V sobotu 1. června lze navštívit Maker Faire Ostrava, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Webový server Caddy (Wikipedie) s celou řadou zajímavých vlastností byl vydán ve verzi 2.8 (𝕏). Přehled novinek na GitHubu.
Byla vydána verze 3.0 (@, 𝕏) svobodného softwaru HAProxy (The Reliable, High Performance TCP/HTTP Load Balancer; Wikipedie) řešícího vysokou dostupnost, vyvažování zátěže a reverzní proxy. Detailní přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti HAProxy Technologies.
Společnost Framework Computer představila novou vylepšenou verzi svého modulárního notebooku Framework Laptop 13 s Intel Core Ultra Series 1, displej s lepším rozlišením a novou webovou kameru. Přímo do Česka jej zatím koupit nelze.
Byla vydána nová verze 2.16 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
TerminalTextEffects (TTE) je engine pro vizuální efekty v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Od čtvrtka 30. 5. do soboty 1. 6. lze v Praze navštívit Veletrh vědy, tj. největší populárně naučnou akci v České republice, kterou každoročně od roku 2015 pořádá Akademie věd ČR. Vstup zdarma.
Canonical představil Ubuntu optimalizované pro jednodeskový počítač s RISC-V procesorem Milk-V Mars.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 24.5.1 Havier. Přehled novinek v Changelogu.
Společnost xAI založena Elonem Muskem a stojící za AI LLM modelem Grok získala investici 6 miliard dolarů.
Proč vůbec v roce 2013 uvažovat o nějakých DVD?
Problémem, co jsem řešil, je jak zálohovat „nenahraditelná“ data jako rodinné fotografie. RAID pole mi sice vždy vše přežilo, ale nerad bych zopakoval stejnou chybu jako jednou můj soused – omylem přepsal nesprávný diskový oddíl a data byla nenávratně ztracena RAID, neRAID. V takovém případě se hodí nějaká oddělená kopie dat. Původně jsem zvažoval použití některé z „cloudových“ služeb, což znamená každý měsíc provozovatele služby sponzorovat jistým finančním obnosem a k tomu ještě trpět neblahým pocitem, že se člověk musí spoléhat na někoho cizího a svá data mít bůhví kde. A co teprve, když se do toho začne vměšovat americká vláda jako v případě Megaupload.
Ano, optická média jsou už za zenitem – mechaniku nepoužiji, co je rok dlouhý – ale z minulosti mám doma docela slušnou zásobu prázdných DVD. Tak proč je nepoužít právě na zálohy?
Jednou jsem zase řešil problém, kdy jsem potřeboval uchovat nějaká data, ale zároveň jsem to nechtěl nechávat kdesi na disku, kde by to zbytečně zabíralo místo. Prostě jsem chtěl jeden tarball někam založit a zapomenout. Soubor ale zabíral jen malou část (DVD) média a chtěl jsem, aby se zbytek kapacity použil pro zvýšení šance na přežití dat. Netušil jsem, že na to existuje specializovaný nástroj, a tak jsem v Braseru umístil tarball do projektu několikrát. Program mě ale přechytračil a z ostatních výskytů souboru udělal cosi jako pevné odkazy na první výskyt...
Pak jsem našel dvdisaster, jehož účel přesně odpovídá mým potřebám. Umožní vám maximálně využít kapacitu média daty pro obnovu v případě poškození.
Hned jako první věc uvedu „pozdě bycha honiti“. Pokud máte poškozené médium a teď chcete data zázračně spasit, dvdisaster vám nepomůže. V takovém případě vám nemůže nic pomoci víc než ddrescue
v konzoli. Na dvdisaster totiž musíte myslet ještě před tím, než se médium poškodí. Dvdisaster generuje korekční (ECC) data, tedy určitou redundanci k původním datům, díky čemuž je možné chybějící data částečně poškozeného média dopočítat. Množství redundantní informace pak má vliv na to, kolik procent média může být poškozených, a přitom stále bude šance na záchranu. Zde bych vás ale spíše odkázal na skripta lineární algebry.
Princip používání aplikace je jednoduchý. Aplikace má minimum funkcí, které jsou přístupné přes tlačítka po pravé straně. Hlavním krokem je vytvořit si ve svém oblíbeném vypalovacím programu obraz ISO se soubory, které chceme vypálit. Čím menší ISO soubor vytvoříte, tím více dat pro obnovu bude dvdisaster schopen vytvořit. Omezením je 200% redundance, tedy maximálně ztrojnásobení původní velikosti souboru. Následně zvolte Vytvořit a v závislosti na rychlosti vašeho disku bude za chvíli o krapet větší. V ten moment se vraťte zpět do svého vypalovacího programu a takto zvětšený obraz vypalte.
Komplikace se mohou objevit, pokud budete chtít třeba 600 MB obraz obohatit o data pro obnovu za účelem vypálení na DVD. Ve výchozím nastavení totiž bude dvdisaster předpokládat, že je vaším záměrem vypalovat na nejmenší existující médium větší než zvolený obraz. Pokud se do podobné situace dostanete, navštivte dialog Nastavení, kde si pod kartou Oprava chyb budete moci donastavit své preference.
Výše uvedené informace se týkají metody ukládání dat označené jako „RS02“ (tedy obohacování stávajícího obrazu). V programu je k dispozici i původní varianta „RS01“, kdy jsou data pro obnovu uložena zvlášt v souboru s příponou ECC. Tato varianta může nabízet zase jiné alternativy, například můžete mít ECC někde na disku nebo vypálené vedle běžných souborů na úplně jiném médiu.
Pod ikonkou Verify (zde také chybí český překlad) najdete nástroj sloužící ke kontrole ISO souboru uloženého na disku. Buď si tak můžete ověřit, že je ISO soubor vytvořený v předchozím kroku v pořádku, nebo můžete zkoumat obraz, který jste si předtím nástrojem typu ddrescue vytvořili dle nějakého vypáleného média. Sektory vyznačené oranžovou barvou je možné opravit, ty červené už ne.
Při experimentování můžete „vadu“ v ISO obrazu vyrobit třeba takto:
dd if=/dev/zero of=/tmp/test.iso bs=512 count=1 seek=300 conv=notrunc
Po opětovné kontrole už je chyba vidět (pravděpodobně jako opravitelná).
Funkce Skenovat se zase zabývá vloženým médiem, bohužel je méně užitečná, než by si člověk mohl na první pohled myslet. Já jsem si na první pohled vybavil nástroj z Nero pro Windows, který dokázal odhalit blížící se zkázu tak, že žlutě vyznačoval problémové sektory (kterých časem přibývalo). dvdisaster tuto schopnost sice má, jenže jen pro CD – jak autor popisuje, u DVD to není tak jednoduché kvůli neexistující standardizaci v této oblasti. Stav můžete maximálně odhadovat z grafu rychlosti čtení.
Funkce ukrytá pod tlačítkem Oprava pracuje pro změnu se soubory ISO. Zmatečnost v tom, jaká funkce pracuje s čím, je asi to jediné, co bych programu vytkl. Oprava trvá poněkud déle než funkce Verify, stejně tak i graf je zobrazen jinak. Červená barva značí, kolik procent dat bylo poškozeno v dané oblasti obrazu.
Za pozornost stojí, že dvdisaster při opravě zachová původní redundanci – to znamená, že v případě úspěšné opravy můžete zpracovaný ISO obraz opětovně zapsat a získáte tak klon původního (poškozeného) média bez nutnosti opět procházet krokem Vytvořit.
Na závěr bych ještě poukázal na funkci Medium info ukrytou v menu. Ta ukáže zákadní údaje jako popisek média, ale také počet „sessions“ nebo údaje o datech pro obnovu – pokud je tedy vytvořil dvdisaster.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Je tu plno lepšých technologiíBy me desne zajimalo, ktere ?