BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ovladač: | dodává někdo jiný |
***POZNAMKA 21.03.2002
- aktualni verze ovladace pro graficky adapter jiz zmineny problem nema.
Z http://sourceforge.net/projects/omke/ stahneme balik "omnibook kernel module" , rozbalime a pomoci make; make install prelozime a nainstalujeme. Je treba mit nainstalovane zdrojaky jadra. Po instalaci se nakopiruje do /lib/modules/linux-2.4.xx/misc novy modul omnibook.o. Jako root vyzkousime, zda jde natahnout - insmod omnibook - podivame se do hlasek v logu (treba pomoci dmesg), melo by tam byt neco o tom, ze detekoval typ notebooku a aktivoval "one touch" klavesy...
Automaticke natazeni zajistime pridanim insmod omnibook nekam do rc scriptu (napr. /etc/rc.d/boot.local u SuSE).
Nabootujeme uz s tim modulem, vlezeme do X Window, spustime xev a zkusime ta tlacitka - uvidime eventy a scankody - zatim nemame symboly, se kterymi by se dalo dale pracovat, takze jeste vytvorime takovouto tabulku:
pro XE3 GC:
keycode 243 = F13
keycode 244 = F14
keycode 242 = F15
keycode 241 = F16
keycode 144 = F17
keycode 162 = F18
keycode 164 = F19
keycode 153 = F20
pro XE3 GF:
keycode 236 = F14
keycode 178 = F13
keycode 244 = F15
keycode 243 = F16
keycode 144 = F17
keycode 162 = F18
keycode 164 = F19
keycode 153 = F20
keycode 174 = F21
keycode 176 = F22
Jak je videt, model GF umi 2 tlacitka navic - jsou to ta pro pridavani hlasitosti. U GC jsou take, ale
standardnim zpusobem jsou nedostupna - da se to ale resit - viz: http://www.ecs.soton.ac.uk/~vd298/download/
Doporucuji z http://sourceforge.net/projects/omke/ stahnout a nainstalovat posledni verzi modulu pro one-touch klavesy. Tato verze jednak obsahuje "kukatko" na nektere zajimave parametry pres /proc, ale hlavne ma opraveny nektere chyby. U me se projevila opravdu zajimava chyba pri prechodu na kernel, ktery je soucasti SuSE 8.2 - stara verze modulu, pochazejici z doby puvodniho prispevku mela _pravdepodobne_ neblahy vliv na cinnost serioveho portu (vcetne IRDA rozhrani) notebooku. Porty zdanlive fungovaly, ale pri vyssich rychlostech se ztracela obcas data, prichazejici zvenku - jakobyse nestihalo obsluhovat preruseni (????). Byla to vazne zahada - po nabootovani do single user, kde se modul nenatahoval to fungovalo naprosto O.K. => usoudil jsem, ze je to v nem - opravdu se to jevi, ze to bylo ono. Po instalaci nejnovejsi verze je vse O.K. Budu muset prostudovat zdrojak puvodni verze - porad nechapu, jak by to mohlo spolu kolidovat... zvlast, kdyz v puvodnim kernelu (SuSE 8.0) bylo vse O.K.
Dokument vytvořil: Milan Hejpetr, 19.11.2001 18:32 | Poslední úprava: Redakce, 27.2.2011 15:09 | Další přispěvatelé: Milan Hejpetr | Historie změn | Zobrazeno: 2459×
Tiskni Sdílej: