30 let sadoAsochismu

11.11.2008 23:19 | Přečteno: 1592× | na (pseudo)renesanční téma

První slovo bude těžké. Protože – kde brát superlativy? Kde, když superlatívní (jako su perla) asonanční výkon ze dne 11. listopadu loňského roku, zaznamenaný na ještě horkém DVD, hovoří sám za sebe?

Zkusme to tedy suchopárným výčtem fakt. Téměř dvě hodiny záznamu loňského listopadového koncertu kapely Asonance v Národním domě na Smíchově vyšly před pár dny na DVD nazvaném prozaicky 30 let na pódiu, doplněny fotkami a rozhovory. Pedant podotkne, že jde vlastně již o rok jednatřicátý, flamer pak dodá, že letos je těchže let už třicet dva. Na vkusně ztvárněném obalu vidět irské osmistrunné buzuki – což hned svádí k postesknutí, že absenci Bohouše Sýkory pořád pociťuju s malým ostnem v srdci, a to už v úvodní písni Moře mám ráda.

Pětadvacet písní a jedna instrumentálka zahrnují jak klasické hity (včetně vždycky tolik žádané Zuzany), tak úplné novinky (příjemných pět kousků) a potěší milovníky celého hudebního spektra, kterému se Asonance věnuje. Na pódiu se střídá neuvěřitelných dvanáct lidí! Jak to ty kapely (Asonance, ale třeba i Sto zvířat) zvládnou ukočírovat? Ale to jen tak na okraj.

Tančila Anežka se mi moc nelíbí, naopak MacPherson nebo hlavně Lord Gordon jsou jednoduše úžasné písně zvládnuté s bravurou Asonanci vlastní. Mám opakovat chválu na nádhernou melodickou linku, perfektní harmonizaci, neskutečný výrazový rozsah zpěvačky Hanky Horké a já nevím na co všechno ještě? Vždyť už by to bylo skoro trapné.

A Dunrobin Castle/Michael Ferry's je pro změnu skvěle vybraný a neméně skvěle zahraný instrumentální set dvou reelů a je jen škoda, že takových není víc. Posun víc směrem k písním už ale u Asonance trvá hezkou dobu a vlastně mi zas tak nevadí. Ostatně, když na to přijde, můžu si pořád pustit nepřekonatelného Matta Molloye s Dónalem Lunnym, kterak hrají The Bucks of Oranmore. Na to, při vší úctě, nemá nikdo.

A dál? Dál už je jenom objednávkový formulář.

Mimochodem, nikdy jsem nepochopil, co lidi vidí zajímavého na hledání současných hodinek v historických filmech nebo autobusů v monumentálních fantasy ságách. Záznam z koncertu Asonance je v tomto ohledu mnohem lepší. Mlaďoučká asonanční kráska Klára Lašťovičková má na sobě sukni, která je z některých úhlů průsvitná. Cha, když už ne hudba, toto u některých lidí jako prodejní argument určitě zapůsobí!

       

Komentáře

[JiK]

Asonanci mam rad, velmi. Da se nejak koupit jejich muzika online? Do Ceska pro CD to je trochu zruky a na iTunes nejsou.

[phr]

Dojeďte si, stojí to za to. Koncerty jsou výrazně lepší než nosiče.

[Ladicek]

Nevím, jestli to nezpůsobí vlnu nevole, ale na webu je odkaz na CZ music s dovětkem ve formátu wma v kvalitě 192 kbps. Ale lepší než drátem do oka

Mimochodem některé hlášky Luboše Picka na zmíněném DVD jsou opravdu výborné, takže znalci Asonance nepřijdou ani o tuhle nezbytnou část jejího projevu

[Nicky726]

Díky za echo

[vencour]

+1

[dizz]

Asonance je jen pro silnejsi povahy :) ja nevydrzel poslouchat ani 3 jejich pisnicky za sebou. Jsou pekne ale na me moc ponury

[tsLnox]

Asonanci miluju... Zuzana je jedna z mých nejoblíbenějších...

Ad ponurost: při Zelených francouzských pláních je mi do breku.

[Ladicek]

Zelené francouzské pláně a Krev a zlato jsou obrovsky emotivní, souhlas. Miluju tyhle písně. (A ty ostatní samozřejmě taky.)