Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
1. Rychlost čtení a zápisu umí většinou už předinstalovaný (v prostředí Gnome) program "gnome-disk-utility".https://www.maketecheasier.com/benchmark-storage-devices-gnome-disk-utility/ To vypadá ne-moc přesně, ale zkusím když je to jediné normal-user řešení. Snad to bude měřit pokaždé stejně na stejném disku, protože jich potřebuju porovnat víc a pokud budu dostávat pokaždé jiné výsledky i jen na tom samém, nebude mi to moc platné.
z historie ale vím že takové odkazy mohou nabízet už mrtvé projekty, shit-ware apod.Tak s takým typom (shhh) programového vybavenia sa prosím odsťahujte mimo Linuxu, mladý pán.
skóre: 63?
Problém je v tom, že na rozdíl od měření HDD u nichž je na například pro sekvenční rychlost významným faktorem pouze vzdálenost stopy od vnějšího okraje (průběžné se ke středu snižující počet sektorů na stopu) u SSD/Flash je těch faktorů ovlivňující výkon daleko více.
Jednoduchý nástroj jako zmíněné HDTune může poskytnou značně zavádějící výsledky (jeho free verze 2.55 z roku 2008 je tj. prakticky z před SSD éry).
Zde je průběh rychlosti sustain zápisu na dvou odlišných SSD.
U NVMe Samsungu je vidět, že po zaplnění pseudo-SLC cache je schopen stále trvalého zápisu (přímo do TLC buněk) cca 600MB/s.
https://www.monitos.cz/tmp/samsung_evo_960_500g_nvme.png
U levného SATA Kingstonu je po vyčerpání pseudo-SLC cache dosahováno rychlosti <50MB/s (musí uvolňovat prostor pseudo-SLC cache a zapisovat finálně jako TLC).
https://www.monitos.cz/tmp/Kingston_A400_240gb_dd.png
Pokud by benchmark byl omezen na pouhých 50GB (většina benchmarkovacích nástrojů testuje na objemech ještě menších) závěr by zněl, že Samsung je v sekvečním zápisu pouze o 40% rychlejší (600MB/s versus 420MB/s).
Docela by mě zajímalo, co je to „přenosová rychlost disku“. To já když přenáším disk z domova do kanclu, někdy dosáhnu přenosové rychlosti až 5 km/h.
Záleží na tom, jak se disk používá a na které vrstvě chceme něco měřit. Dejme tomu, typická situace, že mám třeba přímo na disku /dev/sdx
nějaký LUKS kontejner /dev/mapper/luks_kontejner_x
a v kontejneru pak Btrfs namountovaný (ať nežeru) do /mnt
.
Ke všem pokusům bych si napřed spustil někde bokem v jiném terminálu něco takového (a výstup bych dle potřeby a chuti ukládal):
iostat -x 1 /dev/sdx /dev/mapper/luks_kontejner_x
Může mě zajímat, jak rychle přečtu samotný disk bez overheadu na šifrování, LBA po LBA, od začátku do konce:
pv -arb < /dev/sdx > /dev/null
(Pokud je disk už v háji a jde jen o sběr dat pro účely reklamace, přidá se klidně -E
, což skvěle ukáže nejrůznější kombinace chyb čtení + nečitelných LBA s mizerným výkonem (protože to po chybě nepřestane (zkoušet) číst). U funkčního disku, u kterého ještě záleží na datech, bych -E
nechtěl; tam je naopak správné po první chybě přestat a zamyslet se.)
Může mě zajímat, jak rychle přečtu LUKS kontejner, tj. jestli mi to šifrování správně hardwarově akceleruje a nezpůsobuje krk láhve:
pv -arb < /dev/mapper/luks_kontejner_x > /dev/null
Může mě zajímat, jak rychle přečtu nějaký veliký soubor na úrovni filesystému:
pv -arb < /mnt/veliký_soubor > /dev/null
Tohle↑ se dá nahradit taky třeba zápisem nějakých náhodných dat; na úrovni filesystému už se dá zkoušet i rychlost zápisu. Na úrovni disku nebo LUKS je to … složitější.
Může mě zajímat, jak rychle se přečte všechno v /mnt
, tedy se všemi vrstvami abstrakce (LUKS, Btrfs) — buď opravdu všechno (první příklad) nebo subvolume viditelný z /mnt
(druhý příklad):
btrfs scrub start -B /mnt btrfs scrub status /mnt # za běhu výše uvedeného
tar --one-file-system -c /mnt | pv -arb > /dev/null
Tak takovou situaci (taky) řeší moje odpověď výše.
Tiskni Sdílej: