MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Dobrý den,
celý víkend zuřím kvůli neočekávané věci.
Včera jsem se pokusil v práci nainstalovat Ubuntu 22.04 na počítač se starým BIOSem, který nepodporuje UEFI. BIOS USB flash vidí, zobrazuje ho v bootovací nabídce, ale nenabootuje z něj. USB jsem vytvořil na jiném počítači s Linuxem pomocí dd
- nevím, jestli to hraje roli - přijde mi, že podle některých zdrojů ano, podle jiných ne.
Dnes jsem zkoušel doma nainstalovat Fedoru 39 na jiný počítač se starým BIOSem - stejná situace, tak mě napadlo, že nová Fedora už třeba podporuje jen UEFI, a taky že jo. Takže jsem vytvořil USB s Debianem 12 - podle návodu nikoliv pomocí dd
, ale pomocí cp
, což by mělo být ekvivalentní, nebo taky ne, i v tomto se zdroje liší. Situace je ale opět stejná - BIOS USB vidí, zobrazí ho v nabídce, ale nenabootuje z něj.
Zatímco Fedora 39 oficiálně podporuje jen UEFI, u aktuálních verzí Debianu a Ubuntu jsem nedohledal, že by podpora BIOSu byla odstraněna. Je problém k tomu cokoliv novějšího najít, většina lidí má už jen UEFI a řeší legacy mód třeba kvůli dual bootu s Windows, ale málokdy se stane, že by vůbec nešlo USB nabootovat. Řada lidí rovněž doporučuje vytvořit USB pomocí některého z nástrojů, které umožňují vybrat mezi BIOS a UEFI, resp. MBR a GPT módem (např. Rufus, Balena Etcher, Ventoy) - to mě zase mate, myslel jsem, že bitová kopie je bitová kopie.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem? (Může být kterákoliv distribuce.) Díky moc:)
Řešení dotazu:
dd if=/dev/zero of=/dev/sdX bs=4096 status=progressa pak jsem na ní pomocí dd nahrál stáhnuté iso.
dd if=/cesta/k/debian-live-12.2.0-amd64-xfce.iso of=/dev/sdX bs=4096 status=progressPak jsem vyhrabal stařičké Fujitsu Esprimo U9200 vložil do něj flashku, a přes klávesu F12 zvolil boot z vytvořené flashky. Debian s XFCE naběhl. Vzhledem k hardware to trošku trvalo, ale naběhlo. Takže iso je v pořádku, tím to není.
qemu-system-amd64 -hda debian-12.2.0-amd64-netinst.iso
.
Druhá věc je jaké podivnosti obsahuje konkrétní BIOS.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem?Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.
Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.A v čem přesně spočívá výhoda tohoto řešení oproti instalačním médiím?
dd
ne proto, že to vypadá geekovsky, ale proto, že to většina distribucí tak měla v návodu. (Dnes má Fedora, Ubuntu i OpenSuse vlastní nástroj a Debian se drží cp
.) Evidentně tedy na způsobu zápisu média záleží. Ventoy se hodí, můžu mít víc distribucí na jednom USB, tak to asi budu dělat takhle.
Tiskni Sdílej: