Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Řešení dotazu:
Na web se ale dá chodit i s třiosmšestkou
Pokud chodíš na slušnější weby a/nebo máš blokovač nežádoucího bordelu, tak se to celkem dá i se starším HW. Ne každý potřebuje hrát HTML5 hry nebo používat nějaké obludné JavaScriptové aplikace.
A pak, i když se to nezdá, počítač není jen terminál k webu. Pamatuji doby, kdy byla většina lidí offline, data se šířila na disketách a později CD, a přesto ten počítač byl k užitku a lidi u něj trávili hodně času. Pokud někdo neví, co dělat s počítačem bez připojení na internet a webového prohlížeče, tak to považuji za nedostatek fantazie. :-)
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že pokud jde člověku o tu čistě praktickou stránku, tak vzhledem k cenám použitého HW (tisícovka, pár stovek nebo i za odvoz) je jednodušší pořídit něco výrazně výkonnějšího a 64bitového. Nicméně když se takhle ptá, tak asi nějaké důvody k provozu starého HW má. Já takhle taky oprašuji nějaké staré počítače – buď tam dám Debian a WindowMaker nebo třeba FreeDOS a je z toho herní konsole pro staré hry. Další použití může být s obstarožním HW – různé adaptéry pro sériový nebo paralelní port, kterými se něco připojuje. Ne vždy tyhle věci fungují ve virtualizaci nebo s USB převodníky.
P.S. nahlédl jsem do té diskuse na Živě a tam píše:
používat bych chtěl jako prohlížeč netu a staré hry+vyzkoušet nové. Linux vůbec neznám…
Takže souhlasím, že v tomhle případě bude lepší pořídit výkonnější hardware, než aby z toho byl tazatel zklamaný nebo dokonce vinil GNU/Linux z toho, že je to pomalé nebo to má různé problémy. Provozovat staré počítače přeci jen není zábava pro každého.
Zaprvé doporučuji neduplikovat otázky tady a na lživě.
Tu popelnici je potřeba vyhodit. Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická. Nemá to smysl. Nestojí to za to. Za 500 Kč se dá pořídit podobná popelnice, ale 64-bitová.
Podpora 32-bitových systémů bude už dnes ve většině distribucí problematická.to NEni pravda, Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...
Xubuntu 16.04 i 18.04 je 32bit a castecnou/core podporu ma prvni jeste 2 roky, druhe zminene jeste 8let, ...To by ma zaujímalo, prečo by malo Xubuntu podporovať verziu 18.04 tri roky po konci plánovanej životnosti.
Ale no tak, tohle jsme přece řešili už asi dvacetkrát, co tahle "podpora" v některých "verzích" znamená a proč je to naprosto bezcenná kravina (jak verzování distribuce jako celku, které pochází z doby disket, tak i "podpora" coby prázdné slovo). Tahle "podpora" zastaralého softwaru se stejně zastaralými bugy, které už v novějších verzích dávno někdo opravil, fakt nemá žádný smysl a žádnou hodnotu, snad kromě ruské rulety se starými zranitelnostmi.
Ale zpět k tématu: Proč si myslíš, že nějaká 32-bitová fosilní konzerva bude ještě 8 let rozumně fungovat? Co na tom poběží? Nepochybuju o tom, že i za 10 let bude možné na starém 32-bitovém Intelu spustit základní desktop a v tom třeba terminál nebo editor. Nicméně podle stylu, jakým se tazatel ptá, mu asi nejde (pouze) o terminál nebo editor.
Podpora 32-bitových systémů je problematická — například když v nich budu chtít aktuální Google Chrome, bude s tím problém. Nakonec tedy budu mít obskurní systém s obskurními prohlížeči, ve kterém bude cokoliv netriviálního, třeba obyčejné YouTube, těžko představitelné.
Ještě jednou zdůrazňuju: Tady se přece nebavíme o tom, co by pokročilý uživatel Linuxu teoreticky dokázal na 32-bitovém systému zprovoznit a nějakou dobu udržet v provozu. Bavíme se o tom, zda a jak může 32-bitový systém posloužit uživateli, který o Linuxu nic neví a chce ho jenom poprvé vyzkoušet, navíc na zoufale zastaralém hardwaru. No a k tomu se fakt nedá doporučit nic jiného než koupit si za 500 Kč 64-bitový hardware, jakýkoliv, třeba klidně 12 let staré Core 2 Duo, ale hlavně ať je to 64-bitové.
Tiskni Sdílej: