Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Byla vydána nová verze 10.1 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnuta je podpora NanoPi Zero2 a balíček WhoDB.
Konference Otvorený softvér vo vzdelávaní, výskume a v IT riešeniach OSSConf 2026 proběhne od 1. do 3. července 2026 na Žilinské univerzita v Žilině: "Cieľom našej konferencie je poskytnúť priestor pre informovanie o novinkách vo vývoji otvoreného softvéru a otvorených technológií, o možnostiach využitia týchto nástrojov vo vede a vzdelávaní a taktiež poskytnúť priestor pre neformálne priateľské stretnutie užívateľov a priaznivcov
… více »/etc/network/interface dle dokumentace k WirtualBoxu.
Pak jsem zkoušel ony scripty na vytvoření TAP při spuštění. Bohužel někde byla chyba poněvadž to neroutovalo.
Mám Linux Mint/ Ubuntu. Byl bych moc rád, kdy zde napsal někdo svůj FUNKČNÍ postup a případné scripty. Výhodou by bylo vytváření dočasných síťových připojení.
Moc děkuji všem
Řešení dotazu:
#!/bin/sh chmod a=rwx /dev/net/tun tunctl -t tap0 -u salat ifconfig tap0 10.0.1.1 broadcast 255.255.255.255 netmask 255.255.255.0 insmod /home/salat/software/virtualbox/bin/src/vboxdrv.ko chmod a=rwx /dev/vboxdrvSalat je jmeno uživatele, pro síť jsou důležité jen řádky tunctl a ifconfig. Pokud proběhnou bez problému, stačí virtuální mašině nastavit síť na tap0 a potom jen nastavíte IP adresy a je to. A zkontrolujte si na obou stranách firewally, několikrát jsem se kvůli tomu slušně zdržel..
Buď spojit jednotlivá rozhraní přes jeden bridge anebo nedělat vůbec žádný bridge a řešit to pomocí iptables.
Na hostitelském počítači je Ubuntu. Pomocí virtualboxu jsou vytvořeny 2 virtuální stroje: Na jednom je Debian, na druhém jsou Windows.
Jediným úkolem je spojit Debian a Windows.(Pokud jsou nějaké další požadavky je to potřeba jasně napsat.)
V tom případě není potřeba cokoliv dělat na hostiteli.
V grafickém nastavení virtuáního stroje se nakonfiguruje síťový adaptér. Vybere se volba připojen k vnitřní síti. To se udělá jak pro Windows tak pro Debian. U obou je potřeba napsat stejný název sítě. MAC adresy necháme vygenerovat. V Debianu a Windows musíme adaptéru dát statickou IP adresu.
První nastavený na NAT s forwardingem portu 80 (na hostiteli radši nějaký jiný volný). Tak se dostanu z hostitelského desktopu na web server na debianu. A z debianu se dostanu na hostitele a na internet a je jedno jestli je hostitel připojen na internet přes CDMA, wifi nebo třeba kabel. modem. Vůbec to nemusím řešit.
A druhý adaptér můžu použít pro spojení s ostatními virtuálními stroji.
sudo apt-get install bridge-utils
sudo apt-get install uml-utilities
b) Pridame uzivatele, pod kterym budeme spoustet Virtualbox do skupiny uml-net
sudo gpasswd -a uzivatel uml-net
c) Nastavime vlastniky a prava pro tun:
sudo chown root.vboxusers /dev/net/tun
sudo chmod g+rw /dev/net/tun
d) Modifikujeme /etc/network/interfaces podle nasledujiciho vzoru:
auto lo
iface lo inet loopback
auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.77.6
netmask 255.255.255.0
auto tap0 tap1 tap2 tap3
iface tap0 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap1 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap2 inet manual
tunctl_user uzivatel
iface tap3 inet manual
tunctl_user uzivatel
auto br0
iface br0 inet static
bridge_ports eth0 tap0 tap1 tap2 tap3
bridge maxwait 1
address 192.168.77.5
netmask 255.255.255.0
gateway 192.168.77.1
Tap rozhrani muzeme vyrobit kolik jen chceme.
Upozornuji, ze ip adresa, kterou pouziva ubuntu pro sebe, neni na eth0 ale na br0.
Zadne scripty nejsou treba.
/etc/network/interfaces při bootu neprodlužuje samotný boot. Myslím, že dle dokumentace jsem něco podobného nastavoval, a stalo se mi, že boot trval cca o 10-15 vteřin déle. V konzoli se mi opakovaly nějaké kontroly adres (z hlavy teď nevím).
Ještě bych se chtěl optat, jaký vliv má na tuto funkčnost, že mám dynamicky přidělovanou adresu a většinou síťovku (eth0) nepoužívám, poněvadž se připojuji na net přes CDMA (ppp). Jinak v práci a pod se připojuji přes Wifinu.
Moc ti díky za rady, určitě otestuji.
bridge-maxwait 0Sitovka by asi mela byt pripojena do switche. S odpojenou jsem to urcite nezkousel a cekal bych, ze to nepojede :)
S ppp ti nepomuzu, sorry.
Ale pokud se eth0 do toho bridge zahrne, neměla by se vůbec eth0 připisovot IP adresa. I případný dhcp klient by se měl použít pro br0 a pro karty uvnitř virtuálnách počítaču.
. A kdyz se budu chtit treba dostat na web server kvuli zmene konfigurace pres ssh tak potrebuji statickou adresu.
Pro rekapitulaci:
Debian ma byt server, na kterem pobezi sluzby, ktere bych rad pochopil a naucil se je alespon trochu pouzivat (web, mail, ftp). Win mám kvůli firmě. Ve zkratce bych potřeboval aby všechny OS si byly rovnoceni jako kdyby byly na kabelu. Proste virtualni sit.
... asi jsem moc narocnej
Tiskni
Sdílej: