Portál AbcLinuxu, 30. května 2024 13:26
Vědci zkoumali, zda dvojvrstvý grafen patří mezi konvenční, nebo nekonvenční supravodiče. Algoritmy s kvantovou nadvládou. ´Oumuamua byla asi ze zmrzlého dusíku. Černá díra modelovaná ve vaně.
Fermiho-Hubbardův model hraje roli ve fyzice pevných látek, popisuje tzv. silně korelované materiály a má vztah i k hledání vysokoteplotní supravodivosti. V rámci souvisejících výpočtů je často potřeba najít tzv. základní stav modelu. Nová studie ukazuje, že tento výpočet dokáže lépe provést kvantový než klasický algoritmus.
Vědci počítali vlastnosti tělesa pro různé ledy – odrazivost, hmotnost, ale i pravděpodobný tvar a právě rychlost sublimace, které by odpovídalo zrychlení udělené „raketovým efektem“. Zmrzlý dusík má odpovídat všem známým datům; tento led známe ve Sluneční soustavě z povrchu Pluta nebo Neptunova měsíce Tritonu. ´Oumuamua měla i obdobné albedo.
Naší alternativou ke spirituálnímu vysvětlení je zastavit se na úrovni symbolů a říct: „A to je vše — tohle je vědomí. Vědomí je ta vlastnost systému, která se objevuje, kdykoli v něm existují symboly, jež se řídí spouštěcími schématy podobnými těm, které jsme si popisovali v několika předchozích oddílech.“ (úryvek z knihy: Douglas R. Hofstadter: Gödel, Escher, Bach; opět vychází v češtině)
Je grafen konvenční, nebo nekonvenční supravodič? Výzkumníci provedli s dvojvrstvým „magickým“ grafenem (pootočení vrstev o příslušný úhel) právě experiment snižující odpuzování mezi elektrony. K tomu stačilo umístit do těsné blízkosti jiný typ grafenu, tzv. Bernalovu dvojvrstvu. Kladná místa v této dvojvrstvě pak přitahovala elektrony z „magického“ grafenu, což se projevilo tzv. Coulombovým screeningem: efektivní odpudivá síla mezi elektrony v magickém grafenu klesla.
Vědce napadlo, zda by monopóly nemohlo zachycovat magnetické pole Země. Ta by tím získala magnetický náboj, který by bylo možné měřit. K tomu autoři studie využili data shromážděná satelity Swarm, které provozuje ESA právě za účelem monitoringu zemského magnetického pole.
Mohou infekce i za rakovinu tlustého střeva? Bovine Meat and Milk Factors (BMMF) je označován jako infekční agens – podle všeho se jedná cca o plazmid (kruhová DNA), jaký se vyskytuje u bakterií.
Aerosoly vznikají hned nad mořem, může za to jód. Vědci z CERNu v rámci projektu CLOUD ukazují, že kyselina jodičná HIO3 podstatně přispívá k tvorbě atmosférických aerosolů. Zajímavé je, že ty podle nového výzkumu vznikají už těsně nad hladinou oceánu.
Proč je tak málo květin modrých? Pro rostliny je zřejmě obtížné modré pigmenty obtížné vyrobit. Vlastně se můžeme spíš ptát, jakou výhodu jim to přináší, když vyjma rostlin kulturních zde lidské preference roli asi nehrají.
Amazonie není žádná poslední divočina. Současná doba se za nějaký milion let může docela dobře jevit jako doba obrovské evoluční radiace, a nikoliv jako „šesté masové vymírání“. (úryvek z knihy Petr Pokorný, David Storch a kolektiv: Antropocén)
Černá díra vykazuje zpětnou vazbu, praví analogie s vypouštěnou vanou. Modelování černých děr pomocí proudící vody padající do různých vodopádů a vírů je populární. Dokonce se tímto způsobem, dokazuje i existence Hawkingova záření. Jak moc to brát vážně?
Chytré telefony dobrovolníků pomohou hledat temnou hmotu. Aplikace používá kameru chytrého telefonu k hledání jasných pixelů způsobených dopadem vysoce energetické částice na CCD detektor ve fotoaparátu.
Kdy přesně nastává okamžik smrti? Nejdelší prodleva mezi srdeční zástavou a krátkodobým znovuobnovením činnosti srdce byly čtyři minuty a dvacet sekund.
Bamlanivimab: léčba je zatím experimentální. Bamlanivimab je uměle připravenou monoklonální protilátkou proti viru SARS-CoV2. Podání léku je v současnosti možné u pacientů v časné fázi onemocnění.
Jak porovnávat antigenní testy na SARS-CoV-2. Vyhodnocení testů ukázalo, že se jejich detekční limity výrazně liší.
Čeští biologové odkryli vztahy mezi africkými bércouny. Bércouni jsou málo známí afričtí savci, kteří svým vzhledem připomínají hlodavce, ale evolučně jsou příbuznější slonům nebo mořským sirénám.
Budoucností českých lesů může být i modřín. Z hlediska výsadeb činil v českých lesích v roce 2019 podíl listnáčů (51,3 %) a poprvé převýšil jehličnany (48,7 %).
Poprvé přímo změřili rychlost proudění ve stratosféře Jupitera. Nejpůsobivějším výsledkem je nalezení silných jetů s rychlostí proudění až 400 metrů za sekundu, které se vyskytují pod polárními zářemi v blízkosti pólů.
Olomoučtí vědci se podíleli na rozluštění genomu žita. Důležité geny rezistence žita lze přenést do pšenice, a zvýšit tak její odolnost.
Z rybích šupin lze vyčíst změny životního prostředí. Šupiny se po mnoho desetiletí rutinně používají k určení věku a růstu ryb a řada institucí proto spravuje rozsáhlé sbírky rybích šupin.
Pavel Houser
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.