BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Autopackage je první z řady nezávislých balíčkovacích systémů, které si v tomto seriálu představíme. Jeho cílem je umožnit instalaci předkompilovaných programů ze stejného balíčku na všech distribucích.
V tomto díle si vysvětlíme práci s balíčkovacím managerem pacman (konfigurační soubory a přepínače) a ukážeme si, jak vytvořit lokální repozitář.
V první díle se podíváme, jak vypadá archovský balíček, jak pacman zjišťuje závislosti, co je to instalační skript, a kde je lokální databáze balíčků.
Článek lehce navazuje na návod k NIS+NFS+LTSP. Minule jsme nakonfigurovali Linuxový počítač tak, aby se na něj šlo přihlásit jménem a heslem ze serveru. Dnes tento počítač téměř bezpracně naklonujeme na prakticky neomezené množství stanic.
Prakticky každá distribuce Linuxu se pyšní vlastním formátem balíčků, nástrojem pro jejich správu a vlastními formáty repozitářů. Dokonce i ty, které používají stejné formáty, nemusí být kompatibilní. Ovšem přes nepopiratelné výhody má tento způsob i svoje nevýhody.
Popis postupu zprovoznění: výběr ovladače, kompilace, nastavení a ladění. Praktické využití.
Protokol SNMP umožňuje monitorovat a konfigurovat libovolná zařízení, která jej podporují. Veliký význam to má v oblasti sítí, internetu, počítačů a různých jiných hardwarových zařízení (od špičkových přepínačů firmy Cisco až po kávovary s ethernetovou přípojkou).
Sdílení diskových oddílů připadá v úvahu v případě, že máte na počítači nainstalováno několik operačních systémů - např. BSD a Linux nebo třeba Windows 9x a Windows XP. My se ale podíváme na zoubek situaci, v níž máte několik různých distribucí Linuxu.
Po předchozích spíše teoretických dílech se pustíme do něčeho více praktického, abyste pak neřekli, že vám tento seriálek k ničemu nebyl. Seznámíme se s různými způsoby úprav distribuce Slax, čímž se vám v budoucnu určitě povede z ní udělat perfektní LiveCD.
Seznámíme se s jedním z nástrojů pro tvorbu LiveCD - skripty linux-live a s jejich způsobem řešení.
Ďalšie urýchľovanie systému. Tentokrát upravíme knižnice, spustitelné binárky a programy písané v Pythone (konkrétne Portage).
Ako dlho sa na vašom počítači kompiluje nová verzia prehliadača Mozilla
Firefox, prehrávača MPlayer alebo celé KDE, či Gnome? Pár minút? Tak to
už asi poznáte programy ccache a distcc.
Viete prečo je lepšie skompilovať si programy vlastnoručne alebo nechať Portage, aby to urobilo za vás? Pretože binárne balíky nie sú optimalizované pre váš procesor a sú badateľne pomalšie. Dnes si porozprávame o tom, ako zo systému vyťažiť maximum.
Jak zařídit podporu zápisu na CD-ROM, což je disk jen pro čtení? Tento díl bude věnovaný především souborovému systému UnionFS.
Jak uspat notebook vám poradí návod, který obsahuje popis nastavení jádra, ACPI a dalších nástrojů nutných k úspěšnému zprovoznění hibernace.
Správne rozdelenie partícií môže nielen zvýšiť bezpečnosť dát, ale aj zrýchliť počítač a usporiť diskový priestor! Čím je na partícii viac súborov, tým je pomalšia. Súborový systém sa stáva zložitejší a operačný systém má stále viac problémov s fragmentáciou dát a adresárovou štruktúrou.
Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI). Praktická aplikace.
V dnešním díle si probereme komprimované souborové systémy určené pro LiveCD.
Toto nie je inštalačná príručka Gentoo! Tipy a triky, ktoré v tomto článku nájdete, môžete použiť na urýchlenie aj iných distribúcií. Dnes si ale urobíme malý úvod do Gentoo.
Prozkoumání možností modifikací operačního systému GNU/Linux pro práci v reálném čase. Zaměřeno především na plánování úloh reálného času v běžném Linuxu. Analýza vlivů několika variant preemptivního jádra na časové odezvy procesů reálného času. Srovnání hard real-time linuxových modifikací (RTLinux, RTAI).
Pojďte se podívat, jak fungují LiveCD. Po lehkém úvodu se dostaneme k velmi zajímavé problematice bootování počítačů a k zavaděčům. Dozvíte se o rodině zavaděčů syslinux. Nakonec si projdeme isolinux a tvorbu bootovacího CD.
Zóny jsou jakousi abstraktní vrstvou operačního systému umožňující spouštění různých aplikací ve svém vlastním prostředí na společném hardware. Procesy jsou uzavřené v zóně a nemůžou ji nijak "opustit" a případně ohrozit jiné zóny. Procesy v zóně také nemají přístup k hardware.
Procfs je virtuálny súborový systém, pomocou ktorého môže používateľ nahliadnuť do vnútorných premenných jadra. Nájdete ho v adresári /proc. Primárne bol vyvinutý na správu procesov, ale Linux z neho urobil veľmi použiteľný nástroj na správu systému.
Sysfs je virtuálny súborový systém podobný procfs. Nájdete ho v adresári /sys. Pomocou neho môžete kontrolovať hárdvér na svojom počítači. Dnes si porozprávame o jeho charakteristikách a uvedieme niekoľko príkladov použitia.
Pýtate sa, ako funguje detekovanie HW v Linuxe? Čo je to udev? Aké výhody má udev a ako ich naplno využiť? Tak pre vás je tento článok určený.
Novější články • Starší články
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz