Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Topologické izolátory. Janusovský grafen a baterie. Zachycen nový typ gravitačních vln. Dvojvrstvý borofen. Hledání mimozemských civilizací. Dysonovy sféry u černých děr. Planeta Devět. Oblečení z umělých svalových vláken.
Topologický izolátor je normálně elektricky vodivý po svém povrchu (2D) a nevodivý uvnitř. Vědcům se však nově podařilo realizovat přechod na unikátní 1D vodivost, kdy elektrický proud může procházet pouze po hranách krystalu (1D, prostě místa doteku stěn) a samotné stěny jsou nevodivé. Zkoumaným topologickým izolátorem byla sloučenina bismutu s jódem o chemickém vzorci Bi4I4.
Vědci přišli s technikou, kterou označují jako „janusovská tvář grafenu“. Připravili materiál se speciální strukturou; na konci každého grafenového listu se nachází molekula, která od sebe jednotlivé sodíkové ionty odděluje, ale zároveň pro ně funguje jako aktivní centrum. Příslušná molekula je k dolnímu listu grafenu připojena kovalentní vazbou, u horní drží pomocí elektrostatických interakcí.
Autoři nové studie navrhují, že nadějným sídlem vyspělých civilizací by mohlo být jádro Mléčné dráhy. Konkrétně mají na mysli civilizace typu II na Kardašovově škále (tedy takové, které ovládají planetární soustavu jako celek, dokáží využívat prakticky veškerou energii své mateřské hvězdy, budovat Dysonovy sféry apod.). Z našeho pohledu je přitom tato oblast celkem na okraji zájmu.
Výzkumníci z University of Western Australia sestrojili detektor, který má pomocí křemene zaznamenávat vysokofrekvenční gravitační vlny. Během prvních 153 dnů provozu byly zachyceny dvě události, které by v zásadě mohly být vysokofrekvenčními gravitačními vlnami; takové se jinak dosud detekovat nepodařilo. Tyto vlny mohly být vytvořeny prvotní (primordiální, z raného vesmíru pocházející) černou dírou nebo oblakem částic temné hmoty.
Mimozemské civilizace nacházející se na Kardašovově škále na úrovni II mají využívat energii své hvězdy prostřednictvím tzv. Dysonovy sféry. Nešlo by ale podobně obklopit i černou díru? A nemohli bychom my podle toho příslušnou civilizaci identifikovat?
Borofen je obecně pevnější, lehčí a pružnější než grafen; má potenciál přinést další technologický posun do baterií, elektroniky, senzorů, solárních článků i kvantových počítačů. Dvouvrstvý materiál si zachoval všechny žádoucí elektrické vlastnosti borofenu a zároveň nabídl nové výhody. Prostor mezi vrstvami by mohl být využit pro skladování energie nebo chemických látek.
Pokud planeta Devět existuje, měli bychom ji najít už brzy. Nová studie netvrdí, že hledaný objekt je nutně skutečný, nicméně upřesňuje jeho eventuální vzdálenost od Slunce.
Oxid grafenu na křemíku je nepropustný. Nanesením tenké a průhledné vrstvy oxidu grafenu vzniká nepropustná bariéra, kterou lze využít k ochraně uměleckých děl, prevenci koroze kovů a výrobě solárních článků s vyšší účinností.
Za neolit mohla kometa? Kometa, která dopadla na Zemi někdy po roce 11 000 př. n. l., byla podle nového výzkumu nejničivějším impaktem od doby dinosaurů.
Mikrobi vyrobí umělá svalová vlákna. Syntetická biologie slibuje oděvy z živočišných svalových vláken bez toho, že bychom k tomu potřebovali nějaká zvířata. Vše zařídí běžná bakterie Escherichia coli.
Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast. Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let.
Umělá inteligence dokáže přiřadit kukaččí vejce konkrétní samici. Program hodnotil zbarvení, skvrnitost, velikost a tvar vajec zároveň. Pro samotnou identifikaci kukaččích samic byla nakonec využita metoda strojového učení.
Objevili protein, který chrání nádory. Pokud zvýšíme tvorbu metalothioneinu v těle, zvýšíme tak rezistenci nádoru vůči cytostatikům.
U Lipan objevili pozůstatky obrovského valu. Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách.
Potravinou budoucnosti bude cizrna. Cizrna je obvykle pěstována v aridních a semiaridních oblastech a vyhovuje jí teplejší klima. Lze ji ale pěstovat i v podmínkách mírného pásu.
Paleontologie vs. molekulární hodiny. Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. (úryvek z knihy Miloš Macholán, Jan Zima: Systém a fylogeneze savců)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz