Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 22 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Společnost AMD na veletrhu Computex 2024 představila (YouTube) mimo jiné nové série procesorů pro desktopy AMD Ryzen 9000 a notebooky AMD Ryzen AI 300.
OpenCV (Open Source Computer Vision, Wikipedie), tj. open source multiplatformní knihovna pro zpracování obrazu a počítačové vidění, byla vydána ve verzi 4.10.0 . Přehled novinek v ChangeLogu. Vypíchnout lze Wayland backend pro Linux.
Národní superpočítačové centrum IT4Innovations s partnery projektu EVEREST vydalo sadu open source vývojových nástrojů EVEREST SDK pro jednodušší nasazení aplikací na heterogenních vysoce výkonných cloudových infrastrukturách, zejména pro prostředí nabízející akceleraci pomocí FPGA.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu aktuálně činí 2,32 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Ubuntu, Linux Mint a Manjaro Linux. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 45,34 %. Procesor AMD používá 75,04 % hráčů na Linuxu.
Koupil jsem disk 1TB Seagate. Nebyl nijak formátován. Vložil do skříně jako druhý disk a pomocí Gparted jsem disk rozdělil na dvě particie a označil oblasti. První NTFS a druhou ext4. Žádné formátování se nespustilo, oblasti se vyznačily k použití jako FAT32 a ext4. Disk bude užíván i na počítačích s Windows a připojován k TV (zná jen FAT a NTFS).
Disk jsem vyndal a vložil do rámečku pro užití jako USB přenositelný disk.
Co zajišťuje, že se nemusí předem časově dlouze formátovat a při kopírování dat se formátování ve Windows za běhu provádí?
Hledal jsem už na netu i pod heslem 'on the fly' a podobně, nic jsem neobjevil.
OPRAVA věty První NTFS a druhou ext4. :
Správně je: První FAT32 a druhou ext4
Díky. Omezení FAT32 na 4GB (jen u Microsoft-u zlomyslně) mi nevadí. Hlavně že se nejedná o žurnálovací souborový systém (file system).
Spíše mi jde o činnost, že Windows až před zápisem zformátují potřebnou část oblasti. Tedy není před tím nutné formátovat celou oblast. Už jsem s tím způsobem formátování dříve setkal u vyhynulých DVD-RAM nosičů.
Zajímalo by mne, zde totéž je v Linuxu u ext4, ale ext4 už jsem nechal zformátovat ihned pod Gparted. Nemohu už vyzkoušet.
Disk bude užíván i na počítačích s Windows a připojován k TV (zná jen FAT a NTFS).U nas doma najlacnejsi TV kupeny z obchodu podporuje EXT filesystemy.
Co zajišťuje, že se nemusí předem časově dlouze formátovat a při kopírování dat se formátování ve Windows za běhu provádí?Pri formatovani treba zasktnut rychle formatovanie. ... Ak nie si isty, taj screen plochy a my ti povieme.
1. Moje postarší LG telka podporuje jen FAT (ověřeno - jiné formátování ignoruje).
2. Znám rychlé formátování (v podstatě delete - all). Jde o to, že particii vymezil Gparted a ihned po připojení do Windows mohu na 'nenaformátovanou' oblast zapisovat, ale je vidět, že je zápis o hodně pomalejší (srovnáno s druhým externím USB-diskem už používaným).
Žádné formátování se nespustiloTo se mi moc nezdá, GParted vytvoří filesystém automaticky a musel bys ho hodně přesvědčovat, aby to neudělal. Naformátování na ext4 je velmi rychlé, protože datové struktury se vytvářejí až za běhu - https://www.thomas-krenn.com/en/wiki/Ext4_Filesystem#Lazy_Initialization. U NTFS nevím, ale nepamatuju si, že bych někdy nějak dlouho čekal (ale zas tolik NTFS jsem za život nevyrobil).
Co zajišťuje, že se nemusí předem časově dlouze formátovat a při kopírování dat se formátování ve Windows za běhu provádí?
Otázka nedává smysl. Formátování v dnešním slova smyslu není nikdy časově náročné. Trvá jednotky milisekund až jednotky sekund, podle typu média (disk, SSD) a některých dalších parametrů. Formátování spočívá ve vytvoření struktur souborového systému. Jejich velikost se různí; některé mohou na velikosti disku záviset logaritmicky, některé lineárně (uf, těch snad moc není), některé odmocninově atd. atp.
Jediné, co by na formátování mohlo teoreticky trvat dlouho, je případné přepsání celého formátovaného oddílu nulami před vytvořením operačního systému. To je sice možné, ale naprosto zbytečné. U SSD by to navíc bylo ryze škodlivé; jediné, co má smysl udělat (byť ani to není jisté) je zavolat discard na všechny volné bloky, což je rovněž operace téměř okamžitá — řadič na SSD ji totiž provede asynchronně, aniž by se na ni čekalo.
Formátování se vždy provádí za běhu (počítače, operačního systému). Žádná jiná možnost neexistuje.
Při kopírování se nikdy nic neformátuje. Kopíruje se na oddíl, kde už má příslušný souborový systém připravené své datové struktury. Jinak by nebylo jak určit, kam se mají příslušné bloky dat zapsat.
Nový disk z obchodu je rovnou připravený k použití a do/z každého LBA sektoru se dá libovolně zapisovat/číst. Nic takového jako původní low-level formátování se už cca od začátku 90. let (tedy skoro 30 let) v domácích podmínkách nedělá. Dá se to najít například na YouTube v kanálech o historii počítačů. Tam má kdosi IBM PC z roku 1986 a low-level formátování tam ukazuje. Žádné dnešní počítače a/nebo operační systémy ovšem nic takového nedělají.
s/vytvořením operačního systému/vytvořením souborového systému/
Příliš mnoho whisky.
Dnes se již používá zrychlené formátování co trvá pár vteřin bez ohledu na velikost disku a ano oba fat32 a ext4 jsou plně naformátované . jen se nepřemazávala data na disku a jsou tam ponechána ta co jsou od výrobce (ale souborově je disk nepoužit a prázdný).
Není to tedy žádné formátování za běhu
Ani to už není pravda. Disky (ještě lépe pole) jsou dnes tak veliké, že úplná inicializace datových struktur trvá nepříjemně dlouho. V honbě za okamžitou dostupností některé souborové systémy implementují líné formátování, kdy nástroj pro výrobu souborového systému udělá jen nezbytné minimum a zbytek dodělá ovladač souborového systému po připojení. Například mkfs.ext4 má přepínače lazy_itable_init a lazy_journal_init, které jsou standardně zapnuté.
Já jen doplním, že ve Windows lze formátovat i pomalu, pokud bys to potřeboval. Pravomyš na disk > formátovat > pole "Rychle" musí být zaškrtnuto.
Tiskni Sdílej: