Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Vyšla čtvtá alfa verze map1.eu, mapy založené na datech OpenStreetmap. Jedná se o velký skok směrem k první beta verzi, kterou se stane pravděpodobně již příští verze. Bližší informace o nové verzi naleznete na blogu autora.
Tiskni Sdílej:
protoze podle me jen neprekrocitelna bariera a musi byt bna mape vyrazna a v mensich zvetsenich je takovy dlouhy plot dulezitejsi nez budova, protoze budovu obejdete snaze nez kilometr dlouhy plot.Na druhou stranu se plot dá často relativně dobře přelézt, což se o většině budově říct nedá.
Ad 3) Bohuzel sem na dane adrese nenasel tunel skrz budovu (omlouvam se nehledal jsem moc dlouho), nicmeme obecne bych musel testovat prunik cesty a tunelu, coz je vzhledem k poctu budov ponekut komplikace.Chápu, že to může být komplikovanější - možná by se dalo inspirovat jinde. Posílal jsem vám soukromě stylový soubor pro mapnik, který na Prahu a Brno použili Svobodní Bednáři. Tam to měli vyřešené. Mimochodem dostal jste ho? Nenašel jsem odpověď... Také by šlo určitě požádat o styl z osb.cc . Proč mi to přijde důležité je vidět na http://alpha.map1.eu/#zoom=17&lat=50.08115&lon=14.42698&layers=BTT Nevím, jestli jste Pražák, ale věřte, že Pražák by v tom Prahu nepoznal a zabloudil by. Velká část těch zdánlivých ulic na tomto výřezu mapy jsou totiž pasáže a ty zvláštní šedé kousky jsou ve skutečnosti části domů, které patří spojit (nad pasážemi). Myslím, že nepomůže jen volba méně nápadné barvy. V některých případech si myslím, že by to chtělo kreslit s alpha kanálem, aby se objekty nepřekrývaly (byť světlejší barvou). Na to je další příklad: http://alpha.map1.eu/#zoom=17&lat=50.07713&lon=14.43413&layers=BTT prostředkem tohoto výřezu jde mnohakolejná železnice překrývající spoustu domů, takže už nejsou ani zřetelné ulice. Přitom v praxi je to železnice v tunelu a tudíž by v mapě neměla překrývat objekty na povrchu. Byť nenápadnou barvou.