Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Byla představena oficiální rozšiřující deska Raspberry Pi M.2 HAT+ pro připojování M.2 periferii jako jsou NVMe disky a AI akcelerátory k Raspberry Pi 5. Cena je 12 dolarů.
V Praze o víkendu proběhla bastlířská událost roku - výstava Maker Fair v Praze. I strahovští bastlíři nelenili a bastly ostatních prozkoumali. Přijďte si proto i vy na Virtuální Bastlírnu popovídat, co Vás nejvíce zaujalo a jaké projekty jste si přinesli! Samozřejmě, nejen českou bastlířskou scénou je člověk živ - takže co se stalo ve světě a o čem mohou strahováci něco říct? Smutnou zprávou může být to, že provozovatel Sigfoxu jde do
… více »Kam asi vede IllllIllIIl.llIlI.lI? Zkracovač URL llIlI.lI.
Tiskni Sdílej:
Jak tak koukám, tak S-ATA 3 nic, USB 3 nic, EFI nic. :-/ Toto bych dneska o nové desky docela vyžadoval, protože nový počítač by měl vydržet alespoň 5 let.
Mám neodbytný pocit, že se dneska pro běžné spotřebitele vyrábí samé šmejdy a člověk, který chce něco rozumného, tak nemá šanci, i když by si byl ochoten připlatit. A neplatí to zdaleka jen pro oblast IT. :-C
DDR3 8.5GB/sROFL no, tolik má propustnost L1 cache mýho procesoru :-/ . Btw nejlepší by bylo, kdyby integrovali PCIe řadič přímo do CPU .
Btw nejlepší by bylo, kdyby integrovali PCIe řadič přímo do CPUVždyť tam je (viz obrázek). 16 PCIe linek. Problém je, že většina desek má těch 16 linek z CPU zapojených na první 16× slot pro grafickou kartu. A všechna ostatní zařízení pak musí jít přes relativně pomalé DMI. Když pak do toho 16× PCIe nejde dát nic než grafika, je to k vzteku. Ale třeba ten níže odkazovaný Tyan S5502 to má vyřešené lépe - viz http://www.tyan.com/datasheets/d_S5502.pdf
Moje řešení by bylo zapojit čipset na ty x16 linky a v něm ty linky různě rozvíst (pro x16 grafiku a x1 obyčejné zařízení). Částečně jako na tý Tyan desce.Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci. Poptávka po jiném řešení je, a odpovědí na ni jsou např. desky Tyan nebo Supermicro nebo vlastní řešení v serverech HP/IBM/...
Intel IMHO ani u těch obyčejných CPU nijak využití PCIe linek neomezuje jen na konkrétní typ zařízení. Problémy dělají výrobci desek. Maximálně omezení ze strany Intelu spočívá v tom, že jde těch 16 linek rozdělit jen na 8+8, a u lepších CPU (Xeon) třeba i 4+4+4+4.To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.
Ohledně toho "ladění" podpory PCIe zařízení vycházím z toho, že samotná podpora SLI na některých deskách je problematická, nestabilní, a řeší ji třeba upgrade BIOSu. Pak BIOS musí umět najít grafický adaptér, aby mohl zobrazit POST a klasickou VGA konzoli. Takže BIOS musí umět pracovat s konfigurací PCIe linek. U desktop desek je pravděpodobně jednodušší a méně práce, když se ten PCIe slot omezí jen na grafický adaptér.To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupil .
Intel takový čipset pro LGA1156 pokud vím nevyrábí, a tady může být důvod právě obchodní, tj. tlak na koupi řešení s LGA1366 nebo nejvyšší Xeon řadou. LGA1156 je od začátku přezentováno jako low end. Takže zbývá řešení s tím PCIe switchem, které je k vidění např. v tom odkazovaném datasheetu, nebo u některých desktop desek v podobě čipu nForce 200, který je zas zaměřen čistě na SLI. U desktop desek 999 lidí z 1000 prostě do toho PCIe x16 slotu dá grafiku, nebo má 2 grafiky v SLI, takže se výrobci logicky zaměřují na maximální funkčnost pro tuhle aplikaci.Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iterace ).
To by mě pak zajímalo, co se stane, když použiju x1 grafiku v tom PCIe od CPU.IMHO to půjde, ale ten slot bude mít pořád přiřazeno 16 (nebo 8) linek, a využije se jen 1. Ať se kdyžtak vyjádří někdo povolanější, ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu. Do "širšího" slotu jde klidně dát zařízení, co využije jen některé linky, ale ty nevyužité prostě zůstanou ležet ladem, pokud tam není nějaký čip, který umí měnit jejich rozložení.
To je podle mě minimální problém, co když si dám grafiku do nějakýho x1 portu... To, že BIOS musí umět nastavovat hw, to je jasný, ale to může driver taky. Akorát tam je problém, když není datasheet, ale takovou desku bych si stejně nekoupil .V čem je problém: 1) Že jsou u PCIe linek na CPU (možná umělá/ochodní) omezení na jejich rozdělení, takže nejde třeba z CPU vyvést 16 PCIe x1 slotů. 2) Že ty linky jsou buď fyzicky napevno rozdělené mezi sloty, nebo tam musí být nějaký "přepínač", což zvyšuje cenu a náklady na vývoj a testování. Většina desktop desek najde uplatnění s x16 grafikou, proto na nich je u x16 slotu přiřazen plný počet linek, což je nejjednodušší řešení. Zároveň se v Intelu moudře rozhodli, že LGA1156 bude mít na CPU 16 linek + DMI. 3) Nakolik do konfigurace mohou ovladače zasahovat za běhu, resp. jak se s tím případně vyrovnají ta zařízení. Třeba když už se nabootuje z nějakého RAID řadiče, aby mu OS měnil počet PCIe linek.
Uf, no ještěže můj další komp bude asi už ARM (už zbejvá tak poslední mooreova iterace )Uvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita. Jestli někomu připadá, že zde udělali soudruzi z NDR fatální chybu a vytvořili bottleneck jako prase, tak podle mě to udělali naschvál . Aby si ten, komu to nestačí, koupil Core i7 do LGA1366, případně nějaký Xeon s více QPI rozhraními a serverovým chipsetem.
ale podle mě sdružování PCIe linek neřídí operační systém, ale děje se to primárně na úrovni BIOSu.Primárně jo, ale určitě by to šlo i zachodu. Docela by mě zajímalo, jak to řeší LinuxBIOS. Podle mě se ale ty linky chovaj jako autonomní PCI + update pro PCIe. A pokud se korektně odpojí, tak by to imho mělo jít.
Uvidíme, nakolik bude mít ARM rozumný výkon a jestli se objeví použitelné platformy za konkurence schopnou cenu a co mezi tím spáchá Intel a AMD. Většímu rozšíření, zlevnění, a vývoji k vyššímu výkonu u ARMu prostě brání i386 nekompatibilita.Takovej BeagleBoard je chuťovka, procesor skoro až do 1GHz, DSP procesor pro akcelerované video a celé se to dá napájet z USB .
DSP procesor pro akcelerované videoTen DSP není pro akceleraci videa (ale asi se k tomu účelu primárně používá), ale je to normální klasický procesor (či spíše speciální) na kterém dovede běžet vše co se pro něj přeloží. TI k němu nabízí svůj kompilátor.
tak se na moc věcí použít nedáZas tak moc o tom toho nevím (v podstatě jen ty informace co jsou dostupné na Wikipedii), ale AFAIK jde o klasický procesor Harvardské architektury se specializovanými matematickými jednotkami. Má to sice vlastní BIOS (stažitelný zde), ale jinak jde o mírně modifikované SMP se sdílenou pamětí.
Tuším, že na nějakým fóru/webu byl nápad ho nechat překládat x86 kód na ARM.Já zas četl o nápadu na tom rozběhat Flash, ale to se mi hnusí víc než ten x86 kód. Bohužel těžko říct jak je na tom s efektivností oproti procesoru, Na měření odběru se teprve chystám
podporu pro standardní PCIe kartyA za to ruci kdo? Pokud se problem potencialne vyskytuje i na serverovych deskach Asus, nechce se mi verit, ze tady bude vse v poradku.