Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Obrovská poptávka po plynových turbínách zapříčinila, že datová centra začala používat v generátorech dodávajících energii pro provoz AI staré dobré proudové letecké motory, konvertované na plyn. Jejich výhodou je, že jsou menší, lehčí a lépe udržovatelné než jejich průmyslové protějšky. Proto jsou ideální pro dočasné nebo mobilní použití.
Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
Nepochybuji o tom, že velké množství čtenářů AbcLinuxu Wiki zná, používá či dokonce provozuje. S hrůzou jsem ale zjistil, že drtivá většina lidí z mého (non-cyber) okolí o Wiki nikdy neslyšela. Pokud se tedy dá situace z reálného světa alespoň přibližně přenést na komunitu čtenářů AbcLinuxu, určitě se najde někdo, pro koho bude tento článek osvětou. Ostatní předem upozorňuji, že se toho moc nového nejspíš nedozvědí.
Představte si, že čtete knížku a zničeho nic se váš zrak zastaví na do očí bijící a neodpustitelné hrubce. Nevím jak vás, ale mne to dokáže pěkně vytočit. Co s tím? Nechat to tak, jak to je, přece nejde, ale na druhou stranu, čmárat do knížky? No fuj! Nejlepší by bylo opravit přímo "zdroják" a nechat knížku znova "vyrenderovat". V materiálním světě je toto řešení z pochopitelných důvodů velmi nereálné. Co když ale čtete nějakou tu webovou stránku (třeba tuhle) a chtěli byste opravit pravopysnou chibu? Obtěžovat kvůli tomu redaktora je také řešení, ale nebylo by báječné prostě kliknout na "edit" a během několika sekund vše vyřídit? A proč zůstat jen u drobných oprav? Proč nemít přístupný rovnou celý obsah? Pokud se teď ve vaší hlavě rýsuje systém, kde každý má svobodu napsat cokoliv, můžete ho rovnou pojmenovat. Jmenuje se Wiki.
Ha! Vsadím se, že jsem uhádl, co vás právě napadlo. Co tedy stojí v cestě někomu, kdo nemá zrovna nejčistší úmysly a chtěl by třeba celou stránku smazat? Odpověď je jednoduchá a pro typického unixoidního bezpečnostního paranoika jistě šokující: NIC! Reálná situace není tak znepokojivá. Musíme si totiž uvědomit, že každá úprava je zaznamenána a během okamžiku lze vyvolat kteroukoliv historickou verzi dokumentu. Když BadGuy něco "upraví", příští GoodGuy vše prostě vrátí zpět a hotovo. Ve finále tedy víceméně záleží na poměru BadGuys vs. GoodGuy a praxe ukazuje, že temné straně Síly podlehlo jen mizivé procento populace (...zatím! Mu-ha-ha-ha! -pozn. Darth Vader).
Živoucím důkazem funkčnosti této čisté myšlenky je neuvěřitelně obsáhlá encyklopedie Wikipedia, jakási vlajková loď celé Wiki filozofie. I když je zde vandalismus na denním pořádku, vždy si můžete být na 99 procent jisti, že zde najdete správnou a objektivní informaci. Nejnázornější jsou stejně ukázky, a tak vřele doporučuji vyhledat heslo "Microsoft" (či něco podobně milovaného/nenáviděného) a prozkoumat historii. Je humorné sledovat, jak někdo nahradil slova "Bill Gates" heslem "Satan" apod., ale mnohem přínosnější pro nás bude zjištění, že korekce na sebe nenechala dlouho čekat. Náprava škod po vtipálcích je jedna věc, ale co s tématy, kde "neexistuje jediná pravda"? Dobrým příkladem je například válka v Iráku. Když totiž nastane vzájemné přepisování příspěvků zastánců a odpůrců Bushovy politiky, je na čase stránku uzamknout pro všechny a nechat oba tábory trochu vychladnout. S postupem času ubude emocí a na povrch vyplavou holá fakta, nechť si každý utvoří svůj vlastní názor. Mimochodem, ve Wikipedii mám i několik svých příspěvků, takže kdo bude škodit, toho nebudu mít rád... :-)
Možná vás ale nezajímá shromažďování vědomostí, možná máte stejný "problém" jako já. Hned vysvětlím. Jakožto webmaster několika stránek musím udržovat a poměrně často editovat desítky nebo stovky stránek. Drtivá většina editaci se ale netýká funkčnosti nebo vzhledu, ale čistě obsahu. Proč musím stále dokola vkládat zápisy z porady představenstva nebo informace o obratu za poslední kvartál? To má přece dělat nějaká sekretářka/ekonom a ne já. Znalost jazyka HTML by měla být odměnou/výhodou, ne trestem!
Zde se dostáváme k další silné stránce Wiki, a to je značně jednoduchá syntaxe, kterou pochopí snad i ochočený šimpanz. Wiki potom totiž můžeme použít jen jako CMS (content management system) pro firemní nebo osobní (viz odkazy níže) stránky. Veřejnosti prostě znemožníme cokoliv editovat a celou Wiki zredukujeme na prachsprostý on-line editor stránek. I tak se nám ale uleví, protože po prvotním vytvoření kaskádových stylů a jiné vzhledové havěti můžeme na stránky, z hlediska obsahu, prakticky zapomenout.
Vidět znamená uvěřit a proto nebudu dále plýtvat slovy. Doufám totiž, že následující stránky promluví za mne:
O Wiki jsem dnes mluvil obecně. Samotných implementací je nemalé množství. Liší se rychlostí, možnostmi, dokonce i syntaxí, ale o tom zase někdy příště. Pro tentokrát bylo účelem pouze vás nadchnout, snad se povedlo...
P.S.: Přiznávám se, že jsem se pořádně nemohl rozhodnout, že které strany celé téma uchopit, takže pokud bylo něco nejasného či působilo zmateně, neváhejte se zeptat v diskuzi...
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
WikiMatrix je rozsáhlý seznam wiki software, který umožňuje rychlé srovnané různých wiki implementací.
Sample Wiki je dobrá ukázka nasazení wiki ve firemním prostředí.
Andy, BridgeArt.net webmaster
(je?) pod heslem "linux".
(mam s tim dost slusnou zkusenost...)
problem tedy bude asi nekde jinde.... ...a vsichni vime kde...
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
24.11.2004 14:51
24.11.2004 11:03
24.11.2004 12:26