MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Pro budoucí umístění většího objemu dat (záznam z kamery buď v podobě velkých souborů .mov(ProRes), či jednotlivých souborů .dng(RAW) zvažuji možnosti stavby souborového serveru na bázi platformy X399/1(2)95(2)0X. Server by poskytoval soubory stanici určené pro editaci (SW DaVinci Resolve), případně byl schopen lokálního renderingu projektu (při využití 2x lic. Studio + PostgreSQL jako storage projektu).
Data rate zaznamenaného materiálu je v rozmezí desítek až stovek MB/s(až 600MB/s .. podle rozlišení a kvality). Cílem je z rezervou přes sít (10Gbps cross) poskytnout data do rychlosti 1GB/s. U raw záznamu může jít až o 120 souborů/sec, ale vzhledem pravděpodobnějšímu využití HighRate záznamu pro SlowMotion to bude max. 60 souborů/sekundu.
Na mé Asrock Taichi X399 se dostupný SATA řadič jeví jako device připojené dle lspci rychlostí 4x 3.0.
01:00.1 SATA controller: Advanced Micro Devices, Inc. [AMD] X399 Series Chipset SATA Controller (rev 02) (prog-if 01 [AHCI 1.0]) Subsystem: ASMedia Technology Inc. Device 1062 ... LnkSta: Speed 8GT/s, Width x4, TrErr- Train- SlotClk+ DLActive- BWMgmt- ABWMgmt- ... Kernel driver in use: ahci Kernel modules: ahci
Zkusil jsem ověrit průchodnost výše uvedeného SATA subsystému tím co jsem měl k dispozici tj. 2x SATA SSD, 2x HDD (asi 5900 ot/min a 7200 ot/min). Paralelním spuštěním hdparm -t jsem předpokládám testem z rychlého okraje HDD a SSD vyzkoušel aspoň řádově IO průchodnost (na sekvenční čtení). Jak ukazuje screenshot na odkazu, dle iostatu v bylo dosaženo v určité sekundě (test je krátký) souhrné rychlosti cca 1,2GB/s. Přičemž dílčí rychlosti prakticky odpovídají samostatně spuštěným hdparm (jsou maximem použitých HDD/SSD). Vytížení CPU, pokud to čtu správně dosahuje cca 15% z jádra na 500MB/s přenosu. http://www.monitos.cz/tmp/parallel_access_SATA_device.png
Zda má smysl pole případně realizovát nad HDD či SSD může částečně vyplynout z debaty, ve prospěch HDD hovoří definovatelný výkon(úbytek se vzdáleností od okraje), lepší poměr kapacita/cena, vyšší dostupná kapacita při menším počtu členům, nutný větší počet členů na dosažení požadované rychlosti. V neprospěch SSD kromě poměru kapacita/cena, také těžce odhadnutelný trvalý výkon a jeho proměna v závislosti na zaplnění/opotřebení a u levných kapacitních SSD asi i otázka životnosti.
Zkoušel jsem realizaci mdadm (RAID6 se čtyřmi členy) nad blokovými /dev/ramX a popravdě mne vyděsil relativně malý výkon při zápisu ~700MB/s (a to šlo o operace nad RAM!). V dávné minulosti se při bootu kernelu zobrazovaly dosažitelné rychlosti pro výpočet RAIDx pro různé typy SMD instrukcí a již tehdy snad šlo o jednotky GB/s?
Pokud je řešení na bázi ZFS/Btrfs dnes výkonostně jinde než mdadm, určitě je na návrh zahrnu do testů (od diskového prostoru/filesystému nejsou vyžadovány žádné pokročilé funkce). Případná ztráta dat způsobí maximálně zklamání(poučení) a nikoli ekonomické ztráty (jde o edu/hobby projekt). Kromě funkčnosti je druhotným cílem dosažení zajímavého poměru cena/výkon(kapacita) řešení.
Je vůbec zmíněný cíl SW realizovatelný s využitím integrovaných device, nebo bude z důvodu režie/funkčnosti/výkonu vhodnější zvolit dedikovaný PCIe SAS/SATA RAID adaptér?
The trick is to create the RAID1 array and set the HDD(s) during creation as "write-mostly". This will cause the kernel to only do (slow) reads from the HDD if they are really needed. All other reads will go to the SSD. This option was originally added when mirroring over a slow network interface, but performs equally well to concentrate reads on an SSD.
cat /proc/mdstat: md1 : active raid1 sdb3[2](W) sda3[1](W) nvme0n1p2[0] 243578880 blocks super 1.2 [3/3] [UUU] bitmap: 2/2 pages [8KB], 65536KB chunk hdparm -Tt /dev/md1 /dev/md1: Timing cached reads: 14792 MB in 2.00 seconds = 7409.85 MB/sec Timing buffered disk reads: 6158 MB in 3.00 seconds = 2052.24 MB/sec
Konečně mi došlo proč někdy nejsem schopen o určitém SSD s jistotou říci jakou technologii xLC vlastně používá. Zatímco o SLC se již dočteme asi jen v historických záznamech, u MLC se zděšením sledujeme jejich vypařování se z nabídky a potají se hrozíme, že dnešní opovrhování nad TLC se "zítra" pod dojmem z QLC může proměnít ve vzpomínky na šťastné doby minulé.
Terminologie říká: SLC (SingleLevelCell představuje záznam jeden 1bit/cell), MLC obecně MultiLevelCell (více úrovní v buňce), TLC(3-bit/cell), QLC (4-bit/cell). Bohužel si asi většina z nás MLC logicky zobecnila s 2-bit/cell, což jak ukazuje je sice pravdou, ale ne nutně pravidlem. Například Samsung své levnější řady EVO 970 označuje za 3D V-NAND 3-bit MLC, což prodejce někdy pro zjednodušení předělá na NAND MLC.
https://www.alza.cz/samsung-970-evo-1tb-d5319058.htm?o=2
Takže zatím to vypadá na pracovní storage (NVMe Samsung 970 Pro 1TB MLC 2-bit!). Půjde pouze o pracovní úložiště, takže jeho případný výpadek(chybovost) maximálně způsobí nedostupnost prostředí (případně snížení produktivity jeho náhradou za pomalejší storage). Návrh velkokapacitního prostoru (ZFS-based) nechám uzrát dle dostupných financí.
Díky všem za cenné informace a nápady.Tiskni Sdílej: