Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Webové aplikace jsou postupem času stále populárnější. Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl. Díky dostupnému připojení k internetu prakticky kdekoliv tak člověk může využívat webové aplikace z telefonu, laptopu, počítače i třeba z internetové kavárny, aniž by se musel zabývat synchronizací dat. Jenže tyto webové aplikace mají i nevýhody. Bez připojení k internetu je člověk bezmocný a tyto aplikace se i špatně integrují do pracovního prostředí.
Proto vznikají tzv. SSB (Specific-Site Browser). Díky nim se hranice mezi webem a desktopem prakticky stírá, jelikož umožňují, aby se webových aplikací chovaly jako aplikace normální, a také poskytují funkčnost offline. Mezi SSB patří například na jaře recenzovaná Mozilla Prism, která uzavírá webové stránky do krabičky pro lokální použití, nebo Adobe AIR, který rovnou vytváří prostředí pro tvorbu zbrusu nových aplikací.
AIR (Adobe Integrated Runtime, dříve nazývané Apollo) je multiplatformní (pro MS Windows, GNU/Linux a Mac OS X) prostředí umožňující vytváření, resp. běh aplikací postavených na technologiích HTML, Ajax, Adobe Flash a Adobe Flex.
Na webu Adobe je ke stažení instalační soubor. Aktuální verze je 1.5.2, česká lokalizace dosud nebyla vytvořena, linuxová verze vám bude nejspíše nabídnuta při vstupu na stránku (k dispozici je pouze 32bitová verze, takže jsou na 64bitových systémech potřeba 32bitové knihovny pro kompatibilitu).
AIR je šířen pod docela restriktivní EULA:
Hodí se nastavit instalátoru executable bit (chmod +x AdobeAIRInstaller.bin
) a pak už instalátor jen spustit, přečíst si (a případně odsouhlasit) licenci, zadat heslo superuživatele a máte prostředí nachystané k použití.
Odstranění Adobe AIR ze systému je snadné. V menu by se měla objevit položka Adobe AIR Uninstaller. Tento dialog vás upozorní na to, že aplikace využívající Adobe AIR nebudou nadále fungovat, a pokud s tím budete souhlasit, po zadání superuživatelského hesla program ze systému odstraní. Jednotlivé webové aplikace ale zůstanou.
Velkým rozdílem oproti zmíněné Mozilla Prism je fakt, že v prostředí Adobe AIR nemůžete používat jen tak libovolnou webovou stránku. Místo toho musíte webovou aplikaci nainstalovat (tzv. RIA, Rich Internet Applications). V oficiálním Adobe AIR Marketplace najdete aplikací spoustu, další se dají různě najít po webu.
Obvykle se již při spuštění instalačního souboru (něco.air
) otevře dialog nabízející instalaci aplikace. Můžete si zvolit, kam se má instalovat, a zda se má vytvořit spouštěč na ploše (a v menu). V závislosti na zvoleném adresáři pro instalaci (automaticky se nabízí /opt
) se instalátor zeptá na superuživatelské heslo.
Některé aplikace jsou uzavřené, některé jsou svobodné; některé jsou komerční, jiné jsou zdarma. Je jich docela velká nabídka zahrnující klienty pro Twitter, Facebook nebo Gmail, různé hry, přehrávače YouTube, mapový software a tak dále a tak dále. Mezi stovkami programů se dají najít opravdové perly, pro mě je to třeba GMDesk obalující některé služby Google včetně Gmailu nebo Google Docs.
Na nastavení věcí, jako je skrytí aplikace do systémové části panelu, jsem nenarazil. Spousta nastavení, například uchovávání hesel, je v režii jednotlivých aplikací, ale většinou možnosti volby v tomto směru chybí. To nezanedbatelně znesnadňuje integraci do pracovního prostředí.
Adobe AIR spojuje desktop a web pozoruhodným způsobem. Oproti např. Mozilla Prism se staví blíže desktopovým aplikacím, umožňuje vytváření v podstatě náhrad za klasické webové aplikace. Ostatně samotná Mozilla se proti tomuto vymezuje s tím, že „na rozdíl od Adobe AIR a Microsoft Silverlightu nevytváří proprietární platformu, která by měla nahradit web“. Na první pohled je skutečně mezi těmito platformami vidět zásadní rozdíl. Prism prostě obaluje existující aplikace, AIR dává prostor k vytváření aplikací nových, ovšem prakticky nepoužitelných v „běžných“ webových prohlížečích.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
Že by som sa konečne dozvedel čo je také úžasné na 64bit?
Zvláštní je, že na Windows mu to nevadí...
Šmejďárna je to hlavně uzavřená. 32 bitů je oproti tomu podružná záležitost (a dříve nebo později stejně 64 bitová verze bude).
Nicméně pozitivní je ta multiplatfomnost – pořád je totiž lepší uzavřená multiplatformní aplikace, než uzavřená aplikace vázaná na Windows a neběžící ani pod Wine.
Je to prostě jeden ze způsobů, jak psát multiplatformní aplikace - máme tu C++ nebo Python a Qt, GTK (dobrý výkon a integrace s desktopem), Javu a WebStart (asi nejpohodlnější šíření aplikací) nebo Mono a C# (možná licenční hrozba)… a k tomu uzavřený AIR – ať si každý vybere, na čem chce vyvíjet, hlavní je zbavit se závislosti na „jedniném správném OS“
ROFL
Taky by to nemuselo být zadarmo.
Ale pak by to skoro nikdo nepoužíval, což není cílem Adobe.
Není povinností Adobe umožnit každému se v tom vrtat a nechat si to "ukrást" nějakými OSSáky.
LOL. No comment.
Je to firma, musí vydělávat a není v jejím zájmu, aby to přebral někdo jiný.
Proč se tolik firem podílí na vývoji třeba kernelu? Vždyť je to OSS a kdokoliv z toho může něco "ukrást"!
Buďme rádi, že je to zadarmo.
Nejsme rádi (jak kdo), protože je to další proprietární záležitost, která může (ale nemusí) dost smrdět. Jelikož je to zdarma, rozšíří se to. A vendor lock-in.
Nebude to součástí linuxu kvůli licenční "nečistosti".
Do jádra se to asi nikdy nedostane. ^_^
Tak už to prostě je a těžko vinit firmu, že si pod sebou dobrovolně nepodřezává větev.
Co by si podřezávala větev? (BTW společnosti pracující na OSS neprosperují?)
Dá to člověku něco navíc, co vyváží nuntost instalovat další proprietární binární plugin do prohlížeče (jakoby zabugovaný Flash nestačil), nefunkčnost webu na nepodporovaných platformách, nemožnost výsledek zpracovávat nástroji pro HTML apod?
AIR nema nic spolecneho s HTML - maximalne http jako prenosovy protokol. I kdyz ani http to neni nutnost - misto http musete pouzit mnohem efektivnejsi protokol zalozeny na ASN1.1. AIR je konkurence k Java WebStart, Silverlightu a predevsim AIR je vsechno cim mel byt XUL.
A co se tam dozvím, když si ho přečtu podruhé?
Flash a Ajax sracky sa spojili a stahuju na desktop.... Zachran sa kto mozes...
Kdyz se ajax pouziva v rozumne mire, tak je imho velmi prospesny. Ale flash je zlo, to je teda fakt
ja se obavam, ze Slovaci budou hrat zitra jen nerozhodne. Jak to vidite Vy?
Kdo dnes „není na fejsbuku“, „netweetuje“ a podobně, jakoby nebyl.Tak to asi nejsem