního hlediska je informace jako informace. Ale z hlediska zpracování dat mozkem jsou informace důležité a podružné. V podstatě správnou kompresí ulehčíte mozku práci. Naopak chybnou kompresí značně ztížíte.

Víc vám to nerozeberu, protože se tím nezabývám. Podívejte se, co dělají vycvičené (na rozpoznávání předmětů) neuronové sítě – jaké obrazce vyřeší a na jakých si vylámou zuby. Podívejte se, jaké obrázky strkají psychologové pacientům, a chtějí po nich vědět, co tam vidí. Zkomprimujte si „běžným“ postupem políčko kresleného filmu a fotografii zčeřené vodní hladiny nebo textury lesa nebo zoraného pole.

[kralyk z abclinuxu]

Hrany a jejich ostrost zdá se je jedním z míst na nějž je lidský zrak citlivý

Jsem si jist, že něco podobného se najde i ve zvuku. Vem si například rozdíl mezi dur a moll - z matematicko/fyzikálního hlediska není nijak velký - dva tóny ve stupnici se sníží o pouhý půtltón (harmonický moll). Ovšem subjektivně při poslechu člověkem je rozdíl značný.

[Fluttershy, yay!]

Fyzikálně taky AFAIK nelze rozlišit barvu zvuku.

[kralyk z abclinuxu]

No tak fyzikálně čistě teoreticky jo (to by to nemohl rozlišit ani člověk), nejspíš jsi měl na mysli to, že lze jen hodně špatně stanovit nějakej matematickej model určení barvy tónu - prostě nelze tak úplně barvu tónu určit exaktně.
Jinak barva tónu je z fyzikálního hlediska nějaká charakteristika spektra daného zvuku - wiki.

[Fluttershy, yay!]

No však jo.

[Fluttershy, yay!]

...min. já si pod pojmem audiofil představím člověka s velmi dobrými technickými znalostmi problematiky.

Ujasni si pojmy:

An audiophile, from Latin audio "I hear" and Greek philos "loving," is a hobbyist who seeks high-quality audio reproduction via the use of non-mass-produced high-end audio electronics.

[Shadow]

Něco podobného jsem si také kdysi myslel. Pak jsem měl u kolegy možnost poslechnout si svou oblíbenou hudbu v jeho sluchátkách. To jsem neměl dělat, protože od té doby jsem se stal (podle tebe) dalším snobákem, když poslouchám hudbu na dražších sluchátkách.

On to člověk nepochopí, dokud si tu hudbu na lepších sluchátkách či reprobednách neposlechne. Ale radím dobře - vyhni se tomu, pokud můžeš. Jakmile jednou uslyšíš zvuk lepších repráků nebo sluchátek, už se budeš jen těžko vracet zpátky. A co je horší, když do toho pronikneš, zjistíš, že ti řada hudby, kterou jsi dříve spokojeně poslouchal, přestává vyhovovat, protože kvalitní sluchátka neodpouští.

Ale přiznám se, že loudness war jsem díky Nightwish poznal dávno před tím. [povzdech]Tak krásná hudba by to bývala mohla být, kdyby loudness war nediktovala studiu, jak ji má zpracovat.[/povzdech]

[kralyk z abclinuxu]

Btw máš tam v posledním odstavci 'Tarja Tonuren' místo 'Tarja Turunen'.

[User682]

>Paradoxně mě nejvíc zaujala velmi stará ISA zvukovka

Jaka zvukovka to byla ?

Jinak to neni paradox. Mam tu drazsi sluchatka a velmi dobre se mi posloucha na MultiSound-u, i presto, ze tu nejake M-Audio mam.

gf

[Trained.Monkey]

to si fakt nepamatuju, ale byla dost velka a mel hromadu dalsich vystupu

[manasekp]

lol to je zas diskuze, ja mam tedka pustene stare genius 5.1 kterych hraje jenom pulka, pripojene do onboard zvukovky notebooku a su pomerne spokojeny. aparatury za mega netreba

[Shadow]

Šťastný to člověk, který rozdílu dosud neslyšel, a proto poměrně spokojený jest.

[kralyk z abclinuxu]

Já rozdílu slyšel a jsem spokojený i se "špatnýma" sluchátkama. A ne, nemám špatný uši.

[Shadow]

Pak je otázkou, jak velký rozdíl to byl (tj. s čím si svůj současný stav porovnával) a možná také na jaké hudbě. Ono to nakonec asi bude jako se vším - individuální. V mém případě to byl bohužel propastný rozdíl, ze kterého jsem se nevzpamatoval. A to ani nevím, jestli mám dobré uši nebo hudební sluch.

[kralyk z abclinuxu]

Rozdíl to byl hodně velký, protože to bylo u známýho, a ten je taky audiofil. Ono nejde o to, že já bych ten rozdíl nepoznal, já ho poznám a vím, že je velký, ale mě ta špatná kvalita prostě nevadí. Uši mám asi průměrné a s hudebním sluchem to naprosto, ale naprosto nesouvisí.

[manasekp]

radsi neslyset, mozna bych pak taky skoncil se stribrnyma dratama k reprakum

[Shadow]

Kvalitní repro jsou tuze drahé (leda by si je člověk postavil a vytunil sám), kvalitní sluchátka vyjdou podle mého podstatně levněji.

[Václav "Darm" Novák]

Na repráky už mám ve značkách svého favorita. Ovšem nechci se namlsat ani sluchátkama, dokud nebudu mít dost peněz na solidní aparaturku. Zatím poslouchám na tesla zesilovači s dvoupásmovýma tesla repráčkama a rozhodně to ujde (proti těm obludám které vídám nejčastěji - 5.1 repráky od Genius za 5k, "hlavně že skáče skříň, ale středy to neumí" :D ) BTW, M-Audio zvukovky, jak si stojí? Může je někdo k lepší aparatuře doporučit?

[fraxinus]

Příloha:

• test (1348 bytů)

Tak tu to mate. Blind test. Vyzaduje bash, flac, lame a mplayer. Najprv to vytvori vyrez z flacu, jeden necha tak, druhy konvertuje na mp3 s danym bitrate. Potom prehra original a potom nahodne 10x wav alebo mp3. Po prehrani zadajte "o" ak si myslite ze je to original, "m" ak si myslite ze je to mp3. Ja som 100% skore dosiahol len u 56kbps, u 64 uz len 90%. Ak budete stale stlacat napr "o" tak ziskate 50% v teste. Mozno by to chcelo viac ako 10 testov, mne to raz hodilo 9x original a raz mp3.

$ ./test
Vytvaram vyrez.wav
Pocuvajte original:
Test (stlacte q pre koniec prehravania, posuvat sa mozete sipkami):
1/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o
2/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
3/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o
4/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
5/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
6/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
7/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
8/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
9/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): o
10/10: Co to bolo? (o=original, m=mp3): m
Pri bitrate 64 ste 90%-ny audiofil, uhadli ste 9 z 10 pokusov

[Shadow]

Moc pěkné, zkusím.

[belisarivs]

No, pokud budu porad mackat o, tak tech 50% dosahnu jen se stestim, ne? Kdyz jsi napsal, ze ti to jednou hodilo 9x original a 1x mp3.

Pokud bys teda porad mackal o, tak mas 90%.

[fraxinus]

No, asi by bolo vhodne pouzit aspon 30 pokusov. Resp. skutocny audiofil musi dosiahnut 100%.

[Shadow]

Zvyš si počet pokusů na 100 nebo rovnou třeba na 1000, pak to bude směrodatnější. Akorát si k tomu připrav den volna.

Btw, povedlo se mi získat 70% u 320kbps MP3, přičemž jsem nemačkal pokaždé stejnou možnost, ale spíš bych řekl, že to bylo i tak převážně dobrým tipováním než skutečnou schopností to rozeznat.

[fraxinus]

Ak nedosiahnes 100% si hluchy ako poleno a nerozoznas kvalitu. Ake vysledky si dosahoval u 128 kbps?

[Shadow]

Nic moc. U 128kbps jsem měl dost problémy, ale bohužel, prostředí tomu nebylo příliš nakloněno - hluk v pozadí, což u otevřených sluchátek znamená problém. Zkusím to ještě, až bude klid, třeba to rozeznám.

[petr_p]

Při deseti pokusech máš pravděpodobnost dosažení úspěchu přesně v polovině případů 24,6 %. Jestli to je štěstí, to je subjektivní.

[fraxinus]

Snad 50% nie?

[petr_p]

Binomické rozdělení

[fraxinus]

Chces tym povedat, ze ked ten skript bude nahodne pustat kvalitnu/nekvalitnu vzorku, a ja nepoznam rozdiel takze opat nahodne oznacim kvalitnu/nekvalitnu, vysledok nebude 50%-na uspesnost? To je blbost!

[Fluttershy, yay!]

Ano, má pravdu. To není buď padne, nebo nepadne...

[fraxinus]

Příloha:

• pokus.sh (425 bytů)

Kdo ma pravdu? Ved si to vyskusajte. Kludne sto krat. Vysledok je 50%.

Uhadol 531 z 1000 pokusov, to je 53%-na uspesnost
Uhadol 504 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost
Uhadol 483 z 1000 pokusov, to je 48%-na uspesnost
Uhadol 527 z 1000 pokusov, to je 52%-na uspesnost
Uhadol 491 z 1000 pokusov, to je 49%-na uspesnost
Uhadol 476 z 1000 pokusov, to je 47%-na uspesnost
Uhadol 506 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost
Uhadol 489 z 1000 pokusov, to je 48%-na uspesnost
Uhadol 507 z 1000 pokusov, to je 50%-na uspesnost
Uhadol 522 z 1000 pokusov, to je 52%-na uspesnost

[Fluttershy, yay!]

Jde o počet pokusů.

[fraxinus]

Nejde

[Fluttershy, yay!]

Respektive... tentokrát nejde (protože jen dvě možnosti). Ale... koukám, že petr_p už to napsal níže, tak to nebudu opakovat.

[petr_p]

Jenže vy měříte něco jiného než já.

Já jsem uvedl pravděpodobnost, že náhodná série tipů bude mít úspěšnost přesně polovinu.

Vy jste ukázal, že střední hodnota je polovina.

Oba závěry jsou správné. Ale každý odpovídá na jinou otázku. Vaše otázka byla:

No, pokud budu porad mackat o, tak tech 50% dosahnu jen se stestim, ne?

A já jsem vám odpověděl, kde je hranice mezi štěstím a smůlou.

(Délka série (10 nebo 1000) má na moji hodnotu vliv. Na tu vaši ne. Ve vašem příkladě jste měl úspěšnost 50 % 3krát z 10. Tedy 0,3. Žádných 0,5.)

[Grunt]

Docela dobré. Ale znám ještě o kapičku lepší způsob. Bohužel nelze aplikovat na MP3 nebo třeba AAC, protože začátek souboru je posunutý o malý offset a také se mi zdá, že i v průběhu se to kapičku natahuje. Lze ovšem využít OGG Vorbis nebo MP2, protože u nich to neplatí. Pro začátek budeme potřebovat nějakou delší skladbu v bezeztrátovém formátu (třeba PCM z CD-DA).Tu zkomprimujeme a pak zase rozbalíme do nějakého PCMka(Wavu) ať se tím dobře pracuje. Otevřeme Audacity a jako první stopu naimportujeme zkomprimovanou verzi (Soubor -> Import -> Zvuková data -> komprimovana_verze.wav) a hned pod ní originál (Audacity umí bez problémů i FLACy). Originální verzi invertujeme (Efekty -> Invertovat), pak podržíme SHIFT a klikneme do šedého pole nalevo od waveformu horní tratě tak, aby byly obě tratě označeny. No a následně je smícháme dohromady (Stopy -> Smíchat a vykreslit). To co nám vyleze je kvantizační šum v důsledku komprese, nějaké vyházené pásma(především ve vyšších frekvencích) no a bůh ví ještě co. Prostě to o co je originál osekaný a nebo co je do něj naopak přidáno. Stačí tedy už jen pod to naimportovat znovu původní nekomprimovanou verzi, pustit a pak Umlčováním horní trati přepínat mezi originálem a komprimovanou verzí. Je to dobré aby si člověk ověřil jak je hluchý (lze samozřejmě umlčet spodní trať a poslouchat naopak ten šum) a nebo pozorovat jaký vliv má kvantizační šum na zkreslení originálu (zeslabováním nekomprimované verze a naopak zesilováním šumu). Bohužel tato metoda má jednu nevýhodu a to je slyšitelné prasknutí při zmačknutí tlačítka Umlčet. To dává testovanému subjektu při blind testu vědět, kdy se přechází z jedné verze na druhou. Proto je dobré u horní tratě využít ticho, Fade-iny a Fade-outy (zvláště doporučuju přechody nacpat do nějaké přechodové pasáže a nebo je naopak pěkně prodloužit – ze zkušenosti se na tom většina testovaných subjektů pěkně rozseká) a nechat testovaný subjekt říkat kdy slyší jakou verzi a pak to porovnat se záznamem skutečného přepínání. Zatím jsem nepřišel na to, jak něco takového oblafnout. Jinak je do jedné tratě klidně možné mixovat šum z více úrovní komprese a tak zjišťovat při které bitrate už začíná být zkreslení opravdu slyšitelné.

[Grunt]

Příloha:

• urovne_sumu.png (133379 bytů)

Sakra. na přílohu jsem ještě zapomněl.

[pc2005]

Upravil bych to tak, aby byl počet originálu a modifikace stejnej, tedy ne random na typ, ale random na promíchání. Tedy třeba každýmu přiřadit vylosovaný číslo a pak je podle toho čísla nasortovat.

[Kvakor]

A ještě jednu důležitou věc - samotná testovací nahrávka nesmí být zprzněná už "z výroby". Před použitím by bylo dobré si jí nejen poslechnout*, ale i prohlédnou v nějajkém hudebním editoru. Pokud dopadne podobně jako některá z varovných příkladů z článků o Loudness War, tak by porovnávání bylo asi stejně výmluvné jako porovnávání kvality komprese videa na nahrávce získané z první generace mobilů s kamerami

A pokud opravdu není zprzněná, tak je tu ješte jeden menší problém - dnes jak přehrávače, tak enkodéry většinou podporují Replay Gain, takže by bylo vhodné onu nahrávku normalizovat dopředu.

*Setkal jsem se se skladbou, ve které se vyskytovaly zvuky nerozeznatelsné od artefaktů. Nejprve jsem si myslel, že to dělá enkodér, ale k mému nemalému překvapení ty zvuky byly už na originálním lisovaném CD.

[Heron]

Setkal jsem se se skladbou, ve které se vyskytovaly zvuky nerozeznatelsné od artefaktů. Nejprve jsem si myslel, že to dělá enkodér, ale k mému nemalému překvapení ty zvuky byly už na originálním lisovaném CD.

Taktéž a proto je důležité pro takový test použít nahrávku, kterou posluchač velmi dobře zná.