Google Chrome OS a prototyp Cr-48

1. 2. 2011 | Luboš Doležel | Recenze | 8212×

Google Chrome OS je operační systém od Google, na kterém je jedinou aplikací webový prohlížeč. Aby Google otestoval svůj systém ve skutečném prostředí, připravil v rámci pilotního programu notebook (netbook) Cr-48 jakožto testovací prototyp. My se hardwaru i softwaru podíváme na zoubek.

Obsah

• Po softwarové stránce
• Po hardwarové stránce
• Zhodnocení

Po softwarové stránce

Není žádným tajemstvím, že Chrome OS běží na Linuxu. Dokonce se v něm používá i X server, ale jedinou přístupnou aplikací je webový prohlížeč Chrome, do něhož je integrována veškerá (i systémová) funkcionalita. Lokálně se neukládají žádná důležitá data a nespouštějí se ani žádné další grafické aplikace. Vše tedy musí běžet „v cloudu“, ehm, na webu. Systém tedy zůstává čistý, je možné přejít od jednoho počítači k jinému a pokračovat ve své práci. Systém startuje velmi rychle (cca. za 10 sekund) a zapíná se automaticky po otevření notebooku. Neukazuje se žádný BIOS, systém začíná startovat opravdu okamžitě, což celou proceduru značně urychluje. Po zavření notebooku se v rychlosti uspí; ke skutečnému vypnutí je nutné použít vypínací tlačítko. Samotné vypínání je prakticky okamžité, i můj telefon s Androidem se vypíná pomaleji.

Ačkoliv Chrome běží z hlediska systému jen pod jediným uživatelem, do systému se přihlašujete přihlašovacími údaji Google. Je možné pracovat i v režimu hosta, ve kterém se vám spustí Chrome v režimu inkognito. V režimu inkognito samozřejmě můžete používat služby Google a můžete se do nich i přihlašovat, jako v klasickém Chrome. Rozdíl je v trvalém (ne)ukládání dat jako historie a dalšího nastavení na (SSD) disk počítače. Zároveň se přihlášenému uživateli ukáže nabídka vybraných webových aplikací. V systému je možné nastavit i českou lokalizaci, čehož jsem si všiml až později, takže většina screenshotů je v angličtině.

Google Chrome je celým uživatelským prostředím systému. Proužek s taby má na první pohled oproti běžnému Chrome na pravém konci navíc zobrazení času, signálu WiFi a stavu baterie. Pokud máte více otevřených oken, tak se při jejich přepínání používá efekt, kdy se původní okno posuvem vymění za nové. Po kliknutí na čas se v Chrome otevře stránka s nastavením času a časového pásma. Pod symbolem signálu se skrývá seznam WiFi sítí "a la Network Manager". Po najetí na symbol baterie se objeví, kolik času provozu na baterii zbývá, případně jak dlouho se ještě bude nabíjet. Samotná výdrž na baterii je dobrá, podle všeho nějakých 8 hodin.

Veškerý obsah nastavení Chrome je ze známého dialogu přesunut rovněž do podoby stránek, systém tedy působí jednotně. Začalo mě zajímat, jak si Chrome OS poradí s běžnými situacemi při prohlížení webu: tedy potřebuji něco stáhnout, něco přiložit k mailu, přehrát si nějaké video a prohlédnout si nějaké to PDF. Abych pravdu řekl, měl jsem obavy, že Chrome OS v tomto selže, ale nakonec to úplně tak nebylo. V prohlížeči je dostupný Flash plugin a dokonce i jakýsi jednoduchý plugin pro prohlížení PDF dokumentů. Mimochodem, stránka about:plugins je jedním z mála míst, kde můžete za provozu narazit na indikaci, že na přístroji běží nějaký Linux nebo Unix – jsou vidět cesty k pluginům v /opt.

Oba pluginy, jak Flash, tak PDF, jsem vyzkoušel a fungují. Přešel jsem tedy k práci se soubory a zde to už bylo horší. Prohlížeč je vybaven jakýmsi primitivním dialogem pro otevírání, případně ukládání souborů. Tento dialog funguje, nemělo by tedy být problémem stáhnout nějaký dokument a pak jej přiložit k e-mailu. Dokonce je možné pořizovat i screenshoty, a to současným stiskem Ctrl a tlačítka pro přepínání oken. Horší je to s externími zdroji dat. Tato funkce je ještě v experimentální fázi a je nutné ji povolit v about:flags. Vyzkoušel jsem jak připojení USB flash disku, tak SD karty, ale ani v jediném případě jsem se neprobojoval k mým souborům. Samozřejmě se dá očekávat, že toto bude před uvedením na trh napraveno. Obě média jsou ale automaticky připojena, což jsem ověřil z konzole, ale o tom až později. Dokonce se chystá přehrávač médií, ale ten se mi po aktivaci nepodařilo dohledat.

Specialitou je plugin pro Google Talk, který zajišťuje zobrazení okénka z Google Talk po vzoru klasických desktopových IM klientů. Zároveň umožňuje volání a videohovory, což je funkce, kterou jsem v případě Jabberu nikdy nepoužil a nevěděl jsem tedy ani, s kým toto vyzkoušet. Osobně bych spíše ocenil SIP klienta, ale vzhledem k možnosti užívání NPAPI pluginů v Chrome by toto bylo také teoreticky možné zrealizovat, a to i bez posvěcení ze strany Google.

Dále jsem se zajímal o výkon notebooku, a to o výkon JavaScriptu, ačkoliv tohle je popravdě věc, kterou jsem nikdy neměl potřebu někde spouštět. Ozkoušel jsem tedy V8 Benchmark Suite a Sunspider, níže můžete vidět výsledky. Notebook dopadl o dost hůře než můj pracovní notebook, ale nutno dodat, že jsem žádné výkonnostní problémy nezaregistroval. Dá se tedy říct, že notebook je pro svůj účel vybaven dostatečně, i když lze pochopitelně očekávat potíže v náročnějších flashových aplikacích.

Jako zvědavec jsem se pokusil v Chrome jít na adresu file:///home a podobné, ale prohlížeč je proti tomu chráněn a vyhodí chybovou hlášku o odmítnutém přístupu. Začal jsem tedy přemýšlet, jestli by nešlo systém nějak hackovat a jako první věc mě napadlo napsání rozšíření pro Chrome s nativním NPAPI pluginem. Po krátkém Googlení jsem ale zjistil, že jsou snazší způsoby hackování a celý tento postup je dokonce názorně popsán v dokumentaci a posvěcen Googlem. To jsem vůbec nečekal a byl jsem tím překvapen, většinou se snaží výrobci zákazníkům zamezit v jakékoliv nepodporovaném užívání výrobku. Postup pro aktivaci vývojářského režimu je tedy následující: Po vyjmutí baterie je nutné dohledat místo přikryté jakousi izolačkou a za ní se skrývá tajemný přepínač. Po jeho přepnutí a nastartování notebooku začne přístroj ukazovat děsivé dialogy o poškození systému, ale pokud dle dokumentace z těchto obrazovek smrti vyskočíte, v konzoli budete upozorněni, co vás čeká po přechodu do vývojářského režimu.

Po odsouhlasení je kompletně a důkladně (dost to trvá) přepsán obsah oddílu s uloženými daty uživatele a máte tedy před sebou čistý systém. Smyslem tohoto je, aby si někdo nemohl rychle vypůjčit váš přístroj a ve vývojářském režimu si okopírovat vaše data. Rozdíl mezi normálním a vývojářským režimem spočívá v tom, že se z Xek můžete přepnout do konzole, kde se bez hesla lze přihásit jako obyčejný uživatel. Pomocí sudo pak jde povýšit na roota. Systém vypadá jako vcelku běžný Linux, dokonce se zde najde SSH server a další nástroje. Samotný Bash je v barvách, které mi připomněly Gentoo, ale podle dostupných informací jde o upravené Ubuntu. Po ukončení hackování a přepnutí do normálního režimu je systém opět pročištěn, na což jsem doplatil, protože mi byly smazány připravené screenshoty a musel jsem tedy začít nanovo. Ale líbilo se mi, že jsem si z konzole mohl screenshoty zatarovat a poslat přes scp do mého pracovního notebooku.

Po hardwarové stránce

Počítač je docela lehký (váží 1,7 kg) a z objemového hlediska tvoří velkou část baterie. Jeho povrch je příjemný matný plast, se kterým jsem se setkal už u některých telefonů HTC. Klávesnice je elegantní, v této variantě (tedy pilotní americký produkt) pochopitelně bez českých popisků. Na klávesnici nejsou běžné Fx klávesy, jejich místo zabraly speciální funkční klávesy: přepínání mezi okny, znovunačtení stránky, změna jasu, změna hlasitosti a další (omluvte nevydařenou fotografii). Stejně tak chybí Caps Lock. Touchpad je taktéž trochu neobvyklý: nemá na sobě žádná tlačítka, ačkoliv dolní hrana touchpadu je stisknutelná a v celé své šířce funguje tento stisk jako levé tlačítko myši. Marně jsem se snažil přijít na to, jak docílit stisku pravého tlačítka, a pomohlo až RTFM – jde o speciální gesto, tedy o současné „tapnutí“ na touchpad dvěma prsty. Pomocí posouvání dvou prstů se také scrolluje, klasické posouvání jediným prstem po pravé straně touchpadu zde nefunguje.

Na levém boku přístroje se skrývá VGA výstup a také větrání, ačkoliv za běžného provozu je notebook naprosto tichý a bez vibrací. Na pravé straně už je to o něco zajímavější: slot pro SD karty, 3,5mm zdířka pro sluchátka, 1 USB port a připojení napájení. Ethernet port nehledejte, připojení k síti probíhá výhradně přes WiFi. Jal jsem se tedy ozkoušet kvalitu WiFi výbavy a musím ji označit jako spíše podprůměrnou – jak můj telefon (Desire HD), tak můj notebook od HP dokázaly používat WiFi v místech velmi slabého signálu, kde se Cr-48 už nechytal, dokonce ani po většinu času kýženou síť nezobrazoval. Že je tento přístroj natolik závislý na připojení k Internetu, čekal bych větší důraz na kvalitní WiFi anténu. Podle všeho je kromě WiFi možné používat pro připojení také 3G, i když jsem neměl možnost toto otestovat. Na obvyklém místě, tedy uprostřed rámu nad displejem, se skrývá oko webkamery.

Co se procesoru týče, jde o Intel Atom N455 na 1,66 GHz a paměti byly nainstalovány celé 2 GB. SSD má velikost 16 GB a LCD displej poskytuje rozlišení 1280×800. Připomenu, že všechny tyto parametry se týkají prototypu, nejde o finální produkt.

Zhodnocení

Co se fyzického pojetí týče, notebook/netbook na mě působil velmi dobře, především není takového zchudlého zjevu, jako mnohé netbooky na trhu. Trochu složitější je to se samotným systémem, který je zatím nedokončený – cloud nebo ne, přístup k datům na externích médiích je důležitá věc, stejně tak je Google v procesu řešení tisku. Nejtěžší je ovšem posoudit, jestli si Chrome OS najde své místo u vás doma. Zapátral jsem po Internetu, jaký je postoj lidí k funkčně omezenému, ale zase na používání jednoduchému netbooku, a je stejně smíšený jako ten můj. V některých domácnostech se Cr-48 stalo součástí běžné práce jeho uživatelů, i když ani zde nedokázal přístroj nahradit desktopy nebo klasické notebooky. Hlavní užití je tedy nutné hledat na místech, kde je nutná jednoduchost, „blbuvzdornost“ nebo zaměření na web. Takřka ideální je tedy Chrome OS pro různé knihovny, kiosky a podobná místa, za pomocí pluginu do Chrome by jistě šlo implementovat dodatečné funkce jako časové omezení používání a tak podobně.

Tak jako tak je systém dosti omezený, a to natolik, že můj telefon toho zvládne tisíckrát více než Cr-48. Nedovedu si představit, že bych s sebou kromě telefonu nosil ještě netbook s Chrome OS. Jakožto programátor a filmový fanoušek tedy Cr-48 nedocením, nicméně konečný produkt by mi připadal ideální pro mé rodiče. Je to taková nerozbitná krabička „s Internetem“, která vydrží dlouho nabitá, pravděpodobně nebude moc drahá a „prostě funguje“.

       

Komentáře

[tomboytom-deviant]

V zemi plné internetů to vlastně může mít úspěch ;)

[Jardík]

Přečtěte si podmínky služeb google a změníte názor.

[Jendа]

On napsal, že to může mít úspěch (což podle mě může, se podívej, kolik lidí používá GMail/Docs/Picasa s těmito podmínkami), ne, že to bude používat .

[Michal Ludvig]

V zemi plné internetů možná. V Egyptě dneska dobré leda na podložení stolu.

[mikirc]

koho zajima egypt? Pochybuji, ze se nasel odvazlivec, ktery by to tam prodaval. To by mu driv vypalili kram.

[mikirc]

Aj trochu jsem se minul. Ale maji snad mobilni operatory ne? a ti internet neposkytuji?

[RobS]

nemuzou ani posilat sms...

[ok]

Za to egypťan praující s touto technologií od Google může být celkem v klidu data má v bezpečí ať si rabujou jak chtěj. S běžným notebookem by tomu tak pravděpodobně nebylo.

[Jendа]

Zase se k těm datům nějakou dobu nedostane. Nejlepší by to měl, kdyby měl data i lokálně, i někde geograficky odděleně (nejdu zrovna příkladem, protože moje geografické oddělení jsou jenom 3 kilometry).

[Josef Kufner]

Jak je to vlastně s instalací "normálních" programů? Lze je tam nějakou rozumnou cestou dostat? Třeba když bych chtěl upravovat soubory, pro které neexistuje webový editor...

[Luboš Doležel (Doli)]

Ve vývojářském režimu si tam sice můžeš něco dostat, ale pak bez dalších úprav (napsání rozšíření) nebudeš mít, jak to z toho Chrome elegantně spustit. Teoreticky je možné vše, ale tohle dalo nějakou práci. Protože rozšíření pro Chrome, které by umožnilo spouštění programu, by muselo obsahovat NPAPI plugin v C/C++.

A jakmile chceš tohle dělat, řekl bych, že si tam už můžeš strčit normální distro nebo si koupit běžný netbook a budeš to mít bez práce.

[Josef Kufner]

Hodila by se možnost tam nakopírovat normální program a ten pak nechat běžet uvnitř tabu Chrome. Třeba by pak stačilo jedno univerzální rozšíření pro všechny aplikace – takový jednoduchý window manager a spouštěč.

[Jendа]

Hardware je zajímavý (ještě tak tušit, za kolik se to bude prodávat), i když by mi chyběl ethernet a víc USB portů by také neškodilo.

Po softwarové stránce - no, pro BFU, kteří pořád musí řešit zavirovaná Windows, to je jistá forma vysvobození. Ale nevím, kolik procent z nich si opravdu vystačí jenom s webovým prohlížečem (přicházím do styku především už s trochu poučenými BFU, kteří například nutně potřebují kradený Photoshop, aby mohli otočit fotku).

Velmi se mi líbí, jak snadno je zařízení hackovatelné - nápad se zalepeným přepínačem řeší oba problémy - aby si to BFU nerozbil a aby geek neměl problémy. Doufejme, že ostrá verze zařízení bude také takto snadno „hackable“. Kéž by stejně postupovali výrobci embedded systémů.

[MaFy]

Paradni clanek Jen mi rekni, jak jsi se k nemu dostal? Dle webu musis byt z Ameriky

MaFy

[Peki]

Ten notebook by som si aj ja s radostou otestoval len fakt ako sa k nemu dostať?

[Luboš Doležel (Doli)]

Byla to zápůjčka od Google ČR. Obávám se, že to půjčují jen redaktorům za účelem recenze.

[MaFy]

Uz jsem koukal na stranky systemu. V podminkach je napsano, ze musis byt obcan USA, ale ve formulari je na vyber i CR No zkusil jsem to a uvidime

MaFy

[Saljack]

Takže jsi ho musel opět vrátit?

[Luboš Doležel (Doli)]

Jojo.

[Huge Haiku Fan]

Skor ago na Google "CloudBasedAndStrippedLinuxOS" by som hladel s nadejou na http://www.haiku-os.org/

[pushkin]

Popravdě z tohoto konceptu mám docela smíšené pocity. Na jednu stranu musím uznat, že jde o zajímavý nápad, který zde ještě nebyl a jistě přináší řadu nových možností.

Na druhou stranu si ale nedovedu představit, co by se stalo, kdyby po světě podobných výrobků začalo běhat několik desítek milionů - internet by se v tu chvíli změnil z místa, určeného především pro výměnu informací na gigantický řadič. Pak trochu pochybuji, že by zvládal průtok dat ke klientům (ať již globálně nebo lokálně v nějakém starším intranetu).

[multi]

ja jsem si myslel, ze to bude s Armem

az to bude dodavat tydle notebooky jiny vyrobce, tak to bude uzamknute ....

[MatBas]

Ehm ja som videl aj dual boot s ubuntu na CR-48ke sice uz neviem kde ale tusim to bolo video.

[Zdeněk Štěpánek]

Pokud by to google prodaval rekneme kolem 4000 až 5000, což si dokážu představit a ve finálu to mělo ethernet, tak by to nemuselo být špatný.

Samozřejmě ten prasOS vyhodit a dát tam něco normálního, co nevyzradí agentům CIA i velikost mejch bot a čeho jěště...

Myslím, že vyhackovat to a narvat tam jakýkoliv linux nebude moc práce, pokud už to někdo neudělal.

Spouštění vlastních programů nemusí být přes Chrome, co to navěsit na fuknční klávesy?

Zdeněk

[fantomas]

hezke, ale vubec jste nepochopil smysl cele teto akce :) tenhle stroj s nejvetsi pravdepodobnosti uz z vyrobni linky nespatri svetlo sveta. google si jen udelal masivni verejny betatest a lidi do toho ochotne sli. tudiz spekulovat o tom ze tohle je ten jediny notebook ktery se bude prodavat s chromos je blbost. a btw na programy je webstore, nevim proc rvat na cloudovy sys takhle zbytecne programy. co tam chcete, gimp, alien arenu? :D..notaaak

[RobS]

gimp ani alien arenu buch nepotreboval, ale treba takovej xterm by se MOC hodil...jak uz se tu reklo, snad by to vyresilo to namapovani klaves treba pres xbindkeys :)

[polymorf]

terminal je aj v "necracknutej" verzii toho notebooku. Mozes sa nim pripajat cez ssh na vzdialene stroje.

[RobS]

no, ale aby v tom slo taky neco jineho(aby to nebylo na zpusob busybox...pochybuju totiz, ze by se ve finalnim Chrome OS dalo normalne brouzdat v systemu v zabudovanym x terminalu...

[Jendа]

No tak se přepojí SSD do jiného počítače a nasype se tam normální Debian. Snad to nebude trpět tivoizací.

[Jendа]

co tam chcete, gimp, alien arenu? :D..notaaak

Hry nehraju, ale GIMP by se hodil. Ostatně hodily by se všechny programy, které mám na notebooku, který používám i jako svůj jediný desktop (s externím monitorem, myší a klávesnicí, samozřejmě).

[pica2]

recenzent tradičně baví zkoumáním hardwaru prototypu který nikdy neuvidí koncového uživatele...

[Deafboy2v1]

Spustanie vlastnych aplikaci by nemal byt problem za predpokladu ze tam funguje Xserver. staci sa v dev mode prepnut do konzoly, vyexportovat si premennu s cislom aktivneho Xservra a spustit aplikaciu. V clanku sa objavila sprava ze by to malo byt postavene na ubuntu, a kezde bezi na x86 architekture tak nieje problem nahodit si normalne repozitare. Ako uz niekto podotkol, vedel by som si toto predstavit pre rodicov, ktori sa chcu dostat na internet a nic ine ich nezaujima. Takisto BFU, ktory potrebuje len facebook by bol spokojny.

[mimi.vx]

a ubuntu s portage:)

[R]

Chudak BFU, ked si chce dat na facebook fotky z mobilu, tak je v prdeli...

[Luboš Doležel (Doli)]

Ano, tohle jde, ale opět se dostáváme k tomu, proč si pak nepořídit normální netbook.

[Jendа]

Třeba by tohle mohlo být cenově srovnatelné nebo i levnější než podobné notebooky (nebo netbooky, to slovo mi nějak nesedí, mám věc, kterou všichni označují jako netbook, ale zatím jsem nezjistil, co je na tom „net“).

[Josef Kufner]

Není na nich nic "net". Teprve tohle je skutečný netbook

[Jendа]

Teprve tohle je skutečný netbook

A to ještě jen dokud nepřepneš magický přepínač.

[quad]

To je takovy ten slavny "magic" a "more magic" :)

[Rupikulko]

co je na tom „net“

Na druhej strane, čo je na tom „note“?

[Jendа]

Dobrá otázka, note- bych bral jako ustálený termín a net- jako novinku, pro jejíž zavedení by měl být nějaký dobrý důvod.

[imploder]

A co je na tom „book“?

[Jendа]

Vnější podobnost s papírovou knihou - zavírá se a otvírá.

[imploder]

Myslím, že to není původ slova „notebook“. To normálně znamená „sešit“ a od toho se odvíjí pozdější použití toho slova i pro přenosný počítač.

[gtz]

Co to byl NETBOOK? Napřed s tím jako první vyšel Psion se svou řadou NetBook. Nějak jsem nesledoval jak to celé dopadlo, když Psion chtěl po ostatních výrobcích výpalné za to, že používají názvy netbook apod.

[gtz]

Záleží za kolik se bude tato věc prodávat. Pokud si budu moci vybrat pak budu preferovat klasický NTB běžící na systému, kde jsem pánem já.

[Grunt]

Jak to dává porno?

[Luboš Doležel (Doli)]

Nezkoušel jsem, ale věřím, že Tube8 nebo RedTube pojedou stejně dobře jako YouTube

[Grunt]

V tom případě tomu zařízení předpovídám velice světlou budoucnost.

[quad]

To mi pripomina takove ty dve kriteria "byti operacnim systemem": 1., jde na tom prehravat porno a 2., jede na tom Doom? Tak nevim, jestli by to uspelo, nejaky flash Doom, to urcite nebude to prave. Takze i kdyz google vzal do ruky Linux, vysledek po kastraci uz proste neni OS

[RobS]

a co oboje zaroven? :)

[nevim.nepistemi]

Příloha:

• chromeos-cr48-komplet-otevreny.jpg (105921 bytů)

jen mensi image enchantment v gimpu:) mozna by to bylo lepsi...

chromeos-cr48-komplet.jpg

chromeos-cr48-komplet-otevreny.jpg

chromeos-cr48-zleva.jpg

chromeos-cr48-zprava.jpg

[Pavel 'TIGER' Růžička]

Podle mne to je jen další velká zbytečnost pro rozšiřující se monopol. Vždyť odladit linux, ve kterém se automaticky spustí nějaký prohlížeč není žádným problémem a to potom může používat kdokoliv. Jediné, co může být rozhodující, tak ta cena toho netbooku, ale o kolik se může lišit od nejlevnějších netbooků jiných výrobců?

[Heron]

Ethernet port nehledejte, připojení k síti probíhá výhradně přes WiFi

Je to tedy vlastně takový hardwarový prohlížeč bez připojení do sítě.

[m;)]

tak z popisu som ziskal dojem ze sa vcelku dost nechali inspirovat macbookom