MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Vyšla Fedora 10 Alpha se sdílením bezdrátového připojení, nástrojem pro bezpečnostní audit, lepší podporou dálkových ovladačů apod. Linux Mint 5 RC1 "KDE" s balíčky odrážejícími Ubuntu 8.04.1. Hlavními změnami v Musix GNU+Linux 1.0R2R5 je aktualizovaný hudební software. FreeNAS 0.69 Beta 2 přidává CTorrent, umožňuje nastavení WLAN rozhraní přes konzoli a upravuje vzhled webového rozhraní. Zenwalk Linux 5.2 Beta "GNOME" nabízí Linux 2.6.25.4, X.Org 7.3 a novou generaci správce balíčků Netpkg. m0n0wall 1.234 zajišťuje náhodnost portů u NATu a u DNS forwarderu pro vyšší bezpečnost. Elive 1.8.2 obsahuje Firefox 3, Linux 2.6.24.7 a aktualizovaný ovladač MadWiFi. xPUD 0.8 mění strukturu systému. Frugalware Linux 0.9 RC1 opravuje všelijaké drobnosti a nabízí několik nových verzí. Beyond Linux From Scratch 6.3 RC3 píše o Wiresharku, Pidginu, GnuTLS, Qt 4.x, Amaroku, GnuPG 2.x a spoustě dalších programů. ClarkConnect 4.3 slučuje edice Office a Enterprise, dále přidává groupwarové funkce do webmailu a další věci. OpenGEU 8.04 Beta, to je kombinace posledního Ubuntu s posledním Enlightenment 17. Ve Scientific Linux 5.2 "Live CD/DVD" mohou být změny ukládány na USB disk. paldo GNU/Linux, distribuce kombinující binární a zdrojové balíčky, vyšla ve verzi 1.15. Mythbuntu 8.10 Alpha 4 je první vývojovou verzí na Ubuntu 8.10 - není kompatibilní s Mythbuntu 7.10, ani s jinými distribucemi s MythTV. EnGarde Secure Linux 3.0.20 aktualizuje balíčky, opravuje chyby a rozšiřuje funkce instalátoru.
Ostře sledovaný proces kolem schvalování microsoftího OOXML jako standardu ISO se pravděpodobně blíží ke konci. Odvolání proti schválení, která přišla od Brazílie, Indie, Jihoafrické republiky a Venezuely, byla odmítnuta a ISO/IEC se jimi nebude dále zabývat. Podle tiskové zprávy je dokončení standardu otázkou týdnů za předpokladu, že se proti odmítnutí odvolání nikdo neodvolá. Takovým odvoláním by se zabývala zase jiná rada, přičemž tři ze států, které se předtím odvolaly, jsou právě v této radě. Nebudeme však hádat, zda některý stát této možnosti využije, a podíváme se, jak vlastně vypadalo hlasování o těch původních čtyřech odvoláních.
Asi nikoho nepřekvapí, že i toto hlasování je takové kuriózní. Při hlasování se pokládaly dvě otázky - první je "zda neschvalovat dané odvolání" a druhá je "zda dále zpracovávat dané odvolání". Ano, dvakrát se hlasuje o stejné věci, jen je otázka položena obráceně. Hlasování se účastnily tyto země: Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína, Německo, Dánsko, Estonsko, Francie, Velká Británie, Itálie, Japonsko, Korea, Nizozemí, Švédsko a USA. V prvním hlasování, kde ANO znamená odmítnutí, vypadaly výsledky takto:
Hlasování ze nezúčastnily Čína, Itálie a Nizozemí. Pak došlo zmiňované na hlasování, kde NE znamená odmítnutí, a výsledky se poněkud změnily:
Tentokrát se hlasování neúčastnila pouze Itálie. Pokud se podíváte na konkrétní hlasy, bude vám jasné, že některé země byly z kladených otázek poněkud zmatené a hlasovaly protichůdně. Po shlédnutí takových výsledků je otázkou, zda mají další odvolání nějaký smysl, protože je zjevně něco špatně v celém systému.
Linux Foundation, která stojí například za sestavováním LSB nebo za pořádáním vývojářských summitů, se rozrostla o další přispívající členy. První firmou je VMware, která se stala stříbrným členem, který ročně přispívá 5 až 20 tisíci dolarů v závislosti na velikosti firmy. Zástupce VMware krok okomentoval takto: „Stále více organizací provozuje svá linuxová prostředí na virtualizaci VMware a Linux Foundation nám dodává fórum, které efektivně řeší potřeby našich zákazníků.“ Druhým nováčkem také není nikdo neznámý - je jím Canonical. Také ten přistoupil jako stříbrný člen a jeho technický ředitel se k rozhodnutí vyjádřil následovně: „Linux Foundation zastupuje kritickou, nekomerční funkci při použití a popularizaci Linuxu kolem světa. Vždy jsme si byli vědomi hodnoty Linux Foundation a těší nás, že se nyní stáváme oficiálním členem a podporujeme její hodnoty. Těšíme se na spolupráci, abychom pokračovali v postupu Linuxu ve všech oblastech výpočetní techniky.“
Google vývojáře v poslední době dost napínal a zkoušel - za několik posledních měsíců nevyšla žádná nová verze Android SDK a k neradosti mnohých se ukázalo, že aktualizace jsou dodávány pouze vybraným. Následovala petice, ve které vývojáři žádali nápravu situace a na kterou Google odpověděl strohým poděkováním o zájem. Teprve nyní vyšlo Android SDK 0.9 Beta. API se do verze 1.0 může ještě změnit, ale nemělo by jít o nic zásadního. Verze 0.9 Beta má mnoho změn v uživatelském rozhraní, obsahuje nově budík, kalkulačku, foťák, hudební přehrávač, prohlížeč obrázků, aplikaci pro SMS a MMS a dále opravuje tunu chyb, které byly nahlášeny. Zároveň byl zveřejněn časový plán, podle kterého mohou během září vyjít ještě aktualizované verze z řady 0.9, ale do konce roku by měla vyjít verze 1.0 spolu se zdrojovými kódy. Už 10. listopadu by navíc měl být dostupný telefon značky HTC, na kterém bude právě Android.
AMD si v poslední době dává na linuxových ovladačích dost záležet, a tak se u proprietárních ovladačů už nejedná o nestabilní a pomalý kus kódu, kterému oproti verzi pro Windows schází mnoho funkčnosti. AMD Catalyst 8.8 je nejpřevratnější změnou od verze 8.42 z října 2007, která přidala podporu AIGLX. Největší novinkou je asi podpora CrossFire - CrossFire je obdoba SLI konkurenční nVidie, tedy možnost kombinovat výpočetní výkon více grafických karet dohromady. nVidia podporuje SLI na Linuxu už od roku 2005, ale ani ta zatím nenabízí veškerou funkčnost dostupnou na Windows (například SLI profily pro konkrétní hry/aplikace). Podpora CrossFire je u AMD Catalyst v současnosti omezena na dvě grafické karty a ještě má nějaké problémy, které bude třeba doladit. Mezi hromádkou malých změn se pak tyčí podpora přetaktování, která oproti konkurenci také scházela - nazývá se AMD OverDrive 5 a je zatím dostupná jen přes CLI. Zařazení do GUI lze očekávat v blízké budoucnosti. Článek na Phoronixu vás mezitím naučí funkci přetaktování používat.
Další betaverze Mandriva Linuxu 2009 je venku a s ní několik zajímavostí. Původní instalátor používaný v Powerpack a Free edicích Mandriva Linuxu byl kompletně přepracován - jde o změny vzhledové i v backendu. Mandriva dále zavrhla svůj nástroj printdrake a pro konfiguraci tiskáren a používá system-config-printer, který pochází z Fedory. Původní databáze konfigurací a detekce tiskáren jsou však používány nadále - jde jen o změnu GUI frontendu. Dále je přítomno OpenOffice.org 3.0 pre-release z Go-OO.org - v konečné verzi distribuce by měla být stabilní verze tohoto kancelářského balíku. Na závěr byl zahrnut ovladač atl1e, který se hodí majitelům některých modelů Asus Eee PC, stejně tak jako uživatelům jiných notebooků. Drobností navrch je ovladač sis-imedia, zajišťující podporu grafických čipsetů, které nezná ovladač sis.
Odvážlivci, kteří zkoušejí Ubuntu 8.10 Alpha 4, mohou narazit na X.Org server 1.5, který má podstatně lepší podporu pro zařízení připojitelná za běhu (jako tablety, klávesnice a myši). X.Org server 1.5 se navíc v mnohých případech velmi dobře obejde bez souboru xorg.conf. V poslední alfaverzi Ubuntu se dále skrývá Linux 2.6.26.2 nebo podpora šifrovaných soukromých adresářů, které uživatelé typicky najdou v ~/Private. Zajímavou funkcí je uživatel host - jde o dočasný uživatelský účet bez hesla, který najde využití, pokud chcete někomu počítač jen krátce zapůjčit. Host nemůže procházet vaše data a jeho vlastní data nezůstanou uložena natrvalo. A na konec poslední věcí, jež se do tohoto vydání dostala, je NetworkManager 0.7 s hromadou netrpělivě očekávaných funkcí.
gOS je distribuce založená na Ubuntu (nyní 8.04.1). Je určená pro technicky méně zdatné a jako prostředí používá Enlightenment. Specialitou je integrace softwaru a služeb Google do systému. Tato verze distribuce ihned spouští Google Gadgets pro Linux, díky čemuž nabízí přes 100 000 různých prográmků pro váš desktop. Služby Google Documents, Calendar a Mail jsou spouštěné v Mozilla Prism, aby se více podobaly klasickým aplikacím. Mimo jiné je zařazeno Wine 1.0.
Dstat je univerzální náhrada několika programů pro sledování aktivity v systému. Kombinuje vmstat, iostat, ifstat, netstat a další a dá se rozšiřovat o další moduly. Program má mnoho parametrů, dva z nich jsou prodleva a počet vypsaných řádků, než se program ukončí. Pokud nastavíme prodlevu na 5, řádek se pětkrát přepíše zpřesněnými údaji a pak se bude pokračovat řádkem dalším.
dstat 5 10 # prodleva 5, 10 výpisů
Ukázka výstupu:
Výběr informací se dá ovlivnit - zobrazíme si informace o vytížení disku (d), sítě na rozhraní eth0 (n), CPU celkové (y) a obrazíme systémové časovače (c):
dstat -dnyc -N eth0 -C total -f 5
Také přes volbu -M se dají volit moduly, především ty externí. Můžeme si nechat vypisovat procesy s největší zátěží procesoru:
dstat -M topcpu
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
25.8.2008 00:30
Joseph | skóre: 7
| blog: No_bullshiting_please
| Ba'aretz
25.8.2008 00:46
Luboš Doležel (Doli) | skóre: 98
| blog: Doliho blog
| Kladensko
Pokud nastavíme prodlevu na 5, řádek se pětkrát přepíše zpřesněnými údaji a pak se bude pokračovat řádkem dalším.
Co je tohle za nesmysl? Vypadá to, že autor myslel na něco jiného, než o čem psal. Pokud nastavím prodlevu na něčem, tak se to nezkouší pětkrát, ale počká se pět jednotek času (s). Alespoň podle man stránky to tak vypadá. Ten počet opakování je daný druhým parametrem.Jinak to vypadá na zajímavou náhradu oblíbených utilit užitečných při hledání problémů s výkonem. Díky za tip.
25.8.2008 10:04
David Watzke | skóre: 74
| blog: Blog...
| Praha
Co je tohle za nesmysl? Vypadá to, že autor myslel na něco jiného, než o čem psal. Pokud nastavím prodlevu na něčem, tak se to nezkouší pětkrát, ale počká se pět jednotek času (s). Alespoň podle man stránky to tak vypadá. Ten počet opakování je daný druhým parametrem.Nevím kterou mam stránku jste četl, ale moje hovoří takto:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
--noupdate
disable intermediate updates when delay > 1
count is the number of updates to display before exitingToho parametru --noupdate jsem si nevšiml. Tak jsem si to raději vyzkoušel a konečně pochopil jak to je myšleno. Holt někteří musíme věci vidět, abychom je pochopili.