Google Chrome 126 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 126.0.6478.55 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 21 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán Mozilla Firefox 127.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 127 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána (𝕏) nová verze 9.5 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Výzkum českých fyziků po spintronice posouvá vpřed také vývoj nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. Může ve 2D existovat i diamant? Magnony integrované do křemíku. Diamantové detektory mají odhalit kvantovou povahu gravitace. Nový kvantový paradox v ještě větší míře bourá naše představy o objektivní realitě a svobodné vůli. Hnědí trpaslíci kolem Sluneční soustavy.
Diaman (diamane) je 2D forma diamantu, respektive diamantový film. Zajímavou otázkou je už to, zda taková forma uhlíku vůbec může existovat. Diamant není jako grafit, složený z jen slabě vázaných 2D vrstev, ale tvrdost mu dodává právě 3D struktura. Vědce i technology na jednu stranu diamantový film pochopitelně lákal, ale dosud naráželi na problémy.
Magnon je kvazičástice, vlna, která při šíření materiálem převrací spiny. Přenášet informaci pomocí magnonů by oproti elektronům znamenalo především menší spotřebu energie a méně uvolňovaného tepla – právě proto, že de facto se nemanipuluje s žádnou „reálnou“ hmotou/hmotností (jinak řečeno: manipuluje se se spiny elektronů, nikoliv se samotnými elektrony).
S použitím magnetického pole lze vyvolat interferenční jev a v něm by systém diamantů mohl fungovat jako detektor gravitačních vln. To ale není samotným cílem. Jde o to, že pokud dva kvantové objekty dokážeme dostat do superpozice, musí mezi nimi proběhnout nějaká kvantová interakce. A pokud by dva diamantové detektory spolu interagovaly pouze prostřednictvím gravitačních vln, znamenalo by to, že samotná gravitace je kvantový jev.
Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Vědci navrhli a realizovali vůbec nejsilnější dosud zkonstruovaný kvantový paradox v tom smyslu, nakolik odporuje našim představám o realitě. Techniky: má se především jednat o další stupeň od paradoxu tzv. Wignerova přítele, což je zase rozšíření nejznámějšího kvantového paradoxu se Schrödingerovou kočkou.
Objev má zvláštní místo v rychle se rozvíjejícím novém oboru antiferomagnetické magnetoelektroniky (spintroniky), k jehož zformování přispěli vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR průkopnickými pracemi. Ty zkoumají a využívají zejména necitlivost antiferomagnetů na rušivá magnetická pole, extrémně rychlou odezvu na elektrické a optické podněty nebo multidoménové stavy atraktivní pro součástky modelující funkce neuronových sítí. Antiferomagnetický Hallův jev pak přidává perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie.
Podivné výtrysky chladného plynu u středu Mléčné dráhy. Příslušný mechanismus zatím není znám, ale podle autorů výzkumu by mohl tento jev mít význam i co se týče scénářů popisujících budoucnost galaxií.
Rozsvěcující se nukleosid pro přímou vizualizaci syntézy DNA. Čeští vědci vyvinuli novou fluorescenční sondu právě pro DNA v podobě nukleosidu thymidinu nesoucího fluorofor.
Může za skleníkový efekt na Venuši migrace Jupiteru? V některých modelech mohla migrace Jupiteru ovlivnit i oběžnou dráhu Venuše – a to sice hlavně její excentricitu.
Blikající nanokrystaly mohou přeměnit oxid uhličitý na palivo. Netypické chování nanočástic oxidu titaničitého, které vědci popisují jako dlouho trvající blikání…
UK založila dceřinou firmu na vývoj kitů pro diagnostiku Covid-19. Univerzita Karlova založila Genespector, s.r.o. Na vývoj a výrobu kitů pro diagnostiku Covid-19 a dalších virových onemocnění.
Český Remdesivir pomůže laboratořím z celého světa k rychlejšímu vývoji léku na COVID-19. Středočeská firma Santiago chemikálie zahájila vlastní přípravu látky Remdesivir pro vědecké účely.
Genetická analýza světlušek: Brouci svítili už dinosaurům. Světlušky se na Zemi vyskytují již 100 milionů let a jejich prapředci se velmi podobali kovaříkům.
Vitamin C by mohl být slibným prostředkem pro léčbu vzácných druhů nádorů. Méně časté typy nádorů spojené s endokrinními žlázami jsou prokazatelně citlivé na kyselinu askorbovou.
Knihy o vlcích: Arktický vlk. Americký „vlčí biolog“ David Mech žil po 10 let s polárními vlky na Ellesmerově ostrově…
Hledají planetu Devět, zakopávají o hromadu hnědých trpaslíků. Pokud si okolo Slunce vytyčíme rádius o poloměru 20, 30 světelných let, bude v něm spousta dosud neobjevených hnědých trpaslíků.
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: