Program pro generování 3D lidských postav MakeHuman (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 1.3.0. Hlavní novinkou je výběr tvaru těla (body shapes).
Intel vydal 41 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20240514 mikrokódů pro své procesory řešící INTEL-SA-01051, INTEL-SA-01052 a INTEL-SA-01036.
Společnost Raspberry Pi patřící nadaci Raspberry Pi chystá IPO a vstup na Londýnskou burzu.
Google na své vývojářské konferenci Google I/O 2024 představil řadu novinek. Keynote byl věnován umělé inteligenci (DeepMind, Gemini, Responsible AI).
V Gitu bylo nalezeno 5 zranitelností. Opraveny jsou ve verzích 2.45.1, 2.44.1, 2.43.4, 2.42.2, 2.41.1, 2.40.2 a 2.39.4. Útočník může připravit repozitář tak, že při jeho klonování (git clone) může dojít ke spuštění libovolného kódu.
Virtualizační softwary VMware Workstation Pro a VMware Fusion Pro jsou nově pro osobní použití zdarma. Softwary VMware Workstation Player a VMware Fusion Player končí.
Linuxová distribuce Endless OS (Wikipedie) byla vydána ve verzi 6.0.0. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu, poznámkách k vydání a také na YouTube.
Byl vydán Mozilla Firefox 126.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vylepšena byla funkce "Zkopírovat odkaz bez sledovacích prvků". Přidána byla podpora zstd (Zstandard). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 126 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 11.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 24.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Wynsdey. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Že sluteční Linuxový profici píší ve vi nebo lépe v emacs vím…
Tohle je zajímavé, „vědět“ něco, co ani náhodou není pravda. Zajímavý fenomén v té naší postmoderní době.
Věc se má tak, že vim
ani emacs
nejsou samostatně použitelná IDE. Mohou například posloužit jako jedna z mnoha různých „komponent editoru“, které jsou na výběr v různých IDE, ale samy o sobě, jako samostatné programy jsou pro rozsáhlejší kódění nebo větší projekty zhruba stejně k hovnu jako KWrite nebo Gedit, jen s tím rozdílem, že KWrite a Gedit se dají aspoň k něčemu použít.
Pokud to pujde budu to psat v tom na co jsem zbyklý tj. Visal Studiu.Pokiaľ sa jedná o Visual Studio Code od MS alebo o Visual Studio Codium ktoré fungujú aj na Linuxe, tak nechápem dôvod otázky. Asi je to len nuda. A snaha vyvolať zbytočné hádky o tom, komu viac chutí kofola, pepsi alebo mirinda.
... Vim je taky fajn a celý operační systém je tvé IDE.To je přesné. Pokud se někdo pokouší z Vimu udělat IDE, výsledek bývá nevalný. Právě propojení Vimu se zbytkem OS z něj dělá mocný nástroj. Například volání Make nebo Git přímo z editoru mi umožní, že ho nemusím ukončovat a mohu z něj spouštět nejen kompilace, ale i testy jednotky či celku. Pokud mi nějaký nástroj chybí, posledně to byla reflexe Java class, tak si ho napíši třeba v Javě, resp. v gcj a volání zahrnu do maker. To jsou jen informace pro ty, kteří Vim srovnávají s Notepadem či Nano. Podobné využití jako Vim má i Emacs.
Tiskni Sdílej: