Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Společnost OpenAI představila svůj nejnovější AI model GPT-4o (o jako omni, tj. vše). Nově také "vidí" a "slyší". Videoukázky na 𝕏 nebo YouTube.
Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Sám jsem člověkem více než cokoli jiného rozporuplným, a bohužel i mé texty jsou začasté plny rozporů. Když si jich někdy všimnu a snažím se o vysvětlování, čitelnost obvykle povážlivě klesá. Celé to je jen snaha zdokonalovat svoje vyjadřování, snaha vměstnat notně zkurvenou poezii do schémat hovorové řeči. A snad i já mohu věřit, že hledat krásná slova je lepší než zabíjet a vraždit.
Jen krátká noticka o programu tc
pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence. Zároveň obrovské poděkování autorovi článku How to simulate a slow network, z něhož tady hodlám vytáhnout jen dva příkazy. Aneb: k čemu NetLimiter?
Vyvíjíte webové aplikace, které intenzivně využívají AJAX? Máte mou upřímnou soustrast, a dvojnásobnou v případě, že jste teprve nedávno zjistili, že taková aplikace se může v provozu chovat úplně jinak, než při vývoji. Při vývoji aplikaci obvykle zkoušíte na tomtéž stroji, kde běží, případně na lokální síti. Čímž ovšem efektivně odstraníte zpoždění sítě, které Vaši uživatelé mohou dost výrazně pocítit. Co všechno zajímavého se může stát, to nechám na zvrhlosti fantazie laskavého čtenáře, a bez zbytečných průtahů ukážu hloupě jednoduchý postup, jak se v tomto ohledu uživateli přiblížit (a zkomplikovat si práci).
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms
A rázem máte zpoždění o 150 ms vyšší. Pokud nechcete zpoždění konstantní, můžete třeba:
# tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms 20ms
a je to 150 ± 20 ms. To vše na lokálním síťovém rozhraní (lo
). Ještě pro zrušení:
# tc qdisc del dev lo root
Zvláštní pocit pak zakusíte, když si uvědomíte, že na tomtéž rozhraní komunikuje i vyvíjená aplikace s databází Ale což, funguje to. Nebo si v síti pustíte počítač s Windows (stejně si to potřebujete zkusit v IEčku…) a namísto lo
použijete eth0
. Paráda.
A pokud jsem někomu neřekl nic nového, smůla. V dohledné době se chystám napsat takový malý zápisek o New Weirdu, tam si zase přijdou na své příznivci Ladickova literárního spamu
Tiskni Sdílej:
Jo, některé JS skripty se chovají dost divně...
Osobne som robil nejaké pokusy s Ajaxom pod windooze a latencie som si simuloval v PHPcku (usleep() ), 404-ku nasmerovanim na nespravnu URL.
tc
, ale spíš příslušná qdisc, kterou používáte. Tvrzení, že příkaz tc
umí simulovat nekvalitní spojení, je asi tak přesné, jako kdybyste prohlásil, že příkaz iptables
umí omezit frekvenci příchozích spojení na webový server.
zajímavé +1, jenom se mi to nějak nedaří rozchodit...
$ tc qdisc add dev lo root handle 1:0 netem delay 150ms RTNETLINK answers: Operation not supported
někde jsem našel, že je potřeba povolit CONFIG_NETLINK
v jádře, ale to němůžu najít...
Taky mi to enchce zaboha fungovat
netem
? Nejsem si jistý, jestli je standardní součástí, spíš bych řekl že ne.
tc
) dalo těžko čekat.
tc
ještě před pár týdny netušil vůbec nic a domnívá se, že jeho existence je neznáma i řadě dalších lidí, proto tenhle blogpost napsal. Autor dále není tak naivní, aby si myslel, že příkaz tc
dělá něco jiného, než že komunikuje s jádrem, ačkoliv pro perverzní síťařské šťouraly určitě měl zdůraznit, že se jedná o kuchařku beze špetky vysvětlení. Autor se za toto politováníhodné nedopatření co nejsrdečněji omlouvá. P.S.: autor nepoužívá ifconfig
Snahu šířit osvětu samozřejmě chválím. Ale musím trvat na tom, že tvrzení o "programu tc pro jednoduchou, leč účinnou simulaci síťové latence" je už hodně za hranicí přijatelného zjednodušení. Prostě si myslím, že kdybyste před napsáním toho návodu trochu hledal a zjistil, k čemu slouží příkaz tc
a co vlastně znamená "qdisc
" a "netem
", mohl být ten návod mnohem užitečnější.
Dobrá zpráva: vypadá to, že ten driver je ve vanilla jádrech už docela dlouho, takže by s tím neměl být problém v žádné aktuální distribuci.
tc
mi byla asi tak srozumitelná, jako shakespearovská angličtina Každopádně díky, že jste na to aspoň v diskusi upozornil.
Zajímalo by mě, jak se takové situace řeší, když vývojář pracuje pouze na windows. Zda také existují takové vychytávky.