Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
S rostoucí zátěží serveru (nejen poštovního) se stává aktuální otázka, jak se s touto zátěží vypořádat. Nabízejí se v zásadě tři možná řešení:
Nejjednodušší řešení zátěže je posílení hardwaru, lidově řečeno „silnější železo“. Může to zahrnovat výměnu či přidání procesoru, rozšíření operační paměti, nasazení rychlejších disků či změnu konfigurace pole RAID, zvýšení rychlosti síťového připojení atd. Výhoda je, že jednoduše posílí ten prostředek, kterého se nedostává. Stojí to však určité peníze a mnohdy to nelze provést bez výměny celého serveru (například proto, že základní deska toho současného více procesorů či větší paměť neumožňuje přidat). Navíc pokud je velká zátěž jen přechodný jev (typicky při útoku), bylo by navyšování hrubé síly zbytečné.
Další možnost je změna architektury – a to jak ve smyslu serveru jako celku, tak i poštovního řešení. Server jako celek lze virtualizovat a nastavovat mu prostředky podle potřeby (takže stačí mít velmi výkonný fyzický stroj a provozovat na něm více serverů virtuálních; lze tím ušetřit za hardware). Změna architektury poštovního řešení může znamenat například oddělení rolí serveru (např. doručování a relaying), přenesení některých služeb na samostatné stroje (např. greylisting, databáze, antivirová kontrola), použití samostatného úložiště atd. Změny architektury jsou dobrá volba pro dlouhodobý horizont, ovšem pokud je potřeba najít řešení nadměrné zátěže ihned, může to být velmi nákladné a něco se může zbytečně uspěchat.
Poslední možnost je optimalizace stávajícího serveru, jeho konfigurace. Na přímých nákladech to nebude stát ani korunu, veškeré změny se odehrají jen v rámci konfigurace. Vždy je to samozřejmě něco za něco. Vylepšení některých vlastností může mít za následek zhoršení jiných.
Kdo očekává, že budou následující odstavce prošpikované kouzelnými hodnotami, které stačí někam zadat, a vše bude najednou skvělé, bude asi zklamán. Takhle jednoduché to není, ostatně kdyby bylo, vyřešili by to tvůrci programu sami a nebylo by potřeba nic konfigurovat. Další text bude tedy hodně v obecné rovině, konkrétní řešení je třeba vždy tvořit pro danou reálnou situaci.
Verze 2.5 programu Postfix přináší jedno zásadní vylepšení, týkající se funkce při extrémní zátěži. Zavádí totiž stress-adaptive behavior čili „stresově adaptivní chování“. Funguje to tak, že pokud se server dostane do stavu přetížení (nelze obsloužit dalšího klienta), řídící proces master
restartuje službu (typicky smtpd
) v režimu pro vysokou zátěž. Aktuálně otevřené relace jsou obslouženy ještě v původním režimu.
Smyslem existence režimu je řešit krátkodobé stavy extrémní zátěže (masivní připojování ze spammerských botnetů, různé DoS a DDoS útoky atd.), nikoli trvalý nadměrný provoz.
Režim pro vysokou zátěž využívá samostatnou konfiguraci důležitých parametrů, které mají vliv na to, jak proběhne obsloužení připojeného klienta. Využívají se k tomu podmínkové konstrukty v konfiguračním souboru. Bude proto nejlepší podívat se nejprve na ně, protože je lze využít obecněji, nikoli jen v tomto případě.
main.cf
Veškeré dosud uváděné příklady konfigurace (v souboru main.cf
) ukazovaly jen obyčejné přiřazování hodnot, ať již přímo, nebo přes nějaký datový zdroj. Nicméně již od verze 2.2 umožňuje Postfix vázat na to, zda je určitý parametr neprázdný nebo naopak prázdný. Obecný formát vypadá takto:
${name?value} ${name:value}
Připomíná to ternární operátor známý například z jazyka C, nicméně v tomto případě je rozdělen na dvě části. V prvním případě se uvedená hodnota použije, je-li obsah parametru neprázdný, ve druhém případě pro opačnou situaci, tedy prázdný parametr. Tady je konkrétní příklad:
relay_clientcerts = ${relayhost?hash:/etc/postfix/relay_clientcerts}
Tento zápis říká, že pokud je parametr relayhost
neprázdný, nastaví se relay_clientcerts
na uvedenou hodnotu (jinak bude prázdný). Oba konstrukty lze kombinovat a dosáhnout situace, jako kdyby se jednalo o ternární operátor:
smtpd_delay_reject = ${smtpd_client_restrictions?no}${smtpd_client_restrictions:yes}
V případě neprázdného parametru smtpd_client_restrictions
se pro smtpd_delay_reject
použije hodnota no
, v opačném případě hodnota yes
. Velmi se to bude hodit pro režim vysoké zátěže, jak se vzápětí ukáže.
Při extrémní zátěži lze serveru odlehčit tím, že se některé parametry změní tak, aby se server se zátěží lépe vyrovnal. Týká se to hlavně následujících skupin parametrů:
Veškeré změny se však týkají jen služeb, které jsou veřejně přístupné (typicky tedy smtpd
, případně včetně submission
, pokud se používá). U ostatních služeb se režim vysoké zátěže nepoužívá.
Následující fragment souboru main.cf
ukazuje možnou úpravu parametrů pro účely režimu vysoké zátěže:
smtpd_timeout = ${stress?10}${stress:300}s smtpd_soft_error_limit = ${stress?1}${stress:10} smtpd_hard_error_limit = ${stress?1}${stress:20} smtpd_junk_command_limit = ${stress?1}${stress:100} smtpd_client_connection_rate_limit = ${stress?10}${stress:0} smtpd_client_message_rate_limit = ${stress?30}${stress:0} smtpd_client_recipient_rate_limit = ${stress?300}${stress:0} smtpd_recipient_limit = ${stress?100}${stress:0} smtpd_recipient_overshoot_limit = ${stress?10}${stress:1000}
Takováto konfigurace znamená, že za běžných podmínek (server není příliš zatížen) se nebudou uplatňovat přísná omezení – ta nastoupí až v situaci, kdy dojde k přetížení serveru a služba smtpd
bude nastartována v režimu vysoké zátěže (stress
). Pak se například timeout zkrátí na 10 sekund, limit chyb a „prázdných“ příkazů klesne na 1 atd.
U Postfixu od verze 2.6 není potřeba některé z těchto parametrů nastavovat (viz manuál), protože výchozí hodnoty již s režimem vysoké zátěže počítají. Verze 2.5 však tato nastavení potřebuje.
Nastavování přísných omezení může být porušením RFC 2821 a hlavně může působit problémy některým legitimním klientům. Je proto potřeba vždy hledat rovnováhu mezi nutností aplikovat omezení a potřebou chránit před těmito omezeními legitimní provoz. Často je lepší postupovat raději konzervativně a přetěžování serveru (například ze strany botnetů) řešit i jinými prostředky.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: