Apple představil nový MacBook Pro s čipy M4, M4 Pro a M4 Max.
Na GOG.com běží Halloween Sale 2024. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Return of the Phantom.
Společnost OpenAI spustila internetový vyhledávač ChatGPT search.
Konference OpenAlt 2024 proběhne již tento víkend 2. a 3. listopadu v prostorách FIT VUT v Brně. Začíná ale už v pátek na warm-up party ve Studentském klubu u Kachničky v 17:00. Pokud jste ještě areál FITu nenavštívili, k dispozici jsou pokyny k orientaci. Na programu je 54 přednášek a workshopů. Témata jsou od silně technických témat jako je třeba GCC nebo PostgreSQL po méně technické témata jako eGovernment, nebo třeba detailní analýzu … více »
Byla vydána nová verze 6.9 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.1. Tor client na verzi 0.4.8.13. Thunderbird na verzi 115.16.0.
Vývojáři free a open source synchronizačního nástroje (a p2p náhrady Dropboxu) Syncthing oznámili, že z důvodu odporu ze strany Google Play ukončují podporu OS Android. Bohužel v rámci toho zmizí i vydání Syncthing na F-Droid, který má slabší uživatelskou základnu. Syncthing je na Androidu implementován formou wrapper aplikace, která spustí Syncthing démon, vyžádá potřebná oprávnění a zpřístupní webové rozhraní démona. Ve srovnání se
… více »V červnu 2022 bylo oznámeno, že z K-9 Mailu se stane Thunderbird pro Android. Trvalo to poněkud déle, než vývojáři předpokládali, ale včera byl první stabilní Thunderbird pro Android 8.0 vydán.
Projekt microDMG Racer na Kickstarteru nevyšel, tak se autor rozhodl uvolnit na ESP32 postavené autíčko i ovladač jako open source.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.10 „Electric Eel“. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 24.10.29 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nově s podporou AI (whisper.cpp) pro generování titulků. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Aktuální vývojová verze jádra je 3.2-rc6 vydaná 16. prosince. Linus byl trochu nevrlý kvůli opožděným žádostem o přetažení, ale vidí to tak, že se šrumec brzy uklidní. Dospěli jsme k -rc6 a ačkoliv si dovedu představit -rc7, tak do -rc8 nepůjdu, leda by se vynořilo něco špatného. Nevidím žádný dobrý důvod, proč toto vydání ještě více oddalovat a konečnou verzi 3.2 budeme mít asi kolem Nového roku.
Stabilní aktualizace: stabilní jádra 2.6.32.51, 3.0.14 a 3.1.6 vyšla 21. prosince. Každé z nich obsahuje dlouhý seznam důležitých oprav, upgrade je doporučován.
Hmm. Tento patch vypadá, že je zjevně korektní. Ale je korektní natolik zjevně, až jsem z toho trochu podezřívavý.
Tak či tak, bát se, že člověk sejde z vyšlapané cestičky, znamená mít až moc strachu pro práci na RCU. Jenže implementace RCU někdy potřebuje rozumnější přístup. V těchto situacích musím najít nějaký jiný ventil pro mou šílenost. Jinak by to znamenalo, že RCU rozbiju. Naštěstí mi tentokrát jako ventil posloužil nový správce oken Unity v Ubuntu.
Byla ohlášena nová knihovna libkmod a sada nástrojů (kmod-*) pro práci s jadernými moduly. Smyslem je dát nástrojům v počátcích bootování, instalátorům, udevu a dalším věcem snadnou možnost získávat informace a řídit moduly přes knihovnu namísto spouštění modprobe. Na aktuálních linuxových desktopech (a také několika embedded systémech) je při startování počítače udev zodpovědný za zjišťování, jaký hardware je dostupný, vytváření speciálních souborů v /dev (nebo alespoň nastavování práv k nim) a načítání jaderných modulů pro dostupný hardware. U distribučních jader je běžně dát většinu těchto věcí jako moduly. Udev prozkoumá /sys, aby se dozvěděl, co za hardware je k dispozici, a pokusí se potřebné moduly načíst. Toto ve výsledku znamená stovky volání binárky modprobe a v několika z nich jde jen o to zjistit, zda je modul už načtený nebo zda je součástí jádra. S libkmod je možné, aby šlo v udevu všechno udělat pár řádky kódu, což má ještě výhodu v tom, že jsou konfigurace a indexy už načtené a zpracované. Projekt také nabízí programy používající libkmod fungující podobně jako insmod, lsmod a rmmod a nekompletní obdobu modprobe s plány na doplnění této sady. (Díky patři Luisi Felipu Stranu Moraesovi.)
Jednou z pokračujících ozvěn po kompromitování kernel.org je rostoucí zájem o ověřování integrity žádostí o přetažení zasílaných Linusovi. Jedním způsobem, jak toto zajistit, je přidat kryptografický podpis do e-mailu s žádostí o přetažení. Pokud je součástí zprávy ID commitu, žádost o přetažení (a kód, o který se jedná) může být autentizován, ale samotný digitální podpis není uložen v repozitáři, což komplikuje další ověřování v budoucnu.
Alternativou je použít git k vytvoření podepsaného tagu, který uloží podpis v repozitáři. V budoucnu se toto může stát přijímaným způsobem, jak dostat kód do hlavní řady. Linus popsal některé zbývající změny v gitu, které usnadní získání a zaznamenání této informace. Je to dokonce tak jednoduché, že už není třeba dělat si hlavu z větví a jedinečných názvů tagů:
Zpráva pro všechny: nyní můžete vytvořit podepsaný tag a nasměrovat mě k němu. Dokonce už nemusíte ani vytvářet oddělenou větev, stačí jen podepsaný tag.
Takže by bylo nakonec lepší, kdybyste používali dočasné názvy tagů tak, jak používáte dočasné názvy větví, když mě žádáte o přetažení. Tag *content* [obsah] bude odteď ukládán (leda bych něco zkazil při cestování a přetahoval na stroji, kde je starší verze gitu), takže oddělené ukládání tagů se škaredými názvy pod dlouhá léta nemá moc předností.
Toto všechno zjevně funguje už teď s existujícími stabilními vydáními gitu; jen proces začleňování takového tagu vyžaduje novější kód. Takže brzy mohou podepsané tagy být standardním způsobem pro identifikaci změn, které se mají přetáhnout.
Program Kernel Summitu 2011 nezahrnoval Android jako téma, ale tak či tak na něj došlo. V závěru debaty, který mnoho lidí překvapil, se odsouhlasilo, že většina jaderného kódu Androidu by se asi měla začlenit do hlavní řady. Během posledních několika let se ukázalo, že Android jen tak nezmizí; obzvláště dobře se mu daří přežít odpor k začleňování jeho kódu. Po Summitu se věci okolo Androidu zase uklidnily, ale to neznamená, že by se nic nedělo.
Tim Bird nedávno oznámil projekt usilující o začlenění Androidu do hlavní řady, což by mělo pomoci s koordinací různých skupin lidí, co na tomto pracují. Projekt má svou obligátní wiki a mailing list. Mailing list je nový a moc se toho tam ještě nedělo – ale to se může v budoucnu změnit.
Koncem listopadu se jádro androidího kódu vrátilo do stromu staging, odkud bylo odstraněno na konci roku 2009. Od návratu do staging přicházejí změny a kód tam dohnal aktuální stav ve stromu Androidu. Kód se nyní dokonce dostal do stavu, kdy, jak to 16. prosince shrnul Greg Kroah-Hartman:
příští vydání linux-next by skoro mělo nabootovat do uživatelského prostoru Androidu, schází jen jeden dílek – ashmem – a ten by se měl doufejme dostat do stromu staging-next příští víkend. Ostatní tyto patche nadále testují a pročisťují.
Pohledem na wiki a drivers/staging/android v linux-next získáte solidní představu o stavu jednotlivých patchů. Jedním z významných patchů, které tam nejsou, jsou zámky probouzení [wakelocks] (nebo „blokování uspání“), což je funkce vyvolávající nejvíce kontroverze kolem androidího kódu. Koncept zámků probouzení se někdy jistě vrátí, ale lidé se teď spíš soustředí na jednodušší komponenty. Jak Greg poznamenal, zámky probouzení nejsou k nastartování systému s Androidem potřeba – jsou nutné jen k tomu, aby systém nevybil baterii příliš rychle.
Mezi díly této skládačky, které jsou teď ve staging adresáři linux-next, patří:
„Pmem“ je odpovědí Androidu na odvěký problém s alokací rozsáhlých, fyzicky souvislých bufferů, když už systém nějakou chvíli běží. Pracuje obvyklým způsobem: při startu je odložena stranou část paměti. Pmem se odlišuje tím, že do uživatelského prostoru exportuje zařízení, které umožňuje alokování bufferů aplikacemi a předání ovladačům. To nakonec vede k takovým věcem, jako jsou ovladače webkamer napsané s předpokladem, že jim uživatelský prostor může dát fyzicky souvislé buffery pro snímky videa, což je v hlavní řadě jádra nemožné.
Přístup, jakým je CMA, se zdá být lepším řešením tohoto konkrétního problému – pokud a jakmile bude CMA začleněno do hlavní řady. Mezitím byly ale aplikace napsány s použitím pmem, takže je nepravděpodobné, že toto rozhraní v blízké budoucnosti zmizí.
Komponenta „ashmem“ nebyla v době psaní tohoto textu v linux-next, ale jak Greg poznamenal, měla by se tam dostat v blízké budoucnosti. Ashmem je mechanismus sdílené paměti, který dokáže odstranit část nebo celý obsah, jakmile začne paměť docházet. Mohlo by to možná být nahrazeno navrhovanou operací POSIX_FADV_VOLATILE, ale ta nevypadá, že by zatím dokázala plně splnit požadavky Androidu.
Existuje řada změn specifických pro Android, které nejsou v tomto výčtu, a proto není pravděpodobné, že budou do hlavní řady brzy začleněny. Některé z nich jsou natolik specifické pro Android, že se tam nemusí nikdy dostat; do této skupiny patří různé hrátky se „zabezpečením síťování“. Ostatní, jako je kód časovače [alarm timer], už mohly být překonány něčím jiným v hlavní řadě. Dále je tu samozřejmě dlouhá řada ovladačů pro hardware v zařízeních s Androidem. Docela dost takových ovladačů se už do hlavní řady dostalo, další jsou na cestě.
Abychom to shrnuli: pokud se všechno povede, jádro verze 3.3 by mělo rozdíly mezi androidími jádry a hlavní řadou značně zmenšit. To by mělo vývojářům a výrobcům, kteří chtějí nabízet hardware kompatibilní s Androidem, usnadnit život. Samozřejmě nikoho nepřekvapí, pokud do Androidu přibudou nové speciální subsystémy; vývojáři Androidu dali jasně najevo, že nechtějí a nemohou si dovolit čekat na zařazení do hlavní řady, když mají jít produkty na trh. Při troše štěstí už by nejhorší dny forku, který způsobil spoustu náročných debat a zášti, měly být brzy za námi.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: