Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Lidi, dělám na quadrokoptéře a mám to momentálně řízené přes Raspberry Pi. A přišl jsem si postěžovat. Potřebuju dělat nějaký ten image processing s Pi Camerou - aby koptera uměla stát na místě a aby uměla i přistát na nějaký objekt. Už to mám naimplementované na svém kompu. Tu koptéru ováldám z PC přes Wifi, image processing poběží na PC.
Uvítal bych ale raději, kdyby mi běžel na RPi. Každý znáte určitě foťáky kompakty, co mají funkcí rozpoznání obličeje, viděl jsem to i na mobilu. Nemyslím, že je to náročnější než moje algoritmy v OpenCV. Přesto pochybuju, že by to na RPi stíhalo... a tak důmám, dumám... a jsem naštvanej. Na RPi je grafická karta. A já ji přesto nemůžu využít, protože nepodporuje OpenCL. Tak jako co to má být, wtf... Zjistil jsem, že ta firma, co vyrábí GPu pro RPi, zveřejnila komplet dokumentaci k té konkrétní GPU. Jenže projekt je zatím ve stavu, kdy se to musí psát assemblerovsky. Do toho se moc nehrnu.
Takže jsem koukal po jiných deskách. Banana Pi - oproti RPi má dvoujádro. Jeho GPU však opět nepodporuje OpenCL. A co je horší - je tam zase jinaá GPU, pro kterou kdoví jestli někdy zveřejní dokumentaci. To nemluvím o tom, jestli na tom Banana Pi všechno běží tak relativně dobře, jako na RPi.
Pak jsou další projekty jiných desek, ale že bych si nějakou z nich pořídil, když kolem toho není žádná pořádná komunita, tak to teda ani náhodou.
Tak mě napadlo - co mobily s Androidem? To přece musí mít nějak odladěný už, ne? Napadlo mě, vykašlat se na RPi a další desky a dát tam prostě nějaký smartphone. Super je, že už na tom budu mít Realtime kernel + jako bonus GSM pro potencionální řízení po internetu.
Takže co je mlj dotaz. Jednak jsem potřeboval projevit svou frustraci nad tím, jak to chodí. Že si ani nemůžu použít OpenCL, protože to žádná z těch GPU nepodporuje. Hernajs já prostě nevěřím tomu, že neexistuje nějaká funkční použitelná platforma, která by se dala pro můj projekt použít; vždyť to jsou samé nedodělky. To je RPi fakt to nej, co teď je? A co teda ty smartphony, hrajou se na tom přece kolikrát hry, tak tam musí být nějaká ta podpora pro OpenCL, nevíte? A jak by to pak na těch mobilech bylo s I/O výstupy, tam by měly nějaké na desce být, ne?
Někdo mi doporučoval, že to můžu zkusit nějak naimplementovat přes shadery. Moc tomu nerozumím a nevím jestli by to vůbec nějak reálně šlo. A musím se zeptat: když se nedá ta GPU programovat, tak jakto, že se přesto dá využívat, jak to pak teda funguje? Že třeba podporuje OpenGL - můžu toho nějak využít pro moje výpočty?
Díky
Tak mě napadlo - co mobily s Androidem?Neuvěřitelně zkurvenej userspace.
Super je, že už na tom budu mít Realtime kernelVe skutečnosti tam budeš mít podivně opatchovaný starý kernel zkompilovaný s divnými parametry.
Zkoušel jsem na tom kompilovat program a to mi stačí.To mohlo být pomalou kartou.
Už tak mi to na mojem kompu nefachá úplně nejlíp.Aha. Hm. No jestli s tím má problém desktop, tak ARMové destičky to dají těžko.
Ale každopádně ta GPU mě štve, nevím proč do toho RPi strkali GPU co OpenCL nepodporuje.Asi prostě levný SoC a nikdo nečekal, že na tom budou počítat. Pro všechny ostatní je tady Parallela.
vždyť to jsou samé nedodělky.To samozrejme jsou. Kdys naposled v IT videl nejakou dodelanou vec?
když se nedá ta GPU programovat, tak jakto, že se přesto dá využívat, jak to pak teda funguje?RPi: mas v userspacu velky binarni blob, ktery poskytuje OpenGL rozhrani a transformuje to primo na low-level gpu prikazy, ktere pak posila pres nejaky mini kernel ovladac do GPU. Jestli to podporuje GLSL (OpenGL shadery) pak bys tam teoreticky mohl delat vypocty, ale nevim jestli to umi. Co se tyce OpenCL pod androidem, zapomen. Google se rozhodl sr*t na nake standardy a tlacit vlastni projekt "renderscript" (asi NIH syndrom...) - muzes zkusit ten. Teoreticky bys mohl zkusit parallellu, tam OpenCL jede, ale je to dalsich 5 wattu navic.
Tiskni Sdílej: