Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost Kaspersky vydala svůj bezplatný Virus Removal Tool (KVRT) také pro Linux.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.4.0 shrnující změny za šest let vývoje. Novinky zahrnují podporu Unicode jako výchozí, export do ePub či DocBook 5 a velké množství vylepšení uživatelského rozhraní a prvků editoru samotného (např. rovnic, tabulek, citací).
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Android, Chrome OS a Ubuntu jsou systémy postavené na Linuxu, přesto však Google ani Canonical ve spojení s těmito systémy slovo „Linux“ zrovna nezdůrazňují. Steven J. Vaughan-Nichols se ve svém článku zamýšlí nad tímto faktem a důvody, které k němu vedou. Jeho názor je, že jde o marketing — motivací má být všeobecně rozšířená představa, že Linux je nepoužitelný systém s příkazovou řádkou vhodný jen pro geeky.
Tiskni Sdílej:
Oproti tomu se často setkávám s názory typu: "Linux je jiný (není to Windows) a není na něj dostatek aplikací, které potřebuji (warez Photoshop a sto nových her ročně)."
Jeho názor je, že jde o marketingV tomhle má pravdu. Jedná se zcela jistě o součást marketingové strategie.
motivací má být všeobecně rozšířená představa, že Linux je nepoužitelný systém s příkazovou řádkou vhodný jen pro geeky.Tohle mi přijde jako zoufalé hledání složitého důvodu pro jednoduchou věc. Occamova břitva mně osobně napovídá, že je to blbost. Google a Canonical mají zcela jistě zájem na tom budovat a propagovat svoji značku. Otázkou ovšem zůstává, jakou mají motivaci propagovat značku Linux. Co by jim to přineslo?
Tohle mi přijde jako zoufalé hledání složitého důvodu pro jednoduchou věc.+1, v čem je pro Google lepší "Chrome Linux" než "Chrome OS"?
Netuším jak je tomu v případě USA, ale osobně jsem se s názorem "Linux je nepoužitelný systém s příkazovou řádkou vhodný jen pro geeky." nesetkal.Já se setkal i s tímto pohledem a s lidmi, kteří ho úmyslně šíří, protože by nebyli rádi, kdyby se rozšířilo něco, co neumějí.
já mám jen obavu, že ti, co to šíří, tak nezvládaj ani ty windozeTo bezpochyby. Dobře ovládnout Windows je vzhledem k nedostatku dokumentace a nadbytku pochybných blobů mnohem náročnější, než stejně dobře ovládnout Linux, až bych řekl skoro nemožné. Přesto typický uživatel linuxu ovládá windows podstatně lépe než typický uživatel windows. To stejné platí i pro typického pokročilého uživatele a typického guru.
pohužel, to dost často to jsou nějací technici z podpory, co umí akorát reinstalaciPoslední kapkou k výraznému omezení mé dobrovolné počítačové pomoci okolí bylo, když po mém verdiktu, že zařízení je třeba reklamovat, byl místo reklamace povolán technik z Mironetu. Překvapivě po hodině laborování došel ke stejnému závěru jako já. Ale tím, že jeho závěr stál 500 Kč, zatímco můj závěr stál 0 Kč, byl samzřejmě ten jeho hodnotnější.
Já v tomto případě vidím řešení jednoduše. Přestanu to supportovat úplně.Reinstalaci tehdy nakonec provedl "zkušenější" spolubydlící (který se mimochodem docela xichtil když jsem domácí to řešení popisoval) a u toho už to zůstalo.
Tohle řešení předpokládá, že Linux narozdíl od Windows havarovat nebude.Ani ne. Bral jsem to tak, že pokud havarujou Windows, tak se stáhnou data přes nějaké live iso, pak se dá rollback na vm. Pokud havaruje Linux, tak s trochou štěstí zůstane vm nepoškozená a dá se obnovit po opětovné instalaci. Která mi mimochodem rozhodně nevezme tolik času a nervů jako instalace Windows.
Na Linuxu by běžela jen ta VM.Právě proto mi to připadá jako děsný overkill. Plocha a jiná data uživatelů se u Windows řady NT (NT/2000/XP) a Windows 7 dají jednoduše dát na jiný oddíl než systém, sám jsem to tak vždycky měl.
Takže by nastartovala, ikonou na ploše zapla windows, po skončení práce duhou ikonou vypla počítač. Toto jsem jí vysvětlil. Její odpovědí bylo "nechci, linux je moc složitý"Pro takové lidi je i kliknout na ikonku občas moc složité, kdybych někomu něco takového dělal, tak spustím virtuální stroj automaticky po startu přes skript, kde se po jeho ukončení počítač vypne. Sice by to dělalo menši problém při restartu, ale to je jen drobné nevýhoda ve srovnání s tím, co problémů by se ušetřilo. Možná tak ještě přidat automatické shnapshootování, tedy pokud uživatelka není notorická stahovačka
Zajímalo by mě co přivádí na myšlenku, že by ho tam mít měly.+1 Navíc, kdyby ho tam distribuce neměly, tak by se některým lidem včetně RMS mnohem lépe spalo, protože by Linux nebyl příjemcem nezaslouženého respektu :).