Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Blíží se léto, chladiče topí, tranzistory se přehřívají, novinářům pomalu docházejí témata a nastává klasická okurková sezóna. Je tomu tak i mezi bastlíři? Na to se podíváme na Virtuální Bastlírně! Tentokrát se strahováci podívají na zoubek velmi slibně vypadajícímu open-source EDM projektu - ne, nejde o taneční hudbu, ale o elektroobrábění. Ukáží taky, jak vypadá starší cykloradar zevnitř nebo jak se testuje odolnost iPhonů.
… více »Společnosti Ticketmaster byla odcizena databáze s osobními údaji (jméno, adresa, telefonní číslo a část platebních údajů) 560 miliónů zákazníku. Za odcizením stojí skupina ShinyHunters a za nezveřejnění této databáze požaduje 500 tisíc dolarů [BBC].
Byla vydána nová stabilní verze 24.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Uakari. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Byla vydána nová verze 1.48.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Fernando F. Mancera. Mimo jiné se v nastavení místo mac-address-blacklist nově používá mac-address-denylist.
Před 25 lety, 31. května 1999, započal vývoj grafického editoru Krita (Wikipedie). Tenkrát ještě pod názvem KImageShop a později pod názvem Krayon.
Dobrý den,
situace: Mám Raspberry Pi, pro kterou bych chtěl napsat v jazyce C vlastní jádro (OS), čistě pro poučení a zábavu. Na stolním počítači, který je výkonnější než "Malina", mám Arch Linux (jak procesor, tak systém je x86_64), takže bych ho chtěl využít ke kompilaci svého vlastního jádra (OS), které teprve napíšu pro Raspberry Pi. Potřebuju tedy cross kompilátor, který by běžel pod Arch Linuxem (x86_64) a kompiloval pro "Malinu".
Co jsem zkoušel: Postupoval jsem podle http://wiki.osdev.org/GCC_Cross-Compiler, příčemž tento postup skončil pokaždé s chybou. Bohužel vám neřeknu přesně, proč to skončilo s chybou, protože je to nějaký ten pátek, co jsem to zkoušel (teprve teď jsem opět dostal "chuť" to znovu zkusit), takže mě omluvte. Něco bylo pokaždé špatně s "target platform". Neznalo ji to, ale bohužel nevím, co jsem přesně dával. Něco ve stylu unknown-armv6l
.
Vím, že na Internetu je spousta návodů, ale žádný z nich nesplňuje přesně, co chci. Proto budu moc rád, pokud mi místní guruové poradí nebo aspoň mě trochu naťuknou. Předem moc díky.
Děkuju. Kamenem úrazu je právě "target platform". Neví někdo, jak by měla správně pro Raspberry Pi vypadat? Googluju dost dlouhou dobu, ale ještě se mi nepodařilo najít "vyhovující".
armv6l-*-linux
, kde místo * může být v podstatě cokoliv, třeba armv6l-unknown-linux
. Důležité je to první (architektura) a ten linux. To uprostřed by mělo popisovat zařízení, ale je to v podstatě jedno.
armv6j-hardfloat-linux-gnueabi
. A tu má něco debian i s popisem těch tripletů.
Raspbian - Uses the hard-float version of the "new" ABI (EABI) like Debian armhf but targets v6 rather than v7. Currently tracks Debian wheezy and jessie. Primarily but not exclusively targeted at the Raspberry Pi. GNU Triplet: arm-linux-gnueabihfTakže bych zkusil to. Víc už asi nemůžu poradit. Přeju hodně zdaru ^^.
Díky. Zkusím to.
Díky za tip. Můj problém je to, že se vždycky pro něco (krátce) nadchnu, abych to potom odhodil jako nepotřebnou věc. Tj. když jsem zjistil, kolik se toho budu muset naučit, abych udělal aspoň primitivní OS, resp. jádro, tak moje nadšení zchladlo. Tímto se omlouvám hlavně Jardíkovi. Snad se to bude někomu hodit.
Dávám sem odkaz týkající se tohoto tématu:
How to build a cross compiler for your Raspberry Pi
Plus mám k tomu důležitou poznámku: Abyste mohli pomocí sady skriptů "crosstool-ng" (já zkoušel verzi z gitu) vytvořit "cross toolchain" (viz odkaz), tak je potřeba GNU make verze 3.81 (možná budou fungovat i některé starší verze). Samozřejmě toto bude platit jenom určitou dobu, než se to opraví.
Tiskni Sdílej: