MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Byla jednou jedna firma. Jmenovala se Sun Microsystems a dělala do všeho možného od serverů přes databáze až po programovací jazyky. Jenže téhle firmě se moc finančně nedařilo, takže se snažila najít si někoho, kdo by ji odkoupil. Nakonec tak učinila jiná firma, která se jmenovala Oracle a měla portfolio v mnoha ohledech podobné portfoliu Sunu (Sun Microsystems pod křídly Oracle). Bylo tedy otázkou, co se s těmi produkty stane. První na ráně byla databáze MySQL, ale to je jiný příběh. Nyní totiž došlo na OpenSolaris (Oracle už má Sun v kapse, odnese to asi OpenSolaris, Rada OpenSolarisu dala ultimátum firmě Oracle), přestože Oracle zprvu tvrdil, že OpenSolaris bude pokračovat. OpenSolaris je/byla svobodná verze operačního systému Solaris, který Sun dodával ke svým serverům.
Nuže Solaris. Je to operační systém založený na UNIX System V SR4. Používá se především na serverech na platformách (opět především) SPARC a x86-64. Mezi taháky současné verze 10 (z roku 2005) patří například ZFS (souborový systém), DTrace (trasovací nástroj), Zones (virtualizační technologie), ABI nebo nově jako desktopové prostředí použité GNOME. Zdrojové kódy právě Solarisu 10 byly uvolněny jako open source v rámci projektu OpenSolaris… ovšem nikoliv pod GNU GPL jako Java, nýbrž pod CDDL. Tato licence byla schválena OSI jako open-source licence, není ovšem, stejně jako MPL, na níž je založena, kompatibilní s GNU GPL.
OpenSolaris je GNU/Linuxu v mnoha ohledech docela podobný. Je to také unixový systém, najdete zde Apache, X.org a upravené GNOME, spousty jiných aplikací… a vedle klasických unixových nástrojů také nástroje GNU, dokonce nastavené jako výchozí. Oproti GNU/Linuxu je systém práv sofistikovanější, nenajdeme zde klasického roota… Jak již bylo zmíněno, jednou ze stěžejních vlastností je ZFS (linuxová alternativa, totiž btrfs, mimochodem vyvíjený Oraclem, již klepe na dveře), který krom jiného umožňuje vytváření obrazů dat, jež je pak možné sledovat v čase. Zones jsou obdobou Linux-VServeru, jde o virtualizaci, při níž jsou jednotlivé procesy zcela izolovány. Raději ale vizte třeba zdejší popisnější seriál.
Co se tedy stalo? V pátek 13. srpna Oracle oznámil, že do budoucna bude vývoj Solarisu probíhat za zavřenými dveřmi (tzn. Oracle a OTN, Oracle Technology Network) – zdrojové kódy budou uvolňovány pouze při příležitosti větších vydání. Tím se ale odřízne část komunity a vůbec omezí kontakt Solarisu se světem. Přesto není OpenSolarisu konec. Už 3. srpna byl ohlášen projekt Illumos (Dojde kvůli nezájmu Oraclu k forku OpenSolarisu?), jehož cílem je přepsání proprietárních součástí OpenSolarisu jako open source, udržování kódu, který se upstream rozhodne zavrhnout, a zahrnutí patchů do upstreamu nezařazených. Nemá jít o fork, Illumos bude sledovat a zařazovat změny ze Solarisu. Vývojáři přizvali Oracle ke spolupráci, avšak, jak píše Garrett D'Amore: „Zatímco bychom upřednostnili spolupráci s Oracle, zdá se, že Oracle si toho nijak necení. (…) Nezdá se pravděpodobné, že by někdy v budoucnosti existovala cesta ke spolupráci Oraclu a širší komunity.“
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Je to také unixový systém, najdete zde Apache, X.org a upravené GNOME...
A především tam najdete také KDE 4. Tedy se jedná o systém skutečně použitelný i na desktopu.
Je obrovská škoda, že OpenSolaris končí. Zrovna teď používám build 146. Jestli ještě bude možné zkompilovat build 147, nikdo neví. Smutná situace. V úspěch projektu Illumos příliš nevěřím, ale kdoví, třeba se občas může stát něco nepravděpodobného...
Nuže Solaris. Je to operační systém založený na UNIX System V SR4.Však práva na UNIX boli prisúdené Novellu, nie? Z toho vyplýva že kódy môžu byť vydané aj pod GPL, či? Illumos je pod akou licenciou?
No nevím, když se kouknu do zprávičky, která tu o tom vyšla, tak tam zpráva o konci jeJá bych řekl, že je to i v článku: V pátek 13. srpna Oracle oznámil, že do budoucna bude vývoj Solarisu probíhat za zavřenými dveřmi (tzn. Oracle a OTN, Oracle Technology Network) – zdrojové kódy budou uvolňovány pouze při příležitosti větších vydání. Tím se ale odřízne část komunity a vůbec omezí kontakt Solarisu se světem.
Za prvé OpenSolaris nekončí, ale mění se vývojový model.To mi zase přijde jako eufemismus. Pokud open source projekt odřízne komunitní vývojáře od přístupu k čerstvým zdrojovým kódům, tak je to de facto konec. Ano, dá se napsat, že se mění vývojový model. Ale stejně tak je pravda, že původní open source projekt byl ukončen a na jeho místě bude systém vyvíjený výhradně in-house, bude se jinak jmenovat, akorát si zachová stejnou licenci.
Celé mi to přijde jako házení špíny na OracleTo není záměr a věřím, že pokud ne titulek, tak obsah článku to dává jasně najevo - není tam nic překrucováno a Oracle není pomlouván. Situace kolem dalšího vývoje Solarisu je popsána právě jako změna vývojového modelu.
Psát, že je to konec toho software, je zcestné.To jsem nikde nenapsal, ani v článku to není. Je to konec projektu v podobě, jakou jsme znali. Nyní už to bude čistě interní projekt Oraclu, žádná komunita už nebude (potřeba), protože ačkoliv jednotlivé verze vydají s open source licencí, projekt bude uzavřený.
Za prvé OpenSolaris nekončí, ale mění se vývojový model.
OpenSolaris II: Legenda pokračuje... No, bylo by to sice hezké, ale zas tak snadné to nebude. Kdyby se vytvořila komunita s větším vlivem, než má Oracle, pak by asi něco takového fungovalo a nemuselo by ani vadit, že zdrojáky od Oracle se dostávají ven jen tu a tam a s velkým zpožděním. Nicméně zatím má hlavní slovo Oracle, pokud je mi známo. Komunitu nadšených uživatelů z řad desktopů, domácností či malých firem, kteří stojí o novou zcela otevřenou platformu, nějak nevidím. Linux takovou komunitu má. Vybudovat ji trvalo nějakých patnáct let.
Taky nerozumím tomu, jak jej Oracle odstřelil.
Dávkou. Nebo nějakým těžším kalibrem, který sice dávku nepodporuje, ale i tak je účinný dost.
Celé mi to přijde jako házení špíny na Oracle, čehož se určitě chytne velká většina, která si ráda zanadává a nedá si práci přešíst si originální zdroj...
Já to tak nevidím. Oracle měl obrovské možnosti volby, pokud jde o způsob jednání s komunitou. Zvolil jeden z těch nejméně šťastných. Není divu, že to spoustu lidí naštvalo. Oracle mohl rovnou v únoru říct „OpenSolaris končí, 2010.05 nebude, my prostě nebudeme jako Sun...“ a tak dále. Když něco takového říká 13. srpna a navíc naprosto neoficiálně, je to smutné.
Není to náhodou tak, že strategie musí být jasná už před zakoupením něčeho tak obrovského jako Sun Microsystems?
Opravit rozbity souborovy system po vypadku elektriky?
Nerikal nekdo, ze btrfs ma lepsi navrh nez ZFS? Vypada to ze ne, protoze ZFS se takovymhle zpusobem rozbit neda, a opravit nepotrebuje.
fsck
, pro případ, že by někdo nevěděl